17. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 5. 2002

Zpráva o nacionalistických, fašistických a rasistických aktivitách v ČR let 1999-2000

Dokument občanského sdružení Tolerance a občanská společnost

Tato zpráva se snaží podat přehled ultrapravicových aktivit v uplynulém roce 2000 s kontinuitou k letem předešlým. V rozmezí let 1999-2000 prošlo nacionalistické, fašistické, neonacistické a rasistické hnutí poměrně rozsáhlou proměnou. Zesílila snaha ultrapravicových skupin o proniknutí do parlamentní a komunální politiky. Bývalí militantní neonacisté se po rozsáhlé razii v únoru 1999, která paralyzovala západočeskou pobočku Blood and Honour (tedy podzemní neonacistickou organizaci zaměřenou na budování skinheadského rasistickýho hnutí prostřednictvím koncertů, časopisů a hudebních nosičů) začínají obracet směrem k veřejnosti a k oficiální politice.

Dřívější aktivisté a sympatizanti této organizace v ČR registrují, či se snaží o registraci občanských sdružení. Zde je především třeba uvést Národní alianci (NA) a Národní odpor (NO).

První z nich, NA, je registrována od roku 1998. S veřejnými akcemi začala po výše zmiňované razii, a to demonstrací proti totalitním paragrafům trestajícím hnutí směřující k potlačování práv a svobod občanů. Na demonstracích NA mj. její zemský vedoucí Vladimír Skoupý opakovaně popíral holocaust. Následně po jeho zatčení v únoru 2000 byla NA ministrem vnitra rozpuštěna, proti čemuž podala odvolání k soudu. V současné době čeká na jeho rozhodnutí. Objevuje se snaha perspektivních aktivistů očistit své řady od zkompromitovaných jedinců. Veřejné akce těchto uskupení se pravidelně objevují v médiích. Čelní představitelé se naučili komunikovat s médii a předkládat jim disciplinovaný a nenásilný obraz svých veřejných aktivit.

V posledních dvou letech se uskutečnily také největší a nejvýznamnější demonstrace za celé období devadesátých let. V roce 1999 je nutno zmínit především 1. máj, demonstraci k uctění památky nacistického zločince Rudolfa Hesse 21. srpna a oslavu české státnosti 28. října 1999. První znamenala triumfální pochod neonacistů Prahou po rozehnání antifašistů policií, druhá ukazovala na příklon NO k neonacismu a na třetí z úst řečníků zaznělo popírání holocaustu a vybízení k ozbrojování se a nepodceňování branné stránky věci.

Zároveň také vzrostl počet koncertů rasistických kapel, které jsou v mnoha případech organizovány lidmi z prostředí aktivistů registrovaných i neregistrovaných hnutí vystupujících na veřejných demonstracích. Nárůst námi monitorovaných koncertů byl zčásti zapříčiněn zeslabením represí státních orgánů, které po razii v únoru 1999 nechávají na území ČR probíhat koncerty otevřeně neonacistických a rasistických kapel, a to nejen z ČR, ale i legend white power hudby z Velké Británie, Spolkové republiky Německo a dalších zemí. Na druhou stranu může tento nárůst pramenit také z naší vzrůstající informovanosti o těchto akcích.

Na konci roku 2000 vstupují čelní představitelé, ale i řadoví členové NO a NA do Vlastenecké republikánské strany, s níž již dříve spolupracovali na několika demonstracích.

Ta se na jaře 2001 přejmenovala na Národně sociální blok. Ultrapravicové hnutí se připravuje na parlamentní volby v roce 2002.

Rozsah a akceschopnost případných polovojenských skupin či místních bojůvek neorganizovaných skins si netroufáme odhadovat. Různé informace nasvědčují existenci podobných skupin, avšak dosud se neprojevili žádnou významnější akcí. Je pravděpodobné, že jestliže tyto skupiny existují, věnují se budování organizace, upevňování své členské základny pro budoucí činnost, ozbrojování a vyčkávají na moment příznivé společenské situace k navození destabilizace a uchopení moci, např. po případném úspěchu Komunistické strany Čech a Moravy ve volbách.

Tato zpráva je naším prvním pokusem shrnout významné trendy a složení současné ultrapravicové scény. Týká se více méně organizovaných oficiálních či polooficiálních sdružení a jejich veřejné činnosti. Naše zdroje, ale také oficiální média mohou mnohdy přinášet nepřesné informace či přímo dezinformace. Přes upřímnou snahu je možné, že podobné nehody se nevyhnuly ani nám.

