(Chce to „jen klid“? Vždyť orgány tu jsou, pokyny jsou, a roušky taky jsou!?)

Celé školsky prázdninové léto jsme bez přestávky zobali z televize, rozhlasu i tisku, jaký je Česká republika šampión při tom boji s tím zákeřným koronavirem, majícím jako svou běžnou navštívenku v anglické zkratce výraz „Covid-19“. Dokonce ne že by tím šampiónem tolik byla obecně ta „ČR“, jako především její řídící a kontrolní orgány, zvláště vláda a její nástroje k zvládání té zatím nejnebezpečnější epidemie, jakou byl svět postižen v 21. století.

(Je záhodno se ptát, zda takto měli být čtenář či čtenářka Klausova textu spolehlivě uklidněni před nákazou aktuálně řádícím koronavirem!)

Člověk se vždy nějak psychicky „nalodí“ do určité koncepce; už díky svým životním zkušenostem či okamžitému ladění mysli. Předkládaná slovní formulace může umožnit další rozvlnění takto vzešlé informace. Často tu pak máme navíc též jistou atmosféru času s jeho určitým oficiálně převládajícím vyhodnocením.

(Především je tu mezi námi a v nás navozeno „zacyklení“ v koronaviru?)

Bývalý prezident ČR, Václav Klaus (ve funkci 2003-13), ve čtvrtek (24. 9.) v MFD hned v nadpisu konstatoval, že jsme v aktuální současnosti v ČR „Zacykleni v koronaviru“. V podnadpisu doprovodně taky autor tohoto varovného zamyšlení okamžitě prohlásil, byť ne zcela kategoricky a obecně, že „často jen oportunismus a zbabělost politiků“ takto spoustou příkazů a zákazů navozuje „vytváření strachu“ (tučně pisatel tohoto příspěvku, M. D.). Takže jako předznamenání citovaného novinového článku zřejmě má posloužit jisté uklidňování aspoň českého publika; přinejmenším těch, co si Klausův text přečtou.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Vážený pane Šimone,

dovolte mi reagovat na Váš e-mail ze dne 18.9.2020, týkající se žádosti o počtu případů na území statutárního města Pardubic. Jak jsem Vás informoval e-mailem již dne 11.9.2020, statutární město Pardubice není původcem (tedy ani vlastníkem) zdravotnických informací o vývoji pandemie způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Tato data, jež jsou zatím k dispozici vždy za uplynulých 7 dní, ve čtvrtek, jsme začali dostávat teprve přede 2 týdny cestou Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále „ÚZIS“), a to na základě memoranda uzavřeného mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky (dále „MZ“) a Svazem měst a obcí České republiky.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Člověk se ani příliš nemůže divit tomu, že česká společnost reaguje na hrozbu pandemie ode zdi ke zdi, a že totéž platí i pro její politickou reprezentaci. To máme – tak říkajíc – v nátuře. Je ale náročné poslouchat naši diskusi o tom, jak patogenu čelit, a to pokud možno bez ztráty kytičky. To se nám málem povedlo, jenže mnozí z nás usnuli na vavřínech, když se v létě chovali, jako by se nechumelilo. Nu což, co jsme si nadrobili, to si taky sníme.

Nepodmíněný základní příjem se poslední dobou řadí mezi často jmenovaná témata. Není se čemu divit, koronavirus zasáhl celý svět a po něm v některých zemích nastoupila ekonomická recese, která s sebou přinesla nezaměstnanost a dluhy. Proto se řada politiků, ekonomů a vědců snaží najít řešení této zapeklité situace. Mnozí z dobrých důvodů vidí východisko řešení v nepodmíněném základním příjmu, který má své historické zdroje, mezi něž patří nejvlivnější muži ve Francii a Anglii v 18. a 19. století. Řeč je o Charlesi Fourierovi, Josephu Charlierovi a Johnu Stuartovi Millovi. Abychom pochopili současnou diskusi o základním příjmu, je třeba osvětlit právě také jeho myšlenkové zdroje v minulosti.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Andrej Babiš ve svém mimořádném vystoupení k epidemické situaci v ČR pochválil rezignujícího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jako “slušného a čestného člověka”. V kontextu celé vládní inscenace, Babišova projevu i jeho charakteru je to úplně bláznivé. Jako kdyby nestačilo Vojtěcha vymáchat v téru a peří, ale bylo třeba mu ještě nasadit červený klaunský nos a party klobouček.

