V Americe v roce 2012 zahynulo 31 procent všech včelstev

9. 5. 2013

čas čtení 2 minuty

Jde o záhadnou chorobu, která likviduje včelstva už sedm let. Zmizí-li včely, lidstvo zahyne hladem

Během letošní zimy zahynula nebo zmizela třetina včelstev, chovaných v Americe. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny ve středu. Rozsah odumírání včelstev byl horší než v zimě r. 2011. Likvidace hmyzu, který opyluje zemědělské plodiny, ohrožuje americké zemědělství i potravinářský průmysl. Podle amerického ministerstva zemědělství přispívají včely každoročně americké ekonomice prospěchem v hodnotě 20 miliard dolarů.

Američané nechovají včely, ale pokusné králíky

9. 5. 2013

čas čtení 4 minuty

Bush, M.: The practical Beekeeper. Beekeeping Naturally. X-Star Publishing Company, 2011. 629 s.

KD│ Michael Bush je dlouholetý praktik chovající asi dvě stovky včelstev. Ve zralém věku dospěl k přehodnocení celého průmyslového způsobu chovu, který je v USA standardem, a o svých zkušenostech s jeho revizí sepsal tlustou knihu. Středoevropskému čtenáři umožňuje pochopit, o kolik více jsou americká včelstva stresována než běžná včelstva evropská, ale současně také kriticky zhodnotit řadu "posvátných" pravidel včelaření běžných v evropském prostoru. Vzhledem k tomu, že katastrofy jako syndrom zhroucení včelstev (CCD) patrně nejsou způsobeny jediným faktorem, tj. ani dočasně zakázanými neonikotinoidy, ale spíše celkovým součtem různých negativních vlivů, to myslím stojí za úvahu.

Jindřich Šídlo: Jste neuvěřitelný dobytek

9. 5. 2013

čas čtení 1 minuta

Pane Čulíku,

pokud jsem to správně pochopil, a myslím, že ani jiný výklad není možný, označil jste HN za antisemitské noviny.

Až doteď jsem si myslel, že jste jen zakomplexovaný, zneuznaný a dosti hloupý mudrant, kterého je v zásadě nejlepší ignorovat.

Teď cítím velmi intenzivní potřebu dodat, že jste neuvěřitelný dobytek, před nímž si slušný člověk odplivne. Je mi z Vás zcela upřímně na blití.

Sbohem.

Jindřich Šídlo

Znovu: jste prase, co si nevidí do huby. Nemám, co bych k tomu dodal.

Pozn. JČ: Bez ohledu na vyjádření pana Šídla je bohužel faktem, že antisemitské útoky na fóru Hospodářských novin, za nějž je list právně odpovědný, byly zveřejněny a dosud nebyly odstraněny.

Aktualiazce, pátek 10. 5. Po zveřejnění poznámky Jana Čulíka, poukazující na antisemitské výpady na fóru serveru IHned , a po útoku Jindřicha Šídla na Jana Čulíka redakce IHned antisemitské výpady odstranila. Kvitujeme s uznáním, že se tak stalo. (JČ)

P.S. V emailové konverzaci s panem Šídlem jsem se mu snažil bezvýsledně vysvětlit, že slušné noviny nemohou mít na svých fórech antisemitské výroky, či jiné výroky, které naplňují skutkovou podstatu různých trestných činů - je to prostě nespravedlivé a zraňuje to osoby, na něž jsou ty útoky zaměřeny. Požádal jsem ho, aby Hospodářské noviny ty antisemitské útoky odstranily. Odmítl to udělat a pokračoval v nadávkách.

K tomu Jindřich Šídlo na Facebooku:

já s ním nechtěl diskutovat. já mu chtěl říct, že je prase

Zdroj: ZDE

Šídla v pytli neutajíš

9. 5. 2013

čas čtení 1 minuta

"Prorežimní pisálek a hvězda 'komentátorů' ČT ztratil nervy. Kam se vytratila noblesa? Nachytán na švestkách, z bezpečné dálky spílá. V hospodě, kam se svým výlevem zařadil, by dostal do držky," píše František Řezáč.

K tomu dodává Jakub Rolčík:

"Pan Šídlo mě baví. Pokud se dívám dobře, píšeme do BL samí diletanti a amatéři (nemám na mysli Jana Čulíka). Ale fundovaných odkazů zveřejňujeme řádově desetkrát více, než na co se zmůže 'profesionál' z HN... Před rokem jsem si dělal statistiku a zjistil jsem, že jednomu článku v BL věnuji průměrně 8 hodin. Mimo svoji pracovní dobu, která standardně činí cca 10 hodin denně. Dokáže si Mr. Šídlo něco takového představit?"

"Ferdinand Peroutka zřejmě v hrobě rotuje," dodává Uwe Ladwig z Hamburku zřejmě vzhledem k tomu, že v Německu jsou na antisemitismus a vulgární reakce, když na něj někdo upozorní, značně citliví.

Od segregace k inkluzivitě

9. 5. 2013

čas čtení 3 minuty

< Romské děti z ČR a ze Slovenska v britské škole

Dílčí informace získané prostřednictvím studie z r. 2009 naznačovaly, že podstatný počet romských dětí, které byly předtím de facto v segregaci ve zvláštních školách v České republice a na Slovensku, úspěšně dokončují primární i sekundární vzdělání v integrovaných, mainstreamových školách ve Velké Británii. Charitativní organizace Equality ve spolupráci s organizací Roma Education Fund proto uskutečnily v roce 2011 rozsáhlejší pilotní projekt, který se zabýval dopadem mainstreamového vzdělání v britských školách na romské žáky, kteří předtím navštěvovali školy v České republice a na Slovensku. Tato analýza, s názvem Od segregace k inkluzivitě, je na internetu k dispozici v angličtině ZDE. Klíčová zjištění studie jsou tato:

  • Pětaosmdesát procent interviewovaných romských žáků bylo v České republice a na Slovensku nuceno chodit do zvláštních škol, anebo do de facto segregovaných škol.
  • Průměrné studijní výsledky romských žáků (od 9 do 15 let) v aritmetice, gramotnosti a vědeckých předmětech v britských mainstreamových školách byly o něco málo horší než průměr.
  • Jen malé procento celkového množství romských žáků (2-4 procenta) v britských školách vyžadovalo zvláštní vzdělávací pomoc v důsledku problémů s učením anebo v důsledku invalidity, která jim znemožňovala učit se stejně jako jiné děti jejich věku. Těmto romským žákům byla poskytnuta pomoc v rámci mainstreamové školy.
  • V Británii nebyly žádné z interviewovaných romských dětí oficiálně vyhodnoceny jako děti, které by vyžadovaly mimořádnou vzdělávací péči.
  • Velká většina romských dětí konstatovala, že byly v českých a slovenských školách terčem rasistické šikany anebo slovního urážení od spolužáků a obětí diskriminačního či nerovného zacházení od učitelů, kteří je údajně v celé řadě případů trestali fyzicky.
  • Romské děti v sedmi z osmi britských škol uváděly, že nejsou v britských školách obětí žádného rasismu a že jsou na ně učitelé hodní, že jim pomáhají a jsou ochotni se jim věnovat na individuálním základě.
  • Drtivá většina romských žáků, interviewovaných během tohoto výzkumu uvedla, že dávají přednost britských školám, protože je tam rovnost příležitostí a není tam rasismus a diskriminace.
  • Všichni interviewovaní romští rodiče uváděli, že si cení celkové atmosféry ve škole, toho, že jsou tam jejich děti vítány i toho, že se s nimi zachází rovným způsobem a s rovnými příležitostmi. Oceňovali, že se spolužáci ani učitelé vůči romským dětem nechovají rasisticky, což všechny jejich děti zažily v České republice a na Slovensku. Všichni romští rodiče uvedli, že vzdělání jejich dětí a možnost získat zaměstnání byly nejdůležitějším impulsem, proč se rodina rozhodla přestěhovat se do Británie. Mnoho rodičů vyjádřilo názor, že to bude trvat dlouhé generace, než se v České republice a na Slovensku změní školská praxe a postoje lidí, a někteří rodiče pochybovali, že by se to kdy mohlo změnit. Všichni rodiče zdůrazňovali, že šance jejich dětí být v životě úspěšné jsou daleko lepší v Británii.

Zdroj ZDE

Princ Charles zaútočil na klimaskeptiky

9. 5. 2013

čas čtení 1 minuta

Anglický princ Charles zaútočil ve svém projevu v St. James's Palace na klimaskeptiky a na podniky nepřátelské ekologii. Kritizoval "korporátní lobbisty" a klimaskeptiky, že proměnili Zemi v "umírajícího pacienta". Zaútočil na podniky, které nepečují o životní prostředí, a srovnal dnešní generaci s lékařem, který se stará o kriticky nemocného pacienta.

"Když pomyslíte na dopad změn klimatu, takhle by měl zasáhnout lékař," řekl princ Charles na shromáždění britských i zahraničních ministrů, podnikatelů a vědců. "Vědecká hypotéza se znovu a znovu testuje až do naprostého zničení, ale lékařství nemůže počkat. Když vidí lékař dítě s horečkou, nemůže čekat na výsledky nekonečných testů. Musí jednat na základě informací, které jsou k dispozici."

Jako příslušník chudiny přijdete v USA o zuby

9. 5. 2013

čas čtení 2 minuty

Zkoumám různé otázky na hranici mezi veřejným zdravím a vládní strategií vůči chudým lidem, píše v deníku Washington Post Harold Pollack. Základní věc je jasné - chudí lidé mají vždycky špatné zuby. Kdykoliv se setkám s lidmi, kteří zažili období ekonomické deprivace, je to na nich vidět - chybějí jim zuby nebo mají zanícené dásně.

Ze studie zubní péče na Floridě vyplývá, že "Afroameričané a osoby s nižším socioekonomickým statusem mají častější problémy se zuby, ale méně často se jim dostává zubolékřaské péče. Častěji přicházejí tito lidé o zuby a zubaři s nimi nehovoří o možných alternativách."

Stručně řečeno: Během období čtyř let přicházejí respondenti s příjmem pod hranicí chudoby o třikrát více zubů než občané s vyššími příjmy.

Stephen Hawking odmítl jet do Izraele

9. 5. 2013

čas čtení < 1 minuta

Slavný britský fyzik Stephen Hawking se octl uprostřed kontroverze, protože se rozhodl bojkotovat prestižní konferenci v Izraeli na protest proti izraelské okupaci Palestiny.

Hawking, slavný světový vědec a autor mnoha bestsellerů, který trpí už 50 let vážnou neurologickou chorobou, zrušil svou účast na významné Prezidentské konferenci, kterou osobně sponzoruje izraelský prezident Šimon Peres. Dostal totiž množství žádostí od palestinských akademiků, aby do Izraele nejezdil.

Rozhodnutí nejet do Izraele odsoudili známí Izraelci a přivítali ho propalestinští aktivisté. Cambridge University, Hawkingova akademická základna od roku 1975 - se tak octla uprostřed politické kontroverze. Cambridge nejprve tvrdila, že Hawking to Izraele nepojede ze zdravotních důvodů, posléze přiznala, že motivace jeho odmítnutí se na Peresově konferenci podílet, je politická.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Coca Cola chce bojovat proti obezitě

9. 5. 2013

čas čtení < 1 minuta

Firma Coca-Cola oznámila, že chce začít pomáhat v boji proti obezitě. Na lahvích a plechovkách svých limonád bude výrazněji označovat počet kalorií a bude podporovat pravidelný tělesný pohyb u zákazníků. Tuto politiku zavede ve více než 200 zemích světa. Chce odstranit dojem, že její cukrové limonády přispívají k růstu globální obezity. Nebude také od nynějška zaměřovat svou reklamu na děti mladší 12 let, což je politika, kterou praktikuje v Británii už od roku 2009.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Domácí smrádek a teplíčko

Neuvěřitelná xenobofie a primitivismus, jaké podporuje deník IDnes

8. 5. 2013

čas čtení 1 minuta

Tohle vydávají v Mladé frontě Dnes bez korekce, ještě to odměňují :)... (JČ)

Proč bychom se měli snažit zapadnout do společnosti, pro niž bychom stejně byli "ti cizí"? Do společnosti, která ani neví, že jsme již 20 let samostatní? Neumím si ani představit, jak by se Spojené státy tvářily, kdybychom je veřejně označovaly sic! za britskou kolonii...