V současné době připravujeme v pořadí již třetí zprávu, která bude shrnovat události za rok 2001. První zprávu vám posíláme společně s jejím výňatkem přeloženým do angličtiny.

Druhá zpráva zabývající se hudební rasistickou scénou v Čechách je v současné chvíli v tisku.

Aktuální situace v ČR je taková že za první pololetí roku 2001 došlo k velkému nárůstu akcí (tj. demonstrací, hudebních koncertů) pořádaných výše zmíněnými organizacemi. Policie zareagovala v průběhu srpna několika raziemi na těchto akcích.

7. 8. 2001 zavraždil 22-ti letý neonacista a sympatizant politické strany NSB na diskotéce ve Svitavach 30-ti letého Roma několika bodnými ranami nožem.


BOHEMIA HAMMERSKINS

Česká pobočka této militantní neonacistické organizace vznikla v květnu 1993. Za zakladatele jsou považováni Karel Duben (Žacléř, vydavatel prvního českého skinheadského časopisu Hubert, byl napojen na mezinárodní scénu, zvláště na britské neonacisty) a Robert Daněk (Šlapanice u Brna, vydavatel fašistických časopisů Nový řád, Fenix, Hammer news).

Ideologií či programem Bohemia Hammer Skis (BHS) je nacionální socialismus, rasismus a antisemitismus, což je shrnuto v jejich hesle (tzv. čtrnácti slovech v anglickém originále - číslo čtrnáct je často používáno na nášivkách a symbolech hnutí, často se vyskytuje také v psaném projevu, v zinech, v bookletech CD rasistických kapel atd. ) " My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost bílých dětí. "

Hlavní náplní této organizace bylo pořádání srazů, vydávání a distribuce časopisů, nášivek a hudebních nosičů. Využívali neznalosti a nezkušenosti státních orgánů, které na počátku devadesátých let nebyly schopné rozpoznat fenomén nastupujícího neonacismu a umožnily, aby se ČR na určitou dobu stala významným místem střetávání evropských neonacistických aktivistů. Dále tato organizace spolupracovala s rozličnými neonacistickými organizacemi z celé Evropy

Aktivisté BHS pracovali konspirativními metodami. Organizace byla rozdělena na členy tzv. tvrdého jádra "activists" a čekatelů na členství "support group", přičemž ti byli většinou oslovováni příslušníky jádra a museli projít určitou kandidátní dobou. Zpravidla trvala několik měsíců, ale převedení do kategorie "activists" mohlo trvat až několik let.

Organizace BHS byla aktivní zvláště v letech 1993-1996. Zhruba od roku 1997 plně převzala její činnost česká pobočka Blood and Honour (BaH).

I přestože organizace utlumila svou činnost je pravděpodobné, že její struktura přetrvává a kontakty má v podstatě v celém spektru ultrapravicového hnutí. Jeji vliv je v současnosti marginální.

BLOOD AND HONOUR

Česká Divize vznikla v první polovině roku 1996. Vytvořili ji mladší ambiciózní aktivisté white power scény a z okruhu Hammerskins, kteří se nechtěli smířit s nižšími posty v této organizaci a čekat několikaleté čekací lhůty. Pod tuto divizi se brzy přidala většina regionálních vůdců a zinů, vznikly pobočky v Praze, Brně, severních a západních Čechách.

Česká divize převzala hlavní roli v pořádání koncertů WP a dokázala uspořádat i velké koncerty za účasti zahraničních kapel a velkého množství aktivistů z celé Evropy. Jako jeden z prvních koncertů, který uspořádali její členové byl v obci Všetaty u Rakovníka 25. 5. 1996 s názvem White power koncert, jehož se účastnilo 500 až 600 osob, z toho cca. 70 cizinců. Akce byla dobře připravena, proběhla bez problémů. Jejich největší akcí byl koncert v Kozolupech u Plzně, kde hrála legendární britská neonacistická kapela Brutal Attack. Na tuto akci přijížděly autobusy sympatizantů ze zahraničí a účast podle odhadů dosáhla až 700 aktivistů.