Adam Vojtěch nevypadal jako člověk, který rezignuje, protože “toho je na něj moc”. Bez jakékoliv lítosti lze konstatovat, že zlomeně doznával vinu za své účinkování ve hře, ve které byl předem odsouzen buď k neúspěchu, nebo k tomu, aby dělal křoví paní premiérovi v situaci, kdy sám sobě připíná metál za hrdinství.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Bez nároků na úplnost či přesnost, dopustil jsem se úvahy, co se výhledově asi stane s tábority popření.

Jak napovídá průzkum ppm factum, antirouška i jenchřipečka jsou relativně menšinovým táborem. O to horší je skutečnost, že na základě jejich hysterčení na sítích Babiš zařízl roušky už od prvního září.

Nečekají nás žádné dobré časy, to je jisté. Zástupci výdělkářů už započali palebnou přípravu, celí jurodiví, že o výši mezd budou zase rozhodovat zaměstnavatelé (jako by tomu bylo kdy jinak), i ten ztracený prostor pro ždímání produktivity že prý zase najdou.

Pandemie je na vzestupu ve většině zemí, bez ohledu na to, jaký oligarcha, histrión či neoliberální pohůnek kde vládnou. Nebude to dobré ani v zemích, které se nevydaly cestou španělské chřipky a po první vlně nezačaly zakládat antirouškové ligy a sepisovat petice.

Terminologické okénko (slibuju, že dám už s tou potvorou na nějaký čas pokoj).

Argumentace "neumřeli na Covid, ale s Covidem" mně přijde extrémně manipulativní - tajemně naznačuje něco, co není, nějaké lži a podfuky. Lékařská věda už tisíce let ví, že smrt je často souběh více příčin, a proto taky umožňuje lékařům zapsat do úmrtních listů až tři hlavní a až dvě vedlejší příčiny úmrtí.

Až 66.6 procent supermarketů v České republice má zranitelný systém zpětného výkupu lahví (RVM). Takzvané lahvomaty pracují v režimu umožňujícím triviální falzifikaci lahvomatových lístků. Toto je dobrodružství o vracení pivních lahví a plastových přepravek, lahvomatech Tomra, čárových kódech, falzech a vodoznacích, na jehož konci se vyjeví zajímavý způsob tištění peněz, píše Tomáš Thebys Biheler.

Nasadím Ti moje milá roušku
gumu na levým i pravým oušku
aby si nic nemoh' dovolit
tykadlovej slizskej pakovid
Dodržovat musíš pravidla
jako když se vaří povidla
 
Až se zase doba přitvrdí
kovid začne hlodat v osrdí
vždycky ve mě najdeš zastání
rád Ti dám umělý dejchání
Uvidíš jak srdce naskočí
až Ti budu koukat na oči
 
Kdyby na nás pánbůh seslal peklo
aby se i peklo řádně leklo
vyřeším to aktivně a lehce
nafasuju kýbl dezinfekce
Nejlíp Tě zachráním zase sám
celou jí na Tebe napatlám.

Americký prezident Donald Trump tento týden prozradil, proč chce, aby místo po zesnulé soudkyni Ruth Bader Ginsburg na Nejvyšším soudu bylo co nejrychleji obsazeno: potřebuje totiž pomoc při zpochybnění korespondenčního hlasování v listopadových volbách.

