Přísnější lockdown zaveden v České republice uprostřed nejhoršího  nárůstu případů na celém světě

Česká republika po chaotickém hašteření celé politické reprezentace vstupuje do děravého třítýdenního lockdownu. Proč děravého? Protože ti, kdo žijí v podzámčí, musí opět zatnout zuby a volky nevolky se novým opatřením podrobit, zatímco průmyslové koncerny a jejich podržtašky včetně prezidenta Zemana mohou slavit triumf. Montovny, kde se viru tak náramné daří, pojedou bez jakýchkoliv omezení dál, jako by se nechumelilo.

V lednu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 57 121.39 Kč,  výdaje byly  61 731.50  Kč. Zůstatek ke konci ledna byl 86 808.55 Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci lednu 2020. Bohužel (trochu předvídáme) v únoru 2021 zatím počet příspěvků docela výrazně poklesl. Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Středověk bývá často považován za „dobu temna“. Je to osvícenský přístup, který vidí dějiny tak, že se do temnoty středověku vlomila vzdělanost antiky, která postupně porazila křesťanství a dala vzniknout moderní vědě a osvětě. Ve skutečnosti jde z velké části o sebepotvrzující se propagandu v politickém boji galileovské a osvícenské vědy s církví.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Když 1. března 1971 v Českých Budějovicích zemřel šedesátiletý František Hrubín, uzavřel se vroucný život, prostoupený nepřeberným vnitřním bohatstvím. Zároveň však setrval otazník nad rozporem, který volal po otevřeném vyjádření bohemistů i historiků (a samozřejmě špičkových novinářů) – ale ti jej v té době veřejně zhodnotit nemohli.

Podle listu El País a jeho mimořádného zpravodajství o covidu 19, „Španělsko se dostalo s covidem 19 do extrémě riskantní situace, když četnost nákaz dosáhla 235 případů na sto tisíc obyvatel (2021).: Ačkoli Španělsko neustále čelí nebezpečí, které tento virus představuje: „Ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo v posledních 24 hodinách 7 461 nových nákaz a 443 úmrtí“ (El País, 2021). Z tohoto důvodu, ačkoli Španělsko se necítí být v extrémně riskantní situaci, je pravdz, že „31,5% lůžek JIP zabírají pacienti s coronavirem (El País, 2021), napsala pro nás Irene Sánchez Perez. Do češtiny přeložil František Řezáč.

K tomu však: Frustrace, vztek i dezinformace. Zdravotníci se během pandemie stali terčem

Ta ve vědě přináší neočekávatelné a nepředvídatelné objevy. Serendipita (též serendipity) označuje „šťastnou náhodu“ či „příjemné překvapení“. Výraz vytvořil Horace Walpole roku 1754. V dopisu příteli vysvětloval neočekávaný objev, který učinil, a odkazoval se na perskou pohádku Tři princové ze Serendipu. Princové v ní dílem náhody i své prozíravosti objevovali věci, po kterých nepátrali. Slovo serendipita se obvykle objevuje v dějinách vědeckých objevů. Učinili je jedinci, kteří jsou schopni vidět mosty tam, kde ostatní vidí díry, a spojovat věci kreativně na základě postřehnutí významných vazeb. V medicíně to může být nový lék nebo aplikace dávno známého léku v léčbě nových onemocnění.

V posledních týdnech se ve své praxi u pacientů čím dál více setkávám se sebevražednými myšlenkami nebo s lidmi, kteří již mají nedokonané sebevražedné pokusy za sebou. Netýká se to jen dospělých, ale i adolescentů a dětí!

Současná pandemická situace je sama o sobě velkým náporem na psychiku a nezlehčují to ani chaotická a nedůsledně dodržovaná vládní opatření. Koronavirus se šíří dále, včetně nových a mnohem nebezpečnějších mutací, očkování vázne a nejistota zatím nebere konce. I v těch nejtěžších chvílích se vždy dá najít nějaké řešení!

Jestliže se u vás objeví výrazně zhoršená psychika včetně sebevražedných myšlenek, potřebujete okamžitou pomoc a bojíte se, že si nedokážete pomoci sami, potom udělejte následující kroky:

V Liberci dne 25.2.2021

V roce 2000 mi bezohledný řidič způsobil těžký úraz, po kterém jsem zůstal trvale ochrnutý a na invalidním vozíčku. Současně mám problémy s řečí a s tím spojené problémy v běžné komunikaci.