V ČR pod BaH vycházel zin Phoenix. Svým rozsahem přes sto stran patřil k nejobsáhlejším a nejlépe zpracovaným zinům v ČR. BaH převzali organizování srazů a koncertů po Bohemia Hammer Skins a stali se tak hlavními organizátory neonacistických akcí v ČR. Centrem těchto akcí se v průběhu let 97-98 staly západní Čechy. Uspořádali okolo dvou desítek hudebních produkcí za účasti 150-350 sympatizantů.

Distribuce zinů a hudebních nosičů často selhávala, protože do BaH byla poměrně úspěšně infiltrována Policie ČR. Aktivisté převážející materiály k distribuci byli v několika případech zadrženi a distribuční materiály zabaveny.

V Líních u Plzně se měl 20. 2. 99 konat koncert kapel Buldok, Parabellum, Conflict 88, Vlajka a švédské kapely Totenkopf. Již několik dní před plánovaným koncertem provedla policie razii v sále a nalezla značný počet hudebních nosičů, nášivek a zinů, propagujících hnutí směřující k po-tlačení práv a svobod občanů. V souvislosti s tímto nálezem bylo obviněno dvanáct osob, z nichž na tři byla uvalena vazba. Mezi zadrženými byl např. Jaroslav Brož, který byl hlavním organizátorem neonacistických srazů v okolí Plzně, jehož v té době již čekal pětiměsíční nepodmíněný trest. Dalším zadrženým byl člen kapely Conflict 88. Podle údajů policie byla tato akce výsledkem devítiměsíčních příprav BIS- Česká tajná policie. V den koncertu se do Plzně sjela asi stovka neonacistů, kteří nebyli o represích informováni. Naopak členové tzv. tvrdého jádra obdrželi okamžitě informace o zrušení koncertu a hrozbě domovních prohlídek.

Podle informací policie se podařilo rozkrýt strukturu BaH, zajistit seznamy členů platících měsíční členské příspěvky atd. Faktem je, že tato razie de facto rozložila tuto organizaci, zvláště její plzeňské jádro, která po těchto událostech ustoupila do pozadí

Po policejní razii v únoru 99 a útlumu BaH pražští aktivisté společně s Národní aliancí dne 20. 3. 99, tedy přesně měsíc poté, zorganizovali demonstraci proti tzv. " totalitním paragrafům 260 a 261" a na podporu vězněného Jaroslava Brože a dalších vězněných soukmenovců. (paragrafy viz příloha v angličtině)

Z okruhu pražských aktivistů BaH vznikl Národní odpor a těžiště činnosti se přesunulo od podzemních aktivit blíže k veřejným akcím.

HUDEBNÍ RASISTICKÁ SCÉNA

Zhruba od roku 1989 se v ČR objevují první rasistické skinheadské kapely. Nejznámějšími kapelami byly skupiny Orlík Daniela Landy a Bráník. Přestože texty písní těchto kapel byly s různým stupněm otevřenosti rasistické, vydávaly a distribuovaly své nahrávky v oficiální prodejní síti. Zasloužily se o propagaci rasistických skinheads a jsou přímo odpovědné, spolu s lhostejností orgánů policie a soudnictví, za jejich porevoluční boom.

Záhy začíná vznikat také podzemní neonacistická hudební scéna nepokrytě propagující rasismus a nacismus. Hlavní organizací pořádající koncerty v letech 91-95 byla česká pobočka celosvětové neonacistické organizace Hammerskins. Tyto koncerty bývají prezentovány jako akce striktně soukromého charakteru, kde je možný vstup pouze na pozvánky. Tímto způsobem pořádající organizace zabraňují možnému přístupu orgánům Policie ČR. Pozvánky na koncerty byly rozesílány poštou, v současné době spíše pomocí internetu a mobilních telefonů. Ve skutečnosti je "pozvánkou" pouze skinheadská image. Na pozvánkách nebývá většinou uvedeno konkrétní místo konání koncertu, ale pouze kontaktní místo. Zde je vyhovujícím osobám sděleno, kde se koncert koná, nebo jsou odtamtud organizovány hromadné přesuny přistavenými autobusy. Většina koncertů se koná v menších vesnicích v hospodských sálech či sokolovnách. Pořadatelé koncertů kladou velký důraz na uzavření přesné smlouvy před konáním koncertu, aby předešli možnému odstoupení od smlouvy ze strany pronajímatele. Ten ne vždy vydrží tlak policie a sdělovacích prostředků. Vstupné na tyto koncerty se pohybuje od 200 do 400 Kč. Vzhledem k velkému riziku pro vystupující kapely jde většina výdělku jim. Česká republika se stala místem srazů neonacistů ze SRN, Polska, Maďarska atd. za účasti až osmi set neonacistů.

