Tento dokument byl zaslán 1. náměstkem ministra obrany J. Škopkem pod číslem jednacím 6620/2003-3691 dne 25. 2. 2003 předsedovi Výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR Janu Vidímovi (ODS). Z průvodky dokumentu nevyplývá, zda jej Vidím osobně přijal.

"Jsem velmi nemile překvapen touto informací. Já o tomto dokumentu slyším dnes prvně. Neměl jsem o něm ani tušení. Přestože jsem byl s panem předsedou Vidímem jako místopředseda Výboru v častém styku, nic jsem se od něj nedozvěděl," uvedl překvapený Frank. "Myslím si, že se jedná ve vztahu k ČR o nesmírně závažnou věc. Vůbec se mi nechce věřit, že by čelní představitelé vlády o této záležitosti nevěděli," komentoval dále situaci. Podle jeho názoru vláda zřejmě věděla o americko-britské výzvě, ovšem s blížícími se volbami nechtěla riskovat vzbouření veřejného mínění. Podle Franka bude naprosto nezbytné o této věci diskutovat především s vědomím toho, že Rusko a Čína by chápaly tento případný akt jako narušení světového systému politické rovnováhy.

Velmoci nedůvěřují americké a britské argumentaci, že se jedná pouze o opatření proti tzv. raubířským státům (Irán, Severní Korea, Libye...) a naopak upozorňují na sílící snahu USA obklíčit svými základnami (Turecko, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Irák, Afghánistán, ostrov Diego Garcia v Indickém oceánu, Japonsko a tichomoří, naposledy Bulharsko, Rumunsko a nyní ČR a Polsko, usilují o Ukrajinu) Rusko a Čínu. Česká republika by se tak mohla stát exkluzivním místem první odvety či prvního úderu.

Takový postoj USA by měl podle Franka za následek konec období multilaterální politiky a nové kolo všeobecného zbrojení. "KSČM bude trvat na tom, aby se o záležitosti protiraketové obrany mluvilo nahlas a veřejně a aby o případném návrhu našich současných spojenců rozhodli občané v referendu," řekl v reakci Frank. "Osobně se domnívám, že by se celou záležitostí měla zabývat ihned po volbách Sněmovna a branně bezpečnostní výbor. Pokud je pravda, že dokument dostal pouze předseda Výboru Vidím, svědčí to o úrovni našeho ministerstva obrany a zahraničí. Lidé by se to měli ještě před volbami dozvědět a dobře si rozvážit, koho budou volit...," dodal místopředseda.

Dokument nazvaný britský ministerstvem obrany přímo Public Discusion Paper on Missile Defence, tedy Dokument k veřejné diskusi o protiraketové obraně má 12 stran, které shrnují britský postoj k americké ideji systému protiraketové obrany (USA Missile Defence -- dále MD). Britové zde vycházejí ze závěrů pražského summitu NATO v roce 2002, kde byla iniciativa v tomto směru započata a bylo zde uloženo vypracovat důkladnou studii rizik a ohrožení členských států NATO balistickými raketami. Tato studie měla sloužit jako základní dokument diskuse, avšak nikdy nebyla publikována. Velká Británie zareagovala samostatně a několik měsíců po summitu zaslala českému ministerstvu obrany předmětný dokument.

Britové zde konkretizují hrozbu raketového útoku, jmenují podezřelé státy a hodnotí způsobilost, možnosti umístění a efektivitu protiraketové obrany.

Podstatné je vyjádření britského postoje k mezinárodní dopadu zavedení systému MD. Británie podporuje USA, nicméně se snaží navrhnout přesunutí amerických zařízení ze svého území na území jižní a východní části Evropy. Američané stojí především o britský radar na východním pobřeží Británie v okolí města Fylingdales. Ale podle dokumentu bude nutný ještě celý další systém MD v jižnější části Evropy proti Iránu (v dokumentu, který byl nejspíše koncipován v roce 2002, se uvádí, že největší hrozbu představuje Irák) a Severní Koreji.

Systém protiraketové obrany tvoří obvykle tzv. triáda: velín, radary a raketové nosiče s odpalovací rampou. Tyto prvky mohou být od sebe (jedná-li se o obranu proti mezikontinentálním střelám, tzv. ICBM) téměř libovolně vzdálené, ale mohou být umístěny také v jednom komplexu a propojeny satelity s dalšími podobnými základnami.

Po sérii článků, které v poslední době otiskly některé významné americké listy, se v ČR rozběhla líná diskuse, zda zástupci vlády v této věci jednají či jednali s představiteli USA či jiných spojenců z NATO. Většina politiků zatupujících nejvýznamnější politické strany však rozhodně jakékoli kontakty popřela. Ministr obrany Karel Kühnl však přiznal, že mezi českými a zahraničními experty probíhají již dva roky konzultace na základě mandátu Grossovy vlády. Ta ovšem mandát nedala. Dalo ho pouze zasedání ministrů v rámci NATO.

Tajný dokument pro Vidíma i další články na toto téma vnáší nyní více světla do nepřesných vzpomínek některých českých politiků.

Na britskou podobu veřejné debaty o hvězdných válkách upozornil jako první z politiků místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM), který však také věděl o existenci dokumentu z druhé ruky. Přesto se snažil v tisku (Hospodářské noviny a Právo) o celé záležitosti informovat, avšak deníky jeho články odmítly zveřejnit. Zveřejnily je nakonec Britské listy.