Lidovecké hody na hřbetě ODS asi končí a co bude s demokraty pak

15. 1. 2026 / Boris Cvek

Jak miliardář Ronald Lauder se zájmy v Grónsku povzbudil Trumpa k získání tohoto území

15. 1. 2026

Trump tvrdí, že Írán mu sdělil, že „zabíjení skončilo“, a ustoupil od hrozeb úderu

15. 1. 2026

Americký prezident tvrdí, že mu Teherán zaručil, že „neplánuje popravy“ protestujících

Donald Trump alespoň dočasně ustoupil od hrozeb úderu proti Íránu a uvedl, že mu bylo sděleno, že zabíjení demonstrantů bylo zastaveno a žádné popravy se neplánují.

Ve středu večer americký prezident novinářům v Bílém domě řekl: „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu se zastavilo – zastavilo se – zastavuje se. A neplánují se žádné popravy, ani jedna poprava, ani popravy – tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje.“ Neposkytl žádné podrobnosti a uvedl, že USA tyto tvrzení ještě musí ověřit.

Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o pomoci íránskému lidu a uvedl, že USA jsou „připraveny k akci“, pokud Írán začne střílet na demonstranty.

Donald Trump tvrdí, že mu bylo řečeno, že „vraždění v Íránu ustává“

15. 1. 2026

Americký prezident při rozhovoru s novináři o trestu smrti pro protestujícího Erfana Soltaniho prohlásil, že „právě se k němu doneslo“, že „k popravě nedojde“.

Trump tvrdí, že mu bylo řečeno, že „vraždění v Íránu ustává“

Donald Trump v Oválné pracovně prohlásil, že mu bylo řečeno, že vraždění v rámci íránského potlačování celonárodních protestů ustává a že podle jeho názoru v současné době neexistují žádné plány na popravy.

„Neplánují se žádné popravy,“ řekl Trump s odkazem na trest smrti pro 26letého protestujícího Erfana Soltaniho, který podle zpráv nebyl ve středu popraven. Trump pohrozil vojenskou akcí, pokud by k popravám došlo.

„Jsem si jistý, že pokud k tomu dojde, budeme všichni velmi rozčarovaní,“ dodal americký prezident. „Ale to mě právě napadlo... k popravám nedojde.“

Británie: Tři protestující z organizace Palestine Action ukončili hladovku poté, co britská vláda splnila některé jejich požadavky

15. 1. 2026

Další čtyři, kteří svou hladovku přerušili, se rozhodli v ní nepokračovat poté, co britská vláda rozhodla neudělit kontrakt izraelské zbrojovce  Elbit Systems UK

Tři vězni spojení s organizací Palestine Action oznámili ukončení hladovky poté, co britská vláda rozhodla neudělit kontrakt v hodnotě 2 miliard liber izraelské zbrojní společnosti Elbit Systems UK. Další čtyři, kteří svou protestní akci přerušili, se rozhodli v ní nepokračovat.

Rostly obavy o zdraví účastníků protestu. Ve středu by 31letá Heba Muraisi byla na 73. dni odmítání jídla, což je stejný počet dní, jaký dosáhl irský republikánský hladovkář Kieran Doherty, který přežil nejdéle z 10 mužů, kteří zemřeli při akci v roce 1981. Nejdříve zemřel jeden z irských republikánů po 46 dnech, což vyvolalo obavy o život vězňů čekajících na soud za trestné činy související s protesty  organizace Palestine Action. 

Mezitím v Absurdistánu 251: Vše při starém

15. 1. 2026 / Tomasz Oryński

Írán na osudovém rozcestí

15. 1. 2026 / Daniel Veselý

Při rozboru současných íránských protivládních protestů je třeba mít na paměti několik věcí. Legitimní protesty proti vládě ajatolláhů sice mají svou vnitřní dynamiku a organický proces, nicméně jakékoli vnější vměšování do íránských záležitostí, ať už hovoříme o Izraeli nebo Spojených státech, situaci činí nebezpečnou a nepředvídatelnou. A k tomu dochází právě nyní. Nikdo příčetný přitom nerozporuje nevídanou agresivní reakci íránského establishmentu na protesty mající na svědomí stovky obětí, jak ukazují oficiální údaje, a zároveň nerozporuje legitimní požadavky demonstrujících. Jenže ostrý a devastační kurs Trumpova Bílého domu, jakož i státně-teroristické aktivity Tel Avivu uplynulých let na íránském území nesou na současném neladu svůj zřetelný podpis a jeho recepty na řešení krize tedy stěží mohou představovat alternativu k současnosti.  