NÁRODNI ALIANCE

NA je registrována jako občanské sdružení u Ministerstva vnitra ČR. Vznikla 26. 10. 1998. NA uspořádala okolo 20-ti veřejných demonstrací po celé ČR. Má 27 místních organizací, jejím hlavním centrem je Rakovník, kde bydlí její zemský vedoucí Vladimír Skoupý.

Za svůj prvořadý cíl NA považovala transformaci ve zcela regulérní politickou stranu a účast v nadcházejících parlamentních a komunálních volbách. Jednotlivci z řad NA se na podzim 2000 zúčastnili voleb do krajských zastupitelstev na kandidátkách Vlastenecké republikánské strany.

NA vydávala časopis Vlajka, který obsahoval množství rasistických a antisemitských článků. Tento časopis, ač to jeho tvůrci popírali, navazoval svým názvem a logem na prvorepublikové noviny fašistické organizace Vlajka. Po vydání čtvrtého čísla upustila NA od jeho vydávání, jelikož obdržela dopis od Ministerstva vnitra, který je vyzval k upuštění od "závadné činnosti" pod hrozbou rozpuštění občanského sdružení Pokračující tiskovinou NA měl být časopis Národní vítězství. Jeho vydávání zabránilo uvěznění V. Skoupého v únoru 2000. V průběhu roku 2000 vyšly čtyři čísla časopisu Výzva, který je šířen především prostřednictvím internetu, ale i v tištěné podobě na koncertech rasistických kapel.

V. Skoupý čelil obvinění za zpochybňování holocaustu, nicméně stíhání bylo pozastaveno. Dne 19. 2. 2000 zorganizovala NA demonstraci na podporu Rakouské suverenity, Jörga Haidera a FPÖ. Tato akce byla Obvodním úřadem zakázána, ale i přesto se konala. Této demonstrace se účastnilo několik desítek fotbalových hooligans, z nichž tři hajlovali a provolávali hesla jako "Heil Haider". Týden na to, dne 25. 2. 2000, byl V. Skoupý zatčen a obviněn z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Důvodem zatčení byly výložky jeho košile stylizované jako výložky SA. Uvězněn byl na základě pokračování v trestné činnosti (rasistické články v časopise Vlajka, jeho veřejné projevy zpochybňující holocaust a podpora a propagace rasismu). V. Skoupý se v průběhu svého uvěznění sám označil za politického vězně, který je týrán totalitním terorem porušujícím svobodu slova. Po čtyřech měsících vazby, tedy na počátku července 2000 byl V. Skoupý odsouzen soudním příkazem samosoudce k odnětí svobody na jeden rok, s podmínečným odkladem na čtyři roky. Přitom V. Skoupý byl již předtím dvakrát soudně stíhán pro násilné trestné činy jako spolupachatel, nebo osoba mezi zadrženými, při napadení romské ženy s kočárkem a občana tmavé barvy pleti. Jeho první veřejné vystoupení do médií bylo 21. 8. 98 při pořádání koncertu rasistických kapel pod názvem Rock proti komunismu.

V březnu 2000 byla NA ministrem vnitra rozpuštěna. NA toto rozpuštění ignorovala a odvolala se k soudu. Na základě uvěznění V. Skoupého a rozpuštění NA začala kampaň za propuštění "politických" vězňů a zrušení totalitních paragrafů, a za důsledné dodržování svobody slova a projevu

NA i přes snahu orgánů ČR o rozpuštění pokračovala ve své činnosti, spolupořádá demonstrace s NO Praha, Vlastenecká fronta, Obranou národa a VRS. Na kandidátkách VRS dokonce její aktivisté kandidovali v krajských volbách v listopadu 2000. V. Skoupý kandidující za VRS jako bezpartijní získal z této strany nejvíce hlasů (počet 135 je ale v krajském měřítku zanedbatelný, ČR má 10 milionu obyvatel, z toho 8 milionů oprávněných voličů). Aktivisté NA se zúčastňují, a v některých případech i spolupořádají koncerty rasistických kapel, kde jsou distribuovány i jejich tiskové materiály.

NA se údajně sama rozpustila na přelomu roku 2000/2001 kdy většina jejich členů vstoupila do Vlastenecké republikánské strany, spolu s některými aktivisty Národního odporu. Celorepublikový sjezd této strany se bude konal na počátku března.

