10. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 7. 2008

Je možné změnit názor na radar?

V průběhu posledních dvou let se argumenty podporující stavbu radarové základny USA v České republice pomalu rozplývaly jeden za druhým. Rozplynulo se nebezpečí hrozící od "darebáckých států", rozplynul se mýtus o tom, že základna bude ochraňovat ČR a Evropu, zjistilo se, že raketová obrana je a dlouho nejspíš bude nefunkční, protože není schopna odlišit jadernou hlavici od klamných cílů. Samozřejmě samotný radar může v rámci svého dosahu monitorovat např. zkoušky balistických raket, pohyb satelitů apod.

Příznivci stavby radaru se nyní odvolávají nutnost čelit hrozbě vývoje vesmírných válečných zařízení v Rusku nebo v Číně. Zapomínají ovšem, že tento vývoj je reakcí na americký program na vojenské ovládnutí kosmu, jehož součástí má být i radar v Brdech. Navíc militaristickým kruhům v Rusku i jinde naopak americký program "hvězdných válek" nejspíše vyhovuje. Mají záminku více zbrojit a tedy více vydělávat. Ale hlavně, a na tento fakt se zapomíná, vlády těchto zemí získávají záminku zpřísnit kontrolu nad vlastním obyvatelstvem a stát se ještě více autokratickými a tedy nebezpečnými režimy!

Jistě by bylo lepší řešit spíše příčinu než následek a předcházet zbrojení diplomatickou cestou. To není naivní přání. To je argument podložený úspěchy dohod o jaderném i konvenčním odzbrojování, které byly uzavřeny v minulých desetiletích (z těch nejvýznamnějších jmenujme např. SALT II, START I a II apod.).

Dále se příznivci stavby radaru domnívají, že existence základy USA na českém území nás může v budoucnu ochránit jak před ztrátou demokratického systému vlivem vnitropolitických změn, tak před nějakou formou ovládnutí, ze strany východních mocností, zejména Ruska.

Jak argumentoval již Jan Čulík ve svém článku o Ondřeji Neffovi, USA většinou nebudují a neudržují demokracie mimo své území, spíše naopak. Představa, že by se nás např. Rusko pokoušelo obsadit konvenčním způsobem, tj. pomocí tanků jako např. v roce 1968 (s pomocí dalších vojsk Varšavské smlouvy), se jeví krajně spekulativní. Rusko by nejprve muselo získat kontrolu nad řadou států, které jsou východněji od nás. Dá se spekulovat i o možné snaze Ruska ovládat českou politiku pomocí hospodářské závislosti, zejména na dodávkách surovin. Popřípadě je možné spekulovat i o korupci českých politiků placenou ruskými zdroji (v současnosti to spíše vypadá jakoby politici byli korumpováni z USA).

Avšak ani proti oběma těmto vysoce spekulativním hrozbám nás americká vojenská přítomnost neubrání. V prvé řadě - pokud se to ukáže pro USA výhodné, přenechají Českou republiku bez jakékoliv sentimentality vlivu jiné mocnosti. V druhé řadě - proti hrozbě hospodářské závislosti i proti hrozbě politické korupce je nejlepší obranou podpora soudržnosti Evropské Unie a samozřejmě průhlednější a demokratičtější domácí politika. Evropská Unie jistě má své závažné problémy, ale ty je třeba pomáhat postupně řešit a nikoliv od nich utíkat či jen nekonstruktivně kritizovat.

Proč je tedy v České republice stále zhruba čtvrtina obyvatelstva přesvědčena o nutnosti a prospěšnosti stavby radarové základny? Jsou to zaslepení fanatici, kteří prosazují svůj názor nekriticky, arogantně a někdy prostě hloupě? Takoví lidé mezi příznivci radu patrně jsou, ale bude jich menšina. Ostatně takoví lidé jsou i mezi odpůrci radaru.

