21. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 5. 2004
neděle 12.15: Kontroverzní film Fahrenheit 9/11 režiséra, dokumentaristy a komika Michaela Moora získal na letošním filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. Naposledy získal dokumentární film v Cannes tuto cenu v roce 1956 - byl to tehdy film Jacquese Cousteaua Tichý svět.

Moorovu filmu se dostalo minulé pondělí, kdy byl v Cannes promítán, patnáctiminutových ovací. Film Fahrenheit 9/11 se zabývá iráckou válkou a tvrdí, že mezi prezidentem Georgem Bushem a čelnými saúdskými rodinami, včetně bin Ladinů, byly úzké styky.

Ve filmu užívá Moore svůj charakteristický satirický styl k tomu, aby obvinil George Bushe, že v roce 2000 si ukradl americké prezidentské volby, že před 11. září 2001 ignoroval varování před teroristickými útoky a že posléze zveličoval obavy z terorismu, aby mohl zaútočit na Irák.

"Co jste to udělali? Jsem z toho úplně vedle," řekl Moore ve svém projevu při přijímání ceny.

Kritická reakce na Moorův film je většinou pozitivní, chválily ho listy The Washington Post, Time Magazine a britské deníky, včetně Independentu a konzervativního Daily Telegraphu. Americký Hollywood Reporter napsal, že Moore "využívá 'reality filmu' jako nástroje pro předvolební kampaň. Britský deník Guardian a sesterský týdeník Observer nejsou nadšeny Moorovými manipulativními technikami, viz níže:

Sloupek

Ne, o tomhle dosud zřejmě nikdo pořádně v mediích nepsal, neukázal to obrazem a ani se o tom moc nemluvilo. Ani v Česku, ani ve Velké Británii. Hlavně ale že zejména britské tabloidní listy při vstupu ČR do Evropské unie masírovaly obecenstvo hrozbou nájezdů statisíců českých špinavých "gypsies" a jiných "chudých Východoevropanů do Británie. Buďto tedy čeští "mediáři" a jejich britští kolegové píší o něčem, o čem zhola nic nevědí, nebo jen ohlašují apokalypsy tam, kde nemohou nastat. Anebo jen zbůhdarma honí pouhé prázdné senzace.

Oč jde? Inu o to, že na české ambasádě v Londýně se prý v těchto dnech houfují desítky (ne statisíce -- sic!) českých Romů a vymáhají peníze na jízdenku zpět do Česka. Někteří přitom tvrdí, že jeli do Britanie pracovat, měli snad s sebou i nějaké ty "pounds" (česky libry), ale někdo je tam (prý) okradl a proto se musejí vrátit -- na útraty české ambasády, potažmo ministerstva zahraničí, tedy státního rozpočtu. A čeští "mediáři" hned jásají, neb těm Romům se moc nevěří, a tak se nadále živí xenofobní nálady "neromů".

Přitom problém tkví kdesi zcela jinde. Totiž v téměř naprosté neinformovanosti o skutečném životě v Británii. Tak například: nejen "Romové", ale spousty "bílých" se domnívají, že stačí vzít si tam pár peněz, někde se tam přes den poflakovat, v noci přespat někde v parku na lavičce, a po několika dnech se vrátit domů. Což jsou ale od základu špatné premisy. Neb v Británii a zejména v Londýně je v poměru k české kupní síle všechno velice drahé. Jen namátkou - jedna jízda podzemní dráhou (undergroundem -- metro to není) vyjde v přepočtu na kolem 100 Kč, nejobyčejnější bufet typu KFC či hamburgerové jídlo pro jednu osobu vyjde na zhruba 200 -- 300 Kč, plechovka coly či pet láhev s dobrou vodou je taky 50 -- 100 Kč, jedno pivo stojí často víc než 120 Kč, veřejné WC, pokud se za jeho užití platí (na vlakových nádražích) stojí kolem 20 Kč, etc...

A noclehování někde na lavičce v parku? Tak to je už úplný nesmysl! Neb v Británii a najmě pak v Londýně se všechny parky na noc zavírají a pak v nich na kolech projíždějí park constáblové (hlídači), kteří každého opozdilce sice zdvořile, leč okamžitě vyhodí. Navíc jsou ve všech velkých britských městech tisíce bezdomovců, kteří mají svoje stálá nocležní místa (např. v podchodech), z nichž každého vetřelce také ihned razantně vyhazují. To samé pak platí u lukrativních míst pouliční žebroty a zlodějských rajónů -- známý román Oliver Twist by bylo možné napsat i ze současného Londýna.

Taky se třeba skoro vůbec nepíše tom, že už dávno před "invazí českých romských azylantů" britští imigrační úředníci vraceli nemálo "neromů" jenom proto, že při příjezdu neudali žádnou adresu svého pobytu v Británii, měli jen jednosměrnou jízdenku do Británie (tedy už ne zpět) a neměli u sebe téměř žádné peníze. Nejvíc podezřelí z nich přitom bývali hlavně mladí lidé s velmi dobrou znalostí angličtiny, neb vůči nim panovala obava, že by se v Británii mohli jenom ztratit a stali by se další sociální přítěží.

