27556

Zatímco Češi řeší Turka, Trump bourá mezinárodní řád

18. 1. 2026

čas čtení 27 minut

Jak na to poukázal Boris Cvek ve své recenzi nedělních Otázek Václava Moravce, čeští politikové buď řeší neuvěřitelné prkotiny, anebo vážně prosazují nebezpečné pitomosti. Mezitím, zřejmě aniž by to vnímali, se rychle rozkládá mezinárodní řád. Porovnejte s Otázkami Václava Moravce níže citovaný překlad pořadu rozhlasu BBC The World This Weekend, který se vysílal skoro v tutéž dobu. 

Moderátor, pořad The World This Weekend, BBC Radio 4, neděle 18. ledna 2026, 13 hodin: Vítejte v pořadu The World This Weeken. Tady je Johnny Diamond. Trump míří do Evropy, Grónsko za dolary, nebo nic. Dokáže  Evropa nějak reagovat?

"Tragédií je, že naše taktika v uplynulém roce byla v podstatě submisivní. A submisivita v zásadě vyjadřuje určitou míru akceptace."

Moderátor: Promluvíme si s místopředsedou dánského parlamentu a bývalým velvyslancem USA při OSN, který se k nám připojí živě, zatímco budeme uvažovat o prvním roce druhého Trumpova funkčního období a o světě, který vytvořil.

Při pohledu na svět je každému jasné, že to, co Trump udělal, možná přináší odměnu za riskování. A ten svět, který jsme po roce 1945 a po skončení studené války vytvořili, abychom se pokusili najít způsob řešení problémů prostřednictvím různým komisí, zdá se, že skončil.

Zprávy  čte Alan Smith.

Hlasatel: Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby EU připravila odvetná opatření v reakci na hrozby Donalda Trumpa uvalit další dovozní cla, pokud USA nebudou moci koupit Grónsko od Dánska. Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že prezidentu Trumpovi sdělila, že jeho hrozba je chybou. Zástupci EU se dnes odpoledne scházejí na mimořádném zasedání. Zde vysoká britská ministryně Lisa Nandyová uvedla, že postoj Spojeného království, že o budoucnosti Grónska by měli rozhodovat jeho obyvatelé, je nekompromisní. Náš politický korespondent Harry Farley podává zprávu.

Reportér: Toto může být významný moment pro britskou zahraniční politiku. Sir Keir Starmer se sblížil s prezidentem Trumpem a trvá na tom, že nebude upřednostňovat Evropu nebo Ameriku před druhou stranou. Tato volba by mu však mohla být vnucena, pokud budou tato cla zavedena. Zůstává to v rovině „pokud“, protože vláda doufá, že prezidenta přesvědčí. Lisa Nandyová uvedla, že je nutná dospělá debata s Bílým domem. Jediné, co neuděláme, dodala, je ustoupit z našeho postoje k Grónsku. Ostatní politické strany ve Velké Británii souhlasí s vládou, že výhrůžky Washingtonu jsou nepřijatlené . Přesvědčit prezidenta, aby změnil kurz, však bude zkouškou pro vztah premiéra s Donaldem Trumpem a jeho schopnost využít toho ve prospěch Británie.
(...)

 26586

Turek má podle Babiše zachránit Evropu zničením green dealu a Trump jim pomůže

18. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V dnešních Otázkách V. Moravce jsme na viděli video s prohlášeními premiéra Babiše. Na jedné straně chce, aby se o kandidátovi na ministra životního prostředí, kterého nechce prezident jmenovat do ministerské funkce, pořád dokola referovalo v médiích, na druhou stranu chce, aby Turek ve své funkci zmocněnce pro klima zachraňoval Evropu. Tedy Babiš s Turkem budou zachraňovat Evropu, čili slovy premiéra: green deal musí být zničen.

 27547

Velvyslanci EU svoláni k mimořádným jednáním poté, co Trump pohrozil cly kvůli Grónsku

18. 1. 2026

čas čtení 12 minut

 

Evropští politikové označují hrozbu cly za „nepřijatelnou“,  Trump eskaluje svůj plán na získání Grónska.

Velvyslanci 27 zemí Evropské unie se v neděli sejdou na mimořádném zasedání poté, co americký prezident Donald Trump vyhrožuje vlnou  zvyšování cel na evropské spojence, dokud Spojené státy nebudou moci koupit Grónsko.

Kypr, který v současné době zastává šestiměsíční rotující předsednictví EU, v sobotu večer oznámil, že svolal zasedání na neděli. Diplomaté EU uvedli, že zasedání začne v 17:00 (16:00 GMT).

V dlouhém příspěvku na Truth Social v sobotu Trump uvedl, že od 1. února uvalí 10% clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Spojené království, Nizozemsko a Finsko „na veškeré zboží zasílané do Spojených států amerických“. Uvedl, že clo se 1. června zvýší na 25 %.

„Toto clo bude splatné a platné do doby, než bude dosaženo dohody o úplném a celkovém odkupu Grónska,“ uvedl Trump.

 27591

Donald Trump uvalil 10% clo na osm evropských zemí za to, že se postavily proti jeho ovládnutí Grónska

17. 1. 2026

čas čtení 18 minut

 Kodaňská demonstrace proti Trumpovi.




Donald Trump prohlásil, že uvalí 10% cla na země NATO – včetně Velké Británie, Francie a Německa –, které vyslaly vojáky do Grónska uprostřed hrozeb USA, že převezmou tento arktický ostrov.

V dlouhém příspěvku na Truth Social uvedl: „Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko se vydaly do Grónska za neznámým účelem“ a dodal: „Jedná se o velmi nebezpečnou situaci pro bezpečnost a přežití naší planety.“

Trump sdělil, že od 1. února budou uvalena 10% cla na veškeré zboží, které tyto země vyvážejí do Spojených států, a od 1. června pak 25% cla.

„Tato cla budou splatná a vymahatelná do doby, než bude dosaženo dohody o úplném a celkovém odkupu Grónska,“ dodal.

Trump zopakoval své varování, že „Čína a Rusko chtějí Grónsko“, a řekl, že „Dánsko s tím nemůže nic dělat“.

 27593

Nesprávný odhad?

18. 1. 2026

čas čtení < 1 minuta

Z německého tisku:

Trump: Vybombardujem to tam celý! Němci tam už poslali na obranu 13 vojáků. 12 by ještě šlo, ale 13?! Příliš nebezpečný! 

 

 27519

Hospodaření Britských listů za prosinec 2025

6. 1. 2026

čas čtení 3 minuty

Aktualizace 18. ledna 2026:

 Bohužel se opět tento měsíc zatím sebralo jen 45 000 Kč, potřebujeme pro honoráře pro naše autory asi dvojnásobek. Prosíme, přispějte. Děkujeme mnohokrát. Jan Čulík


Vážení čtenáři,

děkujeme mnoha čtenářům, kteří nás finančně podporují. Opravdu si toho vážíme. V prosinci 2025 jste nás podpořili částkou 106 384,37 , výdaje byly 101 642,50  , zůstatek koncem prosince byl 14 878,42  .  

Psal jsem na tomto místě v druhé polovině prosince, že se za prosinec do té doby sebralo jen asi 40 000 Kč, že potřebujeme v podstatě dvojnásobek. Děkujeme všem čtenářům, kteří v posledních dnech prosince přispěli, takže jsme mohli nakonec našim redaktorům zaplatit honoráře. Dva z těchto přispěvatelů zase - poskytli částky kolem 20 000 Kč, jim jsme mimořádně vděčni, děkujeme!!, ale zároveň apelujeme na čtenáře, aby víc z vás prosím přispívalo menšími částkami pravidelně, protože nemůžeme od několika málo lidí očekávat, že budou na Britské listy trvale přispívat takto velkými částkami. Děkujeme za pomoc a za porozumění!

Prosíme, v podpoře neustávejte - bohužel, ale z přehledu vidíte, se nám výdaje zvýšily na o něco více než 100 000 Kč měsíčně. VELMI si vážíme vaší trvalé podpory. 