„Potřebujeme devět soudců. Vy je potřebujete. A to kvůli milionům nevyžádaných korespondenčních hlasů, které lidé posílají. Je to podvod, je to hoax,“ říká prezident Trump, který měsíce napadá korespondenční hlasování v prezidentských volbách, třebaže k tomu nemá žádný důvod.

Trump uvedl, že protlačení jeho kandidáta (spekuluje se hlavně o zapálené katoličce Amy Coney Barrett, která má konzervativní názory na LGBT, potraty, právo nosit zbraň a imigraci) skrze republikány ovládaný Senát ještě před samotnými volbami by byla skvělá věc, a bez důkazů obviňuje demokraty, že se snaží vyvolat chaos, píše na webu commondreams.org Jake Johnson.

Jedno procento nejbohatších obyvatel je zodpovědné za více než dvakrát větší množství emisí kysličníku uhličitého než chudší polovina planety, tedy 3,1 miliardy lidí. Tyto údaje platí pro období v letech 1990 až 2015.

Nová zpráva Oxfamu Confronting Carbon Inequality je založena na výzkumu, který byl proveden ve spolupráci se švédským Environment Insitute. Tato studie spatřila světlo světa právě v době, kdy se světoví lídři ve Valném shromáždění OSN chystají diskutovat o globálních výzvách, včetně klimatické krize.

Šokující odhalení o nucené hysterektomii žen držených v zařízení pro migranty v americkém státě Georgia vnášejí světlo do dlouhé historie sterilizací ve Spojených státech – zejména barevných, chudých a invalidních žen – a také do praxe, která v amerických nápravných zařízeních a vězeních přetrvává dodnes.

Hovoříme s Kelli Dillon, která byla v roce 2001 sterilizovaná v kalifornském vězení a která vystupuje v dokumentu Belly of the Beast pojednávajícím o ženách, jež byly v kalifornských věznicích podrobeny nechtěné hysterektomii. V době, kdy bylo Dillon něco přes dvacet let, jí bylo řečeno, že podstoupí operaci cyst na vaječnících. Až později se dozvěděla, že šlo o hysterektomii. Matka dvou dětí říká, že uvězněné ženy jsou „trestány“ třeba za to, když si vyžádají lékařské záznamy, informuje web Democracy Now!

Když nový koronavirus potkal Dukovany

Přichází Andrej Babiš o vliv ve své vlastní vládě? Anebo je vše při starém, ale v jiném personálním složení? Kromě nekrologu působení Adama Vojtěcha na postu ministra zdravotnictví je jeho rezignace i vhodnou chvílí zamyslet se nad reálným mocenským rozložením sil v Babišově vládě.

Osobnost a vystupování Romana Prymuly poměrně výmluvně naznačuje jeho afiliace k hradní lobby (ZDE či ZDE) a jejím snahám reinterpretovat dění ve střední Evropě podél národnostních narativů poplatných 19., případně první půli 20. století. Ty jsou samozřejmě osvědčeným stavebním materiálem k budování politiky horních pěti promile zaručujících „nedotknutelnost osobního vlastnictví a svobody“, resp. stavebním materiálem, se kterým klíčové osoby české oligarchie dokážou poměrně efektivně zacházet.

V Česku takové příběhy nejsou, protože se zde mluví a píše jen o „Romech“. Místo původu děje: jižní pahorkaté Maďarsko a vesnička Cserdi (čti „čerdy“). Bude řeč o muži jménem László Bogdán (čti „lásló bogdán“), který se narodil roku 1974 v Pětikostelí (maďarsky Pécs [čti „péč“]) a roku 2002 se stal místostarostou právě v té shora zmíněné vesničce, v níž byl potom o čtyři roky později zvolen přímo starostou. Ti, kteří ho osobně znali, mu říkali „Laci“. (Laci byl „Rom“. Byl hrdý na svůj původ a že je pořád – po staru – „Cigány“ čti [„cigáň“].)