Existuje ještě řada dalších důležitých "maličkostí", o nichž češti novináři v této oblasti zatím téměř vůbec nepíší a které čeští návštěvníci Velké Británie "objevují" až nyní. Snad se tedy tito "mediáři" konečně vzpamatují a namísto o Romech žebrajících na českých ambasádách o jízdenky domů začnou konečně psát o reálném životě. Neboť pak si jistě mnoho lidí (a nejen Romů) náramně rozmyslí podnikat výlety bez peněz tam, kde se jim to nemůže vyplatit.

21. 5. 2004

pátek 13.00 Americký deník Washington Post získal asi stovku dosud nepublikovaných fotografií a krátkých digitálních videozáznamů týrání iráckých vojáků ve vězení v Abu Ghraib, k němuž docházelo loni na podzim.

V několika ohledech zacházejí tyto nové videozáznamy a fotografie dál, než co dosud bylo zveřejněno. Zaznamenané násilí vůči věžňům je silnější, než co dosud bylo známo, a zaznamenány byly také dosud nezdokumentované techniky týrání.

Skupina vojáků kavalírsky útočí na vězně, nutí je, aby masturbovali a stojí nad nahým vězněm se zbraní v ruce.

Výběr z šokujících fotografií je ZDE
21. 5. 2004

Arabská satelitní televize Al Džazíra konstatovala, že jeden její zaměstnanec byl zastřelen ve svém hotelu v městě Kerbala na jihu Iráku v přestřelce mezi americkými jednotkami a bojovníky, loajálními vůči radikálnímu šiitskému duchovnímu Moqtadu al Sadrovi.

"Náš kolega Rashid Hamid Wali se stal mučedníkem, když štáb televize al Džazíra natáčel přestřelku mezi americkými jednotkami a armádou Mahdi včera večer v oblasti Bab Baghdad v městě Kerbala," konstatovalo oficiální prohlášení TV Al Džazíra.

Celkem bylo v Iráku dosud usmrceno 31 novinářů. Naposledy přišla Al Džazíra v Iráku o novináře před měsícem, kdy americké jednotky začaly střílet na její kanceláře v Bagdádu a usmrtily reportéra Tareqa Ayouba.

"Al Džazíra vysílá ověřené informace" >
"Jsou reportéři al-Džazíry teroristé s rukama potřísněnýma americkou krví?" >
21. 5. 2004

pátek 21.00: Šéf televize Channel Four Mark Thompson byl jmenován generálním ředitelem BBC. Nahradil Grega Dyka, který rezignoval po zveřejnění kritické Huttonovy zprávy. Thompson nyní rezignoval na funkci generálního ředitele kulturního komerčního televizního okruhu Channel Four.

Channel Four založila Margaret Thatcherová v roce 1982. Je to televizní stanice, která je financována z reklamy. Jejím úkolem je ale vysílat kontroverzní a nevyvážené pořady, kulturní pořady a pořady pro menšiny. Při vzniku stanice byla zákonem pověřena hlavní komerční britská televizní stanice ITV, aby prodávala reklamu, vysílající se na okruhu Channel Four na jeho provoz. Zákonnou podmínkou bylo, že pokud komerční ITV neprodá dost reklamy, bude muset financovat Channel Four z vlastních zdrojů.

Channel Four byl podstatným oživením britské televizní scény, zejména také proto, že byl v podstatě jen nakladatelstvím: redaktoři si objednávají všechny pořady od vnějších, soukromých firem. Tento princip se pak rozšířil i do televize BBC, kde vyrábějí určité procento televizních i rozhlasových pořadů nezávislé, soukromé společnosti.

Generální ředitel ČT Jiří Janeček v Parlamentu na kulturním podvýboru
21. 5. 2004

Janeček: "Zvýšení poplatku na 100 Kč měsíčně se snížením reklamy na 0,8% nepokryje veškeré náklady na digitální vysílání"

Už dlouho se hovoří o zpravodajsko-publicistickém televizním okruhu -- ČT3. Naposledy v souvislosti s očekávanou digitalizací. Z původní vládní Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se postupem času stala Mlynářova "aktualizace aktualizace aktualizace začátku", vládou dlouhodobě odsunovaná... Vladimír Špidla prý chce na nátlak odborníků i přes několik dnů odkládaný podpis a rezervovaně souhlasné stanovisko vlády tuto otázku znovu otevřít. V samotné televizi ale digitálnímu infokanálu málokdo věří. Šéf zpravodajství zůstává skeptický. Ředitel si nemyslí, že by bylo zapotřebí přebírat celoevropské veřejnoprávní vysílání. Diváci to prý nepotřebují. Co teď? Kdy a jak začne nutná televizní digitalizace a jak bude přitom zacházeno s médii veřejné služby? Bude to podle "privatizačních" záměrů opozice, "liberálních" a "tržních" představ unionisty Mlynáře, nebo podle představ vlády o zachování veřejných služeb včetně mediálních? Představ vlády, v níž mají socialisté většinu hlasů? Čím televize naplní digitální okruhy?

Na otázky Britských listů odpovídá Jiří Janeček, generální ředitel České televize. Muž, kterému je vyčítáno pravicovou opozicí, že neví, co se v televizi děje. Muž, který televizi řídí. Muž, který si kdysi předsevzal vysoké cíle - tváří v tvář realitě.

