Krize na Blízkém východě: Izrael „zintenzivní“ útoky na Írán, prohlásil ministr obrany
27. 3. 2026
čas čtení
12 minut
„Srdce mi puká“: Libanonská rodina truchlí nad dcerou zabitou izraelskou bombou
Rania
Jaberová řekla svému manželovi, že pokud je Bůh požehná dcerou,
pojmenují ji Narjis, což v arabštině znamená narcis. Poté, co se jim
narodila dvojčata – chlapci, toužila Jaberová po holčičce.
Jaber svou holčičku dostala a splnila svůj slib: Narjis se narodila v roce 2020. Její matka byla nadšená, když zjistila, že stejně jako květina, po které je pojmenována, má její dcera světlé vlasy. Narjis působila „na svůj věk moudře“, řekla Jaber a vzpomínala, jak ji dcera utěšovala, kdykoli plakala.
Když se Jaberová 2. března spěšně snažila naložit dceru a dva syny do auta, aby uprchla před izraelskými bombami, Narjis ji opět utěšovala. „Mami, ty jsi můj život. Neplač, moc tě miluju,“ řekla Narjis matce, když ji začal přemáhat stres.
Byla to jedna z posledních věcí, které si Jaber pamatuje, že její dcera řekla. O několik hodin později Izrael shodil bombu na jejich rodinný dům v Maifadounu v jižním Libanonu a zabil šestiletou Narjis a její tetu.
„Pořád si to přehrávám. Jak se naše životy rozpadly. Byla jako květ. Ta holčička… Ach, srdce mi puká. Pořád nemůžu uvěřit, že moje dcera je pryč,“ řekla Jaber mezi vzlyky. 34letá matka a její dva desetiletí synové, Abbas a Ali, zůstali po náletu uvězněni pod troskami, ale přežili s lehčími zraněními.
Jaber má spoustu fotek své dcery: Narjis se vždy široce usmívá, má na sobě šaty, které jí rodiče koupili, a pózuje ve třídě s jablkem z papírové hmoty s velkým písmenem „A“, které hrdě drží v rukou. „Chtěla být lékařkou,“ řekla Jaber.
