Sportovní televizní programy pro pejska a kočičku

7. 9. 2009 / Jiří Baťa

Nic proti tomu, že se nám nabídka televizních programů rozšířila (a asi tomu ještě není konec), ale proč ne, máme demokracii. Proti bývalému období do roku 1989 je to přímo atak na diváka, který se dnes v programech už sotva vyzná. Je na něm, na co se chce či nechce dívat. Ale přesto, ne každý program má své uplatnění, opodstatněnost a hlavně sledovanost. Mám tím na mysli programy, které jsou českému divákovi jaksi nepatřičné, netypické a snad i nepotřebné, leč koho to zajímá z vedení těch TV stanic, které takové programy českému televiznímu divákovi předkládají. Jde především o naplnění programového plánu a v tom případě se jim hodí cokoliv, i když výsledek sledovanosti by jim asi mnoho radosti neudělal.

Konkrétně mám na mysli podbízivé sportovní přenosy (ale i záznamy) či reportáže např. z amerického fotbalu. Ačkoliv je to americký sport č.1, sledovaný v amerických domácnostech se stejnou pozorností jako v našich podmínkách fotbalové či hokejové přenosy a reportáže neznamená, že se stejnou pozorností zaujme i českého diváka. Je sice pravda, že tento sport si uchytil i na českých hřištích, ale při zcela (mluvím za sebe) náhodném pohledu na takový mač nelze konstatovat, že by hlediště praskaly ve švech, jako v USA. Naopak, ta hrstka diváků jsou nejspíše jen příbuzní nebo přátelé hráčů, v lepším případě pár zvědavců, takto zabíjející svůj volný čas. Nic proti těmto nadšencům, hráčům i případným divákům, ale proč tímto sportem TV vnucují českému divákovi něco, čeho není příznivcem a čemu notabene, vůbec nerozumí? Pravidla této hry jsou dost složitá a laikovi průběh zápasu, bez znalosti pravidel či systému hry, nic neříká.

Nabízí se domněnka, že co je dobré v Americe, může být dobré i v Česku. Ale proč zrovna jen to americké, když na světě je tolik sportů, které nám jsou rozhodně bližší, než americký fotbal. Pravda, na Wikipedii je možné se o tomto sportu dočíst vše potřebné, kdo však bude studovat tuto hru jen proto, aby se na ni mohl dívat v TV (jako by už neměl jinou možnost výběru)? Jistě, najdou se tací, které tento sport zaujme či zajímá, ale kolik jich je, aby se tomu věnoval mnohdy hlavní vysílací čas, někdy i více?

Stejně je tomu s baseballem. Pokud by neměl divák dostatek jiné volby, snad by se na ty házející, skákající, padající, pálkující, běhající, vyskakující, chytající(lapající) sportovce i díval, ale sportu jako takovému by nerozuměl. Samozřejmě, i tento sport se již u nás praktikuje in natura, ale o masovém sportu nelze mluvit ani v nadsázce.

Poněkud samostatnou roli zaujímá další "velesport" -- golf, sport mocných, bohatých, snobů a VIP. Sport, který se u nás velmi rychle uchytil a rozšířil a proč ne, máme snad málo mocných, bohatých, snobů a VIP? Golf není jen sportem drahým pro jednotlivce, ale i v celkovém pojetí, neboť vybudování "perfektního" golfového hříště, tzv. greenu, stojí i několik milionů korun. No budiž, když to někdo chce vybudovat a má na to, nechť buduje, snad se mu to i kdysi vrátí, ale o to tu nejde. I tento sport je, jak již zmíněno, provozován privilegovanou částí našich spoluobčanů, nicméně přenosy a záznamy golfových soutěží jsou pro zdrcující část divácké obce nezáživné, nudné.. Zajímá to vůbec někoho? Vůbec ne, vždyť se na to divák nemusí koukat, že ano?

Ale tady nejde ani tak o to, zda se TV divák na to může či nemůže dívat, spíše jde o to, co se nám, tedy divácké obci, předkládá, nabízí, neřku-li podbízí či vnucuje. Pravda, tyto programy jsou hlavně na placených TV kanálech, ale i tak se nabízí otázka, pro koho či komu jsou tyto programy určeny. Pochybuji, že by např."aktivní" hráči (řeč je o golfu) sledovali v podvečerních či večerních hodinách přenosy či záznamy v TV, když víme, že tato skupina našich (úspěšných) spoluobčanů tráví své volné chvíle úplně jinak než s pobryndaným hrnkem kafe a v bačkorách u TV. Podobných sportů, které jen stěží strhnou pozornost českého diváka, je celá řada.

Pokud poněkud odhlédneme od placených programů TV na běžné programy neplacených stanic TV (ČT1, ČT2, NOVA, PRIMA apod.), lze i zde vypozorovat snahu některých našich "propagátorů" amerického způsobu sportovního života. Jen namátkou zmíním, když už ne celé přenosy, pak alespoň informace s doplňujícím obrazovým materiálem o NHL (asi proto, že tam hraje několik českých hráčů), z boxu, kickboxu a jiných, více či méně extrémních či jinak "výjimečných" sportů.

Opět se vnucuje otázka, zda jen to americké je vše, o čem může nebo má být český TV divák tak důkladně informován? Tak například ruská hokejová liga není o nic horší než ta americká, stejně tak fotbal (kde také působí několik našich hráčů), avšak zpráv či informací o průběhu soutěží je málo (jestli vůbec). Rovněž silové sporty ruských sportovců nejsou nikterak zanedbatelné, ale informace chybí. A tak lze pokračovat a není to jenom o ruském sportu, stejně tak mizivé informace se nám dostávají z Německa, Francie, Itálie, severských zemí atd. Výjimkou snad mohou být jen události světového nebo přinejmenším evropského významu (MS či ME v cyklistice, auto-moto-rally, atletika a pod.), ale ve srovnání s informacemi z USA to srovnávat nelze.

Nemyslím, že se bude někdo těmito řádky zabývat do té míry, že se nad nimi zamyslí, či si dokonce posype hlavu popelem. Na to jsou tyto řádky odvarem stokrát převařeného čínského čaje proti tomu, co by se mělo řešit zcela jednoznačně a kategoricky v jiných případech a nejen v programovém složení TV vysílání té či oné TV stanice. A bohužel se neřeší, ač by se řešit měly. Tyto řádky jsou jen malým zamyšlením nad produkcí TV stanic, které si tak snadno řeší své programové náplně (či problémy) bez toho, že by je zajímalo komu a proč jsou určeny, hlavně že jsou se svými programy "in" nebo "cool". Divák? Ten je zřejmě až to poslední, co je zajímá. O odezvě či jejich názorech diváka ani nemluvě. Ale co už "fčil", taková je demokracie.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.9. 2009