21. 5. 2004

Britská vláda zahájila proces vyjednávání ohledně toho, kdy by v budoucnosti mělo být zrušeno dosavadní analogové rozhlasové a televizní vysílání. Ministryně kultury Tessa Jowellová se obrátila na všechny terestrické rozhlasové a televizní stanice, aby navrhly "vhodný časový rozvrh" na přechod ke stoprocentně digitálnímu systému. Dosud vláda uvažovala o době někdy mezi rokem 2006 a 2010. Včera konstatovala Jowellová, že více než polovina Británie má nyní přístup k digitálnímu vysílání a že rok 2010 pro vypnutí analogového vysílání se "zdá být dosažitelné". Podle britské ministryně kultury však musejí rozhlasové a televizní stanice usilovněji přesvědčovat diváky a posluchače, aby přešli na digitální příjem.

V současnosti existuje v Británii 80 vysílačů, které by mohly dodávat digitální signál do 93 procent domácností. Avšak technické problémy způsobují, že pro ostatních 7 procent domácností by bylo zapotřebí dalšího 1000 vysílačů, což by stálo astronomické částky. Vyjednává se o tom, zda by rozhlasové a televizní stanice byly ochotny zaplatit několik stovek dalších vysílačů a zbývajících několik domácností by bylo obslouženo ze satelitu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

21. 5. 2004

Obnovený zájem o britskou komerční televizi ITV 1 a sílící zájem o digitální televizní vysílání vedl v Británii k tomu, že se nyní Britové dívají na televizi déle než kdy předtím.

Britští televizní diváci nyní sledují televizní vysílání průměrně 4 hodiny denně. Této rekordní výšky dosáhla sledovanost televizních pořadů naposledy v roce 1993, kdy zdaleka neexistovalo tolik nejrůznějších televizních okruhů jako dnes.

20. 5. 2004

čtvrtek 12.00: Americká zpravodajská televizní stanice odvysílala fotografie příslušníků americké vojenské policie, pózujících u mrtvoly ubitého iráckého vězně.

19. 5. 2004

aktualizováno ve čtvrtek ve 20.00: Iráčané ve čtvrtek pohřbívali osoby, které byly podle jejich svědectví oběti amerického leteckého útoku. Truchlící účastníci pohřbů konstatovali, že mezi zabitými byl i svatební zpěvák a jeho bratr hudebník. Americká armáda popřela, že její jednotky ve středu za úsvitu usmrtily více než 40 svatebčanů nedaleko irácko-syrské hranice. Podle iráckých činitelů na svatebčany začal střílet americký vrtulník. Náměstek šéfa policie v Ramadu, plukovník Zijad al-Džburi, uvedl, že bylo při útoku usmrceno 42 - 45 osob v opuštěné pouštní oblasti nedaleko hranice se Sýrií a s Jordánskem. Podle jeho informací bylo mezi mrtvými 15 dětí a 10 žen. Dr. Salah al-Ani, který pracuje v nemocnici v Ramadu, uvedl, že bylo usmrceno 45 osob. Americká armáda nejprve konstatovala, že nemá zprávy o žádném takovém incidentu. Televize tiskové kanceláře Associated Press získala videozáběry vozidla, na němž byly mrtvoly, které byly údajně při incidentu usmrceny. Na vozidle bylo i několik mrtvých dětí. Jedno dítě bylo bez hlavy.

20. 5. 2004

čtvrtek 16.30: Američtí vojáci a irácká policie ve čtvrtek obklíčili iráckou rezidenci Ahmada Čalabího, člena Američany jmenované Irácké vládní rady. Čalabího poradci tvrdili, že americká vojska vtrhla do domu a hledala tam uprchlíky. Poradce, Haidar Musawi, obvinil Američany, že se snaží na Čalabiho vyvíjet nátlak. Čalabi byl dlouho favoritem Washingtonu, avšak v poslední době se začal na adresu Spojených států vyjadřovat kriticky ohledně toho, kolik moci Spojené státy plánují předat Iráčanům po 30.6.

20. 5. 2004

Čtvrtek 18.00: Tisková kancelář Reuters ve čtvrtek znovu ostře zaútočila na americkou armádu. Poukázala na to, že Pentagon nijak nevysvětlil, proč loni v létě Američané v Iráku zastřelili jednoho jejího kameramana.

21. 5. 2004

Ahoj,

Jmenuju se Joe, je mi 22 let a pocházím z NY. V současnosti jsem jako člen armády USA na misi v Iráku, kde sloužím jako vojenský policista. Jsem přímým účastníkem zdejších událostí a tak bych chtěl vám, Evropanům, kteří vše sledujete prostřednictvím televize a novin, tímto dopisem říct, jak to tady doopravdy vypadá.

Bohumil Kartous napsal, jak si představuje, že uvažují američtí vojáci v Iráku.

21. 5. 2004

Ve čtvrtek ve 22.15 jsem byl svědkem toho, jak při návratu z Prahy do Glasgow (přímý let společnosti flyglobespan.com) kolega Jan Matonoha, který letos působí na Glasgow University jako náš bohemistický lektor, ukázal na dálku asi 1 metru britskému imigračnímu úředníku svůj český pas a byl do Británie vpuštěn zcela automaticky, bez jediné otázky, stejně jako ostatní občané Evropské unie. U imigrační kontroly při příletech na glasgowském letišti se shromáždila u přepážky s nápisem "Evropská unie" velká skupina cestujících, kteří byli imigračním úředníkem odbavováni za pochodu. K přepážce, označené "Other passports" (Ostatní pasy), kudy dosud přijížděli lidé z ČR, a kde je připravena šnekovitá ohrada pro dlouhou frontu, přicházel jediný americký turista.