Diktatura v USA se zhmotňuje v monstrum a bezprostředně ohrožuje Evropu a její demokracii

15. 1. 2026 / Bohumil Kartous

Konec americké hegemonie a osamělost Evropy

15. 1. 2026 / Matěj Metelec

Jdeme cestou Japonska a vůbec nevíme, co s tím

15. 1. 2026 / Jiří Hlavenka

O světě, který zanecháme dětem

15. 1. 2026 / Petr Vařeka

Rada pro mladé umělce a umělkyně

15. 1. 2026 / Jiří David

Izraelská policie zničila 13 000 vajec, aby je nemohli sníst Palestinci

15. 1. 2026

Při razii v táboře Shu'fat v Jeruzalémě v rámci operace nazvané „Capital Shield“ izraelské síly zabavily zboží, vozidla a zatkly 13 osob. Táboru jsou záměrně odepřeny městské služby, přestože platí daně. Izraelská policie sděluje, že zničila 13 260 vajec.

On a raid in the Shu'fat camp in Jerusalem in an operation dubbed "Capital Shield", Israeli forces seized goods, vehicles & arrested 13. The camp is deliberately denied municipal services despite paying taxes. The Israeli police claim they destroyed 13,260 eggs. pic.twitter.com/Nm7GQF9IT5

— Good Shepherd Collective (@Shepherds4Good) January 14, 2026

Elity a pravoslavná církev v imperiálním Rusku

15. 1. 2026 / Boris Cvek

Technologičtí miliardáři chtějí v Grónsku vybudovat "města svobody"

15. 1. 2026

Minulý týden prezident Trump odstranil veškeré zbývající nejasnosti ohledně svých záměrů vůči Grónsku. Během akce v Bílém domě prohlásil, že si arktické území vezme, „ať se jim to líbí, nebo ne“. Poté vyslovil něco, co znělo jako výhrůžka mafiána vůči Dánsku: „Pokud to neuděláme snadno, uděláme to tvrdě.“

Trump údajně také nařídil velitelům speciálních sil, aby vypracovali plán invaze, i když ho čelní vojáci varovali, že by to porušilo mezinárodní právo a smlouvy NATO. V rozhovoru pro New York Times Trump řekl: „Mezinárodní právo nepotřebuju.“

Za zavřenými dveřmi se ministr zahraničí Marco Rubio snažil uklidnit Kongres tím, že všechny tyto vojenské manévry jsou jen opatření, jak vyvinout tlak na Dánsko, aby vyjednávalo. Mezitím Stephen Miller, Trumpův zástupce šéfa štábu, odmítl autoritu Dánska nad Grónskem s tvrzením, že „nikdo nebude bojovat vojensky proti Spojeným státům o budoucnost Grónska“.

Mezitím sedm evropských zemí vydalo společné prohlášení, že „Grónsko patří jeho obyvatelům“, a někteří spojenci NATO doufají, že Trumpa uklidní nabídkou rozmístění vojenských sil na ostrově, aby čelili Rusku a Číně v Arktidě, informuje na webu Responsible Statecraft Pavel Devyatkin. 

Proč USA nesmí přistoupit ke změně režimu v Íránu

15. 1. 2026

Lidové protesty v Íránu jsou legitimní a oprávněné, ale svržení režimu prostřednictvím intervence USA, nikoli prostřednictvím akcí samotného íránského lidu, nelze věrohodně označit za podporu demokracie.

Může platit více věcí najednou. Íránský lid vede legitimní lidový boj proti politické elitě, která nedokázala uspokojit jeho materiální potřeby a na požadavky svobody a důstojnosti reagovala nepřiměřeným násilím a represemi. Zároveň však USA nemají žádný politický, právní ani morální důvod zasahovat v Íránu. Katastrofální stav země, stejně jako v případě Venezuely a Kuby, dvou dalších národů, na které se zaměřili nejnovější neo-neokonzervativní nadšenci pro změnu režimu, zaslepení imperiální pýchou a fetišizací vojenské síly, je z velké části výsledkem vlastní politiky Washingtonu, soudí na webu Commondreams Eric Ross. 

Použití vojenské síly v Íránu by se mohlo Trumpovi vymstít

15. 1. 2026

Donald Trump zvažuje vojenskou akci v Íránu v souvislosti s represemi proti demonstrantům. Podle zpráv bylo od začátku protestů koncem prosince zabito více než 600 lidí a americký prezident uvedl, že americká armáda nyní „zvažuje několik velmi tvrdých opatření“.

