12. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Karel Koecher
12. 7. 2007

EXKLUZIVNĚ

Romeo vypovídá: jak zemřel agent Ogorodnik

Karel Köcher

Ačkoli bych ze všeho nejraději měl pokoj a komunikoval kromě svých pár přátel se svými pěti (čtyřnohými) kočkami, asi mi nezbývá, než se k tomu pozdvižení okolo pořadu Uvolněte se, prosím, nějak vyjádřil. Pokud jde o pana Pacnera jako takového, nemyslím, že stojí za to se s ním j příliš zabývat. Přesto ten jeho postoj, že v demokratické zemi je třeba zabránit určitým lidem v tom, aby se objevili v čistě zábavném pořadu, je opravdu průlomový.

Když už se tedy musím nějak vyjádřit, myslím že udělám nejlépe, když se věnuji konkrétně tomu jeho tvrzení, že "Karel Köcher má na rukou krev, podílel se na sebevraždě jednoho ruského diplomata, když ho pro KGB označil jako agenta CIA." Pan Pacner tím diplomatem ovšem myslí Alexandra Ogorodnika, který zemřel za záhadných okolností v roce 1977 po svém zatčení, když vyšetřování přebral od sovětské kontrarozvědky generál KGB Kalugin.

V této souvislosti je dobře si uvědomit, že Kalugin, který je dnes americkým občanem, a v nepřítomnosti byl odsouzen v Rusku pro velezradu, byl tehdy špičkovým "krtkem" CIA v sovětském zpravodajském establishmentu (podrobně o celé Kaluginově kauze v knize plukovníka - veterána sovětské zahraniční rozvědky Alexandra Sokolova "Anatomie zrady" (Projekt Lubljanka, Moskva 2005). Kalugin ve svých pamětech, napsaných v USA (Oleg Kalugin, Fen Montaigne: The First Directorate: My 32 Years in Intelligence and Espionage Against the West, St.Martin's Press, New York 1994, ISBN-10: 0312114265 , ISBN-13: 978-0312114268) podrobně popisuje, jak prý Ogorodnik se po svém zatčení nabídl, že sepíše přiznání, pak se svolením vyšetřovacíého teamu vzal do ruky své vlastní plnicí pero, kde měl ukrytou pilulku cyankáli, spolkl ji, a na místě zemřel.

Je to tatáž verze, kterou po Ogorodnikově smrti předal Kalugin sovětské tiskové agentuře TASS. Historku o tom, že Ogorodnik dostal od CIA cyankáli, podpořili i pracovníci CIA, kteří potvrdili, že Ogorodnikovi takovou pilulku dali.

A tak se to tradovalo až do roku 2000, kdy vyšla kniha "Krycí jméno Trianon" Igora Peretruchina, důstojníka sovětské kontrarozvědky (Igor K. Peretruchin. Agenturnaja klička -- Trianon. Vospominaniia kontrarazvedčika [Agent Cover Name Trianon -- Memoirs of a Counter-Espionage Officer] Centrpoligraf, Moskva 2000), který Ogorodnika v červnu 1977 zatkl. Trianon bylo krycí jméno Alexandera D. Ogorodnika. Peretruchin v knize popsal, jak krátce po tom, co Ogorodnika před jeho domem zatkl, a odvedl do jeho bytu, aby ho začal vyslýchat, se v Ogorodnikově bytě objevil Kaluginův tým, který Peretruchina z jeho lidmi z bytu vykázal. Brzo ráno druhého dne byl Ogorodnik mrtev. Jenže: o sebevraždu kyanidem draselným, jak to vypátral a popisuje Peretruchin, v žádném případě nešlo. Cituji:

"Když náčelník vyšetřovacího oddílu generál-major justice L. I. Barkov a mnozí jeho spolupracovníci odešli do výslužby, jeden z bývalých vedoucích útvaru, který měl přímý vztah k opatřením týkajícím se Ogorodnika (nechci uvádět jeho jméno), pro nás všechny nečekaně prohlásil, že nezemřel v důsledku pozření jedu, ale na jakési srdeční selhání, vyvolaným možná situačním stresem." (str. 299-300)