Jinak, jako pokaždé, když přijedu z Prahy, mě překvapí naprosté ticho v naší glagowské residenční čtvrti. V bytě na Starém městě pražském (nedaleko stanice Staroměstská), kde bydlím v Praze, je noční klid narušován hudbou z restaurací a řvaním zahraničních opilců. Zřejmě všichni opilci z Glasgow odjeli do Prahy. (Před odjezdem z Ruzyně jsem napočítal v časovém rozmezí od 16 do 24 hodin osm různých letů z Prahy do nejrůznějších britských měst.) Mezi Prahou a jinými (menšími) městy v západní Evropě tak velký letecký provoz není. Popularita České republiky u Britů je pozoruhodná.To bude to levné pivo a nesmírně levné cigarety, nemluvě o levných dívkách. (Ty levné cigarety se i nadále nesmějí do Británie z ČR dovážet. Není divu: v Británii stojí krabička dvaceti cigaret cca 250 Kč.)

21. 5. 2004

Právě hlásili v rádiu toto:

V Rakousku byl tento týden zproštěn viny jeden tamní občan. Předtím si ale odseděl 6 let ve věznici. A jako odškodnění mu bylo za nemajetkovou (sic!) újmu přiznáno 950 000 EURO, to je zhruba 30 milionů Kč.

Proč o tomhle čeští soudci mezi sebou nevedou diskuse, ptá se Karel Mašita. V pondělí se k tématu vrátí s konkrétními podrobnostmi.

21. 5. 2004

Proč má Kuba mimořádně důležité postavení v americké politice? Protože se početní utečenci z této země usadili právě na Floridě - v kritickém státu, který pomohl texaskému guvernérovi nepatrnou většinou hlasů stát se prezidentem.

Petr Sak a  Karolína Saková na křestu knihy Mládež na křižovatce
21. 5. 2004
Petr Sak, Karolína Saková, Mládež na křižovatce, Svoboda servis s.r.o., 2004, 339 Kč, ISBN: 8086320332    E-SHOP

Kniha "Mládež na křižovatce" navazuje na publikaci "Proměny české mládeže", kterou Petr Sak vydal v roce 2000 na základě empirických poznatků a jejich teoretických zobecnění, které jsou podloženy výsledky ze třiceti sociologických výzkumů. Pro současnou českou společnost i pro mladou generaci jsou zásadní dva procesy, které mají civilizační rozměr - informatizace a vytváření informační společnosti, jako nový typ uspořádání a fungování společnosti. Dále se jedná o začleňování české společnosti do širšího evropského celku. Hlavním záměrem knihy je sociologicky postihnout mladou generaci na počátku procesu začleňování české společnosti do evropských struktur, utváření evropské identity a vzniku informační společnosti. Autory byly - po deseti letech znovu - zkoumány také postoje k marxismu, socialismu, konzervativismu a liberalismu. U mládeže pokračuje hodnotové vyhraňování ve směru liberalismu, hedonismu, individualismu, egoismu a materiálních hodnot. Pokračuje také proces sekularizace či despiritualizace.

Množství přehledně uspořádaných dat, grafů a výsledků z výzkumů odlišuje tuto publikaci naprosto zásadním způsobem od ostatních knih, které byly v posledních letech na toto téma napsány a které právě postrádají odbornost a exaktní metodologické propracování, se kterým autoři ke své práci přistupují. Na českém trhu se tak objevila zásadní sociologická publikace pro všechny, kteří chtějí k mládeži přistupovat bez předsudků a chtějí o ní vědět víc, než jen to, že je horší, než jsme byli my...

21. 5. 2004

UKÁZKA

Petr Sak, Karolína Kolesárová-Saková

Život jedince je výsledným průsečíkem vyjevení jeho potencionality a permanentního vlivu společnosti, uplatňujícího se prostřednictvím životního pole jedince, především jeho sociální složky. Jedinec se rodí do určité pozice ve společnosti, odvozené od sociální pozice jeho rodiny. Teorie socializace objasňuje působení společnosti na jedince, především v dětství a v mládí. V tomto procesu společnost přenáší na mladou generaci takové sociální entity, jako jsou sociální normy, hodnoty, postoje, vzorce chování, sociální mechanizmy, vzory, životní cíle atd., a mladá generace je interiorizuje.

Předkládáme vám část 10. kapitoly z knihy Petra Saka a Karolíny Sakové Mládež na křižovatce

20. 5. 2004

Každá nová generace má úplně jiné politické vnímání a myšlení. Zažil jsem pražské jaro ještě jako šestnáctiletý: československá vlajka má pro mě proto význam zásadního národního symbolu. S překvapením jsem zjistil, že pro dnešní čtyřicátníky, které formovala normalizace, tato vlajka naopak dlouho symbolizovala utlačitelské, prosovětské oficiality. Zatímco stárnoucí generace jsou právem antikomunisty, pro nejmladší českou generaci jsou už tato traumata nesrozumitelná. Je to generace v podstatě západoevropská. Antikomunismus je už neoslovuje. Nemůže: je-li jim dnes čtyřiadvacet, v roce 1989 jim bylo devět. Jsou to Evropané, nikoliv postkomunisté.

