Jeho slova však nepotvrzuje oficiální materiál americké Raketové obranné agentury (MDA). Podle něj ochrání radar spolehlivě jen část Evropy, a to ještě proti raketám delšího doletu. Proti raketám krátkého a středního doletu není obrana plně účinná. Američané také v dokumentu U.S. Missile Defense Assets in Europe připouštějí, že již dnes mohou íránské rakety Šahab-3 doletět za hranice České republiky.

První na ráně

Podle českých expertů však má již dnes Írán k dispozici jejich vylepšenou verzi, Šahab 3ER. Raketa z Íránu do Prahy přitom letí patnáct minut. Uvádí to materiál českého ministerstva obrany. „Za tu dobu by systém vůbec nestihl zareagovat,“ komentuje oficiální údaje vojenský expert Stanislav Kaucký. Američané proto doporučují zemím, které nebudou chráněny, aby si koupily jejich střely Patriot. Nákupem těchto raket před časem podmínilo výstavbu základny na svém území i Polsko.

„Polákům to prostě došlo dřív,“ říká Kaucký, podle kterého je nákup patriotů ale řešením jen pro malé území. Dokáží totiž chránit území jen v okruhu 20 kilometrů. „Mohu vám zaručit, že to bude zřejmě nejbezpečnější místo v celé zemi,“ říká vládní koordinátor debaty o umístění radaru Tomáš Klvaňa. Jeho nadšení ale někteří nesdílejí. „Objekt tohoto typu je vždy potenciálním cílem jakéhokoli úderu,“ tvrdí Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.

„V případě války bude Česká republika na ráně jako první,“ říká Kaucý. Útočící strana bude mít totiž veliký zájem zničit nejdříve protiraketovou obranu protivníka. „S trochou nadsázky je umístění radaru na povrchu nebezpečnější než umístění raket hluboko v zemi,“ dodává Kaucký.

Co se děje kolem základen

Američtí experti ukončili další z obhlídek vojenského újezdu v Brdech. Jejich počínání ještě musí zpětně schválit parlament. Zda se to skutečně tak stane, rozhodne na svém mimořádném zasedání příští týden.

Rusové budují vlastní protiraketovou obranu. Do roku 2015 chtějí vybudovat obranný systém proti raketám všech typů. Dnes je plně funkční jejich systém obrany Moskvy a základna raket ve Voroněži. Osádka radaru v Brdech by nemusela být jediná na našem území. Tomáš Klvaňa, který má na starosti komunikaci s veřejností v otázce umístění radaru u nás, říká, že v případě krize by základnu chránily i americké letecké síly. To by znamenalo dočasné rozmístění americké letky u nás.

Brdský radar může být použit k špehování Rusů. Vojenští experti tvrdí, že by byl schopen monitorovat pohyb nových ruských raket s plochou dráhou letu Topol-M a fakticky tak špehovat vývoj ruského raketového systému.

Válku s Íránem chce americký viceprezident Dick Cheney již nyní. „Írán musíme bombardovat už teď,“ nechal se slyšet Cheney. Důvodem není jen raketový program Íránu, ale také údajné dodávky zbraní pro irácké povstalce. Americký kongres odmítl před časem financovat výstavbu raketové základny USA v Polsku. Uvolnil však peníze na stavbu radaru. V praxi by tak mohl být u nás umístěn pouze radar, který by monitoroval íránské střely.

Protiraketovému štítu bude velet americká armáda, nikoli NATO. „Základna nikdy nebude plně spadat pod velení NATO,“ řekl budoucí náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jiří Šedivý. Blíže k hranicím se západní Evropou chce umístit rakety ruský vicepremiér Sergej Ivanov, pokud nebude USA reagovat na návrhy spolupráce v oblasti raketové obrany. „Výroky jsou nešťastné, ale to nemění nic na tom, že vedeme s Rusy konstruktivní dialog,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.

Kaucký: Nikdo neví, co může způsobit záření

Stanislav Kaucký, bývalý analytik odboru komunikačních strategií a služeb ministerstva obrany, rizika spojená s radarem nevylučuje.

Lehner: Nic nehrozí, radar u nás stojí kousek od školy

Podle mluvčího americké Agentury protiraketové obrany Richarda Lehnera Čechům kvůli radaru nic nehrozí.

Poznámka redakce BL: Deník je souhrnné označení a jednotná identita pro 72 regionálních deníků vydavatelství Vltava-Labe Press s celkovou čteností 1 350 000 čtenářů