Apelujeme na čtenáře, aby nám každý měsíc poslali oněch dvě stě korun.  Prosíme všechny o pravidelnou podporu 200 Kč měsíčně.

Finančních příspěvků od čtenářů si nesmírně vážíme, víme velice dobře, jak špatně na tom mnozí občané v ČR jsou. A neomlouvejte se, že přispíváte (údajně) málo, vážíme si každé koruny.  

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917


Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrovaný spolek (občanské sdružení) poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

 27592

Izraelští osadníci útočí na beduínskou vesnici na Západním břehu Jordánu

18. 1. 2026

čas čtení 1 minuta

Sobota večer, Aktuální zpráva | Izraelské osadnické milice provedly rozsáhlý útok na palestinskou beduínskou komunitu Khallat al-Sidra a vypálily jejich majetek poblíž města Mikhmas, severovýchodně od okupovaného Jeruzaléma.


Izraelští osadníci zaútočili na beduínskou komunitu Khallat al-Sidra poblíž města Mikhmas v okupovaném východním Jeruzalémě a zapálili několik palestinských domů a nemovitostí. Několik lidí bylo zraněno.





AKTUÁLNÍ ZPRÁVA | HRŮZNÉ:Izraelští teroristé z osad právě útočí na Khallat al-Sidru ve vesnici Mukmas na Západním břehu Jordánu a zapalují domy. Hlásí se zranění a několik lidí je pohřešováno.





Channel 4 News: Trump vytvořil - americkou - "Radu míru" pro Gazu - bez Gazanů a bez Palestinců

17. 1. 2026

čas čtení 12 minut

Tony Blair: Věnovat se budu, stejně jako jsem se věnoval Severnímu Irsku, prosazování míru mezi Izraelem a Palestinou.

Moderátorka: Po téměř dvou desetiletích se sir Tony Blair vrací do víru politiky Blízkého východu, když Donald Trump ignoruje jeho kontroverzní minulost a jmenuje ho členem své Rady pro mír v Gaze. 

Dobré odpoledne. Americký prezident Donald Trump odhalil první klíčové členy své odvážně pojmenované Rady pro mír v Gaze. Zatím se nejedná o mezinárodní orgán, většina ze sedmi členů zakládající výkonné rady jsou američtí občané. Výjimkou je bývalý britský premiér, který je kontroverzní a známou osobností. 

Pozoruhodná je absence Palestinců nebo dokonce vysokých arabských představitelů, ačkoli zasedají v jiných výborech v rámci tohoto složitého a nepřehledného systému orgánů, jejichž cílem je konečně ukončit konflikt a obnovit Gazu. Může to fungovat? 

A jak jdeme dnes večer do vysílání, prezident Trump oznamuje plány na nové cla pro Spojené království a dalších sedm zemí, dokud Dánsko nesouhlasí s prodejem Grónska USA. Podlehne Evropa? 

Donald Trump tedy pokračuje ve svých plánech na druhou fázi příměří v Gaze. Do výkonné rady svého mírového výboru jmenoval Tonyho Blaira a pozval k účasti i další současné světové lídry, včetně argentinského Javiera Mileiho. V poslední hodině však izraelský premiér prohlásil, že některé z plánů, které Bílý dům oznámil přes noc, nebyly s Izraelem koordinovány a jsou v rozporu s izraelskou politikou. Harry Fawcett přináší reportáž: 



Reportér: V pátek v Der al-Bala v centrální Gaze po posledním izraelském útoku. Zdravotníci zde uvádějí, že za více než tři měsíce příměří bylo zabito více než 450 Palestinců. Izrael tvrdí, že palestinští bojovníci za tu dobu zabili 3 izraelské vojáky.

 27488

Do jaké míry manipuluje tajná izraelská služba protesty proti režimu ajatolláhů?

18. 1. 2026

čas čtení 2 minuty

Ve Financial Times (FT) vyšel článek o protestech v Íránu, který poskytuje dosud nejúplnější obraz situace, informuje na X odborník na Írán Trita Parsi.

- Jak protesty začaly pokojně a vláda se zpočátku chovala zdrženlivě,

- Jak se vše změnilo ve čtvrtek večer, kdy vyšlo do ulic mnohem více lidí,

- Jaké bezprecedentní represivní opatření a zabíjení ze strany vlády následovaly,

- Jak některé skupiny protestujících také použily násilí na organizované, systematické a bezprecedentní úrovni

- A jak je nyní atmosféra v Íránu „mrtvá a dusivá“...

Již na konci loňského roku zveřejnil izraelský list Jerusalem Post text, v němž se píše o přímé činnosti agentů  Mosadu v Íránu, kteří se přímo podíleli na rozdmýchávání legitimních protestů proti vládě. V dalším článku téhož listu z poloviny ledna se píše o tom, jak „zahraniční aktéři“ vyzbrojovali Íránce, aby bojovali s represivními složkami íránského režimu, doplňuje Daniel Veselý.

 27589

Briefing k válce na Ukrajině: Češi nabízejí stíhačky na lov dronů, Zelenskyj upozorňuje na nedostatek prostředků protivzdušné obrany

17. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

Foto: Lehký stíhací letoun L-159 je pravděpodobně letounem, který slíbil prezident České republiky Petr Pavel Volodymyru Zelenskému  

  • Česká republika brzy poskytne Ukrajině „střední bojová letadla, která jsou vysoce účinná v boji proti dronům”, řekl v pátek v Kyjevě prezident Petr Pavel svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, upozorňuje Guardian. Jen doufejme, že to Babišova vláda nezablokuje, protože Babiš "chce mír". Pavel již dříve uvedl, že české podzvukové stíhačky L-159 by mohly být převedeny na Ukrajinu. „Věřím, že se nám podaří tuto záležitost rychle a úspěšně vyřešit,“ řekl Pavel na tiskové konferenci se Zelenským.
  • Česká armáda disponuje 24 jednomístnými a dvoumístnými letouny L-159, které se používají k výcviku a podpoře pozemních sil. Mohou být vyzbrojeny raketami a kulometnými kontejnery. Irácká armáda tyto stíhačky použila ve válce proti Islámskému státu a jejich flotily vlastní soukromé společnosti, které je zapůjčují letectvům USA a Velké Británie pro bojový výcvik. Hlavním stíhacím letounem České republiky je švédský Saab JAS-39 Gripen. Pavel uvedl, že Praha by mohla dodávat také systémy včasného varování, jako jsou radary.

 27585

Ultrapravicoví politikové včetně Babiše! podpořili Viktora Orbána ve volebním videu

16. 1. 2026

čas čtení 3 minuty


Mezi ultrapravicovými politiky, kteří vyjadřují podporu maďarskému premiérovi, jsou Benjamin Netanjahu,  Giorgia Meloni  a Marine Le Pen. Ve videu je i Andrej Babiš

Pravicoví lídři z celého světa se spojili, aby podpořili maďarského Viktora Orbána, čímž naznačují symbolický význam, který mají volby v této zemi pro globální krajně pravicová hnutí, i když populistický lídr v průzkumech veřejného mínění zaostává.

Volební  video, které Orbán zveřejnil online tento týden, obsahuje podporu od téměř tuctu politik , včetně Giorgie Meloni a Mattea Salviniho z Itálie, Marine Le Pen z Francie a Alice Weidel z Německa.

„Evropa potřebuje Viktora Orbána,“ říká divákům Weidelová, spolupředsedkyně krajně pravicové strany Alternative für Deutschland (AfD).

 27590

BBC: Izrael ilegálně rozšiřuje své území označené "žlutou linií" dál do Gazy

17. 1. 2026

čas čtení 3 minuty

Izrael porušuje příměří tím, že postupně rozšiřuje část Gazy, kterou nadále okupuje Izrael posunul bloky, které mají vyznačovat jeho kontrolní linii po příměří, na několika místech hlouběji do Gazy Satelitní snímky zkontrolované BBC Verify ukazují, že Izrael umístil bloky nejméně ve třech oblastech, než se později vrátil a posunul jejich pozice dále do pásma. Ministr Israel Katz v říjnu varoval, že kdokoli překročí žlutou linii, bude „čelit palbě“.