Reakce Ondřeje Štindla na svědectví Tomáše Koloce, publikované v Britských listech, o tom, "Jak jsem pracoval v Haló novinách", je zajímavou ilustrací těchto rozdílných vidění (O Hitlerově neúspěchu a jednom novináři bez práce, LN 14. 5. ZDE).

Tato poznámka Jana Čulíka vyšla ve čtvrtek 20.5. v Lidových novinách; kompletní text ZDE

21. 5. 2004

O duševní prostituci Tomáše Koloce

Jasně se vyjádřil O. Štindl, že psát za totality do komunistických novin byla etická volba, dnes z morálního hlediska těžko obhajitelná. Pan Čulík oponuje a snaží se obhajovat bývalého redaktora Haló novin T. Koloce. Prý se T. Koloc nedopustil ničeho zlého, když šel pracovat do novin, které jako jediné odpověděly na jeho žádost o zaměstnání. Prý mladí, kterým je 24 let, totalitní minulost nechápou a komunistická traumata jsou pro ně nesrozumitelná. Prý extrémní politický názor nelze ztotožňovat s nemorálností.

21. 5. 2004

Četl jsem Váš článek v Lidovkách o reakci Ondřeje Štindla na svědectví Tomáše Koloce... a nedá mi to :-) . Víte, já jednak vůbec nevěřím těm slovům, že mladí lidé nejsou a generačně již nemohou být antikomunisty. Jsou nesporně antinacisty (často až vášnivými), ačkoli se jich nacismus týká generačně mnohem méně než komunismus. Myslím, že pouze o komunismu nesmírně málo vědí, a proto zatím nejsou antikomunisty.

21. 5. 2004

Jak rozlišit morální a nemorální politické chování? Je skutečně nemorální psát pro komunisticky orientované noviny, zastupující ideologický směr bránící sociálně slabé? Je morální mluvit o lidech jako o "lidských zdrojích"? Je nemorální od Soni Gandhi spolupracovat s indickými komunisty? Je morální veřejná podpora okupačním americkým vojskům? Znamená morálka to samé jako podpora daného stavu? Jsou slušní lidé ti, co se nebouří, ti co poslouchají? Již John Stuart Mill v On Liberty odmítl morálku jako barometr politické korektnosti. "Nejzákeřnějším útokem je, když je někdo označen jako nemorální."

Současnou mladou generaci bych rozdělil asi na dvě části. Jedna vstřebává doušek po doušku antikomunismus, který jí je podáván ve škole, v rodině, v televizi, ve společnosti, zkrátka přichází ze všech možných směrů. Jedná se o lidi, kterým se nelíbí někdejší zkraty komunistického režimu u nás. Myslím tím vládu jedné strany, nedostatek politické diskuse, masivní propagandu, všudypřítomnou tajnou policii, nesvobodu slova atd. Tato skupina pak odmítá samotné slovo komunismus a řadí ho a priori do skupinky totalitních režimů či utopií. V prvém připadě hovoří o nemorálnosti, ve druhém se komunismu smějí, stačí pouhá básnička z padesátých let. Hlavní však je, že o komunismu nepřemýšlejí. Berou ho jako totalitní a zavrženíhodný. Komunisty nevolí, protože to jsou komunisti. Tečka.

Druhá část této generace je trochu alternativnější a myslím, že právě tu má Jan Čulík na mysli, když hovoří o generaci západoevropské, které antikomunismus mnoho neříká.

21. 5. 2004

Mám připomínku k dvěma větám ze zajímavého článku Jana Baláče:

"Ale vždyť tady to máme taky, on ten systém si tě už pohlídá", řekli mu skotští přátelé, kdy si stěžoval na útlak v totalitním Československu. Dále pan Baláč píše: Je skutečně nemorální psát pro komunisticky orientované noviny, zastupující ideologický směr bránící sociálně slabé a vyjadřující nesouhlas se současným kapitalistickým (morálním?) statem quo?

Od pádu komunismu ve středovýchodní Evropě je to už skutečně dávno a povědomí o tom, co to vlastně bylo, pomalu mizí. Chci však svědčit o tom, že ať říkají skotští přátelé pana Baláče cokoliv, mezi totalitním komunismem a západní demokracií byl skutečně podstatný rozdíl:

21. 5. 2004

Může snižování daní vést k menším daňovým únikům a dokonce k tomu, že podnikatelé budou daně platit rádi? Na rozdíl od Josefa Víta ZDE), který tuto myšlenku považuje za blbost, kterou všichni říkají, ale nikdo jí nevěří, se domnívám, že existují důvody, proč bychom ji mohli považovat za rozumnou.

19. 5. 2004

"V Americe bude rychlý odchod amerických vojsk z Iráku prezentován jako odměna za 'dobře vykonanou práci'. Ostatní svět to rozezná jako ponižující porážku, a právě v tomto případě je analogie s Vietnamem tak nedostatečná. Američané totiž nyní prohráli v Iráku daleko rychleji než v jihovýchodní Asii a dopad této prohry na svět bude potenciálně daleko větší. A zatímco Vietnam neměl globální hospodářský význam, Irák je pro světovou ekonomiku nesmírně důležitý. Jaké budou plné důsledky takovéto obří porážky americké moci, to dosud nelze předvídat. Jedna věc je však jasná. Svět byl nyní svědkem konce poslední verze liberálního imperialismu.