Takže vystudovat v zahraničí? Pracovat v zahraničí? Žít tam? Děkuji pěkně, ale radši zůstanu u nás, kde budou lidé vědět, kde domov můj. I když asi s menším platem.

Kateřina Chybová - Gymnázium Dašická, Pardubice

Autorka textu dostane knihu (!! pozn. JČ)

Zdroj: ZDE

Proč bychom měli být nuceni zákonem vzdělávat se jinde, žít několik měsíců v cizí zemi a s cizími lidmi? Ne každý po tomhle opravdu touží. (...) Kdo by byl schopen odejít? Opustit svou rodinu, přátele a rodnou zemi? Proč bychom měli odejít někam, kde nechceme být? Studium za hranicemi je hodně náročné (...) a ne každý by se dokázal přizpůsobit a zvládnout úspěšně školu. Taková možnost se hodí spíše pro studenty s výborným prospěchem. Rozhodně je to dobrá zkušenost pro osamostatnění se, poznávání cizí kultury a porozumění životního stylu jiného národa (sic!), ale jak už jsem jednou zmínil, ne každý o tohle stojí.

Michal Malček, integrovaná střední škola Cheb.

Banalita, uzavřenost, nepodnikavost a bojácnost... Tragické. (JČ)

PŘEČETLI JSME:

Mary Heimannová byla v Praze

8. 5. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Do Prahy ji pozval na Prague Writers' Festival Michael March, protože kniha Mary Heimannové se od doby jejího vydání r. 2009 stala základní a určující interpretací moderních československých dějin v mezinárodní historiografii. Pozvat k diskusi o její knize ovšem se neodvážil žádný Čech - a kniha zatím česky vůbec nevyšla.

  • Jakou roli dnes hraje národ pro Čechy?
  • Vaše otázka přesně ukazuje na rozdíl mezi tradiční západní pozicí a tradiční pozicí středoevropskou. Říkáte pro Čechy. Avšak žádný jeden pohled Čechů není.

  • Jak jste v knize s tímto rozdílným vnímáním pracovala?
  • Snažila jsem se brát vážně nejenom českou perspektivu, která zaznívá v historiografii nejsilněji, ale také zjistit, co říkají jiné národy, které v Československu žily: Slováci, Maďaři, Němci, Židé, Rusíni. Zacházejme s těmito hlasy rovnocenně, má to cenu.

    Rozhovor Petra Andrease v deníku Právo ZDE

    Kniha se samozřejmě jmenuje Stát, který selhal (The State that Failed), "neuspěl" je eufemismus... Jiný (stručný, všechno musí být v bulvárním tisku jen "stručné" :) ) rozhovor s Mary Heimannovou vyšel v Hospodářských novinách, ty ovšem, věrny svému přesvědčení, že existuje jen jediný správný diskurs, Heimannovou označují za "kontroverzní" historičku - přestože její analýza moderních československých dějin je plně v souladu s celou řadou ve světě v poslední době publikovaných historických analýz, založených na studiu primárních dokumentů (v rozhovoru v Hospodářských novinách je Heimannová jmenuje), tedy kontroverzní a mimo diskurs jsou spíš Hospodářské noviny...

    Nejpozoruhodnější je však fórum pod rozhovorem na serveru Ihned, kde se projevila u některých čtenářů tohoto listu silná míra antisemitismu a nacionalismu. Samozřejmě, že nikdo nepřijatelné příspěvky neodstranil:


    Kujon.PT
    20.4. 15:38
    Odkud fouká vítr
    Heimann, typické rabínské jméno. Vítr tedy nefouká ze Skotska ani ze Skalistých hor.
    další judovka co se do nás naváží a 99 % diskutujících to bere vážně a má z toho komplexy

    Jaké noviny, takoví čtenáři.

    Jan Čulík, "O českém nacionalismu". První, rozsáhlá recenze knihy Mary Heimannové, která uvedla povědomí o této publikaci do českého kulturního prostoru ZDE

    Trojrozměrný tisk povede k nové průmyslové revoluci

    8. 5. 2013

    čas čtení 3 minuty

    Když před více než 70 lety charakterizoval Joseph Schumpeter kapitalismus jako proces tvůrčí destrukce, nedokázal si představit zázrak, jímž je trojrozměrný tisk, míní Alistair Heath v článku publikovaném v deníku Daily Telegraph.

    Tato nová technologie však bezpochyby zničí existující struktury způsobem, který by šokoval i Schumpetera, velkého ekonoma fascinovaného revolučními antikonzervativními tendencemi volného trhu.

    Trojrozměrné tiskárny umožňují, aby byly konkrétní předměty navrženy na počítači a pak rychle "vytištěny" počítačem, připojeným k tiskárně. Používá se při tom speciální materiál, obyčejně PVC, ale stále častěji v podstatě cokoliv. Trojrozměrný tisk rozmlží hranice mezi digitálním a hmotným světem, povede k demokratizaci výroby a obrátí velkou část světové ekonomiky vzhůru nohama.