O něco dále pak Peretruchin cituje výpověď plukovníka ve výslužbě V. V. Molodcova, který byl mezi těmi, co zadržovali Ogorodnika. Molodcov Petruchinovi popsal, jak najednou Ogorodnik upadl do bezvědomí, jak byla zavolána sanitka, která odvezla Ogorodnika spolu s plukovníkem Molodcovem do Sklifofského Institutu záchránné služby. Tam pak Ogorodnik, který už nenabyl vědomí, krvácel z plic a byl v agonii, zemřel ve čtyři hodiny ráno - tedy asi deset hodin po tom, co byl zatčen. Lékaři nenašli stopy po jedu, vyslovili pouze názor, že pokud o jed šlo, pak by to musel být jed rostlinného původu, který se velmi rychle rozpadá. Tedy v žádném případě cyankáli. O tom, co se stalo, se dá jen spekulovat, a nemyslím, že je teď na místě se do toho pouštět.

Ale dvě věci musí na první pohled zarazit.

Za prvé: kam se poděla ta kyanidová pilullka, jejíž existenci CIA tak razatně potvzovala? A nejen že potvrzovala, ale stále ještě potvrzuje - viz kniha'"The Main Enemy" bývalého šéfa sovětské/východoevropské divize Milta Beardena, a Jamese Risena, reportéra New York Times (Milton Bearden, James Risen: The Main Enemy: The Inside Story of the CIA's Final Showdown with the KGB , Random House, New York, 2003, ISBN-10: 0679463097 ISBN-13: 978-0679463092), kde na str. 10 se tvrdí, že Ogorodnik si osobně to cyankáli vyžádal, a že mu dali dokonce ne jednu pilulku, ale dvě.

A za druhé: sebevražda pomalu působícím rostlinným jedem, po kterém člověk upadne do dlouhé agonie a jehož stopy se zcela ztratí? Takovým jedem se spíš vraždí než sebevraždí, že. A snad ještě za třetí: kdyby se vraždilo, tak by sotva vraždila KGB, která samozřejmě měla zájem na tom zatčeného vyslýchat, ne zabít. Kdyby ho někdo zabil, tak by to musel nutně být někdo, kdo měl naopak zájem na tom, aby nemluvil.

Takže i kdybych byl označil Ogorodnika pro KGB za agenta CIA, jeho sebevraždu, jak ji popsal Kalugin, jsem zcela jistě nezavinil, protože k této sebevraždě nikdy nedošlo.

Ale já jsem ani Ogorodnika nikdy pro KGB za agenta CIA neoznačil. Nevěděl jsem - a dodnes nevím, jestli agentem CIA byl - (pokud jde pouze o můj osobní názor, nevěřím že by jím kdy skutečně byl, i když není pochyb že před svým zatčením zpravodajské kontakty s CIA v Moskvě měl).

Co jsem věděl, a o čem jsem informoval, samozřejmě přes Prahu, vedení sovětské rozvědky, bylo to, že CIA Ogorodnika v roce 1974, kdy pracoval na sovětském velvyslanectví v Bogotě, intenzivně sleduje a že, jak se říká ve zpravodajském žargonu ho "rozpracovává" s cílem přimět ho ke spolupráci s CIA.

Viděl jsem v tom pro něho nebezpečí, vzhledem k drsným metodám, užívaným CIA při rekrutovacích akcích, možná i smrtelné. Proto jsem někdy začátkem léta 1974 žádal, aby byl okamžitě odvolán, aniž bych jakkoli zpochybnil jeho loajalitu jako sovětského občana - naopak jsem ji potvrdil (což ovšem pochopitelně nemohu dokázat). Ogorodnik na mou žádost odvolán nebyl. Nepovažuji to za náhodné selhání, protože, jak jsem se později dozvěděl, moje žádost o jeho odvolání byla doručena právě generálu Kaluginovi, - jinými slovy agentu CIA, který v té době vedl kontrarozvědku sovětské zahraniční rozvědky...