 27586

Trump jmenuje Blaira, Kushnera a Rubia do „mírové rady“ pro Gazu

17. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

 

Bílý dům oznámil, že sedmičlenná rada pod předsednictvím Trumpa bude řídit "další fázi rekonstrukce Gazy"

Donald Trump jmenoval amerického ministra zahraničí Marca Rubia a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira do nově vytvořené „rady míru“ pro Gazu, orgánu, který podle něj bude řídit další fázi rekonstrukce a správy válečným zpustošeného území.

Bílý dům uvedl, že sedmičlenná „zakládající výkonná rada“ bude zahrnovat také Trumpova zvláštního vyslance, developera Steva Witkoffa, prezidenta Světové banky Ajaye Bangu a prezidentova zetě a dlouholetého poradce Jareda Kushnera. Trump sám bude působit jako předseda a další jmenování se očekávají v příštích týdnech.

 27588

Die Ursache all unserer Probleme ist eine Parodie: die Kapitulation der Politiker vor den Superreichen

18. 1. 2026

čas čtení 6 minut


Es gibt viele Ausreden, die Ultrareichen nicht zu besteuern. Die Wahrheit ist, dass Regierungen dieses Problem nicht lösen, weil sie es nicht wollen, schreibt George Monbiot. Dieser Artikel handelt von der westlichen Welt, aber wie genau das auf die oligarchische Tschechische Republik anwendbar ist!

Übersetzt aus dem Tschechischen von Uwe Ladwig

 25303

V Dánsku a Grónsku se chystají protesty proti Trumpovým snahám o anexi

17. 1. 2026

čas čtení 1 minuta

 

Na sobotu je naplánována řada demonstrací v Dánsku a Grónsku proti Donaldovi Trumpovi a jeho plánům ovládnout Grónsko.

Cílem sobotních protestů, které se budou konat v době, kdy se americká delegace zákonodárců z obou politických stran setká s dánskými a grónskými představiteli v Kodani, „je vyslat jasný a jednotný vzkaz o respektu k grónské demokracii a základním lidským právům“, uvedla na svých webových stránkách organizace Uagut, sdružující Gróňany žijící v Dánsku.

 26732

Guterres varuje před „mocnými silami“, které podkopávají „globální spolupráci“

17. 1. 2026

čas čtení 2 minuty

 

Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu varuje před nebezpečím, které představují „mocné síly, které se spojily, aby podkopaly globální spolupráci“, ve svém projevu u příležitosti 80. výročí prvního významného zasedání OSN.

Ve svém projevu v londýnské Methodist Central Hall – místě, kde se před osmdesáti lety sešli delegáti z 51 zemí na inauguračním zasedání Valného shromáždění – bude šéf OSN vášnivě apelovat na to, aby v období prohlubující se globální nejistoty převážily přednosti multilateralismu a mezinárodního práva.

V lednu 1946 se první rezoluce Valného shromáždění zaměřila na odzbrojení a odstranění atomových zbraní jako globální cíl.

 27441

Trump hrozí cly těm, kteří se staví proti jeho záměru okupovat Grónsko

16. 1. 2026

čas čtení 6 minut

Trump zvyšuje tlak na evropské spojence, zatímco americký vyslanec tvrdí, že dohoda o převzetí ostrova „by měla být a bude uzavřena“ 

Donald Trump pohrozil uvalením cel na země, které „nesouhlasí“ s jeho plánem okupovat Grónsko, čímž zvýšil tlak na evropské spojence, kteří se postavili proti jeho snaze převzít kontrolu nad tímto arktickým územím.

Po napjatém týdnu, během kterého spojenci NATO vyslali vojáky do tohoto převážně autonomního území, které je součástí dánského království, americký prezident oznámil, že by mohl potrestat země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, a to v případě nutnosti i silou.

Předtím Trumpův zvláštní vyslanec pro Grónsko uvedl, že dohoda o převzetí ostrova Washingtonem „by měla být a bude uzavřena“, zatímco delegace amerického Kongresu navštívila Kodaň, aby vyjádřila podporu Dánsku a Grónsku.

Jeff Landry uvedl, že v březnu plánuje navštívit Grónsko a že americký prezident to s převzetím arktického ostrova „myslí vážně“.

Jak se Česko brutálně posunulo k ultrapravici

16. 1. 2026

čas čtení 1 minuta

Více než třetina občanů (37 %) vyslovuje spokojenost s novou vládou, na druhou stranu obdobný podíl (36 %) je nespokojen. Spokojenost jasně převažuje u voličů ANO a SPD a v menší míře i u voličů Motoristů sobě. Naopak nespokojeni jsou voliči opozičních stran. Obdobné rozdíly sledujeme i u dalších názorů na novou vládu. Voliči nové vládní koalice a koalice STAČILO! jsou většinově přesvědčeni, že vláda má jasnou představu o budoucím směřování naší země a bude dobře hájit jejich zájmy. Voliči opozice jsou v této otázce u nově nastupující vlády silně skeptičtí. Téměř polovina občanů (48 %) předpokládá, že vláda bude mít velké potíže během volebního období s vládními stranami nebo jejich poslanci, přičemž tento postoj většinově sdílejí voliči současné opozice. Více než třetina občanů (37 %) takové obavy nemá a čeká jen případné změny na ministerských postech. Tento předpoklad sdílí většina stran vládní koalice, i když třetina z nich se obává značných potíží s některými poslanci nebo stranami. Rozpad vlády nebo předčasné volby očekává jen menšina veřejnosti (15 %).

 

Na webu STEM naleznete zprávu zde.

 

 27588

Příčinou všech našich problémů je jedna parodie: kapitulace politiků před superbohatými

16. 1. 2026

čas čtení 7 minut

 

Existuje mnoho výmluv, proč se nepodařilo zdanit ultra-bohaté. Pravdou je, že vlády tento problém neřeší, protože nechtějí, píše George Monbiot. Tento článek je o západním světě, ale jak přesně se týká i oligarchické České republiky!

Existuje jeden politický problém, z něhož vyplývají všechny ostatní. Je to hlavní příčina Donalda Trumpa, Nigela Farage, šokující slabosti jejich oponentů, polarizace rozdělující společnosti, devastace živého světa. Jednoduše řečeno: extrémní bohatství malého počtu lidí.

Lze jej také kvantifikovat. Zpráva o světové nerovnosti (WIR) z roku 2026 ukazuje, že přibližně 56 000 lidí – 0,001 % světové populace – vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina lidstva. Trápí téměř každou zemi. Ve Velké Británii například 50 rodin vlastní více bohatství než 50 % populace dohromady.

„Nevyhnutelně obtížné“

16. 1. 2026

čas čtení 10 minut

 

Boj jedné kolumbijské rodiny za spravedlnost po amerických útocích na rybářské lodě v Karibiku

Bogota, Kolumbie – 14. září se 42letý rybář Alejandro Carranza vydal na moře z odlehlého městečka v La Guajira, nejsevernější provincii Kolumbie, která hraničí s Venezuelou.

Byla to běžná rybářská výprava za tuňáky a marlíny, řekl Leonardo Vega, Carranzův přítel z dětství a předseda rybářského sdružení, jehož byl Carranza členem. Tentokrát se však Carranza nevrátil.

Den po jeho odjezdu oznámila vláda Spojených států, že provedla druhý vojenský útok proti podezřelé lodi převážející drogy v Karibském moři.

Jak týdny ubíhaly a o jeho osudu nebylo nic známo, Carranzova rodina a přátelé začali mít obavy..

 27580

„Svět musí vědět, co se děje“: rodiny protestujících zabitých v Íránu vyprávějí o svém zármutku

16. 1. 2026

čas čtení 8 minut

Foto: Zabití Íránci Mahdi Zatparvar, Robina Aminian a Ebrahim Yousefi

 

Vzhledem k tomu, že kvůli výpadku internetu v Teheránu se jména těch, kteří byli zabiti při povstání, teprve začínají objevovat, diaspora reaguje šokem, smutkem a hněvem.