    Poznámka k trojrozměrnému tisku

    9. 5. 2013

    čas čtení 3 minuty

    Neexistuje žádná zákonitost, podle které by technologická budoucnost civilizace musela být dána obřími ocelovými halami masové výroby, kterými bloudí pár zbývajících pracovníků, píše Miroslav Tejkl. Záslužnou práci na vyvrácení těchto představ učinili zejména manželé Tofflerovi v 80. letech minulého století, takže po jejich "Třetí vlně" by se už do podvědomí společnosti měla dostávat představa jiná, podle které by se výrobní výzbroj civilizace měla spíš jaksi nekonečně přibližovat k pomyslné limitě budoucnosti, kterou by bylo asi nejvhodnější vyjádřit jako onu pověstnou pohádkovou "kouzelnickou hůlku" -- velmi "úspornou" a malou, ergonomickou vystiženou, nabitou nezměrným intelektem, schopnou pospojovat a spouštět (představa "ovladače") mnohem větší síly mimo sebe, kouzelnou hůlku, kterou by naopak jaksi /třímalo/ co největší množství lidí...

    Spáč nemá být ministrem zahraničí

    8. 5. 2013 / František Řezáč

    čas čtení < 1 minuta

    Ať už je hodnocení českého provládního tisku a televize jakékoli, je třeba vytknout před závorku jednu věc: Člověk, který je ministrem zahraničních věcí ČR a usíná při prvním projevu jejího nově zvoleného prezidenta nebo to jenom hraje, nemá ve své funkci co pohledávat. Dále lze užít jen vulgárních výrazů. Prezident Zeman tento idol infantilních Čecháčků elegantně a s oprávněným opovržením vykázal tak kam patří: mezi kumpány do putyky na Orlíku. Všechny ostatní ozdobné řečičky kolem tohoto knížecího trapasu jsou jenom plané kecy. Knížepán pravdy a lásky, postrkovaný Kalouskem, je jedním z hlavních spoluviníků zklamání obyvatel z vývoje po listopadu 1989 a příklonu velké části voličů ke KSČM.

    Jaksi se vytratilo, že v květnu 1945 podstatně přispěli k osvobození Prahy vlasovci

    9. 5. 2014 / Jan Čulík

    čas čtení 1 minuta

    "Ruská osvobozenecká armáda" Andreje Andrejeviče Vlasova vznikla z ruských zajatců v německém vězení za druhé světové války, kteří chtěli bojovat proti Stalinově diktatuře, nikoliv však ve prospěch nacismu. Němečtí nacisté Vlasovově armádě nikdy nedůvěřovali, sice dovolili, aby vlasovovské jednotky vznikly, po většinu trvání druhé světové války jim však odmítli dát do rukou zbraně. Vlasovova armáda byla vyzbrojena teprve v samém konci války, kdy už německým nacistům hodně teklo do bot.

    Zasáhla do bojů v Praze, a to proti německým nacistům. Kolem 5. května, kdy Američané po dohodě se Stalinem nepokračovali od Plzně směrem k Praze, přestože v Praze vzniklo povstání a rozhlas zoufale volal o pomoc. Rudá armáda ovšem musela nejprve do Berlína, Praha nebyla pro Stalina tak důležitá. Teprve z Berlína se vydala do Prahy. Mezitím němečtí nacisté v Praze zabíjeli tamější povstalce, proto vidíte dodnes na ulicích Prahy tolik pomníků.

    V této situaci do bojů zasáhla Vlasovova armáda, která podstatně přispěla k osvobození Prahy - za pomoci pražských povstalců. Když už do osvobozené Prahy konečně až 9. května z Berlína dorazila Rudá armáda, vlasovce zatkla a poslala je do Stalinových koncentračních táborů. Vlasov byl popraven.

    Podrobnosti najdete v knize Stanislava Auského Vojska generála Vlasova v Čechách: Kniha o nepochopení a zradě. 68 Publishers, Toronto, 1980, též Praha, Vyšehrad, 1992, 1996 a 2005.

    Vlasovova "Ruská osvobozenecká armáda"

    9. 5. 2013

    čas čtení 7 minut

    V souvislosti se zásahem vojsk generála Vlasova do bojů na záchranu Prahy v květnu 1945 je dobré připomenout si podrobnosti o této armádě. Citujeme z anglické wikipedie:

    Ruská osvobozenecká aramáda (Russkaya osvoboditel'naya armiya, Русская освободительная армия, ROA) byla skupina převážné ruských jednotek, podřízených vrchnímu velitelství německé nacistické armády během druhé světové války. ROA zorganizoval bývalý generál Rudé armády Andrej Vlasov, který se pokusil sjednotit antikomunistické Rusy, kteří se stavěli proti komunistickému režimu. Mezi dobrovolníky byli sovětští váleční zajatci a ruští emigranti (včetně některých veteránů bělogvardějské armády z ruské občanské války). 14. listopadu 1944 byla armáda oficiálně přejmenována na Armádní síly Výboru pro osvobození národů Ruska (VS-KONR). 28. ledna 1945 bylo oficiálně vyhlášeno, že ruské divize už netvoří součást německé armády, ale budou pod přímým velením KONR.

    28795

    Kytice šeříků na památku osvoboditelům Prahy

    9. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

    čas čtení 2 minuty

    Děkuji těm, kteří se nebáli či nestyděli a 8. května jako již tradičně přišli. Děkuji místostarostovi Prahy 5 Petru Lachnitovi (ČSSD), který tuto akci organizuje už několik let a přičinil se o důstojný, byť malý pomníček těm, kteří v boji za naši svobodu položili život, jako náhradu za pomník - tank číslo 23, skupinami vandalů zhanobený dvakrát v roce 1991. Děkuji poslankyni Gabriele Kalábkové, novináři Olegu Gubínovi, disidentovi Karlu Srpovi, profesoru Oskaru Krejčímu a desítkám dalších, kteří přišli - sami za sebe, ne za nějaké partaje a spolky. Ne pro mediální slávu, ale z pocitu slušnosti a vděčnosti. Děkuji těm, kteří nefalšují dějiny.