Velice obtížně zvládám hradit neustále rostoucí náklady na potřebné služby, dopravu, rehabilitace a celou řadu dalších souvisejících činností nutných k zajištění života s těžkým tělesným handicapem. I přes snahu mých nejbližších nejsem schopen sehnat potřebné finanční prostředky. Z tohoto důvodu si Vás dovoluji oslovit a zdvořile požádat, zda by jste mne mohli nějakou formou podpořit a alespoň trochu mi pomoci zpříjemnit nelehkou životní pouť- nejlépe finančním darem. Lze samozřejmě dohodnout i jiné formy pomoci. Věřte, že se mi o pomoc nežádá snadno. Veškeré podstatné informace vč. fotek a příslušných dokumentů naleznete na mých webových stránkách

https://www.ivan-drlik.cz/

Jako první v Evropě se před rokem, 24. února 2020, uzavřely školy v Itálii. Do konce března přistoupila k jejich uzavření lavinovitě většina zemí. Alespoň částečně se zavřely školy v 96% zemích světa. V ČR k tomu došlo 11. března a to úplně. Uzávěry se šířily rychleji než virus.

Není jednoduché mezi sebou srovnat země podle míry uzavření, protože zvláště od května bývají školy uzavřeny často jen částečně (jen některé ročníky nebo regiony). Lze se o to pokusit s daty organizace Insights for Education (https://education.org/covid-19). V každé zemi pro každý den vyhodnocovali, jestli jsou školy velkou většinou zavřené, částečně zavřené nebo otevřené.

To, čemu jako lidstvo celosvětově čelíme, je unikátní precedens, na který jednou, pokud to zvládneme, budeme nahlížet skutečně jako na obrovský mezník lidské existence.

Inteligentní hlasy, které se ze všech stran nyní ozývají, říkají v zásadě to samé: "Žijeme v čase limitní změny a nutně ji potřebujeme". Obdobně se přitom vyjadřují politici, ekonomové, filosofové, filantropové, psychologové, sociologové, environmentalisté či exaktní vědci zabývající se obory virologie, parazitologie či imunologie.

V Polsku vrcholí proces s trojicí žen, které na jaře 2019 vylepily plakáty s Pannou Marií a přidělanou svatozáří v barvách duhy. Všechny tři jsou nyní obviněny z „urážky náboženského cítění“ a hrozí jim až dva roky vězení. Už příští úterý (2. března) vynese okresní soud v Płocku finální rozsudek. Lidskoprávní hnutí Amnesty nyní vyzývá českou veřejnost k solidární akci.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Francouzský veřejnoprávní zpravodajský kanál s mezinárodním vysíláním France 24 odvysílal reportáž o závislosti Maďarska na Rusku. Pro českého diváka je pozoruhodné, kolik paralel se situací v Maďarsku se již delší dobu odvíjí v České republice. Podobnost lázeňského městečka Hévi s ruskou diasporou, kde reportáž začíná, s Karlovými Vary na západě Čech je přitom asi tou nejméně významnou paralelou.

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Po několika pěkných přirovnáních pandemické situace Vráti Kadlece s autobusem a požárem, mi s posledními zbytky sněhu přišla na mysl metafora se sáňkováním.

První prudkou sjezdovku jsme se v hrůze z její výšky, krkolomného terénu, nebezpečí lavin a neznámosti terénu rozhodli obejít. Párkrát jsme při tom zabloudili, bolely nás nohy, trmáceli jsme se bez jídla a pití. Únavu a hlad z této cesty cítíme ještě dnes. Skoro nikdo se nám neztratil, k vážnějším úrazům také nedošlo a zažili jsme krásné pocity solidarity a vzájemnosti. Ale když přišlo na srovnávání toho, co jsme zažili, a tím, co jsme nezažili, opět se ukázala, že nejen u souseda je tráva vždy zelenější. A tak jsme bez velkého přemýšlení u druhé sjezdovky hupsli na sáně a strhli sebou i ty, co by raději šli oklikou pěšky. Nedbali jsme ani vyprávění a varování pomlácených, otrhaných, zdecimovaných horalů, co první sjezdovku sjeli přímo a na rozbitých saních.  

Mnozí dnes kritizují selhávání české vlády v pandemické krizi, zatímco vláda sama se stále méně věrohodně hájí tím, že problémy s pandemií jsou celosvětové a další vlády států mají rovněž problémy. Mají, ale zcela jiného řádu. Problémy u nás jsou mnohem strukturálnější a mají historické kořeny poměrně nezávislé na podobě a mandátu této konkrétní vlády. Pandemie u nás odhaluje slabé základy státu a státnosti, které jsou v krizi vždy více vidět než v době klidu, míru a konjunktury.

Po třicetileté zkušenosti se svobodou se neschopnost českého státu efektivně zajistit potřeby svých občanů a vymoci si své zájmy ukazuje v celé své nahotě. Trefně to zde před pár dny komentoval pan Trávníček, když svou úvahu uvedl citátem svého dědečka: „Češi si neumějí vládnout“. Nyní je již několik měsíců zřejmé, že vláda nerozumí svému národu, neumí mu sdělovat nutná opatření a tím efektivně bojovat s pandemií COVID-19.