Rodiny Íránců zabitých režimem při potlačování protivládních protestů v uplynulém týdnu vyprávěly o svém zdrcení, když se dozvěděly o smrti svých příbuzných.

Podle americké agentury Human Rights Activists News Agency bylo dosud zabito více než 2 500 lidí, ale očekává se, že počet obětí výrazně vzroste, jakmile režim uvolní blokádu komunikace, kterou zavedl 8. ledna.

Írán má jednu z největších diaspor na světě, z nichž mnozí uprchli ze země po íránské revoluci v roce 1979 a nejméně půl milionu žije v Evropě. Ale kvůli výpadku internetu se příbuzní žijící v zahraničí dozvídají o osudu svých rodinných příslušníků v Íránu jen pomalu.

 27586

To, co vidíte, spáchal Izrael

16. 1. 2026

čas čtení < 1 minuta

Neuvěřitelné záběry, které ve světě vyvolaly zděšení. Izrael médiím zakázal jeho vysílání. To, co vidíte, spáchal Izrael.

Objem trosek v Gaze přesáhl 60 milionů tun a jejich odstranění může trvat více než 7 let, říká vedoucí projektových služeb OSN Jorge Moreira da Silva, který popsal rozsah izraelského ničení jako neuvěřitelný.





 26994

Izrael pokračuje ve smrtících útocích na Gazu, zatímco dohoda vstupuje do druhé fáze

16. 1. 2026

čas čtení 6 minut


  • Izraelské síly zabily nejméně 10 Palestinců a několik dalších zranily při útocích v Gaze.
  • Stalo se tak poté, co Spojené státy oznámily zahájení druhé fáze dohody o příměří v Gaze.

Pokračující izraelské útoky vyvolávají v Gaze všeobecnou úzkost

Posledních 24 hodin bylo mimořádně intenzivních.

To, co mělo být přechodem do druhé fáze dohody o příměří, bylo místo toho poznamenáno prudkým eskalací sérií leteckých útoků na domy.

Podle zpráv bylo zabito nejméně 10 Palestinců. Dva domy byly zničeny v západní části Deir el-Balah, což je oblast, která byla označena jako takzvaná bezpečná zóna. Třetí byl zasažen v uprchlickém táboře Nuseirat.

Na těchto izraelských útocích je pozoruhodná vojenská taktika založená na nejednoznačnosti, a to jak v načasování, tak v odůvodnění. Přestože Izrael nehlásil žádné útoky na své vojáky za posledních 24 hodin, tyto letecké útoky pokračovaly.V pátek ráno došlo k výraznému zvýšení aktivity izraelských dronů a pohybu izraelských válečných lodí v blízkosti pobřeží.

Hluk izraelských dronů a nesnesitelná úzkost, kterou vyvolávají, lidem  nedovolily spát celou noc, stejně jako otázky, které zůstávají nezodpovězeny ohledně udržitelnosti příměří.

 26783

Obrana Grónska je „společným zájmem“ NATO, prohlásila dánská premiérka v době, kdy do země přilétají evropské jednotky

16. 1. 2026

čas čtení 5 minut

 

Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že obrana Grónska je „společným zájmem“ celé NATO, zatímco do země začaly přilétat jednotky z celé Evropy v důsledku hrozeb Donalda Trumpa, že arktický ostrov obsadí silou.

Jednotky z Francie, Německa, Velké Británie, Norska a Švédska, mimo jiné, byly ve čtvrtek na cestě do Grónska, převážně autonomního území dánského království. Dánsko také oznámilo, že zvýší svou vojenskou přítomnost. 

Podle jedné ze zúčastněných zemí měly evropské jednotky kromě projevu politické podpory také krátkou průzkumnou misi.

Cílem bylo zjistit, jak by mohlo vypadat dlouhodobější nasazení pozemních sil v Grónsku, částečně proto, aby se USA ujistily, že evropští členové NATO berou bezpečnost Arktidy vážně.

 27579

Proč se Spojené státy zhroutily

16. 1. 2026 / Andrew Stroehlein

čas čtení 21 minut

Foto: Západ slunce nad impériem

Toto jsem napsal před několika lety...

Historici, političtí analytici a velká část veřejnosti po celém světě již dlouho diskutují o tom, proč Spojené státy americké zkolabovaly v polovině až konci 20. let 21. století. Dosud bylo na toto téma napsáno tolik knih, že by pravděpodobně zaplnily tisíc regálů v knihovně.

Pročetl jsem literaturu, jak nejlépe jsem mohl, a hovořil s odborníky, abych se pokusil pochopit základní souvislosti. Zúžil jsem to na 19 faktorů, které přispěly k pádu USA. Je to sice dlouhý seznam, ale rozhodně není vyčerpávající. Někteří jistě namítnou, že jsem opomenul něco zásadního. Jiní možná řeknou, že něco příliš zdůrazňuji.

Pro mě jsou to však klíčové aspekty hlavních teorií, které se snaží vysvětlit pozadí a základní příčiny těchto epických událostí. Doufám, že to může poskytnout určité vodítko pro budoucí studium.


 27584

María Corina Machado předala Trumpovi svou medaili za Nobelovu cenu míru

16. 1. 2026

čas čtení 5 minut


Trump chválil venezuelskou opoziční vůdkyni za to, že mu předala „svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem vykonal“.

Pavel Veleman: Tak už se úplně zničila i Nobelova cena a její tradice... Díky šílenému, senilnimu hlupákovi a neuvěřitelné servility světového okolí, které tímto krokem dokazuje, v jakém stupni ponížení se společnost nachází... 

Matěj Metelec: V tomhle je vlastně všechno to, proč nás Trump tak rozčiluje - nebo aspoň čím rozčiluje mě: velké dítě, které si vyvzteká všechno, co chce. Takový Dudley Dursley, který je ale hlavou nejmocnějšího státu na světě.
To neznamená, že by dříve nebyly hlavy států, i ti v dané době nepochybně mocnější, srovnatelně nebo i více egocentričtí, marniví a hloupí (napadá mě třeba císař Vilém II. nebo car Mikuláš II.). Jejich směšnost a malichernost tehdy však k lidem nepronikala tak bezprostředně a byli stále ještě obklopeni jistou aurou, která patřila k jejich postavení.

Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machado předala svou zlatou medaili Nobelovy ceny míru Donaldu Trumpovi po setkání s ním v Bílém domě, téměř dva týdny poté, co nařídil únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Machado, která loni obdržela ocenění za svůj boj proti Madurově „brutálnímu, autoritářskému státu“, ve čtvrtek novinářům řekla, že tak učinila „na uznání jeho jedinečného odhodlání [k] naší svobodě“.

O několik hodin později Trump napsal na Truth Social, že Machado „mi darovala svou Nobelovu cenu míru za práci, kterou jsem odvedl. Takové nádherné gesto vzájemného respektu.“

 26832

Lidovecké hody na hřbetě ODS asi končí a co bude s demokraty pak

15. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Nikdy jsem lidovce nevolil. Ale bylo by pro mě obrovskou úlevou, kdyby měli třicet procent. Opravdu (nikdy jsem je nevolil proto, že pro mě vždy existovala lepší volba, ale 30 procent pro lidovce by bylo mnohem lepší než Babiš a spol.). O to hroznější je, když musím vidět už druhé volební období, jak mají za nějaká čtyři procenta podpory nejprve 23 mandátů a nyní 16 mandátů. To se to hoduje bez výsledků a bez práce!

Už vůbec netuší, co je demokracie, co jsou voliči. Jsou nabubřelí, sebevědomí, líní. Za nic mají obrovské hody. Za nic. Vždyť kdy se měli tak dobře? 2010-2013 nula mandátů, 2013-2017 14 mandátů, 2017-2021 10 mandátů.

 27525

Guvernér Minnesoty vyzývá Trumpa, aby se mírnil; proti demonstrantům v Minneapolis byl použit slzný plyn

16. 1. 2026

čas čtení 8 minut

21letý aktivista zraněný ICE: Budu slepý po celý život. Mám zlomeniny lebky, které nelze napravit. Nemohu kýchat ani kašlat, protože je to nebezpečné. Z mého oka vytáhli kus plastu velikosti pěticentu. Měl jsem za očima úlomky kovu, skla a plastu...