Osobně se nedomnívám, že mám absolutní pravdu, a že se nemohu mýlit. Při diskusi o těchto tématech se snažím být otevřený argumentům druhé strany. Jsem přesvědčen, že mezi příznivců stavby radaru je velké množství lidí, kteří se, stejně jako já, pokoušejí s těmi informacemi, které mají k dispozici, bez zaslepenosti a emocí dojít k těm nejpravděpodobnějším a logicky nejméně rozporným závěrům. Ale zdá se, že diskuse mezi příznivci a odpůrci radaru se postupně znemožňuje, protože téměř vždy sklouzne k iracionálním argumentům a k hádce.

Představme si nyní člověka, který byl v minulých letech příznivcem výstavby radarové základny, protože se nechal přesvědčit argumenty vlády a svojí špatnou zkušeností s minulým režimem. Tento člověk si ale zachoval schopnost logického úsudku a smyslu pro realitu (což není lehké, nedávné neurokognitivní studie ukázaly , že se lidé v politice rozhodují podobně, jako když fandí svému mužstvu na fotbale, tj. spíše na základě emocí než rozumu). Náš člověk postupně zjišťuje, že argumenty, které dříve zněly přesvědčivě, se rozplývají.

Přesto je pro takového člověka nesmírně těžké názor svůj změnit. Přiznal by totiž, že se mýlil. Obává se, že protivníci radaru mu budou pohrdavě říkat něco jako: "No vidíš, byls celou dobu vedle!". Ale hlavně -- všichni ti, se kterými svůj názor sdílel, a se kterými si mohl zanadávat na ty bolševiky, zrádce národa, agenty Ruska, a hladovkující kašpary, ti všichni (nebo většina) jím nyní začnou skrytě či otevřeně opovrhovat, začnou mu jeho krok vyčítat nebo se s ním dokonce přestanou stýkat, každopádně už nebude jeden z nich.

Osobně se domnívám, že toto psychologicko-sociální trauma brání mnoha jinak velmi rozumným a poctivým lidem změnit názor. Nejde o to, stát se z oddaného příznivce radaru jeho stejně oddaným odpůrcem (nebo naopak). Stačí zaujmout opatrnější, kritičtější a neutrálnější stanovisko. V opačném případě se vytváří a postupně "tuhnou" dva nesmiřitelné názorové tábory. Ještě před tím než byla radarová základna vůbec postavena, má již zásadní negativní vliv na českou společnost (naopak pozitivním vlivem je např. aktivizace veřejnosti). Zmírnit tento nesmiřitelný postoj a umožnit lidem změnit jejich názor je možné, pokud se budeme vyhýbat nekonstruktivním hádkám, urážkám, opovržení, arogantním komentářům apod. Místo toho bychom se měli pokusit (i když je to tak těžké) o vstřícnost, jistou dávka empatie a zejména respekt ke schopnosti přiznat se k omylu a změnit názor. Samozřejmě nejde o změnu názoru plynoucí z prospěchářství, ale naopak ze schopnosti sebereflexe -- upřímnosti k sobě samému.

Zde ale číhá psychologický zádrhel. Čím je člověk schopnější, čím větších úspěchů v životě dosáhl, tím méně bývá zvyklý se mýlit. Ale právě neschopnost přiznat chybu, je tou největší intelektuální chybou. A naopak schopnost upřímně a otevřeně chybu přiznat je hodná obdivu.