Skupina europoslanců dnes podpořila otevřený dopis určený Evropské radě a Komisi vyzývající k přechodnému zrušení patentových omezení na očkovací látky a další pomůcky spojené s bojem proti covidu-19. Například vakcínu proti covidu-19 by pak mohla vyrábět jakákoli firma na světě a zvýšila by se tak její dostupnost zejména v chudších zemích. Dopis podepsal také pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Situací kolem pandemie covidu-19 se zítra bude zabývat Evropská rada.

Teplejší oceán přispívá k vyšší intenzitě hurikánů, které se nyní častěji vyskytují u kanadského pobřeží a které směřují dále do vnitrozemí. Hurikány, sněhové bouře a zvyšující se hladiny moří; to vše se bude zhoršovat, pokud nezpomalíme klimatické změny, píší Anya M. Waite, Brad deYoung, Chris Milley, a Ian G. Stewart.

V úterý začala izraelská vláda posílat vakcínu proti koronaviru zemím, které se nacházejí tisíce kilometrů daleko – Hondurasu, Guatemale a České republice. Mezitím Palestinci žijící pod izraelskou okupací převážně zůstávají bez vakcinace, a to zčásti proto, že Netanjahuova vláda zdržuje zásilky lahviček s očkovací látkou na Západní břeh a do Gazy. Kontroverzní kroky Tel Avivu tak narazily na široký odsudek, píše Jake Johnson na webu commondreams.

Pandemie koronaviru se setkala s nerovnými reakcemi v různých zemích, což vedlo k nerovným dopadům viru. Zejména obyvatelstvo Evropy, USA a Latinské Ameriky bylo neúměrně zasaženo. Věda přinesla spoustu mnoho informací o SARS-CoV-2 a dosáhla mimořádného a bezprecedentního pokroku ve vývoji vakcín. Stále však panuje velká nejistota ohledně toho, jak se pandemie postupně vyvíjí, informuje lékařský časopis The Lancet.

Protože jsou alternativou k mainstreamu, vyznávají občanskou solidaritu, chtějí objevovat nové kulturní hodnoty a připomínat ty, které jsou z minulosti stále živé, a inspirativní. Tolik výňatek z internetového družstevního listu, který se věnuje společnosti, politice, a umění, a o tyto ideály se snaží. Kulturní noviny jsou, stejně jako Britské listy, plně závislé na podpoře čtenářů, a bez jejich pomoci nemají v současné době šanci přežít. Ekonomická situace tohoto listu je v těchto chvílích kritická, a Kulturní noviny naléhavě žádají o podporu ve své výzvě „Potřebujeme pomoc“ https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2021/4-2021/kn-na-hrane-potrebujeme-pomoc

"...Nemohl jsem dýchat po několika dnech léčby Covidu doma, vezli mě do nemocnice, ale nakonec se ukázalo, že množství kyslíků v krvi není ještě tak kritické. Vrátili mě domů, musel by se mi stav ještě více doma zhoršit, abych potřeboval alespoň kyslík a tím se otevřely dveře k mé léčbě. V nemocnici totiž poprvé skutečně dostanu nějaké účinné léky, ventilátorů je málo a dle sdělení lékařů z Covid jednotek šance na přežití, pokud již musím být napojen na ventilátor, je tak 50 : 50. Nakonec jsem se rozhodl vzít věci do vlastních rukou, obrátil jsem se na známého lékaře, ten mi předepsal lék ...kortikoidy či jiný lék ... a ejhle již do nemocnice nemusím a místo toho se vracím do práce. Připadá Vám to povědomý příběh z Vašeho okolí ?"

Objevují se stále nové a nové léky, které jsou dlouho na trhu a je možné je okamžitě nasadit , nově i lék Ivermektin, který dokonce ničí i samotný virus. (Pozn. red.: Neověřeno!) Lékaři o nich vědí a lidem, kterým důvěřují, je předepíší včas t.j. v době kdy jejich plíce fungují a tyto léky v domácím ošetření zastanou službu umožňující " bezbolestné " projití nemocí.

Vrcholnou podobu britské romantické poezie reprezentuje druhá generace anglických romantiků – tři velcí básníci. Všichni odešli ze světa mladí, každý z nich navíc mimo svou vlast. Nejprve se uzavřela životní pouť nejmladšího z nich: John Keats zemřel 23. února 1821 v Římě. Na rozdíl od generačních souputníků George Gordona  Byrona (1788 – 1824) a Percyho Bysshe Shelleyho (1792 – 1822) jej široká veřejnost v rodné zemi nemohla pomlouvat kvůli jeho soukromému životu. V anglických literárních kruzích se však objevovaly odmítavé až zdrcující kritiky jeho tvorby (především ambiciózních poém) a tyto ohlasy básníkův osud výrazně ztrpčovaly.