Dnes, s více jak čtyřměsíčním odstupem, kdy jistě již přece jen trochu odezněly časové komentáře -- nevím, nemám možnost se o tom přesvědčit, ale předpokládám, že tomu tak je, odborníci (na hudbu, výtvarné umění, literaturu i knižní kulturu jako celek) se ve vášnivých debatách už jistě shodli alespoň na základních otázkách, které přehlídka, potažmo její česká část, vyvolala.

A tak se chceme pokusit o malé zamyšlení pod zorným úhlem přece jen už delšího časového odstupu. Co z přehlídky tady, v Tchaj-peji, zůstalo? Především větší množsvtví do čínštiny přeložených českých knih. (Předpokládáme, že do čínštiny byly -- alespoň některé z nich -- přeloženy právě v souvislosti s přehlídkou, i když jisti si tím nejsme.) A tak může čínský čtenář na prodejním pultu najít, vedle Hrabala a Kundery, taky -- Viewegha! (Přehlídky se, na rozdíl od Kundery, osobně zúčastnil.)

Není tomu tak dávno, asi tak dvě stě let, kdy vznikla, vedle mnoha jiných, tehdy jako houby po dešti vznikajících specializací, specializace beletristy. Rozvinutý národní, a později nadnárodní trh umožnil některým lidem zanechat jiných činností, sedět doma a psát.

Tak se stalo, že knihkupectví, jejichž síť v mezičase v závislosti na mnoha faktorech houstla a zase řídla, ale hlavně houstla, byla stále plnější knih, které byly stále prázdnější. Na konci tohoto procesu stojí Viewegh, dalo by se říct, ale nebyla by to pravda, protože příběh má ještě pokračování.

Mezi tím si totiž jiní lidé všimli, že prázdno se dobře prodává, protože lidé, obklopení technickými hračkami, ztrácejí i ta nejzákladnější rozlišovací kritéria, a jediným rozlišovacím kritériem se stává technická výkonnost. Tito obchodníci s prázdnem -- nemylme se, nejsou to staří dobří obchodníci s deštěm, protože ti měli aspoň déšť jistou poetičnost, dokud nezačali slibovat, že budou dešťům poroučet -- nějaký čas dosahovali horentních zisků a celému tomuto procesu se po jednom z největších takových obchodníků začalo říkat mcdonaldizace. Jenomže ani to ještě není konec.

Mezi tím si totiž ještě jiní lidé, spotřebitelé, těch je samozřejmě nejvíc, všimli, že jim prázdno nedělá dobře. Uvědomili si, že např. ryba s rýží je po mnoha stránkách o hodně lepší, než hamburger. A tak má McDonald's -- aspoň tady, v Tchaj-peji -- problémy. Snaží se jim čelit tím, že nabízí -- rybu s rýží! Jenomže v tomto segmentu trhu samozřejmě nemůže obstát, to je stejné, jako kdyby Viewegh začal nabízet krásné písemnictví, beletrii! A jsme zpátky u Viewegha!

Tchaj-wanskému čtenáři je bez dalšího nabízen vedle Hrabala a Kundery, a to v době, kdy českému čtenáři už je předběžná informcace dostupná (viz např. Antonín Kosík: Dva doktoři z Čech. Vulgo.net, květen 2001. Internetová adresa: www.vulgo.net) Myslím, že máme důvod být ostražití, od 15.5. 2003 přece víme, že i ostuda se v dnešním světě vyjadřuje v penězích!!!

Hledal jsem na českém stánku TIBE do čínštiny dávno přeloženého Haškova Švejka a musím říct, že marně. Ale možná, že tam byl, že jsem se jenom špatně díval. Spíš si ale myslím, že tam asi nebyl. Já si totiž myslím, že lidé, kteří rozhodovali o programu a složení české expozice, a tím nepřímo o tom, co se v zahrničí bude a co nebude nabízet zákazníkům, nemají Haškova Švejka vůbec rádi.