NÁRODNÍ ODPOR PRAHA

Skupina Národní odpor je neonacistická organizace jejímž hlavním působištěm je Praha. Název této skupiny vznikl v období léta 1999 a veřejně se pod tímto pojmenováním prezentoval na demonstraci 21. srpna 1999 na náměstí Míru, kde uspořádal veřejnou akci "k uctění památky poslední oběti druhé světové války. " . Demonstraci přijeli podpořit i neonacističtí aktivisté z Německa. Vyvěsili mnoho zástav a praporů, některé z nich bývají hojně používány neonacisty v západní Evropě. Např. prapor s válečnou vlajkou císařského Německa a říšskou válečnou vlajkou s třemi barvami (černá, bílá, červená - schwarz, weiss, rot), kde je místo hákového kříže německá orlice. Tuto barevnou troj-kombinaci schválil Adolf Hitler jako barvy národních socialistů. Tento prapor je zakázán v různém stupni závadnosti v Belgii, Francii, Velké Británii a dalších zemích.

Tato skupina pražských neonacistických aktivistů však byla aktivní i dlouhou dobu předtím a organizovala akce, které s pozdější činností Národního odporu úzce souvisely a dokonce se k nim NO v současnosti hlásí

Měsíc po razii na plzeňskou pobočku Blood and Honour, tedy 20. 3. 1999 uspořádali pražští nacističtí skinheads okolo F. Vávry a V. Skoupého demonstraci proti "totalitním paragrafům 260 a 261" a za propuštění politických vězňů z BaH. Akce se zúčastnilo asi 80 osob.

Jejich zatím největším vystoupením byla demonstrace na 1. máje 1999 na Střeleckém ostrově, konaná záměrně na místě tradičních anarchistických prvomájových srazů. Přes očekávání prezentovaná i v médiích, kdy pořadatelé počítali s účastí až 1000 sympatizantů, se na akci sjelo "pouze" 300 neonacistů. Tato akce byla neoficiálně prostřednictvím letáčků nazvána "Smash the reds" (Znič rudé). V Drážďanech se objevily plakáty zvoucí německé neonacisty na tuto akci heslem " Přijeď si do Prahy zabít svého anarchistu

V čele průvodu se objevil prapor s německou orlicí a skandovala se hesla typu "Vítězství zdar" (překlad Sieg heil). Demonstrace byla silně medializována, protože Antifašistická akce uspořádala protidemonstraci.. Policie antifašisty rozehnala koňmi a slzným plynem a umožnila neonacistům za své asistence pochod až na náměstí Míru, kde jí zástupce NO poděkoval za dobře odvedenou práci.

Zástupci NO vystupovali na mnoha dalších demonstracích organizovaných většinou Národní aliancí, nebo Vlasteneckou Frontou. Za zmínku stojí říci, že aktivisté NO přišli společně přívítat francouzského ultrapravicového politika Jean-Marie Le Pena při jeho příletu na Ruzyňské letiště. Druhý den odjeli do Brna, kde v hale Rondo dělali společně s republikány ochranku a spolupořadatele tohoto mítinku.

V únoru 2000 aktivisté NO spoluorganizují demonstraci na podporu Jörga Haidera a rakouského lidu společně s NA.. Organizují koncerty rasistických kapel, kde dochází k hajlování a provolávání nacistických a rasistických hesel. Tento kolorit je běžný a je integrální součástí produkcí těchto kapel. NO také zorganizoval fotbalový turnaj národoveckých družstev, kterého se mimo NO zúčastnila také NA a několik hooliganských družstev z Prahy. Večer následoval opět koncert rasistických kapel

Je třeba si také povšimnout proměny jejich kontaktů na německou ultrapravicovou scénu. Zatímco v začátcích, kdy se ještě aktivisté NO snažili o zaregistrování občanského sdružení a chtěli působit jako veřejná politická síla a označovali se za nacionalisty, udržovali vazby s mládežnickou organizací Junge Nationalisten, patřící pod National Partei Deutschland (NPD), tedy době s legální ultrapravicovou stranou, jež je měla podle neověřených informací podporovat i finančně. Členové NO nejspíše navštívili demonstrace v SRN speciálně vypraveným autobusem. V poslední době se však orientace mění, příkladem toho může být koncert v říjnu 2000, kdy NO organizoval koncert německých neonacistických kapel, které jsou v SRN vystaveny kriminalizaci. Koncert byl pořádán spolu s Hammerskins Sasko, tedy s nejpodzemnější částí německého neonacistického spektra.