    Děkuji těm, kteří si nemyslí, že Prahu osvobodili náhle prozřevší hrdlořezové pronacistické Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Andrejeviče Vlasova, vzniklé v listopadu 1944 ve výcvikovém táboře Münsingen, která přes Prahu ve dnech 5-8. května 1945 prchala před Rudou armádou do amerického zajetí.

    K tomu: Historie "Ruské osvobozenecké armády" (z anglické Wikipedie) ZDE

    Jan Čulík, Jaksi se vytratilo, že v květnu 1945 podstatně přispěli k osvobození Prahy vlasovci" ZDE

    Nepovedlo se. Část postříleli ruští vojáci v Praze-Jinonicích, zbytek vrátili Američané Rusům 12. května a ti je po právu za zločiny proti lidskosti spáchané pod nacistickým velením, za zbabělost v boji a za zradu popravovali v následujících dnech. Protože Prahu mimo tisíců jejich občanů, účastných v Pražském povstání, od nacistů osvobodila Rudá armáda - tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, to poděkování a šeříky patří především jim. Poděkování občanů Plzně patří zase po právu US Army.

    Na mnoha pomnících dneška by mělo stát: "Zemřel ve 30, pohřben v 60." Na tomto pomníčku bohužel nestojí "Zemřeli ve 20, ale žijí dodnes". Přesto tomu tak je. Talmud říká, že nesmrtelným se stane ten, jehož činy přežijí v paměti těch, kteří ho přežijí. Děkujeme vám, většinou bezejmenní padlí bojovníci proti nacismu z jara 1945, že jsme se mohli narodit. A že nám nikdy nevládli takoví, jako Vlasov.

    foto Ivan Noveský - kytice šeříků u památníku tanku 23FOTOGALERIE

    oslava v Jazzové sekci FOTOGALERIE

    Je načase čelit problému pedofilie v bělošské komunitě

    8. 5. 2013

    čas čtení 5 minut

    Každý den dnes v Británii dochází k novým a děsivým odhalením sexuálního zneužívání nezletilých osob. Minulý týden se přiznal Stewart Hall, televizní celebrita, že sexuálně zneužil třináct dívek. Nejmladší bylo devět let, píše v deníku Guardian Joseph Harker.

    O několik dní předtím vyšel najevo rozsah sexuálního zneužívání dětí v dětských domovech ve severním Walesu. Víme nyní, že v letech 1963 až 1992 tam došlo k 140 případům sexuálního zneužívání dětí. Bylo jmenováno 84 údajných pachatelů a usuzuje se, že k zneužívání dětí docházelo v 18 dětskýxch domovech.

    Hlavní otázka zní: co způsobuje, že to vede bělochy k takovémuto rozsáhlému zneužívání dětí?

    Osvobození?

    8. 5. 2013 / Karel Dolejší

    čas čtení 4 minuty

    Krátce po napadení SSSR Německem Stalin vyjádřil naprosto pregnantně, o co v této válce půjde: Vojenský vítěz vnutí poraženému svůj politickoekonomický systém. Na Západě však zmíněný výrok náležitě vyhodnotil pouze britský premiér Winston Churchill. Ostatní se během války bavili konstruováním iluzí o Sovětském svazu. Spojené státy za války dokonce zrušily speciální analytické oddělení věnované studiu SSSR (podle některých historiků za tím stála Eleanor Rooseveltová), zatímco prezident Roosevelt hovořil o Stalinovi jako o "strýčku Joeovi" a považoval ho chybně za progresívní, antiimperiální prvek soudobé mezinárodní konstelace. Československý samoprezident dishonoris causa Edvard Beneš zašel ještě mnohem dále a prorokoval splynutí západních demokracií se sovětským systémem do podoby "řízené demokracie". Benešova tragikomická role v únoru 1948 byla pak už jen logickým důsledkem všech nedomyšlených a bezzásadových ústupků Stalinovi, s nimiž začal nejpozději v roce 1942.

    Je Schwarzenbergova kritika Izraele zaměřena proti Miloši Zemanovi?

    8. 5. 2013 / Radek Mikula

    čas čtení 3 minuty

    Přes své relativní mládí bych si nikdy nemyslel, že se dočkám kritiky státu Izrael ze strany Karla Schwarzenberga. A když už by taková spíše fantaskní představa měla získat reálné obrysy, byl bych si jistý, že půjde o nesouhlas týkající se marginálních otázek, jehož účelem by jedině a pouze bylo předstírat nestranný postoj k izraelsko-palestinskému střetu.

    Místo toho jsem od ministra Schwarzenberga četl velmi konkrétní a přitom nesmlouvavá vyjádření na adresu současných snah izraelské politiky, jak je podal pro izraelský zpravodajský server The Times of Izrael. Jednalo se o vyjádření k aktuálně nejproblematičtějším tématům blízkovýchodního konfliktu:

    "Uzbrojení SSSR" - nejlepší béčková role Ronalda Reagana

    7. 5. 2013 / Karel Dolejší

    čas čtení 8 minut

    Pavel Podvig ze Stanfordské univerzity/Moskevského fyzikálního a technologického institutu nedávno publikoval studii, která vyhodnocuje čerstvě zveřejněné dokumenty o sovětské reakci na projekt "Strategické obranné iniciativy" prosazovaný v 80. letech americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. (Strategic Defense Initiative - SDI, populárně: "Projekt hvězdných válek".) Koncepce, která je bezprostředním předchůdcem současného amerického protiraketového systému, figuruje v mytologii pravověrných atlantistů jako "to, čím Reagan porazil Sovětský svaz". Podvigova analýza tento mýtus přesvědčivě vyvrací a ukazuje, že "hvězdné války" SSSR ani neuzbrojily, ani nezpůsobily ochotu sovětského vedení přistoupit k omezení strategického jaderného zbrojení, jak se traduje. Spíše lze ještě říci, že změny, které sovětské vedení prosazovalo, byly americkým projektem SDI brzděny a komplikovány.