Irák je pro Američany daleko horší než Vietnam - fotografie týraných vězňů dokazují mj. i pošetilost snah vést válku jako morální křižáckou výpravu, argumentuje britský filosof John Gray.

20. 5. 2004

České priority pro udržitelnou Evropu:

Vstoupili jsme do Evropské unie bombardováni sděleními politiků a médií, co prý nám Evropská unie vezme nebo přinese, jako bychom měli být pouhými pasivními diváky dění v EU. Zcela jsem postrádal veřejnou debatu nad otázkami budoucí aktivní role České republiky v rozšířené unii. Za několik týdnů budeme volit poprvé vlastní euro-poslance, takže je dle mého nejvyšší čas pokusit se zahájit veřejnou debatu na tím, co bude "českou" agendou v EU? Jaké priority by měli prosazovat čeští reprezentanti v Bruselu a Štrasburku? Může ČR sázet na daňový, sociální nebo ekologický dumping? Jelikož si netroufám diskutovat o možných českých prioritách ve všech oblastech, pokusil jsem se zamyslet na možným příspěvkem České republiky ke směřování Evropy k udržitelnému rozvoji.

20. 5. 2004

Od roku 1945 bylo hlavním cílem zahraniční politiky USA udržet západní Evropu jako podřízenou, vysoce integrovanou součást jejích geopolitických strategických prostředků. Toho šlo snadno dosáhnout po druhé světové válce, kdy byla Evropa ekonomicky vyčerpaná důsledky války a kdy se většina jejích obyvatel,a zejména její ekonomické a politické elity, obávala komunistických sil -- kvůli vojenské síle Sovětů i kvůli popularitě západoevropských komunistických stran. Americký program na sebe vzal podobu Marshallova plánu ekonomické pomoci pro evropskou obnovu a vytvoření NATO.

19. 5. 2004

"Američané dělají správnou věc. I když je mučení někdy nelidské, to, co dělají ti Iráčani nám, je také nelidské a měli bychom pamatovat, že naším úkolem je přinést jim demokracii a svobodu, kterou by neměli, kdybychom je neosvobodili."

Oklahomský senátor James Inhofe protestoval na nedávných slyšeních v americkém senátu proti tomu, že se věnuje tak velká pozornost skandálu s mučením iráckých vězňů. Zdůraznil, že tito lidé nejsou ve vězení Abu Ghraib za dopravní přestupky, ale jsou to vrazi, teroristé a povstalci s rukama potřísněnýma americkou krví. "Jsem pravděpodobně jedinou osobou u tohoto stolu, která je více rozhořčena zvěrstvy zadržených než zacházením s nimi," uvedl.

Spojil jsem se v pátek s kanceláří tohoto senátora a zeptal jsem se, jak vysvětluje, že více než 2000 vězňů z Abu Ghraib má být propuštěno. Jestliže to totiž skutečně byli teroristé a nikoliv jen osoby podezřelé z různých zločinů, pak by přece nevedl k jejich propuštění ani skandál s jejich týráním. Senátor mi neodpověděl, ale jeho poradce mi sdělil, že mi senátor tento týden pošle email.

Suhaib Badr al Baz, kameraman televize al Džazíra, není terorista. Byl ale po dlouhých a bolestivých 74 dnů zadržován v americké vazbě.

19. 5. 2004

První Sedmička s Martinem Veselovským:

V neděli 16. května 2004 se v televizi Nova vysílal poprvé debatní politický pořad Sedmička s moderátorem Českého rozhlasu Martinem Veselovským. Hosty byli místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a senátor Robert Kolář (US-DEU).

Uznávám, že teoreticky vzato měl v pořadu Kolář vystupovat jako zástupce vládní koalice. To však nefungovalo, protože deklaroval, že s nynější spoluprací US-DEU s vládnoucí ČSSD nesouhlasí, a přiznal, že se chystá z US-DEU vystoupit. Moderátor Veselovský měl proto se strukturou hostů problém. Měl ve studiu dva zástupce pravice, kteří si víceméně názorově notovali. Pokud bylo účelem pořadu poukazovat na aktuální politické problémy při práci současné vládní koalice, Kolář i Sobotka mohli docela důvodně zastávat postoj, že oni přece za chyby a nedostatky současné vlády nenesou žádnou odpovědnost. Pořad trpěl tím, že v něm nevystoupil žádný představitel vládní moci, který by se z kritizovaných nedostatků mohl zodpovídat. Chci-li kritizovat například nekvalitní rozhodování sociálně demokratického ministra zdravotnictví, měl bych kritiku jako moderátor vmést do tváře přímo jemu. Ptám-li se opozice, co si ona myslí o jeho chybách, je to dost špatná žurnalistika. Vlastně to dává opozici prostor k prezentování vlastní propagandy.

V neděli napsal Jan Čulík na žádost serveru Česká média tuto analýzu první Veselovského Sedmičky. Kompletní text je ZDE

19. 5. 2004

"Není pochyb o tom, že mladí tvůrci ve východní Evropě pracují pod obrovským tlakem nedávné tradice. Jestliže je obtížné pro mladé britské dramatiky vyrovnat se s Haroldem Pinterem, - jaké by to bylo, kdyby byl prezident?"

