19. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 1. 2006

Budeme jen přihlížet, nebo provedeme účinnou vzdělanostní ofenzívu?

Polovina národa je podprůměrná. Provokativní, urážlivé tvrzení? Nikoliv. Je to vlastnost průměru, platí pro každý národ a vždycky to tak bude. To, co se ale dá ovlivnit cílevědomým úsilím, je vlastnost a hodnota průměru a rozptyl na obě strany od průměru. V Literárních novinách v roce 1968 vyšel článek s názvem "Budeme-li dnes slabě lehkomyslní, budeme za 20 let lehce slabomyslní." Možná jsme přece jen trochu lehkomyslní byli, protože nás některé, početně srovnatelné, národy v mnoha ohledech předběhly. Máme na co vymlouvat? Myslím, že nikoliv. Ve všech režimech říkáme, že jedinci ve společnosti by měli být (všestranně, nejen odborně) vzdělaní. Zdraví a vzdělání si zaslouží cílevědomou společenskou ofensivu, osobně bych ale dal přednost vzdělání, protože při hlubším vzdělání by se mělo i zlepšení zdravotního stavu národa dostavit snáze.

Nedávno jsem byl svědkem rozhovoru, kdy se tlumočnice do jazyka jedné kandidátské země na členství EU ptaly finského specialisty, kolik tlumočníků Finové potřebovali pro studium nabídky a projednávání kontraktu na dodávku jednoho velkého průmyslového zařízení. První reakcí byl výraz nepochopení a pak následovala odpověď: "Žádného. Všichni naši pracovníci hovoří anglicky." Následovala další otázka: "To jste ale asi museli udělat nějaký výběr?" Odpověď zněla: "Ne, proč ? Všichni naši vysokoškoláci přece hovoří anglicky."

To ale není jediný rys úrovně finské výchovy. Ekonomické výsledky, minimální korupce, atmosféra ve společnosti i společenské postavení lidí z této nepříliš lidnaté země ve světě hovoří zřetelně. Nebylo tomu tak vždy, je v tom usilovná práce několika desítek let.

Že bychom toho také nedosáhli ? Nevěřím. Potřebuje to ale rozvážné a cílevědomé úsilí akademické obce a získání zřetelné politické podpory. Na českých školách technických by bylo potřebné mj. i hlubší vzdělání humanitní: filosofické, sociologické, včetně pochopení role náboženství -- a s omluvou těm, kterých se to netýká -- umění správně psát a vyjadřovat se. To je totiž obrovská potíž mnoha techniků a inženýrů. Už jezuita Bohuslav Balbín, autor "Rozpravy na obranu jazyka slovanského, zvláště českého", věděl, že "v minulosti často šel úpadek země ruku v ruce s úpadkem češtiny. ..."

V předminulém století u nás vycházela česká knižnice "Vzděláním ke svobodě". Šlo o to, aby se zvýšil počet vzdělaných Čechů a aby si svou vzdělaností a rozhledem, vydobyli své místo "na slunci", a nebyli jen dobrými dělníky a naivními (byť velmi vyhledávanými) kuchařkami městských paniček. Byla to "vzdělanostní ofensiva" v době, kdy německy mluvící obyvatelstvo bylo mnohem vzdělanější a (nejen) proto zastávalo klíčové role ve společnosti i v průmyslovém podnikání. Vzletné pořekadlo o "zlatých českých ručičkách" tenkrát možná platilo, ale konstruktéři a řídící pracovníci (dnes bychom řekli nositelé know-how) byli i v českých zemích většinou německy hovořící odborníci: Židé, Němci i Češi, kteří volili němčinu i v dominantně českém prostředí, právě (ale nejen) pro přístup k lepší vzdělanosti. I pan Václav Hlávka nebo pan Emil Škoda hovořili německy stejně dobře jako česky, ne-li lépe. Důvody proč to tak bylo je potřebné hledat v historii pro poučení před opakováním stejných chyb.

V porovnání s popsanou minulostí jsme na tom dnes bezpochyby mnohem lépe. Stačí to ale v dnešní Evropě? Nositelé know-how jsou obvykle opět nečesky hovořící specialisté počínaje bankovnictvím a konče pásovou výrobou televizorů. Procentuální podíl vysokoškolsky účelně vzdělaného obyvatelstva v českých zemích i úroveň dosaženého vzdělání v porovnání s vyspělejšími evropskými národy hovoří ve prospěch snah těch, kteří bijí na poplach.

Důležité je i pochopení role (nejen vysokoškolské) inteligence v životě společnosti. Inteligence by měla sloužit národu, být jednáním vzorem zbytku společnosti a ne se mu lacině podbízet (například vysedáváním s opilci v hospodách). A také přemýšlet jak a co udělat lépe, nejen mudrovat a sebemrskačsky mezi sebou diskutovat, jacíže to jsme "plebejci", aniž by proti tomu něco dělala. Navíc to není pravda. Znám u nás stovky lidi, kteří mají k plebejcům setsakramentsky daleko. Inteligence nesmí být v očích národa ztotožňována se skupinou lidí, kteří využívají svých schopností jen pro svůj vlastní prospěch. Ve starém Řecku vzniklo slovo "idiot" z "idiotes". Bylo to původně označení pro soukromou, neužitečnou osobu, druhořadého občana, který nečinil nic pro blaho své "polis". Později se smysl posunul na člověka neotesaného, hrubého, potřebujícího vzdělání, ... a dnes jej rádi užíváme pro jiný (nejen odborný) účel. Ale pokud bychom ono slovo chápali v původním smyslu, kolikpak by asi bylo idiotů mezi příslušníky naší inteligence, kteří občas dávají najevo svoji výlučnost, těží ze svého "daru od Boha" ale neudělají nic pro svou "polis"?