Národní odpor je nejpočetnější skupina skinheads v Praze (NA či VF nemá takové množství pražských aktivistů). Jejich věkový průměr se pohybuje od 18 do 25 let. Počet aktivistů je těžko odhadnutelný, ale pravděpodobně se jedná o skupinu čítající 40 -60 aktivistů. K tomu je však třeba připočíst dalších asi 100 sympatizantů z řad dosud nezařazených mladých skins a fotbalových hooligans z Prahy. NO se daří získávat mladé aktivisty okolo 17-19 let, také personální propojení s republikánskou mládeží umožňovalo získávat nové sympatizanty. Pobočky mimo Prahu zřejmě neexistují, snaha o založení buňky NO se objevila v Českých Budějovicích. Žádné tiskoviny, nebo materiály tato skupina nevydává. Ani se nám nepodařilo odhalit jejich případnou internetovou stránku.

O čem se však příliš nehovoří jsou aktivity násilného charakteru jednotlivých osob NO. NO vyznává velmi militantní politický směr a svou ideologii často uplatňuje také v praxi.

Filip Vávra v letech 94-95 veřejně na setkání prohlašuje, že je proti míšení ras, na paži má vytetovaného SSmana či příslušníka wehrmachtu se samopalem a redaktorovi Novy v televizním dokumentu sdělí, že zde má vyobrazeného bojovníka proti bolševismu, který bojoval na východní frontě, . Rovněž vypravil autobus kamarádů do Budapešti (únor 99) na oslavu hrdinné obrany jednotek SS před Rudou armádou, též s klidem veřejně řekne, že on už je veterán hnutí, ale že vzpomíná na své období "street-fightera". Dvakrát napadl návštěvníky gay-klubu a byl mezi zadrženými při incidentu před židovskou synagogou v centru Prahy.

Útoky, napadení, brutální zkopání, vyhrožování nožem či pobodání představují běžnou pouliční praxi aktivistů Národního odporu (většina tzv. Tvrdého jádra, tedy okruhu zhruba 30-ti osob jsou nebo byli souzeni za výtržnictví, ublížení na zdraví. )

A o těch, kteří nejsou přímo stíháni, je ze svědectví patrno, že se dopouštějí stejných trestných činů jako jejich soukmenovci. K nejznámějším akcím násilného charakteru jež mají na svědomí osoby blízké NO, či Combat 18, Anti-Antifa (jde většinou o překrývající se osoby a členství či existence C18 či A-A je spíše proklamovaná, než že by se jednalo o odlišnou organizovanou skupinu), rozkopání svíček a napadení osob při uctění památky zavražděného súdánského studenta v roce 97, zapálení kříže Ku-Klux-Klanu na místě kde byl před rokem zavražděn sudánský student Hasan; dva útoky na squat Ladronka - rozbíjení oken kameny, vhození dýmovnice, pouliční bitky v Karlíně s Romy na Silvestra 99 v rozsahu několika desítek osob, brutální útoky během oslav vítězství ČR na MS 1999, napadení klubu DEPO během něhož došlo k pobodání jednoho punkera, napadení asi 30-ti lidí v Riegrových sadech s noži a břitvami a v neposlední řadě útok na romskou zábavu v restauraci Modrá hvězda v Českých Budějovicích, kde bylo zničeno vnitřní zařízení restaurace a prvně použita střelná zbraň. To vše jsou aktivity, které jsou známy. K tomu je nutno připočíst desítky stejně vážných incidentů, za které jsou obviněni jednotlivý pachatelé, a které jsou často šetřeny pouze jako výtržnictví apod. A dále x krát více útoků jež nejsou zdokumentovány a neobjevují se v žádných statistikách.

VLASTENECKÁ REPUBLIKANSKA STRANA
NÁRODNĚ-SOCIALNÍ BLOK

Vlastenecká republikánská strana (VRS) vznikla v roce 1995, a to z části z bývalých členů SPR-RSČ), dále z iniciativy a kanadského vydavatele časopisu Svědectví Komínka. Znakem VRS je slon, který byl podle slov tiskového mluvčího Jana Kopala zapůjčen straně od amerických republikánů.

Podle jimi zveřejněných informací má strana 1500 členů organizovaných v šesti velkých a dvaceti základních organizacích. Až do sjezdu v březnu v březnu 2001 tvořilo 90% členské základny bývalí členové SPR-RSČ. Nzní je tato strana v rukou NO a NA. VRS vydávala stranický časopis Vlastenec, který již zanikl. Vycházel po dobu dvou let v rozsahu zhruba dvaceti čísel. V současné době je jejich jedinou publikací náchodský Nečas a internetové stránky, které jsou však již od dubna 2000, tedy po dobu 3/4 roku, neaktualizovány. Od vzniku strany proběhlo již šest sjezdů. Celorepublikových sjezdů se účastní okolo 60-ti delegátů. V průběhu roku 2000 začala strana spolupracovat na veřejných shromážděních s Národní aliancí, Vlasteneckou frontou a Národním odporem Praha. Prvním vystoupením VRS byla účast Jana Kopala na demonstraci NA v Jihlavě 22. dubna 2000 za propuštění Vladimíra Skoupého z vazby.

Od této akce VRS spolupracovala s těmito uskupeními poměrně pravidelně a jejich účast byla zcela samozřejmá. Po propuštění V. Skoupého na začátku července 2000 dochází k nabídce ze strany VRS jednotlivým členům NA, která jim umožnila účast ve volbách do krajských zastupitelstev v listopadu 2000 na jejich kandidátkách. NA využívá této nabídky a ve třech krajích sestavuje kandidátky VRS pouze ze svých členů, uvedených jako bezpartijní.

VRS dosáhla svého největšího volebního zisku v karlovarském kraji, kde získala pouhých 0, 4%. Nejúspěšnějším kandidátem VRS byl zemský vedoucí NA V. Skoupý, jenž získal 135 hlasů. Souhrnně se dá říci, že mladší kandidáti z řad NA získali větší množství hlasů než členové VRS starších ročníků. VRS v krajských volbách výrazně neuspěla. Senátních voleb se VRS zúčastnila a rovněž neuspěla.

V listopadu 2000 se v médiích objevila zpráva, že ministerstvo vnitra zvažuje zákaz VRS, a to na základě textů uvedených na jejich webových stránkách.

Tato kauza se však dále nevyvíjela a v nynější době VRS existuje dále. V prosinci roku 2000 posílila své řady o členy Národní aliance a Národního odporu včetně V. Skoupého a F. Vávry. VRS se tak stala vyústěním snah, které tato uskupení deklarovala v předešlých letech, tedy snah neonacistů o vstup do politiky v rámci nacionalistické strany.


Poznámka redakce: Tento materiál aktivistů občanského sdružení Tolerance a občanská společnost nezachycuje aktuální vývoj. Byl vypracován v září 2001 a monitoruje neonacistické aktivity v letech 1999-2000, nejpozději na jaře 2001. Zveřejňujeme ji jako ukázku kvalitního, faktograficky bohatého materiálu - pro poučení nejen Gabriely Bártíkové.