Ke vstupu nových členských zemí do EU publikoval deník Guardian dne 1. května ve své sobotní barevné příloze celou řadu textů se středoevropskou a východoevropskou tematikou. Články to byly jistě dobře míněné, ale projevovaly často asi takové porozumění dnešní středoevropské problematice, jaké nalezneme ve Svěrákově svým sentimentálním schematismem k západnímu publiku směrovanému filmu Kolja Jonathan Jones se například pokusil vysvětlit v článku nazvaném "Argumentace ve prospěch komunistické totality", proč podle jeho názoru nevznikla po roce 1989 v postkomunistické Evropě žádná významnější kultura. Posuďte sami:

5. 5. 2004

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes   
21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
21. 5. 2004 Mládež na křižovatce - spojení světovosti s češstvím   
21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína Kolesárová-Saková
20. 5. 2004 ÚOHS se všemi stavebními spořitelnami zahájil správní řízení Radek  Mokrý
20. 5. 2004 Mučitelé mezi námi Miloš  Kaláb
20. 5. 2004 Jak vyloudit ze studentů interaktivitu Bohuslav  Blažek
20. 5. 2004 Nálepkování se nevyplácí Jan  Čulík
19. 5. 2004 Bushovi a bin Ladinovi: příběh dvou přátelských rodin   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
10. 5. 2004 Jiří Kratochvil: Lady Carneval - Nesmyslnost a nutnost zapomnění Jakub  Kára
7. 5. 2004 Letenka do noci   
5. 5. 2004 Rytíři na Maltě Jaroslav  Hutka
3. 5. 2004 Demokracie, ČR, literatura a Evropská unie?   
3. 5. 2004 Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí "nezestárla"   
1. 5. 2004 Máj 1890 Jan  Neruda
1. 5. 2004 Slavný den Jaroslav  Seifert
22. 4. 2004 Jde Frantík kolem zahrádky Martin  Štumpf
21. 4. 2004 Elektronická učebnice české literatury   
21. 4. 2004 Mladá generace už je objektivnější Jan  Čulík

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2004 Moorův filmový pamflet získal hlavní cenu v Cannes   
19. 5. 2004 Bushovi a bin Ladinovi: příběh dvou přátelských rodin   
14. 5. 2004 Šéfové firmy Miramax chtějí odkoupit Moorův film   
8. 5. 2004 Michael Moore odmítá nařčení, že si dělá záměrně reklamu   
8. 5. 2004 Zbabělé chování firmy Disney   
6. 5. 2004 Disney zakázal nový film Michaela Moora   
6. 5. 2004 Michael Moore: Firma Disney zakázala distribuci mého nového filmu   
6. 5. 2004 Disney obviňuje Michaela Moora, že si záměrně dělá reklamu   
19. 4. 2004 Nikdy víc Britský list!   
16. 4. 2004 Michael Moore: Hlavu vzhůru!   

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
14. 5. 2004 Je budoucnost demokracie v referendech? Štěpán  Kotrba
14. 5. 2004 Vladimír Špidla: "Nemyslím si, že náš politický vývoj směřuje k referendové demokracii" Štěpán  Kotrba
14. 5. 2004 Klobása je důkazem předchozího zahraničního vlivu, pane prezidente... Fabiano  Golgo
13. 5. 2004 V Evropě se rodí základy nové evropské politiky Josef  Brož
11. 5. 2004 Quo vadis Európska únia? Adrian Peter Pressburg
11. 5. 2004 Skandál kolem patentového zákona v Evropské unii?   
5. 5. 2004 Rytíři na Maltě Jaroslav  Hutka
5. 5. 2004 Zahradil dostal 8000 Kč za den, který promlčel...   
3. 5. 2004 Demokracie, ČR, literatura a Evropská unie?   
3. 5. 2004 Dávejte si pozor na nákladní dopravu!   

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
20. 5. 2004 USA a Evropa -- od roku 1945 dodnes Immanuel  Wallerstein
3. 5. 2004 Stažení USA? Immanuel  Wallerstein
30. 4. 2004 Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému Immanuel  Wallerstein
30. 4. 2004 Centrum a periferii bude mít i Evropská unie Stanislav  Holubec
20. 4. 2004 USA prohrávají válku Immanuel  Wallerstein
8. 4. 2004 Španělsko, Evropa a pan Bush Immanuel  Wallerstein
17. 3. 2004 Haiti: převrat ke dvoustému výročí Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
19. 2. 2004 Válečný prezident propadající se do bahna Immanuel  Wallerstein
3. 2. 2004 Rostoucí síla Světového sociálního fóra Immanuel  Wallerstein

Deníček sněmovní panny RSS 2.0      Historie >
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
24. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVII. Alexandra  Virgová
7. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVI. Alexandra  Virgová
6. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XV. Alexandra  Virgová
1. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XIV. Alexandra  Virgová
31. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XIII. Alexandra  Virgová
29. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XII. Alexandra  Virgová
26. 3. 2004 Deníček sněmovní panny XI. Alexandra  Virgová
25. 3. 2004 Deníček sněmovní panny X. Alexandra  Virgová
24. 3. 2004 Deníček sněmovní panny IX. Alexandra  Virgová