Trump zatím neupřesnil, o jaké možnosti se jedná, a uvedl, že íránští představitelé, kteří se chtějí vyhnout válce s USA, mu zavolali, aby „jednal“. Dodal však, že pokud smrtící zásahy budou pokračovat, USA „možná budou muset jednat ještě před schůzkou“.

Washington má k dispozici široké spektrum opatření, pokud se rozhodne zasáhnout v Íránu. Jedná se o diplomatické odsouzení, rozšíření sankcí, kybernetické operace a vojenské údery. Historie však silně ovlivňuje každý krok, který americká vláda zvažuje, informuje na webu The Conversation Bamo Nouri. 

Íránský režim je křehký, ale nepodceňujte jeho instinkt přežít

15. 1. 2026

Politické a ekonomické protesty jsou již dlouho součástí politické struktury Íránu. Od tabákového hnutí v 90. letech 19. století, které nakonec vedlo k vytvoření první demokratické ústavy na Blízkém východě, přes stávky dělníků za vlády Pahlavího monarchie až po studentský aktivismus a lokální ekonomické nepokoje v Islámské republice, mobilizace na ulicích opakovaně sloužila jako prostředek politického vyjádření, připomíná Sina Azodi.

Regionální nevole vůči potenciálnímu americkému a izraelskému útoku na Írán

15. 1. 2026

Donald Trump označil tři odnože Muslimského bratrstva za teroristické skupiny

15. 1. 2026

Trumpova administrativa označila několik odnoží Muslimského bratrstva za teroristické organizace, což vyvolá šokovou vlnu na Blízkém východě.

„Spojené státy využijí všechny dostupné prostředky, aby těmto pobočkám Muslimského bratrstva odebraly zdroje potřebné k provádění nebo podpoře terorismu,“ uvedl ve svém prohlášení ministr zahraničí Marco Rubio.

Toto rozhodnutí přichází pouhý měsíc poté, co prezident Trump nařídil ministerstvu zahraničí, aby zvážilo zařazení poboček Muslimského bratrstva v Jordánsku, Egyptě a Libanonu na seznam teroristických organizací. Tato politika se zdá být přizpůsobena tak, aby zpomalila výzvy pravice k označení celého Muslimského bratrstva za teroristickou skupinu – krok, který by podle odborníků na národní bezpečnost podnítil extremismus mezi umírněnými členy skupiny a zároveň odvedl zdroje od boje proti násilnějším seskupením, jako je al-Káida nebo ISIS, míní Connor Echols.

USA v Kataru hodlají zřídit novou protivzdušnou obranu uprostřed Trumpových hrozeb bombardovat Írán

15. 1. 2026

Ústřední vojenské velitelství USA (CENTCOM) v úterý oznámilo otevření nové „koordinační buňky“ protivzdušné obrany na své letecké základně Al Udeid v Kataru, kterou Írán napadl v červnu v reakci na americké letecké údery na jeho jaderná zařízení. 

„Nová středovýchodní protivzdušná obrana – kombinovaná obranná operační buňka (MEAD-CDOC) se nachází v kombinovaném leteckém operačním centru (CAOC) a skládá se z personálu ze Spojených států a regionálních partnerů,“ uvedlo CENTCOM v tiskové zprávě, píše na webu Antiwar Dave DeCamp. .

Trump se znovu ostře vyjádřil ke Grónsku, jednání ministrů s Vancem trvala méně než hodinu

15. 1. 2026

Trump tvrdí, že pouze USA dokáží chránit Greenland, a říká, že „dvě psí spřežení nestačí“, zatímco dánští a grónští ministři jednají s viceprezidentem

Mezitím Donald Trump nadále zveřejňuje na sociálních sítích příspěvky o Grónsku a před jednáním zvyšuje tlak na Dánsko a Grónsko.

V posledním příspěvku vyzval Dánsko, aby čelilo údajné ruské a čínské hrozbě pro Grónsko – a dospěl k závěru, že „to dokážou pouze USA“.

„NATO: Řekněte Dánsku, ať je odtud okamžitě vyžene! Dvojí psí spřežení na to nestačí! To dokážou pouze USA!!!“

Trump také odkazoval na  informaci  o dánské zpravodajské zprávě, zveřejněné minulý měsíc, která varovala, že „Rusko, Čína a Spojené státy mají v Arktidě rozdílné zájmy, ale všechny tři země se snaží hrát v této oblasti větší roli.“

Zpráva varovala, že „zesilující soutěž velmocí v Arktidě přitáhla k této oblasti značnou mezinárodní pozornost, zejména s rostoucím zájmem USA o Grónsko a jeho dopadem na národní bezpečnost USA.“

„ Rostoucí strategický zájem Spojených států o Arktidu odráží zvýšenou prioritu regionální obrany. V posledních letech zintenzivnily vojenské aktivity a prováděla se cvičení se spojenci v regionu, včetně Dánska. Pro Spojené státy představuje Arktida první a nejdůležitější linii včasného varování v případě konfliktu velmocí s Ruskem nebo Čínou. Radary na vesmírné základně Pituffik hrají ústřední roli při detekci nepřátelských raket směřujících k pevninské části USA.“

Zpráva varovala, že zatímco Rusko čelí určitému tlaku kvůli své válce na Ukrajině a zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám, „jeho klíčové schopnosti v Arktidě zůstávají z velké části nedotčeny“ a „zachovává si schopnost rychle nasadit stíhačky a bombardéry na své arktické základny“, což by mu umožnilo „zasáhnout západní cíle v celé Arktidě a severním Atlantiku v krátké době“.

Hospodaření Britských listů za prosinec 2025

6. 1. 2026

Protesty v Íránu: počet obětí přesáhl 2 500, Trump varuje Teherán před popravami

14. 1. 2026

Znovu český ultrapravicový cvokhaus

14. 1. 2026 / Boris Cvek

Čechům prý zůstávají negativní zážitky dlouho v paměti, a proto si nepamatují na hrůzy českých politiků, ale na imaginární zlo Bruselu

Těžko by se dalo vyčítat krajní pravici nebo oligarchickým populistům, že nás vzdalují od Unie směrem k Rusku. Ale co na to demokraté? Jaké je dědictví Fialovy vlády? Jak využila těch čtyř let, kdy měla ve Sněmovně jasnou většinu a kdy se bila pořád dokola do prsou, jak je prozápadní, prounijní, proukrajinská?

Takhle to shrnuje Petr Holub na Seznamu:

„Je nepřijatelné“, aby Grónsko nebylo pod kontrolou USA, říká Trump

15. 1. 2026

Komentář amerického prezidenta přišel několik hodin před důležitými jednáními mezi Dánskem, Grónskem a USA

Donald Trump prohlásil, že by bylo „nepřijatelné“, aby Grónsko bylo „v rukou“ jakékoli jiné země než USA, a zopakoval tak svou žádost o převzetí tohoto arktického ostrova, který je poloautonomním územím Dánska, několik hodin před důležitými jednáními o jeho budoucnosti.

„USA potřebují Grónsko z důvodu národní bezpečnosti. NATO by nám mělo pomoci ho získat,“ uvedl americký prezident na sociálních sítích. Aliance „se stane mnohem silnější a efektivnější“, pokud bude území pod kontrolou USA, uvedl.

Evropský komisař pro obranu navrhuje vytvořit armádu EU o síle 100 000 mužů

14. 1. 2026

Evropská unie potřebuje stálou armádu a Spojené království by mělo být její součástí, říká evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Blok by měl zvážit vytvoření stálé ozbrojené síly o síle 100 000 mužů a zásadně přepracovat politické procesy upravující obranu, uvedl na bezpečnostní konferenci ve Švédsku.

NATO prožívá své poslední roky nebo dokonce měsíce

14. 1. 2026

Pokud si Trump musí vybrat mezi Grónskem a NATO, může si docela realisticky vybrat Grónsko, píše Jehor Černěv.

Oběti zneužívání v církvi vyzývají prezidenta: „Zastaňte se nás ve Vatikánu!“

14. 1. 2026

Jon Stewart: Americký televizní satirik o nejnovějších Trumpových hrůzách

14. 1. 2026

(video má i české titulky. Jinak překlad je níže)

Vítejte, dámy a pánové, 

v pořadu The Daily Show. Jmenuji se Jon Stewart. Páni, dnes večer pro vás máme pořádnou show. Později se k nám připojí advokátka pro občanské svobody Jeanine Yunus. Budeme mluvit o občanských svobodách. Je jim to jedno. Je jim to jedno. Nebo budeme mluvit o tom, co vláda považuje za vhodné. Opravdu se snažím udržet si dobrou náladu. Jaký jste měli víkend? Byl dobrý? Jo, jo. Jaký jste měli víkend?

Jo.

Co to sakra? Stává se to! Co se to sakra děje v této zemi, od Minnesoty přes Venezuelu, Írán, Grónsko, Kubu, Mexiko, Kolumbii až po Filadelfii. (Smích) Omlouvám se, ne všechny zprávy byly špatné. 

Proč prezident Spojených států na Wikipedii prohlašuje, že je nyní prezidentem Venezuely?   Proč předseda naší centrální banky natáčí něco, co vypadá jako video rukojmího? Jak se steak stal nejzdravějším jídlem v zemi? Co se to děje? Jsme na Donald Trumpově gravitačním kole. Nevíme, co je nahoře a co dole. Víme jen, že máme pocit, jako bychom se všichni chystali zvracet. Každý okamžik přináší další událost s katastrofickými důsledky a následky. A ten chlap uprostřed toho všeho, podněcovatel, katalyzátor celého tohoto chaosu a zmatku, si tam jen tak užívá víkend. Ahoj, jak se máte všichni? Ahoj, brzy se uvidíme. Ne, pokud tě uvidím první. Bum, bum, bum. Podívejte se na Venezuelu. Převzali jsme ji před třemi dny? Před čtyřmi dny? Před pěti dny? Já si to do prdele nepamatuju. Mezitím naše ministerstvo zahraničí říká, že pokud jste Američan, ve Venezuele jsou ozbrojené gangy, které se vás snaží zabít. Takže by se dalo předpokládat, že by to vyžadovalo malé setkání v situačním stanu nebo kdekoli jinde, kde je to z operativního hlediska vhodné, aby se o Venezuele právě teď diskutovalo, ale prezident měl jiný nápad.

BBC: Izrael provádí systematické etnické očišťování Palestinců

13. 1. 2026

Pět minut pohybu navíc a 30 minut méně sezení by mohlo pomoci milionům lidí žít déle

14. 1. 2026

Výzkumy ukazují, že i malé změny v fyzické aktivitě mohou výrazně snížit počet předčasných úmrtí

Podle výzkumu, který zdůrazňuje potenciálně obrovské přínosy i těch nejmenších změn životního stylu pro populaci, by pouhých pět minut pohybu navíc a půl hodiny méně sezení každý den mohlo pomoci milionům lidí žít déle.

Dosud se při hledání důkazů o snížení počtu předčasných úmrtí předpokládalo, že každý musí splnit konkrétní cíle, přičemž se přehlížely pozitivní účinky i malého zvýšení fyzické aktivity.

Středně intenzivní fyzická aktivita, jako je svižná chůze po dobu pěti minut denně navíc, byla spojena s odhadovaným 10% snížením úmrtnosti, jak zjistila studie zahrnující 135 000 lidí z Velké Británie, USA, Norska a Švédska.

Vědci pod vedením Norské školy sportovních věd také zjistili, že snížení času stráveného sezením o 30 minut denně bylo spojeno s odhadovaným 7% snížením celkové úmrtnosti.

Írán se může do konce roku změnit

14. 1. 2026

Protivládní protesty v Íránu by mohly vést k revoluci, která svrhne Islámskou republiku.

Skotské zprávy napojené na Írán opět zmlkly

14. 1. 2026

Američtí televizní satirikové o šíleném posledním americkém týdnu

14. 1. 2026

Jon Stewart o zastřelení ženy  agenturou ICE v Minneapolis: „Nacházíme se v matoucí, temné situaci“

Moderátoři večerních televizních  talk show diskutovali o celonárodním pobouření nad zabitím Renee Nicole Goodové, zatímco Trumpova administrativa zesiluje operace ICE v Minneapolis.

Ve večerních  televizních pořadech se rekapituloval víkend celonárodních protestů proti zabití Renee Nicole Goodové úředníkem Imigrační a celní služby (ICE), zatímco Donald Trump zveřejnil na sociálních médiích příspěvek, ve kterém se označil za „úřadujícího prezidenta“ Venezuely.

Jon Stewart

Jon Stewart

Jon Stewart neztrácel čas a v pondělí večer v pořadu Daily Show vyjádřil pobouření po obzvláště temném týdnu pro americké zprávy. „Co se to sakra děje?“ zvolal. „Co se to sakra děje v této zemi? Od Minnesoty přes Venezuelu, Írán, Grónsko, Kubu, Mexiko až po Kolumbii.

„Jsme na gravitačním víru Donalda Trumpa,“ uzavřel. „Nevíme, co je nahoře a co dole. Víme jen, že máme pocit, jako bychom se všichni měli pozvracet. Každý okamžik přináší další událost s katastrofickými důsledky a následky, a ten chlap uprostřed toho všeho, podněcovatel, katalyzátor celého tohoto chaosu a zmatku, si jen tak užívá víkend.“

ČR: Novináři jsou nesmyslně posedlí Turkem a ignorují důležité, závažné věci

14. 1. 2026 / Daniel Münich

Británie: Vězeňkyně držící hladovku spojená s organizací Palestine Action řekla přítelkyni: „Umírám“

14. 1. 2026

Francesca Nadin navštívila o víkendu 31letou Hebu Muraisi ve věznici ve Wakefieldu a svědčí, že „její tělo selhává“. 

Vězeňkyně spojená s organizací Palestine Action, která  již 71. den drží hladovku, řekla přítelkyni: „Umírám.“

Imprisoned hunger striker linked to Palestine Action tells friend: ‘I’m dying’

Francesca Nadin visited Heba Muraisi, 31, in a Wakefield prison at the weekend and says ‘her body is shutting down’https://t.co/ZOsXcN5BiF

— Defend Our Juries (@DefendourJuries) January 13, 2026

Francesca Nadin navštívila v sobotu 31letou Hebu Muraisi ve věznici HMP New Hall ve Wakefieldu poprvé od začátku protestu a řekla, že ji vzhled její přítelkyně šokoval.

„Byla jsem šokovaná – i když jsem neměla být – tím, jak je hubená, jako papír,“ řekla Nadin. „Když jsem ji objala, měla jsem pocit, že kdybych ji objala příliš silně, zlomila bych ji.

V současné době musí nosit roušku, protože má velmi oslabený imunitní systém, ale i tak jsem viděla, jak má propadlé oči... Řekla mi, že teď má potíže sedět delší dobu, protože ztratila veškerý tuk. V podstatě sedí jen na kostech.

„Umírá. Sama to řekla: ‚Umírám.‘ Její tělo přestává fungovat. Vím, že psychicky zůstane silná až do poslední chvíle, ale umírá. Vláda tím, že ji uvěznila a upřela jí všechna práva, ji nejen nechává umřít, ale aktivně ji zabíjí.“

"Putin by nebyl příliš rozrušen pádem režimu v Íránu"

14. 1. 2026

Pravděpodobná změna moci v důsledku protestů v Íránu není pro Kreml příliš velkým problémem. Uvedl to vojenský analytik Sky News Michael Clark.

OSN: Od začátku října vyvraždil Izrael více než 100 dětí

14. 1. 2026

„Příměří, které stále zabíjí děti, nestačí.“ Letecké útoky, útoky dronů a podchlazení patří mezi smrtící podmínky panující v Gaze navzdory příměří. Od začátku října bylo zabito více než 100 dětí, uvedla dnes organizace @UNICEF na tiskové konferenci @UNGeneva.

#Gaza: "A ceasefire that still buries children is not enough."

Airstrikes, drone strikes and hypothermia are among the lethal conditions prevailing in Gaza despite the ceasefire, with +100 children killed since early October, @UNICEF said at today's @UNGeneva press briefing. pic.twitter.com/FkJaUPp5z1

— United Nations Geneva (@UNGeneva) January 13, 2026

James Elder, UNICEF: Od začátku října bylo v Gaze zabito více než 100 dětí. To znamená, že během "příměří" byli každý den zabiti jeden chlapec a dívka. Tyto děti zabíjejí letecké údery, útoky drony, včetně sebevražedných dronů, jsou zabíjeni střílením tanků, jsou zabíjeni ostrou municí. Jsou zabíjeni dálkově ovládanými kvadrokoptérami. Další děti zemřely v posledních dnech na podchlazení. Teď už zemřelo na podchlazení šest dětí. Kéž bych mohl vzít kameru a ukázat vám vítr vanoucí rychlostí třiceti, čtyřiceti kilometrů za hodinu, který trhá stany u moře. Je děsivá zima. Je všude děsivé mokro. Je zapotřebí daleko většího nátlaku, aby Izraele dovolil mezinárodním novinářům vstoupit do Gazy. Tohle je moje sedmá mise do Gazy a pokaždé vidím 360 stupňovou devastaci, srovnání příbytků se zemí a dívám se na to s otevřenou pusou. Je to absolutně tak šokující teď, jako to bylo na začátku, když jsem to poprvé uviděl před více než dvěma lety. V důsledku dvou let války je život pro děti v Gaze nepředstavitelně tvrdý. Stále žijí ve strachu. Jejich psychické poškození zůstává neléčeno. A je stále hlubší a s průběhem času ho bude daleko obtížnější vyléčit. Příměří, které zpomalilo bombardování, to je pokrok, avšak příměří, které stále ještě pohřbívá mrtvé děti, nestačí.

Sky News: Izraelská armáda střílela civilisty zcela náhodně

14. 1. 2026

Izraelský záložník, který sloužil v Gaze, řekl Sky News, že vojáci izraelské armády IDF zabíjeli palestinské civilisty náhodně, přičemž rozkazy ke střelbě někdy závisely na náladě velitele.

An Israeli reservist who served in Gaza has told Sky News

IDF troops killed Palestinian civilians at random, with orders to shoot sometimes dependent on the mood of the commander pic.twitter.com/1SuZNEmnXY

— Ounka (@OunkaOnX) January 13, 2026

Izraelská vláda obviňuje deník Haaretz z „podpory nepřítele v době války“ a kritizuje jeho reportáže z Gazy

14. 1. 2026

Meta po zákazu uzavřela více než 544 000 australských účtů

14. 1. 2026

Technologický gigant odstranil účty na Facebooku, Instagramu a Threads, aby vyhověl australskému zákazu sociálních sítí pro děti mladší 16 let, informuje Kieran Burke.

USA testují zařízení spojené s havanským syndromem, uvádějí zdroje

14. 1. 2026

Americká vláda má podle čtyř zdrojů v držení zařízení, o kterém se věří, že způsobuje tzv. havanský syndrom - nemoc, kterou začali v roce 2016 hlásit desítky zpravodajských důstojníků, vojenského personálu a diplomatů na Kubě.

Írán prodal Rusku rakety v hodnotě téměř 3 miliard dolarů

14. 1. 2026

Írán prodal Rusku rakety za téměř 3 miliardy dolarů, aby pomohl Vladimiru Putinovi vést téměř čtyřletou válku proti Ukrajině.

Mráz svírá ulice a noc je pro mnoho lidí bez domova delší a nebezpečnější než kdy jindy

13. 1. 2026

Británie pracuje na balistických střelách pro Ukrajinu

14. 1. 2026

Velká Británie má v úmyslu vytvořit novou balistickou raketu pro Ukrajinu schopnou doletět do Moskvy.

Kongresu USA byl předložen návrh zákona "o anexi Grónska"

14. 1. 2026

Kongresman Randy Fine předložil Sněmovně reprezentantů USA návrh zákona "O anexi Grónska a udělení státního statusu". Dokument, zveřejněný na webových stránkách Sněmovny reprezentantů, je charakterizován jako "milník" a má za cíl zajistit strategické národní bezpečnostní zájmy Ameriky v Arktidě. Vysvětlení iniciativy zdůrazňuje, že v kontextu globální konkurence v Arktidě Spojené státy nemohou dovolit "posilování vlivu nepřátelských mocností" v strategicky důležitém regionu.

Cena ropy roste kvůli obavám z narušení dodávek z Íránu

14. 1. 2026

Ceny ropy se zvedá. Příčinou jsou zvýšené obavy ohledně Íránu a možného narušení dodávek z Íránu, které převážilo nad vyhlídkou na zvýšení dodávky suroviny z Venezuely.

Indie obviňuje Pákistán z přeshraničních vpádů dronů v Kašmíru

14. 1. 2026

Náčelník indické armády v úterý obvinil Pákistán z létání drony na indické území ve sporném Kašmíru, kde jaderně vyzbrojení soupeři svedli čtyřdenní střet.

Írán se kvůli domácímu politickému napětí stáhl z námořního cvičení v JAR

14. 1. 2026

Írán má tři válečné lodě připravené ve False Bay, ale nepřipojí se k JAR, Číně, Rusku a SAE v námořním cvičení Will for Peace, píše Peter Fabricius.

Milion chvilek protestuje proti "Okamurovi za čárou"

13. 1. 2026

Milí a vzácní přátelé,

novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury byl daleko za čárou. Zlehčování ruské agrese, urážlivé výroky, zpochybňování pomoci Ukrajině i relativizace naší energetické a bezpečnostní závislosti, to vše je v přímém rozporu se zájmy České republiky.

Předseda Sněmovny nemluví jen za své voliče. Reprezentuje celou zemi. A právě proto je nepřijatelné, aby osobní a stranické zájmy stavěl nad bezpečnost, důstojnost a prozápadní ukotvení České republiky.

Co je teď v sázce a jak k tomu můžeme přispět?

Už dnes (13. ledna) bude koaliční vláda ANO–SPD–Motoristé žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Jak by měla taková koalice fungovat? Bude menšinový partner směřovat naši zemi na východ, mluvit v zájmu Ruska a ohrožovat naši bezpečnost a zbytek vlády to bude tiše tolerovat? To by nemělo být přijatelné ani pro poslance ANO a Motoristů. To svým voličům neslibovali. (...) 