    Anonymní akcie a Nečasova vláda

    7. 5. 2013 / Boris Cvek

    čas čtení 1 minuta

    Nečasova vláda sama sebe označovala jako "protikorupční". Měla velkou většinu ve Sněmovně a měla tedy hned na začátku zatočit s některými nejodpornějšími jevy v tomto státě, které korupci podporují. Jde v prvé řadě o anonymní akcie. Dnes máme téměř tři roky vládnutí této vlády za sebou a v Hospodářských novinách můžeme číst:

    "Odborníci na obchodní právo či boj s úplatky vítají senátní návrh, který nutí firmy registrovat akcie na majitele v depozitáři, a budou tak na ně dopadat i přísné mezinárodní regule proti praní špinavých peněz."

    Všimněte si, že jde o senátní návrh, tedy o návrh komory, ovládané levicí. Všimněte si, že Hospodářské noviny nejsou levicový tisk. Zde jde o princip, o právo, o boj proti závažné ekonomické kriminalitě, která rozežírá tuto společnost. Kdyby proti ní účinně zakročila Nečasova vláda, nebylo by dnes proč chválit senátní návrh, protože ten by byl už zbytečný.

    Teď je otázka, jak se pravice postaví k senátnímu návrhu ve Sněmovně. Bude to zajímavý test její "protikorupčnosti". Pokud má dojít k distribuci majetku vděčných církevních restituentů a vděčných poctivých občanů miliardovými majetky, které uchránila abolice před otravnou mouchou spravedlnosti, k jejich politickým dobrodincům, mohl by takový krok proti anonymním akciím, jaký navrhuje Senát, značně komplikovat situaci.

    Konec akcií na majitele. Své skutečné vlastníky budou muset odhalit stovky firem ZDE

    Provolání opery

    Odmítáme Návrh transformace Národního divadla

    7. 5. 2013

    čas čtení 5 minut

    Odmítáme Návrh transformace Národního divadla, který zveřejnilo MK ČR 30.1.2013. Odmítáme Jana Buriana v čele Národního divadla, protože za více než dva měsíce od svého jmenování nepředstavil ani svou koncepci opery v Národním divadle ani jedinou operní osobnost, která by byla ochotna s ním spolupracovat. Dopustil jmenování operního laika do čela opery ND a projevil nepochopení pro potřeby řízení opery v Národním divadle. Neposkytuje tak sebemenší záruku, že Národní divadlo pod jeho vedením ukončí krizi opery. Žádáme ministryni kultury, aby přehodnotila svůj postoj k Návrhu transformace Národního divadla, který přijala bez oponentního řízení, i ke jmenování Jana Buriana, jejž jmenovala do čela Národního divadla, aniž předložil jakoukoli vlastní koncepci jeho řízení.

    Nechceme Národní divadlo jako dvoumiliardový tunel.

    My, bývalí a nedávní sólisté opery, hudebníci operních orchestrů, zpěváci operních sborů, pracovníci dalších profesí, milovníci opery

    prohlašujeme,

    že nechceme přihlížet pokračující devastaci naší kultury. Podporujeme stávkovou pohotovost, do níž vstoupili operní umělci Národního divadla. Chápeme, že je k tomu vede dobrá víra a odhodlání bránit Národní divadlo a jeho operu před nekompetentními zásahy.

    Některé názory holt nemohou v mainstreamovém časopise vyjít

    7. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

    čas čtení 1 minuta

    ...protože jsou zcenzurovány šéfredaktorem, ačkoliv byl redakcí příspěvek objednán. Analytický přípodotek, kritizující rozhovor generálního ředitele televize Nova Andruška pro časopis Týden o České televizi a uvádějící smutná fakta o ekonomické pozici Novy s odkazem na server Borovan, byl zcenzurován šéfredaktorem týdeníku Marketing a média vydavatelství Economia, a.s. Bývalý šéfredaktor zpravodajského rádia Česko Václav Sochor, který nahradil v MaM Dana Köppla, prostě kritiku umírajícího brontosaura kdysi nejmocnější televize nepřipustí. Nejspíš Andruškovi dává umělé dýchání z úst do úst, aby Nova obživla. Láska je holt láska...

    Marketing & Media 6/2013 ovšem na str. 12-13 zveřejnil dvoustránkový rozhovor s Janem Andruškem, ve kterém ředitel tvrdí, že skupina Nova bude letos chtít navýšit podíl na sledovanosti na televizním trhu - "o něco ambiciózněji" nad 40%... a hodlá lobbovat za vlastní multiplex DVB-T2.. To ale bylo ještě před tím, než burza zareagovala na ekonomické výsledky Novy. Novinář, který je novinář a ne píárista, by dnes reálné výsledky manažera s jeho smělými plány konfrontoval. Sochor se ovšem snaží naopak nepohodlné názory potlačovat. A to byl i důvod, proč odešel z Českého rozhlasu. MaM se nyní pod jeho vedením stává časopisem reklamním, nikoliv časopisem o reklamě. Titul Marketing & media tak získává jiný význam. Vydavatel by se měl zamyslet, jestli to takhle chce.

    6. 5. 2013 Štěpán Kotrba: Ne Česká televize, ale dluhy firmy, která vlastní Novu, se vymkly kontrole - zveřejněno v Britských listech ZDE

    PŘEČETLI JSME:

    O antikomunismu

    7. 5. 2013

    čas čtení < 1 minuta

    Postkomunistická společnost, která považuje za ideál bezskrupulózní honbu za zbohatnutím, si veškerou morálku omezila na módní kýč - nadávání na bývalý režim, které už nepředstavuje žádné riziko. Být opravdu proti komunismu znamená být pro demokracii a lidská práva; mnozí komunistobijci se však netají tím, že by jen rádi nahradili jednu totalitu druhou, tou vlastní.