Ano, polovina národa je podprůměrná, ale to neznamená, že nemá hodnotu. Je povinností těch "schopnějších" připravovat účelnou práci pro ty "méně schopné", vzdělávat je a vytvářet podmínky, aby i oni se mohli cítit užitečně. Je politováníhodné, když členka velké konzervativní parlamentní strany vyjadřuje veřejně názor, že alkoholismus je soukromou svobodnou volbou každého člověka, a ona že chce tuto osobní svobodu chránit. Zřejmě si neuvědomuje, že kromě "blbosti vrozené" je i "blbost získaná" a na ní má alkoholismus lví podíl. Řada alkoholiků spadla do pasti, protože nebyla včas účinně varována.

Zesnulý profesor Jan Jůza, někdejší vědecký pracovník plzeňské Škodovky, používal pro některé situace úsloví: "to chce spiknutí referentů !". Smysl té věty byl zřejmý: osvícené rozhodnutí nebylo možné očekávat od vedoucích pracovníků, musíme to udělat sami. Takovým "spiknutím referentů" bylo vlastně i české národní obrození, které dokázalo téměř nemožné.

Dnešní úloha, pozdvihnout český národ mezi přední vzdělané národy, je snazší a snad by se mohla najít politická podpora ve všech politických stranách, pokud bude dobře naformulován cíl a cesta k němu. Zatím se na naší politické scéně neujala potřeba politické soutěže o racionální, dlouhodobou vzdělanostní ofensivu, ale třeba se najdou i finanční prostředky. A pokud ne, bude to zřejmě chtít "spiknutí referentů". Ale hlavně - pasivně nepřihlížet ! Nevím, co by mělo být důležitější pro dlouhodobý prospěch země, než užitečná, nesamoúčelná vzdělanost.

                 
Obsah vydání       19. 1. 2006
19. 1. 2006 Britská vláda: dopravování vězňů do třetích zemí je protizákonné, ale nemluvme o tom
19. 1. 2006 "Bin Ladin" varuje před dalšími útoky
19. 1. 2006 Evropská unie zanedbává lidská práva
19. 1. 2006 Oficiální americký úřad vykreslil děsivý obraz "nezvládnutelného" Iráku
19. 1. 2006 Kalifornie popravila slepého šestasedmdesátiletého diabetika
19. 1. 2006 Temná noci! Jasná noci! Karel Hynek Mácha
19. 1. 2006 Budeme jen přihlížet, nebo provedeme účinnou vzdělanostní ofenzívu? František  Hezoučký
19. 1. 2006 Skončí naše civilizace Lovelockovou apokalypsou? Stanislav  Mihulka
19. 1. 2006 Potůček teče, vlna se valí... Štěpán  Kotrba
19. 1. 2006 Smutné, že se BL propůjčují flamewaru mezi Kotrbou a Potůčkem
19. 1. 2006 Heterosex od padesáti! Filip  Sklenář
19. 1. 2006 "Objektivistická" pohádka o státu nestátu Michael  Kroh
19. 1. 2006 Trh, daně a svoboda jednotlivce Hynek  Bíla
18. 1. 2006 Na obranu občanských svobod
18. 1. 2006 Mezinárodně proslulá firma nepodvádí Miroslav  Šuta
18. 1. 2006 Byl to krátkozraký dokument František  Hezoučký
18. 1. 2006 Láska ke třem (neexistujícím) pomerančům Alex  Koenigsmark
18. 1. 2006 Islámské internetové fatwy proti sexu
18. 1. 2006 Mužům vstup zakázán Karla  Ladwigová
18. 1. 2006 Britští extremisté před soudem za šíření rasové nenávisti
18. 1. 2006 Pamatujete na Afghánistán? Nyní jsou tam obyvatelé terorizováni sebevražednými atentátníky
18. 1. 2006 Vlna spláchne i potůček špíny Štěpán  Kotrba
16. 1. 2006 Západním firmám vyhovuje čínský totalitní režim
18. 1. 2006 Studenti a informace Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
17. 1. 2006 James Lovelock: Životní prostředí na Zemi je už zničené
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
19. 1. 2006 Budeme jen přihlížet, nebo provedeme účinnou vzdělanostní ofenzívu? František  Hezoučký
18. 1. 2006 Studenti a informace Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
18. 1. 2006 Jak efektivněji učit František  Augusta
13. 1. 2006 Je smyslem školské reformy učit nově? Emilie  Thomitzková
9. 12. 2005 Deset let pražského školství mezi Ábelem a Kainem Ivo V. Fencl
8. 12. 2005 Tiché dohody a špatné hody Václav  Dušek
11. 11. 2005 Škola a jazyky   
10. 11. 2005 Jak se vyučují jazyky na české střední škole   
10. 11. 2005 Výuka cizích jazyků Josef  Vít
9. 11. 2005 Pozor! Hrozí omezení samosprávy akademických obcí   
1. 11. 2005 České univerzity již dávají svým studentům peníze Zdeněk  Moravčík
27. 10. 2005 Pravice chce zrušit v Albertě školné v postsekundárním školství Jiří  Jírovec
19. 10. 2005 Stanou se univerzity otrokem komerčních zájmů?   
9. 9. 2005 Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel Michal  Giboda