                 
Obsah vydání       10. 7. 2008
10. 7. 2008 Bushka versus stát: Poloviční vítězství snaživého primitiva Štěpán  Kotrba
10. 7. 2008 Katyň - film o ideologiích, které zešílely Jan  Čulík
10. 7. 2008 "Speciální schopnosti" raket Šaháb Štěpán  Kotrba
10. 7. 2008 Martin Bursík: Kvůli rozporům ve Straně zelených chci uspořádat sjezd
10. 7. 2008 Je možné změnit názor na radar? Jan  Burian
10. 7. 2008 Jak láká stoka Ema  Čulík
10. 7. 2008 The attraction of the gutter Ema  Čulík
9. 7. 2008 Film není mrtvý. A mrtvý není ani formát VHS Ema  Čulík
9. 7. 2008 Film's not dead. And neither is VHS Ema  Čulík
9. 7. 2008 Západ zjišťuje, že na třetí svět nemá Jan  Čulík
9. 7. 2008 Karamazovi: Profesionální záznam divadelní inscenace Jan  Čulík
10. 7. 2008 O dobru proti nadzlu Ondřej  Slačálek
9. 7. 2008 Pro světový mír není nebezpečnější program Vojtěch  Filip
9. 7. 2008 Missile defense deal Štěpán  Kotrba
9. 7. 2008 Spolčení burzovních hlupců Petr  Baubín
10. 7. 2008 První ze čtyř žalob Ligy v případu CzechTek uspěla
9. 7. 2008 Zrození politika je smrtí šaška Bohumil  Kartous
9. 7. 2008 Martin Bursík věří protiraketovému štítu více než americký Kongres Ivan  Větvička
9. 7. 2008 Nesmyslné stíhání Libuše Bryndové za samoléčbu konopím Anna  Čurdová
10. 7. 2008 Klystýr, nebo kůrovec? Hynek  Hlavenka
10. 7. 2008 Jak zabít nudu při okurkové sezóně Wenzel  Lischka
9. 7. 2008 Mám doma...?!? Ladislav  Žák
9. 7. 2008 Demokracie vs. bezpečnost? Ladislav  Žák
9. 7. 2008 Stydím se za představitele své země Pavel  Novotný
9. 7. 2008 Jdi a otevři dveře...aspoň průvan bude
9. 7. 2008 8.7. 2008 = Den hanby Miroslav  Pořízek
7. 7. 2008 Ženy v ČR asi už brzo udělají revoluci, zatím točí velmi dobré filmy Jan  Čulík
8. 7. 2008 Vorlův Gympl: Jak film vyjadřuje všeobecnou občanskou nespokojenost v České republice Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hřebejkův Medvídek: dobře napsaný, zábavný scénář bez hlubšího záběru Jan  Čulík
8. 7. 2008 Hrůza! Ema  Čulík
8. 7. 2008 The Horror! Ema  Čulík
10. 7. 2008 I to je blues   holger
8. 7. 2008 Společně proti základně Jan  Keller, Oskar  Krejčí, Rudolf  Převrátil, Michael  Marčák, Jiří  Maštálka, Kateřina  Konečná, Jan  Neoral
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2008 Je možné změnit názor na radar? Jan  Burian
9. 7. 2008 Paní Riceová, už víte, kdo 11. září 2001 zaminoval a odstřelil "sedmičku"? Martin  Gřeš
9. 7. 2008 Stydím se za představitele své země Pavel  Novotný
9. 7. 2008 8.7. 2008 = Den hanby Miroslav  Pořízek
9. 7. 2008 Zrození politika je smrtí šaška Bohumil  Kartous
9. 7. 2008 Martin Bursík věří protiraketovému štítu více než americký Kongres Ivan  Větvička
9. 7. 2008 Mám doma...?!? Ladislav  Žák
9. 7. 2008 Pro světový mír není nebezpečnější program Vojtěch  Filip
8. 7. 2008 Jan Tamáš promluví k europoslancům ve Štrasburku   
8. 7. 2008 Ondřej Neff neprosazuje americký radar v ČR ze zlé vůle Jan  Čulík
8. 7. 2008 Majitelka penzionu v Karlových Varech proti raketové obraně Jan  Čulík
8. 7. 2008 ČR není samostatným a suverénním státem   
7. 7. 2008 Američtí intelektuálové: "Protestujeme proti americkému radaru v České republice"   
7. 7. 2008 US Intellectuals: "We Protest against the U.S. Radar in the Czech Republic"   
3. 7. 2008 Polsko konstatovalo, že obdrželo poslední americkou nabídku k raketové obraně, ale že rozhodnutí neuspěchá