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2004 Záměrné zkreslování historických fakt o Palestině a Izraeli Jana  Malá
13. 5. 2004 EU posílá obchodní delegaci do Sýrie   
12. 5. 2004 Palestina neexistuje, nemůže být okupovaným územím Pavel  Mareš
12. 5. 2004 Bush uvalil sankce na Sýrii   
5. 5. 2004 Zákon nepsaný i napsaný Efraim  Israel
5. 5. 2004 Korán není Mein Kampf, ale... Martin  Mařák
5. 5. 2004 Používá Izrael skutečně teroristické metody? Jan  Maršák
5. 5. 2004 Nestoudné hanění národa na základě náboženství je vždy nebezpečné Jana  Malá
4. 5. 2004 Podle jejich skutků poznáte je... Martin  Škabraha
4. 5. 2004 Mělo by se příslušníkům al Kajdy říkat "islámští teroristé"?   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2004 Britská vláda je znepokojena agresivním jednáním Američanů v Iráku   
23. 5. 2004 Iráčané nebudou smět žalovat západní vojáky pro válečné zločiny   
23. 5. 2004 Nevysvětlené "podivnosti" v případě popraveného Nicka Berga   
21. 5. 2004 Dopis z Iráku Bohumil  Kartous
21. 5. 2004 Další videozáznamy ještě horšího týrání   
20. 5. 2004 Nové fotografie týrání z Abu Ghraib   
20. 5. 2004 Američané "provedli razii v rezidenci Ahmada Čalabího"   
19. 5. 2004 Jsou reportéři al-Džazíry teroristé s rukama potřísněnýma americkou krví? Fabiano  Golgo
19. 5. 2004 Moc a arogance   
19. 5. 2004 Iráčané pohřbili svatebčany, které Američané "nezabili"   

Zelení RSS 2.0      Historie >
17. 5. 2004 Vyloučení Milana Horáčka bylo zrušeno Petr  Uhl
17. 5. 2004 Jakub Patočka: "Novinář smí být zároveň i politikem" Jan  Čulík
12. 5. 2004 Město lidem, ne autům!   
12. 5. 2004 Město lidem, ale ne těm zeleným... Štěpán  Kotrba
5. 5. 2004 Zlatuška, Janota, Rychlík: Volte zelené!   
28. 4. 2004 Schily šokoval Zelené svým vyjádřením o teroristech   
27. 4. 2004 Zelený euroskandál Jan  Čulík
26. 4. 2004 Česká Strana zelených vyloučila Milana Horáčka "pro hrubé porušení stanov"   
26. 4. 2004 "Vyloučení" Milana Horáčka ze SZ Petr  Uhl
21. 4. 2004 Bursík, Dejmal a Uhl: Podporujeme Evu Tylovou, nikoliv Jakuba Patočku   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
21. 5. 2004 ČT potřebuje 6,5 miliard Štěpán  Kotrba
21. 5. 2004 Šéf kulturní komerční stanice Channel Four jmenován generálním ředitelem BBC   
12. 5. 2004 ČTK a pivní mistrovství světa Štěpán  Kotrba
10. 5. 2004 Šéfové BBC neudělali v případě Andrewa Gilligana žádné chyby   
8. 5. 2004 Deníček sněmovní panny XVIII. Alexandra  Virgová
5. 5. 2004 Předsedkyně Rady italské televize rezignovala na protest proti státním zásahům   
29. 4. 2004 Astrologické zpravodajství ČTK Štěpán  Kotrba
22. 4. 2004 Bandit na stránkách Českého rozhlasu!   
22. 4. 2004 Ofcom kritizuje BBC, že se "honí za sledovaností"   
19. 4. 2004 Menší zlo? Ne, mediální realita Štěpán  Kotrba

Školství RSS 2.0      Historie >
20. 5. 2004 Jak vyloudit ze studentů interaktivitu Bohuslav  Blažek
18. 5. 2004 Můžou školy vychovat děti bez mindráků, s myslícím mozkem a pracovitýma rukama? Ondřej  Hausenblas
5. 5. 2004 Nesnesitelná lehkost skandinávského školství Tomáš  Linhart
5. 5. 2004 Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! Jan  Beran, Jiří Venhoda
4. 5. 2004 Ministerstvo školství: Dost bylo demokracie! Radek  Sárközi
4. 5. 2004 Škola ve Finsku je podivně lehká   
3. 5. 2004 České školství dostalo na frak... Radek  Sárközi
22. 4. 2004 Proč jsme nestávkovali Václav  Votruba
21. 4. 2004 Elektronická učebnice české literatury   

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
11. 4. 2004 Počátky křesťanství Lenka  Kužvartová
5. 2. 2004 Katolická církev znovu zaútočila na BBC   
2. 2. 2004 Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? Miroslav  Polreich
21. 1. 2004 Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu Štěpán  Kotrba
14. 1. 2004 Kardinál podpořil užívání kondomů   
7. 1. 2004 Je-li mír možný, je povinností! Jan  Pavel II.
7. 1. 2004 Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu   
25. 12. 2003 Jan Pavel II. odsoudil "terorismus"   
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka   
19. 12. 2003 Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech Ivo V. Fencl