ICE hodila slzný plyn do vozidla v Minneapolis, ve kterém se nacházela afroamerická rodina s šestiměsíčním dítětem. Dítě přestalo dýchat.

Guvernér Minnesoty Tim Walz vyzval Donalda Trumpa, aby „snížil teplotu“, v Minneapolis eskalují protesty po středeční střelbě na imigranta agentem ICE.

Ve svém prohlášení požádal prezidenta, aby „ukončil tuto odvetnou kampaň“, a tisíce federálních imigračních agentů zůstávají ve městě po smrtelné střelbě na Renee Nicole Good.

Walz také vyzval demonstrující obyvatele Minnesoty, aby „mluvili hlasitě, naléhavě, ale také pokojně“. Šéf minneapoliské policie Brian O'Hara řekl, že ti, kteří se ve středu shromáždili na místě střelby, se „dopouštěli protiprávního jednání“.

„Nemůžeme rozdmýchávat plameny chaosu,“ dodal Walz. „To je to, co on [Trump] chce.“

 27581

Channel 4 News: Trump reaguje násilně proti protestům v Minneapolis

16. 1. 2026

čas čtení 3 minuty

V Minneapolis propukly další protesty proti agentům ICE poté, co byla postřelena další osoba. Venezuelský muž byl zasažen do nohy agentem ICE méně než 8 km od místa, kde byla ve středu minulého týdne zastřelena matka tří dětí Renee Nicole Good ve svém autě.

Reportérka z Washingtonu, Channel 4 News, čtvrtek 15. ledna 2025, 19 hodin: 

Zatímco Trump mluví o zahraniční politice, odehrává se zde obrovská polarizující událost, která se týká jeho politiky v oblasti imigrace, hromadného vyhošťování a vysílání agentů ICE do demokratických států. 

Minulý týden jsem byla v Minneapolis po zabití Rene Nicole Goode agentem ICE. To vedlo k protestům v minulém týdnu a včera v noci byl postřelen a zraněn další muž. Bílý dům uvedl, že prý "útočil na agenty". 

Nyní jsme svědky dost šokujících scén v Minneapolis. Další noc, další bitva. Ulice Minneapolis se opět stávají ohniskem většího boje, ve kterém proti sobě stojí policisté a protestující, ale také Bílý dům Donalda Trumpa a americké státy. 

Týden poté, co byla Renee Good zabita agentem na těchto ulicích, se objevily zprávy o další střelbě, do které byl zapojen agent ICE, tentokrát to byl venezuelský muž, který byl postřelen do nohy. 

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že uprchl z dopravní kontroly a napadl federálního agenta. Prezident na to reagoval výhrůžkou nasazení armády a napsal: „Pokud zkorumpovaní politici z Minnesoty nebudou dodržovat zákon a nezastaví profesionální agitátory a povstalce v útocích na patrioty z ICE, kteří se pouze snaží dělat svou práci, uplatním zákon o povstání.“ Vedení největšího města Minnesoty, Minneapolis, má podezření, že to byl vždy Trumpův plán.


 27514

Hugo Grotius, OSN a Grónsko – o právu, moci a hranicích

16. 1. 2026 / Arnošt Kult

čas čtení 2 minuty

Hugo Grotius (10. dubna 1583, Delft – 28. srpna 1645, Rostock) bývá nazýván „otcem mezinárodního práva“. V době, kdy státy jednaly podle síly a náhoda rozhodovala o míru, Grotius tvrdil, že i mezi suverény existují závazky, které nelze porušit bez ztráty legitimity. Jeho myšlenka, že právo má být hrází proti svévoli, se stala zárodkem pozdějšího vestfálského systému, Haagských úmluv i samotné Charty OSN.

 26779

Jak chápat zprávy o "AI psychóze"

16. 1. 2026

čas čtení 6 minut

Umělá inteligence je stále častěji propletena s každodenním životem, od chatbotů, kteří nabízejí společnost, až po algoritmy, které ovlivňují to, co vidíme online. Ale jak se generativní AI (genAI) stává konverzační, pohlcující a emocionálně citlivější, klinici začínají klást obtížnou otázku: může genAI u zranitelných lidí zhoršit nebo dokonce vyvolat psychózu?, ptá se Alexandra Hudona.

Channel 4 News: Nezadržitelně se šíří sexualizované záběry dětí, vytvořené umělou inteligencí

16. 1. 2026

čas čtení 7 minut

Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 15. ledna 2025, 19 hodin: V současné době umožňuje rychlý vývoj různých nástrojů umělé inteligence na internetu šíření nelegálních dětských sexuálních obrázků, což znepokojuje odborníky a představuje výzvu pro schopnost zákona reagovat. Náš pořad  získal exkluzivní přístup k nejnovějším údajům, které ukazují, jak rychle se tento znepokojivý problém rozšiřuje. Upozornění: reportáž Sophie Braybrookové obsahuje témata, která mohou být pro některé diváky nepříjemná.

  
Britská Dolní sněmovna: Činnost Groku a X je odporná.

Reportérka: Po týdnech negativních reakcí Elon Musk omezil svůj nástroj umělé inteligence Grok. Přední politici byli pobouřeni jeho schopností generovat ponižující a v některých případech nelegální sexuální obrázky. Některé z nich zobrazují děti. Můžeme však prozradit, že Grok je jen malou částí mnohem většího problému. Skutečnost je mnohem rozšířenější a mnohem temnější.

 26733

Znovu český ultrapravicový cvokhaus

14. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Čechům prý zůstávají negativní zážitky dlouho v paměti, a proto si nepamatují na hrůzy českých politiků, ale na imaginární zlo Bruselu

Těžko by se dalo vyčítat krajní pravici nebo oligarchickým populistům, že nás vzdalují od Unie směrem k Rusku. Ale co na to demokraté? Jaké je dědictví Fialovy vlády? Jak využila těch čtyř let, kdy měla ve Sněmovně jasnou většinu a kdy se bila pořád dokola do prsou, jak je prozápadní, prounijní, proukrajinská?

Takhle to shrnuje Petr Holub na Seznamu:


 25254

Jak Írán ruší Starlink

16. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

Po vypnutí internetu se íránská vláda nyní snaží rušit satelitní službu Starlink, kterou společnost zdarma poskytuje Íráncům. Íránci nyní hledají způsoby, jak obejít tuto nejnovější vlnu cenzury, napsal Quang Pham.

 26793

Mezitím v Absurdistánu 251: Vše při starém

15. 1. 2026 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Už nějakou dobu jsem nenapsal žádný nový Absurdistán. Pravda je, že v polské politice se toho moc neděje, alespoň ve srovnání s tím cirkusem, který sledujeme za oceánem. Ale je tu ještě jedna věc: slíbili nám změnu, ale dostáváme jen to samé jako vždy, a ani to málo, co nám slíbili, nesplnili. A mám na to důkaz.

 27488

Írán na osudovém rozcestí

15. 1. 2026 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Při rozboru současných íránských protivládních protestů je třeba mít na paměti několik věcí. Legitimní protesty proti vládě ajatolláhů sice mají svou vnitřní dynamiku a organický proces, nicméně jakékoli vnější vměšování do íránských záležitostí, ať už hovoříme o Izraeli nebo Spojených státech, situaci činí nebezpečnou a nepředvídatelnou. A k tomu dochází právě nyní. Nikdo příčetný přitom nerozporuje nevídanou agresivní reakci íránského establishmentu na protesty mající na svědomí stovky obětí, jak ukazují oficiální údaje, a zároveň nerozporuje legitimní požadavky demonstrujících. Jenže ostrý a devastační kurs Trumpova Bílého domu, jakož i státně-teroristické aktivity Tel Avivu uplynulých let na íránském území nesou na současném neladu svůj zřetelný podpis a jeho recepty na řešení krize tedy stěží mohou představovat alternativu k současnosti.  