                 
Obsah vydání       17. 5. 2002
17. 5. 2002 Moderátor zpráv Dan Rather z CBS: po 11. září přestala americká média dávat Bushovi tvrdé otázky
17. 5. 2002 Reportér BBC: Bushova vláda neumí reagovat na tvrdé otázky
17. 5. 2002 Jak bulvární tisk vyvolává v Británii xenofobii
18. 5. 2002 "Amerika se obrátila proti Bushovi"
17. 5. 2002 Bush se veřejně bránil před nařčením, že proti útokům z 11. září efektivně nezasáhl
17. 5. 2002 Bush byl informován o hrozbě útoků před 11. září
17. 5. 2002 Antimonopolní úřad: Jihlavské listy nedodají informace, prošetření stížnosti se nekoná Daniela  Pilařová
17. 5. 2002 Břeclavsko: v českých rukou zůstal Moravský jih Daniela  Pilařová
17. 5. 2002 Na Vysoké škole ekonomické v Praze se se studenty nepárají Aleš  Žďárek
17. 5. 2002 Češi se definují obranným nacionalismem; jak je to s občanským principem jinde? Jan  Čulík
17. 5. 2002 Co je nového v České republice
17. 5. 2002 Tisíce lidí obdrží v Británii velké odškodné za rakovinu způsobenou azbestem Jan  Čulík
17. 5. 2002 Proč dělají BL reklamu politické agitaci Michala Viewegha? Jan  Paul
17. 5. 2002 Učitelia ako ovce Lubomír  Sedláčik
16. 5. 2002 Pravicově extremistická scéna podle představ ministerstva vnitra
17. 5. 2002 Polemika s materiálem ministerstva vnitra: Je příliš sexy na to, aby musela říkat pravdu? Jakub  Polák
17. 5. 2002 Zpráva o nacionalistických, fašistických a rasistických aktivitách v ČR let 1999-2000
17. 5. 2002 Volte své zločince Karel  Mašita
16. 5. 2002 Je česká totožnost založena na nacionalismu, nebo na myšlence moderního občanství? Jan  Čulík, Andrew  Stroehlein
16. 5. 2002 George Bush? Je sympatický, ale "neinformovaný", pravil korunní princ
15. 5. 2002 Neuvěřitelná výstava fotografií z let 1843 - 1847
16. 5. 2002 K osudu kostela sv. Michaela Archanděla - nikdo nehne prstem? Jiří  Pešek
17. 5. 2002 Glasgow University hledá politologa/ekonoma - odborníka na střední Evropu po r. 1989
16. 5. 2002 Chcete učit politologii ve Švédsku?
16. 5. 2002 Podmínky pro vězně v Afghánistánu "jsou jako v Osvětimi"
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2002 Reportér BBC: Bushova vláda neumí reagovat na tvrdé otázky   
17. 5. 2002 Na Vysoké škole ekonomické v Praze se se studenty nepárají Aleš  Žďárek
17. 5. 2002 Bush byl informován o hrozbě útoků před 11. září   
17. 5. 2002 Tisíce lidí obdrží v Británii velké odškodné za rakovinu způsobenou azbestem Jan  Čulík
17. 5. 2002 Češi se definují obranným nacionalismem; jak je to s občanským principem jinde? Jan  Čulík
17. 5. 2002 Zpráva o nacionalistických, fašistických a rasistických aktivitách v ČR let 1999-2000   
17. 5. 2002 Jak bulvární tisk vyvolává v Británii xenofobii   
17. 5. 2002 Antimonopolní úřad: Jihlavské listy nedodají informace, prošetření stížnosti se nekoná Daniela  Pilařová
16. 5. 2002 Je česká totožnost založena na nacionalismu, nebo na myšlence moderního občanství? Andrew  Stroehlein, Jan Čulík
16. 5. 2002 Jak to, že smějí američtí vojáci uzavírat v ČR území?   
15. 5. 2002 O koncepci Britských listů Jan  Paul
15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
14. 5. 2002 Bytové družstvo: trestní oznámení za vyřešení problému František  Roček
14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?   

Neonacismus a extremistická hnutí v současné Evropě RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2002 Zpráva o nacionalistických, fašistických a rasistických aktivitách v ČR let 1999-2000   
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
9. 5. 2002 Němci měli kolektivní odpovědnost za válečné zločiny Bořivoj  Čelovský
29. 4. 2002 V Evropě se znovu šíří antisemitismus   
28. 4. 2002 Případ Jean-Marie Le Pen: mohl by se fašismus stejným způsobem prosadit v Británii?   
29. 3. 2002 Dopis Václavu Havlovi: Co se nám stane, jestliže nesmíme ani číst knihy svých nejúhlavnějších nepřátel? Kalle  Hägglund
28. 3. 2002 Spolek pro Media Observatory: "Michal Zítko zřejmě půjde do vězení"   
26. 2. 2002 Demonstrace Pravé alternativy: Je to ta pravá alternativa pro českou politiku? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2002 Mein Kampf: Kdepak ses tu vzal, Adolfe? Radek  Mokrý
19. 1. 2002 Nestěžujte si, mohli byste jít do vězení Tomáš  Pecina
11. 1. 2002 Helsinský výbor amerického Kongresu kritizuje zákony o difamaci v ČR   

Rasismus RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2002 Zpráva o nacionalistických, fašistických a rasistických aktivitách v ČR let 1999-2000   
6. 5. 2002 Velká Británie: konzervativní stínová ministryně zbavena funkce za rasistický vtip   
3. 5. 2002 Oběd s rasistou   
12. 3. 2002 Neo-rasistické desatero ředitele Národní galerie prof. M. Knížáka Mirek  Vodrážka
26. 2. 2002 Demonstrace Pravé alternativy: Je to ta pravá alternativa pro českou politiku? Štěpán  Kotrba
16. 10. 2001 Arogance západních zemí plodí nenávist Jan  Čulík