    Jakub Grombíř, Kulturní noviny ZDE

    Ekonomická diplomacie a prosazování lidských práv v zahraniční politice

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    čas čtení 2 minuty

    Na rozdíl od Ilony Švihlíkové si nemyslím, že by se Česká republika měla vzdát prosazování lidských práv při své zahraniční politice ve prospěch svých ekonomických zájmů. Bylo by to poněkud obscénní.

    Jenže problém je v tom, že v současnosti zahraniční politika České republiky neprosazuje žádná morální všeobecná lidská práva, je pouze extenzí mocenské politiky Západu, především Spojených států (ve formě, v níž si vlezdoprdelismus vůči nim představuje český malý Jarda).

    Potíž je, že Česká republika je zemí střední až menší velikosti a bude-li kázat Číně či Saúdské Arábii o nutnosti nevěznit a nevraždit politické disidenty, či Spojeným státům o nutnosti nezabíjet civilisty v rozvojových zemích údery bezpilotních letadel, tyto mocnosti ji stejně nebudou poslouchat.

    Nemáme tah na branku

    7. 5. 2013 / Ilona Švihlíková

    čas čtení 9 minut

    Upravený příspěvek z konference o Ekonomické diplomacii na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha

    Ve svém příspěvku se budu zabývat zhruba třemi zásadními okruhy. Zásadními změnami ve světové ekonomice, postavením ČR a nápady, jak situaci zlepšit, resp. otázkami, které bude muset řešit jakákoliv politická reprezentace.

    V obecné rovině můžeme v posledních letech, kdy vypuknutí krize představuje osudový zlom, hovořit o přesunu ekonomické moci ze Západu na Východ a ze Severu na Jih. Tento zlom je nejlépe vyjádřen krizí Západu (nejedná se o globální krizi) a frekvenci akronymu BRICS, který shrnuje nastupující aktéry. Přestože se původně jednalo o umělou zkratku Brazílie, Ruska, Indie a Číny (v roce 2010 přibyla Jihoafrická republika), tato skupina začala "žít vlastním životem" po prvním oficiálním v ruském Jekatěrinburgu v roce 2009. Důležité je ovšem vidět, že tyto země -- které se integrují do (a pozměňují) světové ekonomiky různými způsoby -- se neomezují jen na kritiku stávajícího systému, tedy např. více čí méně diplomaticky vyjádřenou kritiku USA a (zne)užívání pozice amerického dolaru. Tyto země už se dostaly na vyšší level a kromě radikální reformy Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky, jejichž hlasovací kvóty odrážejí spíše výsledky druhé světové války, než současnost, navrhují i vlastní alternativní struktury. V tom už se ukazuje síla: nejen kritika stávajícího a schopnost vynutit si změny, ale také tvorba odlišných struktur. Podobně postupovala Venezuela a Brazílie při vytváření koncepce Banky jihu.

    O dědictví Margaret Thatcherové na rozdíl od pana Urbana z osobní britské zkušenosti

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    čas čtení 11 minut

    Pan Urban je v hodnocení Margaret Thatcherové dojemný teoretik. Z jeho článku je zjevné, že o životě v Británii neví nic. Potíž je, že jeho - naprosto legitimním - úvahám chybí osobní zkušenost života v Británii. Jeho text působí logicky, jenže problém je, že lidé se logicky nechovají.

    Žiju a pracuju v Británii už skoro pětatřicet let a mohu svědčit, že zdánlivě logické námitky pana Urbana vůči kritice Margaret Thatcherové jsou úplně mimo, ale zároveň musím přiznat, že nerozumím tomu, proč se především v Británii natolik uchytily autoritářské metody této značně psychopatické paní. Musím zároveň zdůraznit, že ačkoliv se Thatcherová - podle svědectví všech - vyznačovala extremní netolerancí a agresivitou (právě proto byla schopna prosazovat své názory), její vlastní politika byla v době její vlády relativně mírná.

    Polovojenské autoritářské kontroly, vládu hloupých podnikatelských manažerů nad všemi sférami života, centralizaci země, čtyři miliony policejních kamer v ulicích, tresty za fotografování na veřejných místech, zákaz veřejných demonstrací, to všechno prosadili až následovníci Thatcherové, především Tony Blair.

    Thatcherová pouze přinesla sémě něčeho, co začalo růst a kvést až po jejím odchodu z politiky: všeobecné prosazení principu ostrých loktů a vládu sociopatů na všech úrovních. Britské univerzity začaly být likvidovány papírovacím terorem a manažerskou diktaturou dlouho po odchodu Thatcherové do důchodu, i když principy nového systému - KPIs - ničivé "Key Performance Indicators", jimiž je nyní podle hrubého hodnocení excelových tabulek evaluován každý zaměstnanec státní správy - principy převzaté z USA koncem osmdesátých let, začaly ničit státní a polostátní instituce v Británii teprve až za Blaira a dalších.

    K tomu: "New York Review of Books: Britské univerzity v ohrožení - Byl zaveden ničivý manažerský systém, jemuž se asi neubrání ani vysoké školy v ČR" ZDE

    Bylo skutečně nutné, aby rektoři britských univerzit, včetně rektora univerzity v Glasgow, začali dostávat plat ve výši devíti milionů korun ročně, což způsobuje, že si o sobě začali myslet, že jsou to nadlidi, kteří už nemusejí poslouchat normální smrtelníky, takže dělají při rozhodování chyby? Bylo skutečně nutné, aby byly VEŠKERÉ SFÉRY ŽIVOTA podřízeny opravdu primitivnímu manažerskému principu?

    S kolegy odborníky na středovýchodní Evropu a na bývalý komunistický blok jen zíráme a nevěříme vlastním očím. Britové, kteří samozřejmě o životě za komunismu nevědí naprosto nic, podvědomě napodobují totalitní komunistické praktiky, od udávání, přes komplexní hodnocení, až po přidržování se doporučované ideologie. Smutný pohled je i na britské kolegy, kteří se hrbí a podlézají mocným úplně stejně, jak to činili během čistek v pookupační kocovině v letech 1969-1970 Čechoslováci.