 27576

Británie: Tři protestující z organizace Palestine Action ukončili hladovku poté, co britská vláda splnila některé jejich požadavky

15. 1. 2026

čas čtení 4 minuty


Další čtyři, kteří svou hladovku přerušili, se rozhodli v ní nepokračovat poté, co britská vláda rozhodla neudělit kontrakt izraelské zbrojovce  Elbit Systems UK

Tři vězni spojení s organizací Palestine Action oznámili ukončení hladovky poté, co britská vláda rozhodla neudělit kontrakt v hodnotě 2 miliard liber izraelské zbrojní společnosti Elbit Systems UK. Další čtyři, kteří svou protestní akci přerušili, se rozhodli v ní nepokračovat.

Rostly obavy o zdraví účastníků protestu. Ve středu by 31letá Heba Muraisi byla na 73. dni odmítání jídla, což je stejný počet dní, jaký dosáhl irský republikánský hladovkář Kieran Doherty, který přežil nejdéle z 10 mužů, kteří zemřeli při akci v roce 1981. Nejdříve zemřel jeden z irských republikánů po 46 dnech, což vyvolalo obavy o život vězňů čekajících na soud za trestné činy související s protesty  organizace Palestine Action. 

 26659

Trump je pro Evropu asi takovým budíčkem, jako byl Hitler pro Československo

15. 1. 2026

čas čtení 3 minuty

Hned několik amerických médií  informovalo o tom, že Trumpův kandidát na velvyslance Islandu Billy Long v Kongresu vtipkoval o tom, že by se Island měl stát padesátým druhým státem Spojených států. Aktuálně má USA padesát států, takže anexi Grónska asi považuje budoucí velvyslanec za jistou věc. Pokud stále pochybujete o skutečné povaze Trumpova režimu, tak tohle by pro vás možná mohl být budíček. O budíčku pro Evropu v souvislosti s Trumpem přece mluvila i řada našich pravicových politiků, ale ve skutečnosti je Trump pro Evropu asi takovým budíčkem, jakým byl budíčkem Hitler pro meziválečné Československo, píše Jan Bělíček.

Naprosto skandální a neuvěřitelná je ovšem reakce českého ministerstva zahraniči v čele s Petrem Macinkou, které se zatím vůbec nepřipojilo k odsouzení amerických výhrůžek Grónsku, a jak informoval Deník N, americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick Macinkovi poradil, aby na americké výroky ohledně Grónska nijak nereagoval a ke společnému postupu evropských lídrů se nepřipojil. V podobném smyslu se teď vyjadřuje i polský prezident Karol Nawrocki, který výroky odmítá komentovat a říká, že si to mezi sebou mají vyřešit Dánové a Američani.

 27578

Jak miliardář Ronald Lauder se zájmy v Grónsku povzbudil Trumpa k získání tohoto území

15. 1. 2026

čas čtení 8 minut

Pozn. red. Češi velmi dobře znají Ronalda Laudera. Stál u vzniku televize Nova a zlikvidoval její původní zadání, pro které dostal pro Novu licenci. Pak mu televizi  odebral Vladimír Železný. Podrobnosti ZDE

Přítel amerického prezidenta Ronald Lauder, který jako první navrhl expanzi do Arktidy, nyní uzavírá na ostrově obchody.

Jednoho dne během svého prvního funkčního období si Donald Trump zavolal svého nejvyššího poradce, aby s ním prodiskutoval nový nápad. „Trump mě zavolal do Oválné pracovny,“ řekl Guardianu John Bolton, národní bezpečnostní poradce v roce 2018. „Řekl mi, že významný podnikatel právě navrhl, aby USA koupily Grónsko.“

 

Byl to mimořádný návrh. A pocházel od dlouholetého přítele prezidenta, který později získal obchodní zájmy na dánském území.

Bolton se dozvěděl, že tím podnikatelem byl Ronald Lauder. Dědic kosmetického impéria – globální kosmetické značky Estée Lauder – znal Trumpa, svého bohatého newyorského kolegu, více než 60 let.


O světě, který zanecháme dětem

15. 1. 2026 / Petr Vařeka

čas čtení < 1 minuta

 

Přehnaná snaha o politickou korektnost postupně vyprázdnila hodnoty, které měla chránit. Jazyk se stal nástrojem nátlaku a trestu, často bez ohledu na úmysl nebo kontext. To vedlo k únavě veřejnosti a k odmítnutí celého morálního rámce.


 27547

Trump tvrdí, že Írán mu sdělil, že „zabíjení skončilo“, a ustoupil od hrozeb úderu

15. 1. 2026

čas čtení 6 minut

Americký prezident tvrdí, že mu Teherán zaručil, že „neplánuje popravy“ protestujících

Donald Trump alespoň dočasně ustoupil od hrozeb úderu proti Íránu a uvedl, že mu bylo sděleno, že zabíjení demonstrantů bylo zastaveno a žádné popravy se neplánují.

Ve středu večer americký prezident novinářům v Bílém domě řekl: „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu se zastavilo – zastavilo se – zastavuje se. A neplánují se žádné popravy, ani jedna poprava, ani popravy – tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje.“ Neposkytl žádné podrobnosti a uvedl, že USA tyto tvrzení ještě musí ověřit.

Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o pomoci íránskému lidu a uvedl, že USA jsou „připraveny k akci“, pokud Írán začne střílet na demonstranty.

 27205

Technologičtí miliardáři chtějí v Grónsku vybudovat "města svobody"

15. 1. 2026

čas čtení 7 minut

Minulý týden prezident Trump odstranil veškeré zbývající nejasnosti ohledně svých záměrů vůči Grónsku. Během akce v Bílém domě prohlásil, že si arktické území vezme, „ať se jim to líbí, nebo ne“. Poté vyslovil něco, co znělo jako výhrůžka mafiána vůči Dánsku: „Pokud to neuděláme snadno, uděláme to tvrdě.“

Trump údajně také nařídil velitelům speciálních sil, aby vypracovali plán invaze, i když ho čelní vojáci varovali, že by to porušilo mezinárodní právo a smlouvy NATO. V rozhovoru pro New York Times Trump řekl: „Mezinárodní právo nepotřebuju.“

Za zavřenými dveřmi se ministr zahraničí Marco Rubio snažil uklidnit Kongres tím, že všechny tyto vojenské manévry jsou jen opatření, jak vyvinout tlak na Dánsko, aby vyjednávalo. Mezitím Stephen Miller, Trumpův zástupce šéfa štábu, odmítl autoritu Dánska nad Grónskem s tvrzením, že „nikdo nebude bojovat vojensky proti Spojeným státům o budoucnost Grónska“.

Mezitím sedm evropských zemí vydalo společné prohlášení, že „Grónsko patří jeho obyvatelům“, a někteří spojenci NATO doufají, že Trumpa uklidní nabídkou rozmístění vojenských sil na ostrově, aby čelili Rusku a Číně v Arktidě, informuje na webu Responsible Statecraft Pavel Devyatkin. 

30714

Jdeme cestou Japonska a vůbec nevíme, co s tím

15. 1. 2026 / Jiří Hlavenka

čas čtení 17 minut

Nízká porodnost není novinkou - ale víme, co to pro nás znamená?

O prudce klesající porodnosti v ČR se hovoří a píše stále více. Jako důsledek se zmiňuje důchodová past a obecně jakési prý “vymírání”. Je tu ale ještě věc, o které se nehovoří vůbec a je extrémně významná - strašně strmý pokles počtu lidí v produktivním věku, který nás nevyhnutelně čeká.

 27556

Trump se znovu ostře vyjádřil ke Grónsku, jednání ministrů s Vancem trvala méně než hodinu

15. 1. 2026

čas čtení 13 minut

Trump tvrdí, že pouze USA dokáží chránit Greenland, a říká, že „dvě psí spřežení nestačí“, zatímco dánští a grónští ministři jednají s viceprezidentem

Mezitím Donald Trump nadále zveřejňuje na sociálních sítích příspěvky o Grónsku a před jednáním zvyšuje tlak na Dánsko a Grónsko.

V posledním příspěvku vyzval Dánsko, aby čelilo údajné ruské a čínské hrozbě pro Grónsko – a dospěl k závěru, že „to dokážou pouze USA“.