Ogorodnik zůstal v Bogotě až do konce prosince 1974, kdy mu řádně skončila jeho zahraniční mise. Vrátil se do Moskvy, a 1. února 1975 nastoupil do supertajného oddělení Ministerstva zahraničí, nutně s Kaluginovým souhlasem.

To, že jsem údajně označil Ogorodnika za agenta KGB, začali až dost dlouho po mém zatčení v USA v roce 1984 šířit někteří žurnalisté s vazbami na FBI a CIA. CIA jako taková mě z toho nikdy neobvinila, na příklad i v v knize Main Enemy (viz výše) se ani jednou moje jméno nevyskytuje, byť o Ogorodnikovi se tam mluví hodně.

Nakonec ještě jednu poznámku v souvislosti s mým "životopisem" .V Laterně Magice jsem po sametové revoluci nepůsobil, jak už jsem řekl v tom Krausově pořadu, zřejmě si mě tam nějací američtí žurnalisté spletli s Klausem, kterému jsem opravdu podobný. Tedy..., který je opravdu podobný mně..., myslím vzhledem...

Poznámka šok: To, že Koecher pracoval pro československou rozvědku i pro KGB, a byl zapleten do Ogorodnikovy smrti, tvrdili skoro stejnými slovy zpravodajský analytik CIA George A. Carver, Jr., dnes pracující pro Center for Strategic and International Studies ve Washingtonu. (Viz The vindication of James Jesus Angleton, 9. 3. 1994, The Washington Times) a Elmo Zumwalt Jr. a James Zumwalt (viz Czechmate mystery within the CIA, The Washington Times, 23. 2. 1992). To jsou jediné původní zdroje této informace. Přežvýkávali je zejména někteří čeští emigranti v USA a zdejší konzervativní kmentátoři... Zatímco další zdroje (Retired CIA analyst charged in spy case , 24. 11. 1985, Chicago Tribune) či (Supreme Court to Review Racial Job Quotas / Cleveland, N.Y. Plans Challenged Los Angeles Times, 8. 10. 1985, The San Francisco Chronicle) nebo (Supreme Court: Affirmative action review is accepted, Houston Chronicle News Services, 7. 10. 1985) , které se odvolávaly na soudní procesy s Karlem Koecherem i jeho ženou Hanou, uváděly pouze spolupráci Koechera s československou tajnou službou. O americkém agentovi v sovětské diplomacii Ogorodnikovi zde není ani slovo. A o ničem podobném nevypovídá ani tehdejší soudní proces. Čili ta informace o Ogorodnikovi a KGB se objevila až PO soudních procesech v roce 1985 a výměně v západním Berlíně 11. února 1986. A až po vydání Kaluginovy knihy. Tak se v Americe zametá dvůr...

Britské listy v minulosti věnovaly Koecherovi dost pozornosti. V roce 1999 a 2000 byla aktuální jeho příhoda s vyšetřováním smrti princezny Diany pro Dodiho LA Fayeda.

4. 10. 2000, Karel Koecher: Leninský odraz v matematice? ZDE

22. 2. 2000, Karl F. Koecher: : Úplně pomíjíme vědecko-filozofickou revoluci z přelomu století ZDE

22. 2. 2000, Jaroslav Štemberk: Karlu Koecherovi: připomínka filosofů Vídeňského kruhu je případná ZDE
23. 2. 2000, Karlu Koecherovi: Nemají lidi bez odborného vzdělání právo se vyjadřovat k ničemu? ZDE
23. 2. 2000, Karel Koecher: Někde hranice musejí být ZDE

29. 11. 1999, Štěpán Kotrba Ruští špióni v Praze? Jak lze z televizního prdu udělat kuličku a z Respektu respektované médium ZDE

14. 9. 1999: Stíhání proti Karlu Koecherovi ve věci spiknutí ohledně smrti princezny Diany zrušeno: Guardian 28. srpna 1999 ZDE