    Je to skoro mystická věc: jakoby to dokazovalo, že lidé mají v sobě vrozenou tendenci k totalitě a poté, co se totalitní systém rozložil ve východní Evropě, jeho rysy (zatím mírnější, ale přesto velmi znepokojující) se začaly objevovat v Británii. Nadšení, s nímž mnozí Britové napodobují v tomto smyslu totalitní komunismus, je mi nepochopitelný. A zárodek toho všeho je autoritářství, které zavedla do země Thatcherová a mnoha lidem se zalíbilo: ukázalo se totiž, podle jejího příkladu, že chováte-li se agresivně jako sociopat, můžete vylézt po hřbetech jiných lidí k velkému bohatství. Musíte jen být absolutně bez skrupulí.

    Toto je dědictví Margaret Thatcherové. Svědčím o tom z osobní zkušenosti.

    Dovoluji si zde citovat článek, který jsem publikoval před třemi nedělemi v týdeníku Literární noviny. Napsal jsem ho v neděli 14. dubna ve Vídni.

    PŘÍPAD THATCHEROVÁ:

    Čarodějnice zemřela. A kritici jí staví pomníky

    7. 5. 2013 / Pavel Urban

    čas čtení 3 minuty

    Margaret Thatcherová zemřela a emoce mají pré. Někteří ji nekriticky obdivují, jiní nenávidí až za hrob. Britské listy dávají slovo především těm, kteří vypočítávají, do jakého srabu železná lady Británii dostala.

    Uplynulo už více než dvacet let ode dne, kdy železná lady odstoupila a vrátila vládu do rukou rodem a duchem povolaných lépe, než jsou dcery hokynářů. Dvacet let je dost dlouhá doba, aby její nástupci napravili, co se napravit dalo.

    Kupodivu se o to vůbec nepokusili a pokračovali v nastoupeném kurzu. Pokud mohu soudit, labouristické vlády po Thatcherové měly k její politice blíže, než konzervativní vlády před Thatcherovou. Úspěch, jaký se v politice hned tak nevidí.

    Britský koloniální gulag na stránkách IDnes a drsný rasismus jejích čtenářů

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    čas čtení 3 minuty

    Přibližně čtyřiadvacet hodin poté, co Britské listy přinesly v češtině informaci o tom, že v padesátých letech Britové mučili a vraždili osoby, vězněné ve svém koloniálním gulagu, který se nijak nelišil od Stalinových koncentračních táborů, a budou nyní za to zřejmě muset platit odškodné desetitisícům poškozených osob, informoval o téže věci konečně i server IDnes. Pozoruhodná je diskuse pod tímto článkem, která ukazuje, jaký póvl (s odpuštěním) tvoří čtenářskou obec tohoto deníku. Jsou to lidé, kterým by to vraždění zjevně vůbec nevadilo. Silný rasismus výroků v diskusi je zjevný a je šokující. Pozoruhodné je, že editor diskusních příspěvků neuznal za vhodné, že by TAKOVÉTO výroky na fórech slušných novin neměly být - jistě podle českého zákona zosobňují trestné činy rasismu a vyvolávání nenávisti vůči společenské skupině:

    Paul Krugman a jeho boj proti vládním škrtům

    7. 5. 2013

    čas čtení 4 minuty

    Ekonom Paul Krugman má nyní na Twitteru víc než milion "followers", osob, kteří čtou jeho texty. Je to proto, že tento držitel Nobelovy ceny bojuje proti konvenčnímu přesvědčení, že vládní škrty povedou k hospodářskému oživení. Od chvíle, kdy zkolabovala začátkem finanční krize americká banka Lehman Brothers, zdálo se, že proti zastáncům škrtů ve Washingtonu, v Bruselu a na londýnském ministerstvu financí bojují jen Krugman, jiný Američan Joseph Stiglitz a newyorský profesor Nouriel Roubini. Roubini předpověděl krach globálního finančního systému.

    Čtyři roky po vzniku finanční krize jsou vládní škrty dnes zpochybňovány všude, především proto, že většina zemí, která škrty realizuje, se dostala do hospodářské deprese a jejich ekonomika neroste.

    Karl de Gucht, Evropský komisař pro obchod

    Zrušení tarifů mezi EU a USA "zvýší příjem každé čtyřčlenné rodiny v EU o 14 000 Kč ročně"

    7. 5. 2013

    čas čtení < 1 minuta

    Karl de Gucht, evropský komisař pro obchod, v současné době vyjednává zrušení veškerých obchodních tarifů, které brání obchodu mezi EU a USA. Pro britskou vládu je to nejvyšší prioritou. Pokud bude dohoda úspěšně uzavřena, mělo by to znamenat zvýšení příjmů každé evropské čtyřčlenné rodiny o 14 000 Kč ročně a posílilo by to růst HDP o 0,5 procenta ročně. Povede to také prý k vzniku statisíců nových pracovních příležitostí. Evropští euroskeptici, včetně britských, by se podle de Guchta měli informovat o faktech a o tom, co se skutečně dnes děje v Evropské unii.

    "Evropská unie není o škrtech - dáváme důraz na strukturní úspory a na investice," zdůraznil Gucht. Tvrdil, že strukturní škrty však musejí být provedeny.

    Podrobnosti v angličtině ZDE

    Podřízení mosteckého politika pokutují kritického občana

    6. 5. 2013 / Radek Mikula

    čas čtení 3 minuty

    Domnívám se, že je na místě zveřejnit informaci o právním sporu, který prostřednictvím některých veřejných institucí vedu s náměstkem primátora města Mostu a místním představitelem ČSSD na Mostecku Karlem Novotným.

    Začátkem listopadu loňského roku K. Novotný zveřejnil na dvou serverech svůj článek o demonstraci za prolomení limitů těžby uhlí. V něm použil formulaci:

    PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

    Hospodaření OSBL za únor 2013

    19. 3. 2013

    čas čtení 2 minuty

    V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

    4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

    Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

    Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

    34653