„NATO: Řekněte Dánsku, ať je odtud okamžitě vyžene! Dvojí psí spřežení na to nestačí! To dokážou pouze USA!!!“

Trump také odkazoval na  informaci  o dánské zpravodajské zprávě, zveřejněné minulý měsíc, která varovala, že „Rusko, Čína a Spojené státy mají v Arktidě rozdílné zájmy, ale všechny tři země se snaží hrát v této oblasti větší roli.“

Zpráva varovala, že „zesilující soutěž velmocí v Arktidě přitáhla k této oblasti značnou mezinárodní pozornost, zejména s rostoucím zájmem USA o Grónsko a jeho dopadem na národní bezpečnost USA.“

„ Rostoucí strategický zájem Spojených států o Arktidu odráží zvýšenou prioritu regionální obrany. V posledních letech zintenzivnily vojenské aktivity a prováděla se cvičení se spojenci v regionu, včetně Dánska. Pro Spojené státy představuje Arktida první a nejdůležitější linii včasného varování v případě konfliktu velmocí s Ruskem nebo Čínou. Radary na vesmírné základně Pituffik hrají ústřední roli při detekci nepřátelských raket směřujících k pevninské části USA.“

Zpráva varovala, že zatímco Rusko čelí určitému tlaku kvůli své válce na Ukrajině a zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám, „jeho klíčové schopnosti v Arktidě zůstávají z velké části nedotčeny“ a „zachovává si schopnost rychle nasadit stíhačky a bombardéry na své arktické základny“, což by mu umožnilo „zasáhnout západní cíle v celé Arktidě a severním Atlantiku v krátké době“.

 27185

Donald Trump tvrdí, že mu bylo řečeno, že „vraždění v Íránu ustává“

15. 1. 2026

čas čtení 6 minut


Americký prezident při rozhovoru s novináři o trestu smrti pro protestujícího Erfana Soltaniho prohlásil, že „právě se k němu doneslo“, že „k popravě nedojde“.

Trump tvrdí, že mu bylo řečeno, že „vraždění v Íránu ustává“

Donald Trump v Oválné pracovně prohlásil, že mu bylo řečeno, že vraždění v rámci íránského potlačování celonárodních protestů ustává a že podle jeho názoru v současné době neexistují žádné plány na popravy.

„Neplánují se žádné popravy,“ řekl Trump s odkazem na trest smrti pro 26letého protestujícího Erfana Soltaniho, který podle zpráv nebyl ve středu popraven. Trump pohrozil vojenskou akcí, pokud by k popravám došlo.

„Jsem si jistý, že pokud k tomu dojde, budeme všichni velmi rozčarovaní,“ dodal americký prezident. „Ale to mě právě napadlo... k popravám nedojde.“

 27478

Elity a pravoslavná církev v imperiálním Rusku

15. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 13 minut

Pokračuji ve výpiscích ze čtení Cambridge History of Russia II, Imperial Russia. Církevní hodnostáři a byznysmeni byli spíše něco jako sub-elity. Slabé postavení byznysu a střední třídy bylo pro Rusko zřejmě fatální. Církev byla podřízena státu včetně majetku, včetně nevolníků. Ruské elity, tedy především aristokracie, na rozdíl od těch západních, neměly podíl na moci ani instituce, které by je reprezentovaly. Paradoxně je to dané zřejmě tím, že v Rusku nebyl starý feudalismus, který stavěl vedle panovníka i silnou šlechtu.

Rada pro mladé umělce a umělkyně

15. 1. 2026 / Jiří David

čas čtení 3 minuty

Dovolím si jednu, ryze zkušenostní radu pro mladé umělce a umělkyně:

Nikdy – skutečně nikdy, pokud chcete přežít – veřejně nevyjadřujte své názory na umění. A už vůbec ne na zdejší provoz umělecké scény. Nezapojujte se do debat, diskusí, panelů, polemik. Natož do kritického myšlení. Kritické myšlení je zde považováno za formu agrese. Nesnažte se být tedy názorově otevření, kritičtí ani nedejbože přemýšlející. Debaty jsou past. Zapomeňte na paměť našeho umění, jeho kontext, kontinuitu, slepé skvrny a další nebezpečné pojmy. Paměť tu funguje selektivně – vždy proti tobě. Mlčte!

32495

Konec americké hegemonie a osamělost Evropy

15. 1. 2026 / Matěj Metelec

čas čtení 4 minuty

Únos venezuelské diktátora Nicoláse Madura a nové kolo výhrůžek a spekulací o anexi Grónska vyvolaly znepokojení zejména v Evropě. Hlavně proto, že z evropské perspektivy potvrzují rozklad mezinárodního řádu, na který byli Evropané dlouho zvyklí. V Latinské Americe, kde jsou na vojenské intervence ze strany Spojených států zvyklí, jde možná o důvod k pobouření, ale nikoli k šoku. Byť i tam jich po roce 1989 ubylo – jako by s koncem studené války nastala konečně éra mezinárodního práva, jak o tom snil Franklin D. Roosevelt, když inicioval vznik OSN během druhé světové války. Vzestup mezinárodního práva coby zaklínadla, kterým se má, když ne vymítat, tak alespoň označit nepřijatelné chování v mezinárodních vztazích, je právě spjat s dobou po skončení studené války. Ovšem obzvlášť ti, kteří kritizují Spojené státy zleva, jako by zapomínali, kdo byl v této době jeho garantem.

 27575

Izraelská policie zničila 13 000 vajec, aby je nemohli sníst Palestinci

15. 1. 2026

čas čtení < 1 minuta

Při razii v táboře Shu'fat v Jeruzalémě v rámci operace nazvané „Capital Shield“ izraelské síly zabavily zboží, vozidla a zatkly 13 osob. Táboru jsou záměrně odepřeny městské služby, přestože platí daně. Izraelská policie sděluje, že zničila 13 260 vajec.



 27547

„Je nepřijatelné“, aby Grónsko nebylo pod kontrolou USA, říká Trump

15. 1. 2026

čas čtení 5 minut

 

Komentář amerického prezidenta přišel několik hodin před důležitými jednáními mezi Dánskem, Grónskem a USA

Donald Trump prohlásil, že by bylo „nepřijatelné“, aby Grónsko bylo „v rukou“ jakékoli jiné země než USA, a zopakoval tak svou žádost o převzetí tohoto arktického ostrova, který je poloautonomním územím Dánska, několik hodin před důležitými jednáními o jeho budoucnosti.

„USA potřebují Grónsko z důvodu národní bezpečnosti. NATO by nám mělo pomoci ho získat,“ uvedl americký prezident na sociálních sítích. Aliance „se stane mnohem silnější a efektivnější“, pokud bude území pod kontrolou USA, uvedl.

Pět minut pohybu navíc a 30 minut méně sezení by mohlo pomoci milionům lidí žít déle

14. 1. 2026

čas čtení 4 minuty


Výzkumy ukazují, že i malé změny v fyzické aktivitě mohou výrazně snížit počet předčasných úmrtí

Podle výzkumu, který zdůrazňuje potenciálně obrovské přínosy i těch nejmenších změn životního stylu pro populaci, by pouhých pět minut pohybu navíc a půl hodiny méně sezení každý den mohlo pomoci milionům lidí žít déle.

Dosud se při hledání důkazů o snížení počtu předčasných úmrtí předpokládalo, že každý musí splnit konkrétní cíle, přičemž se přehlížely pozitivní účinky i malého zvýšení fyzické aktivity.

Středně intenzivní fyzická aktivita, jako je svižná chůze po dobu pěti minut denně navíc, byla spojena s odhadovaným 10% snížením úmrtnosti, jak zjistila studie zahrnující 135 000 lidí z Velké Británie, USA, Norska a Švédska.

Vědci pod vedením Norské školy sportovních věd také zjistili, že snížení času stráveného sezením o 30 minut denně bylo spojeno s odhadovaným 7% snížením celkové úmrtnosti.