Grónsko zdůrazňuje, že „za žádných okolností“ nemůže přijmout převzetí moci Spojenými státy

13. 1. 2026

Íránská krize: Trump se „nebojí“ použít proti Íránu „smrtící sílu“, ale chce, aby diplomacie byla „první možností“, říká Bílý dům

13. 1. 2026

Letecké údery by byly „jednou z mnoha možností na stole“, říká tisková mluvčí Karoline Leavitt, zatímco íránský režim se snaží protesty bagatelizovat

Proč jsou Trumpovy možnosti omezené, pokud jde o použití síly proti Íránu

13. 1. 2026

Zatímco americký prezident protestujícím slibuje, že „pomoc Íráncům je na cestě“, jakákoli vojenská akce by pravděpodobně neměla šanci na úspěch

Donald Trump se podle Bílého domu možná nebojí použít vojenskou sílu proti Íránu, ale realita je taková, že americký prezident má jen málo nebo žádné možnosti, které by mohly protestnímu hnutí v této zemi zjevně pomoci, nemluvě o tom, že historie amerických intervencí v této oblasti nebyla zrovna úspěšná.

Povzbuzen zadržením bývalého venezuelského vůdce Nicoláse Madura po operaci, jejíž plánování trvalo měsíce, Trump hovořil o vojenské intervenci proti íránskému režimu, aniž by došlo k jakémukoli předběžnému rozmístění vojsk. Ve skutečnosti došlo v posledních měsících k redukci vojenských možností.

STEM: V lednu 2026 by většina Čechů zase volila ANO

13. 1. 2026

BBC: Muskovo vytváření záběrů svlečených žen a dětí vyvolává v Británii skutečný skandál

13. 1. 2026

Moderátorka, pořad The World at One, BBC Radio 4, pondělí 12. ledna 2025, 13 hodin: Elon Musk o víkendu zveřejnil fotografii premiéra Sira Keira  Starmera v bikinách. To podnítilo ostatní uživatele jeho sociální sítě X k vytvoření a sdílení nesčetného množství podobných obrázků. Premiér v červených bikinách u stolu kabinetu. Na dalším obrázku stojí u zdi v černých bikinách. Na dalším je venku na molu a má červené bikiny s volánky. Dnes ráno jsme se dozvěděli, že Ofcom zahájil vyšetřování X kvůli rostoucí bouři kolem sexualizovaných obrázků vytvořených jeho AI nástrojem Grok a že Ofcom kontaktoval X před týdnem a stanovil termín do pátku, aby vysvětlil, jaké kroky podnikl k plnění své povinnosti chránit uživatele. V pátek X oznámil, že omezí generování a úpravy obrázků na platící předplatitele, i když se stále zdá, že je možné vytvářet některé obrázky. Trend „obleč ji do bikin“ se během nového roku stal virálním. Jess Davies je televizní moderátorka a aktivistka za bezpečnost žen, která tento problém sama zažila, a vyprávěla mi, co se stalo.

Městská část Praha 1: Promítání filmu - Humans of Prague: Ostrov Kampa

13. 1. 2026

Jak se žije na vesnici v srdci Prahy?

Fotograf a filmař Tomáš Princ představí novou podobu svého projektu Humans of Prague. V něm mezi lety 2013 a 2017 zachycoval příběhy náhodně oslovených Pražanů. Nyní se vrací ve formě videí a s podtitulem Sousedství & komunity. Zaměří na rozhovory s lidmi ve vybraných částech města a na otázky spjaté s komunitním životem.

Pilotní díl vznikl v roce 2025 během několika návštěv Kampy a jejího okolí a tvoří jej rozhovory s lidmi, kteří zde žijí. Natočeno ve spolupráci s Komunitním centrem Kampa a za podpory Nadace Via.

Začátek: 13. 1. 2026 20:00 Konec: 13. 1. 2026 22:00

Trump: Země obchodující s Íránem čelí 25% clu na obchod s USA

13. 1. 2026

Donald Trump prohlásil, že každá země, která obchoduje s Íránem, bude čelit 25% clu na obchod s USA, zatímco Washington zvažuje reakci na situaci v zemi, která zažívá největší protivládní protesty za poslední roky.

„S okamžitou platností bude každá země, která obchoduje s Íránskou islámskou republikou, platit 25% clo na veškerý obchod se Spojenými státy americkými,“ uvedl americký prezident v pondělním příspěvku na Truth Social. Cla platí američtí dovozci zboží z těchto zemí. Írán je již roky předmětem přísných sankcí ze strany Washingtonu.

„Toto nařízení je konečné a nezvratné,“ uvedl Trump bez dalších podrobností. Mezi hlavní vývozní destinace íránského zboží patří Čína, Spojené arabské emiráty a Indie.