14. 9. 1999 , Karel Koecher: Jenom takový docela malý hyenismus ZDE
26. 7. 1999: Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík ZDE
27. 7. 1999, Karl F. Koecher: Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného ZDE
28. 7. 1999, Josef Schrabal: Kdo je a byl Karl F. Koecher ZDE
28. 7. 1999, Dick Smith: Kdo lže, Koecher nebo De Winter? Dopis Rayelaně Allanové od Oswalda Le Wintera ZDE
30. 7. 1999, Karl F. Koecher: Kdo je Chris Smith, kdo posílá Britským listům dopisy ohledně LeWintera? ZDE
30. 7. 1999, Rayelan Allan-Russbacher: Znovu případ Diana, Al Fayed a špióni a podvodníci ZDE
30. 7. 1999 Karl F. Koecher: Zavinil jsem smrt amerického agenta Ogorodnika? ZDE
                 
Obsah vydání       12. 7. 2007
12. 7. 2007 Romeo vypovídá: jak zemřel agent Ogorodnik Karel  Köcher
12. 7. 2007 Případ Karel Koecher Jan  Čulík
12. 7. 2007 Estébácké PR, aneb Jakou váhu má slovo profesionálního lháře? Miroslav  Šuta
12. 7. 2007 "Je pošetilé kádrovat názory lidí"
12. 7. 2007 Máme kádrovat autory? Jan  Čulík
12. 7. 2007 Nemyslete. Když myslíte, tak nečtěte, když čtete, tak nepište. Když píšete, pak se nedivte... Štěpán  Kotrba
12. 7. 2007 Přepyšný Pacner mlží Zdeněk  Hrabica
12. 7. 2007 Rozpor v prohlášeních Karla Koechera
12. 7. 2007 Fanatici všech zemí, spojte se Štěpán  Kotrba
12. 7. 2007 Koecher sloužil totalitě Boris  Cvek
11. 7. 2007 Fanatik Pacner trvá na mediálních mýtech Štěpán  Kotrba
12. 7. 2007 Jen tak Kateřina  Komorádová
12. 7. 2007 Věda a morálka Boris  Cvek
12. 7. 2007 Pan Golgo volá po cenzuře na Britských listech Daniel  Veselý
12. 7. 2007 Nelítostná statečnost Václav  Dušek
12. 7. 2007 Panu Klvaňovi, vládnímu mluvčímu pro prosazování amerického radaru na území ČR Jan  Neoral
12. 7. 2007 Superaktuální Super.cz Štefan  Švec
11. 7. 2007 Zemřel význačný židovský publicista Leon Zelman Richard  Seemann
12. 7. 2007 Noam Chomsky: Poselství pražské demonstraci Noam  Chomsky
11. 7. 2007 Boj proti klimatickým změnám trochu jinak Miroslav  Uhlíř
9. 7. 2007 Transparency International: problém zůstává - kde zůstala transparence? Štěpán  Kotrba
10. 7. 2007 Zápis z Valné hromady Občanského sdružení Britské listy
10. 7. 2007 Fidel je stejným vrahem jako CIA Fabiano  Golgo
10. 7. 2007 Darwinismus versus inteligentní plán podle Jonathana Wellse - některé ekonomické aspekty Miroslav  Uhlíř
22. 11. 2003 Adresy redakce

Špionáž v době studené války RSS 2.0      Historie >
12. 7. 2007 Romeo vypovídá: jak zemřel agent Ogorodnik Karel  Köcher
12. 7. 2007 Případ Karel Koecher Jan  Čulík
12. 7. 2007 Rozpor v prohlášeních Karla Koechera   
12. 7. 2007 Koecher sloužil totalitě Boris  Cvek
12. 7. 2007 Fanatici všech zemí, spojte se Štěpán  Kotrba
12. 7. 2007 Nemyslete. Když myslíte, tak nečtěte, když čtete, tak nepište. Když píšete, pak se nedivte... Štěpán  Kotrba
11. 7. 2007 Fanatik Pacner trvá na mediálních mýtech Štěpán  Kotrba
7. 5. 2007 Žurnalista ve službě, o níž odborníci málokdy mluví, aneb Komu zpravodaj nemá poskytovat zprávy? Uwe  Ladwig