Američtí televizní satirikové o šíleném posledním americkém týdnu

14. 1. 2026

čas čtení 8 minut

 

Jon Stewart o zastřelení ženy  agenturou ICE v Minneapolis: „Nacházíme se v matoucí, temné situaci“

Moderátoři večerních televizních  talk show diskutovali o celonárodním pobouření nad zabitím Renee Nicole Goodové, zatímco Trumpova administrativa zesiluje operace ICE v Minneapolis.

Ve večerních  televizních pořadech se rekapituloval víkend celonárodních protestů proti zabití Renee Nicole Goodové úředníkem Imigrační a celní služby (ICE), zatímco Donald Trump zveřejnil na sociálních médiích příspěvek, ve kterém se označil za „úřadujícího prezidenta“ Venezuely.

Jon Stewart

 

Jon Stewart

Jon Stewart neztrácel čas a v pondělí večer v pořadu Daily Show vyjádřil pobouření po obzvláště temném týdnu pro americké zprávy. „Co se to sakra děje?“ zvolal. „Co se to sakra děje v této zemi? Od Minnesoty přes Venezuelu, Írán, Grónsko, Kubu, Mexiko až po Kolumbii.

„Jsme na gravitačním víru Donalda Trumpa,“ uzavřel. „Nevíme, co je nahoře a co dole. Víme jen, že máme pocit, jako bychom se všichni měli pozvracet. Každý okamžik přináší další událost s katastrofickými důsledky a následky, a ten chlap uprostřed toho všeho, podněcovatel, katalyzátor celého tohoto chaosu a zmatku, si jen tak užívá víkend.“

 27574

Protesty v Íránu: počet obětí přesáhl 2 500, Trump varuje Teherán před popravami

14. 1. 2026

čas čtení 13 minut

Foto: Erfan Soltani, 26, který má být ve středu popraven

Americký prezident říká, že „pomoc je na cestě“, zatímco počet obětí stoupá do tisíců a roste obava, že Teherán provede první popravu související s protesty, a to Erfana Soltaniho

Trump slibuje, že „pomoc je na cestě“, a vyzývá Íránce, aby „pokračovali v protestech“
    
V jedné íránské nemocnici byly nalezeny stovky případů zranění očí způsobených střelbou v rámci brutálního potlačení protestů.

 
Erfan Soltani údajně čelí bezprostřední popravě


Erfan Soltani údajně čelí popravě v Íránu ve středu poté, co byl souzen, odsouzen a potrestán po svém zatčení ve čtvrtek.

26letý muž byl zatčen v Karaj, městě na severozápadním okraji Teheránu, na vrcholu protestů před výpadkem internetu. Soltani je jedním z mnoha tisíců protestujících, kteří byli minulý týden zatčeni.

Amnesty International upozornila na jeho případ a varovala, že íránské úřady by mohly „opět přistoupit k rychlým soudním procesům a svévolným popravám, aby potlačily a odradily disidenty“.

Podle informací shromážděných Amnesty International se skupina dozvěděla 11. ledna od informovaného zdroje, že úředníci sdělili Soltaniho rodině, že byl odsouzen k trestu smrti. Soltani ztratil kontakt se svými blízkými 8. ledna uprostřed masových protestů a výpadku internetu způsobeného režimem, uvedla skupina.

Podle monitorovacích organizací je Írán po Číně zemí s nejvyšším počtem poprav na světě. V loňském roce bylo popraveno nejméně 1 500 lidí, uvedla norská organizace Iran Human Rights.
Erfan Soltani, 26 let

 27488

Íránský režim je křehký, ale nepodceňujte jeho instinkt přežít

15. 1. 2026

čas čtení 8 minut

Politické a ekonomické protesty jsou již dlouho součástí politické struktury Íránu. Od tabákového hnutí v 90. letech 19. století, které nakonec vedlo k vytvoření první demokratické ústavy na Blízkém východě, přes stávky dělníků za vlády Pahlavího monarchie až po studentský aktivismus a lokální ekonomické nepokoje v Islámské republice, mobilizace na ulicích opakovaně sloužila jako prostředek politického vyjádření, připomíná Sina Azodi.

 25943

Proč USA nesmí přistoupit ke změně režimu v Íránu

15. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

Lidové protesty v Íránu jsou legitimní a oprávněné, ale svržení režimu prostřednictvím intervence USA, nikoli prostřednictvím akcí samotného íránského lidu, nelze věrohodně označit za podporu demokracie.

Může platit více věcí najednou. Íránský lid vede legitimní lidový boj proti politické elitě, která nedokázala uspokojit jeho materiální potřeby a na požadavky svobody a důstojnosti reagovala nepřiměřeným násilím a represemi. Zároveň však USA nemají žádný politický, právní ani morální důvod zasahovat v Íránu. Katastrofální stav země, stejně jako v případě Venezuely a Kuby, dvou dalších národů, na které se zaměřili nejnovější neo-neokonzervativní nadšenci pro změnu režimu, zaslepení imperiální pýchou a fetišizací vojenské síly, je z velké části výsledkem vlastní politiky Washingtonu, soudí na webu Commondreams Eric Ross. 

 27185

Použití vojenské síly v Íránu by se mohlo Trumpovi vymstít

15. 1. 2026

čas čtení 6 minut

Donald Trump zvažuje vojenskou akci v Íránu v souvislosti s represemi proti demonstrantům. Podle zpráv bylo od začátku protestů koncem prosince zabito více než 600 lidí a americký prezident uvedl, že americká armáda nyní „zvažuje několik velmi tvrdých opatření“.

Trump zatím neupřesnil, o jaké možnosti se jedná, a uvedl, že íránští představitelé, kteří se chtějí vyhnout válce s USA, mu zavolali, aby „jednal“. Dodal však, že pokud smrtící zásahy budou pokračovat, USA „možná budou muset jednat ještě před schůzkou“.

Washington má k dispozici široké spektrum opatření, pokud se rozhodne zasáhnout v Íránu. Jedná se o diplomatické odsouzení, rozšíření sankcí, kybernetické operace a vojenské údery. Historie však silně ovlivňuje každý krok, který americká vláda zvažuje, informuje na webu The Conversation Bamo Nouri. 

32478

USA v Kataru hodlají zřídit novou protivzdušnou obranu uprostřed Trumpových hrozeb bombardovat Írán

15. 1. 2026

čas čtení 1 minuta

Ústřední vojenské velitelství USA (CENTCOM) v úterý oznámilo otevření nové „koordinační buňky“ protivzdušné obrany na své letecké základně Al Udeid v Kataru, kterou Írán napadl v červnu v reakci na americké letecké údery na jeho jaderná zařízení. 

„Nová středovýchodní protivzdušná obrana – kombinovaná obranná operační buňka (MEAD-CDOC) se nachází v kombinovaném leteckém operačním centru (CAOC) a skládá se z personálu ze Spojených států a regionálních partnerů,“ uvedlo CENTCOM v tiskové zprávě, píše na webu Antiwar Dave DeCamp. .

 27330

Donald Trump označil tři odnože Muslimského bratrstva za teroristické skupiny

15. 1. 2026

čas čtení 4 minuty

Trumpova administrativa označila několik odnoží Muslimského bratrstva za teroristické organizace, což vyvolá šokovou vlnu na Blízkém východě.

„Spojené státy využijí všechny dostupné prostředky, aby těmto pobočkám Muslimského bratrstva odebraly zdroje potřebné k provádění nebo podpoře terorismu,“ uvedl ve svém prohlášení ministr zahraničí Marco Rubio.

Toto rozhodnutí přichází pouhý měsíc poté, co prezident Trump nařídil ministerstvu zahraničí, aby zvážilo zařazení poboček Muslimského bratrstva v Jordánsku, Egyptě a Libanonu na seznam teroristických organizací. Tato politika se zdá být přizpůsobena tak, aby zpomalila výzvy pravice k označení celého Muslimského bratrstva za teroristickou skupinu – krok, který by podle odborníků na národní bezpečnost podnítil extremismus mezi umírněnými členy skupiny a zároveň odvedl zdroje od boje proti násilnějším seskupením, jako je al-Káida nebo ISIS, míní Connor Echols.

Übersetzungen ins Deutsche | KVIFF 2025 | Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
28866