Izrael a Gaza: hrozba další humanitární katastrofy
30. 5. 2026
Zatímco Donald Trump usiluje o mír s Íránem, vláda Benjamina Netanjahua jinde eskaluje napětí – a Evropa nečinně přihlíží, varuje deník Guardian ve svém redakčním komentáři
„Udělá všechno, co po něm budu chtít,“ řekl Donald Trump, když hovořil o svých jednáních s Benjaminem Netanjahuem ohledně jejich nelegální války proti Íránu. Americký prezident v pátek uvedl, že se chystá učinit konečné rozhodnutí ohledně jakési dohody s Teheránem. Jako hlavní spojenec, finančník a dodavatel zbraní pro Izrael mohou USA izraelského premiéra udržet na uzdě. Ale s rukama svázanýma ohledně Íránu se Netanjahu zdá být odhodlán znovu rozpoutat válku jinde. Brutální eskalace Izraele v Libanonu může být pokusem získat půdu pod nohama, dokud to jde, nebo snad destabilizovat mírovou iniciativu s Íránem. Vyhlídky pro Gazu jsou ještě ponuřejší.
Zatímco Trump hovoří o nové mírové dohodě na Blízkém východě, Netanjahu ničí Trumpovo poslední úsilí. Izrael tento týden zabil dalšího vojenského velitele Hamásu, ale tato válka selhala ve svém deklarovaném cíli zničit tuto skupinu, zatímco přináší nevýslovné utrpení civilistům. Izraelské síly se rozšířily daleko za polovinu území, které se zavázaly obsadit, útočí na Palestince v neurčené zóně kolem svých pozic a provádějí letecké údery hlouběji do Gazy. Přesto Nickolay Mladenov, šéf diplomacie v Trumpem jmenované Radě pro mír, z blokování údajného příměří obvinil Hamás. Nyní Netanjahu říká, že nařídil armádě, aby převzala kontrolu nad 70 % Gazy. To by donutilo více než 2 miliony Palestinců do méně než třetiny území, které bylo již tak přeplněné.
Mezitím jeho ministr obrany, Israel Katz, znovu potvrdil záměr Izraele vyhnat Palestince z Gazy. Nazývá to „dobrovolnou migrací“. Pokud však lidé odcházejí, protože jejich domovy a základní infrastruktura leží v troskách, zoufale chybí jídlo a léky a jsou nadále vystaveni vojenským útokům, nejde o dobrovolný odchod: jde o etnické čistky. Volba mezi humanitární katastrofou způsobenou člověkem a exilem není žádnou volbou.
Netanjahu a jeho koaliční partneři s napětím sledují průzkumy izraelského veřejného mínění před říjnovými volbami. Bylo by naivní domnívat se, že jejich výroky nesouvisí s úsilím o získání domácí politické podpory. Vzhledem k devastaci v Gaze a izraelskému porušování podmínek příměří by však bylo naivní považovat je za pouhou rétoriku. Taková prohlášení o záměru by také nikdy neměla být přijatelná.
Kde je však reakce? Oprávněné mezinárodní pobouření nad zacházením s západními aktivisty v flotile do Gazy ze strany Itamara Ben-Gvira, ministra pro národní bezpečnost z krajní pravice, je v groteskním kontrastu s mlčením ohledně sexuálníhoi zneužívání a týrání palestinských zadržených. V pátek si izraelský velvyslanec při OSN stěžoval, že Izrael byl zařazen na černou listinu aktérů, u nichž existuje věrohodné podezření ze sexuálního násilí v konfliktních zónách. (Hamas byl na seznam zařazen loni po zvěrstvech ze 7. října 2023.)
Podobná propast existuje mezi rozhořčením po tom, co Rusko tento týden zasáhlo rumunský bytový dům, a mlčením ohledně útoků v Gaze – kde mezi zabitými v první den svátku Íd al-Adhá bylo i pět dětí. Německo vyjádřilo „znepokojení“ nad rozšiřováním izraelské vojenské kontroly v Gaze, ale Izrael zůstává netečný vůči bezzubé kritice. Evropské vlády, které mají nad Ruskem jen malý vliv, by mohly vyvinout skutečný tlak na svého spojence a obchodního partnera Izrael.
Pokud chce být Donald Trump zapamatován jako mírotvůrce – což je vzhledem k jeho dosavadním činům sice nepravděpodobné –, měl by zajistit, aby Izrael dodržoval jeho plán pro Gazu, aby Palestinci mohli žít v míru a aby začala obnova. Pokud Evropa věří ve své časté odvolávání se na řád založený na pravidlech a morální slušnost, musí využít svého vlivu na Izrael a ukončit svou spoluúčast na těchto zločinech.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse