Iniciativa vznikla po sérii hybridních útoků v Evropě, z nichž místní úřady podezřívají ruskou vojenskou rozvědku. Začátkem září Německo obvinilo GRU z přípravy sabotáže pomocí dronů s výbušninami na lipském letišti. Oleg L. byl zadržen, přičemž podle německých bezpečnostních složek je přímo spojen se specifikovanou strukturou Ministerstva obrany Ruské federace.

Na oplátku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že pokus o sabotáž v Lipsku "představuje novou fázi eskalace na evropské půdě" ze strany Ruska. Označila incident za součást série stále nebezpečnějších incidentů, včetně porušení vzdušného prostoru, narušení letišť kvůli dronům a zásahů kritické infrastruktury. V této souvislosti von der Leyen zdůraznila, že EU bude nadále podporovat Ukrajinu a zvyšovat sankční tlak na Rusko.

29. září estonský ministr zahraničí Margus Tsakhna uvedl, že podle Vnitřní bezpečnostní služby země bylo žhářství v podniku Milrem Robotics v Tallinnu sabotáží spáchanou na příkaz ruských speciálních služeb. Společnost vyrábí robotické pozemní systémy, včetně pro Ukrajinu.

Západní zpravodajské zdroje dříve sdělily deníku The Telegraph, že Rusko zahájilo "vlnu útoků" v Evropě, vypočítanou tak, aby jejich rozsah zůstal pod hranicí, po níž by NATO mohlo uplatnit článek 5 své kolektivní obranné charty. Mezi takovou sabotáž patří kromě žhářství továrny v Estonsku, které zdroje označily požár v továrně na drony v České republice v březnu, pokus o zapálení továrny vyrábějící radiofrekvenční skenery pro Ukrajinu v Litvě a výbuchy v muničních továrnách v Bulharsku a Itálii v srpnu.

Podle komentátorů publikace Rusko za tímto účelem verbuje členy místních gangů, převážně prostřednictvím poslů, a platí jim za sabotáž kryptoměnami.