30396

Proč a jak se v České republice zabývat Spojenými státy

České probuzení z amerického snu

30. 5. 2019 / Kryštof Kozák

čas čtení 557 minut

Na začátku devadesátých let 20. století nebylo vůbec těžké být fascinován Amerikou. Jednak na ní spočívala aureola vítězství ve studené válce i v Kuvajtu, jednak představovala v porovnání s komunistickým režimem model otevřenější, transparentnější a spravedlivější společnosti, ve které měli všichni šanci na úspěch. Zaujala mne tehdy především připravovaná dohoda NAFTA, respektive její potenciál pro vyproštění Mexika z korupce a chudoby, což mně přišlo jako zajímavá alternativa programů Evropské unie pro střední a východní Evropu. Už při podrobnějším studiu NAFTA se však ukázalo, že obraz USA je mnohem komplikovanější a občas i temnější, než se mohlo z Prahy 90. let zdát.

Vzkaz koalice Babiš-Zeman-Kubera a PPF: Huawei je v pohodě

Výsledky českých eurovoleb vám demokraticky ukradneme

30. 5. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 6 minut

Výsledky eurovoleb ukazují, že většina českého elektorátu preferuje strany snažící se alespoň prezentovat demokraticky a vycházet z premisy jednotné Evropské unie. To je nepochybně dobrá zpráva. Ta horší je, že demagogie nacionálního populismu nezmizí a navíc už se nebude na pomyslném marketingovém „trhu“ pro voliče prodávat jenom v jasně označených obalech. Už samotné personální obsazení postů českých europoslanců totiž vyvolává otázky o skutečných motivech a názorech nově zvolených představitelů.

Rozhovor Britských listů 220. Petr Pithart o ohrožení demokracie. "Netušil jsem tu sílu minulosti"

24. 5. 2019

čas čtení 1 minuta


Former Czech PM Petr Pithart speaks about danger to democracy. "I did not know that the impact of the past is so powerful!"

(For English, scroll below)

V době voleb do Evropského parlamentu hovoří Bohumil Kartous s Petrem Pithartem, bývalým premiérem České republiky i bývalým předsedou Senátu o varovném ústupu středoevropských zemí od liberální demokracie. Je to snad proto, že iluze po pádu komunismu před třiceti lety byly příliš silné a nyní zažíváme deziluzi a propad? Jenže skončíme nakonec v koncentrácích? Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 24. května 2019.

Britské listy presenter Bohumil Kartous talks to the former Czech Prime Minister Petr Pithart about the current worrying move of the East Central European post-communist countries away from liberal democracy. Is this happening perhaps because the illusions about the glorious capitalist future, which spread around Central and Eastern Europe after the fall of communism, were too unrealistic and what inevitably had to follow was disillusionment and collapse? The interview was broadcast by the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 24th May, 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Tvrzení, že se ve Švédsku šikanují děti, které odmítají demonstrovat proti globálnímu oteplování, je nesmysl

30. 5. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Na jednom českém neseriozním serveru vyšel článek, tvrdící, že prý kdo ve Švédsku ve škole nestávkuje proti globálnímu oteplování, je vystaven šikaně. Zdrojem článku byl pochybný švédský web Det Goda Samhället, něco jako české Parlamentní listy. Článek převzaly pochybné britské noviny Daily Mail, které si vymýšlejí blbosti, natolik, že je dokonce i Wikipedie vyloučila jako důvěryhodný zdroj - odmítá je uvádět v odkazech.



Jiří Pallas, žijící ve Švédsku, nám k tomuto nesmyslu napsal:

1. Děti ve škole ve Švédsku za neúčast (když stávkují) dostávají neomluvené hodiny, nikdo je na demonstrace nenutí (to mám od vnuků 12 let), ověřit lze jistě i obecně.

2. Pokud chce učitel / učitelka, aby někdo vysvětlil svůj nějaký názor, je to zcela v pořádku.

3. Jestli bylo dítě za názor šikanované, je to individuální pocit, těžko soudit, ale šikana mezi dětmi ve škole se vyskytuje všude na světě.

4. Jediný sporný bod je komunikace mezi rodičem a ředitelem školy, z té však známe pouze verzi jedné strany a pouze přeneseně.
 

Proč jsou evropští komisaři jen úředníci a proč potřebujeme evropskou federaci

30. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Tuto dobu, totiž tahanice ohledně sestavování Evropské komise, by si měli Češi pořádně vrýt do paměti. Komisi skládají vrcholní politici národních států. Nespadla z nebe, nerozhodují o ní žádní úředníci. A pokud jsou komisaři jen úředníky, oněmi nenáviděnými „byrokraty z Bruselu“, pak právě proto, že národní politici nechtějí, aby nad nimi byl někdo politicky mocnější. Mají to být úředníci, kteří poslouchají národní státy.

30397

Brexit Airways

30. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

Nová obrazová rubrika Britských listů pod názvem Daily Fail. 

Pro stoupence czexitu: Výroba automobilů v Británii v dubnu kvůli brexitu poklesla o 44,5 procent

30. 5. 2019

čas čtení 2 minuty


Výroba automobilů v Británii letos v dubnu poklesla téměř o polovinu, protože se automobilky připravovaly na brexit, k němuž mělo dojít 31. března- Způsobilo to podle mluvčích automobilového průmyslu "neuvěřitelné škody".

Společnost výrobců a prodejců automobilů (SMMT) charakterizovala jako "pozoruhodnou" skutečnost, že v Británii bylo v dubnu 2019 vyrobeno jen 70 971 automobilů, zatímco v dubnu 2018 jich bylo vyrobeno 127 970. Jde o pokles o 44,5 procent.

Milion chvilek v Přibyslavi

30. 5. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

Jeden z projevů v obci Přibyslav u příležitosti celostátních protestů svolávaných spolkem Milion chvilek pro demokracii.

Sousedé, přátelé, rodáci a drazí příbuzní,

Přibyslav je nejenom krásné město, ale v mnoha ohledech především krásné místo pro život. Přibyslaváci se mají lépe než většina obyvatel naší planety. Kdyby tu stál Andrej Babiš, tak by Vám možná řekl, že „se Přibyslavákům daří výborně, mají nízkou nezaměstnanost a životní úroveň stále roste“ (– a v duchu by si možná řekl „hlavně kupujte Kostelecké uzeniny, dalo to pořádnou práci dotáhnout tuhle fabriku do bankrotu, aby ji můj Agrofert mohl znovu postavit na nohy“).



Robert Mueller popřel, že je Donald Trump nevinen

30. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

 

Mimořádný vyšetřovatel Robert Mueller ve středu posílil požadavky na Trumpův impeachment. Porušil své dvouleté mlčení a veřejně popřel, že by Trump nespáchal žádný trestný čin.

Mnoho pozorovatelů interpretuje jeho sedmiminutové prohlášení jako výzvu, aby Kongres proti Trumpovi zasáhl.

Robert Mueller:

"Během našeho vyšetřování jsem nemluvil na veřejnosti. Mluvím dnes, protože naše vyšetřování skončilo. Ministr spravedlnosti zprávu o našem vyšetřování skoro celou zveřejnil. Oficiálně uzavíráme úřad mimořádného vyšetřovatele a já také odcházím z ministerstva spravedlnosti  a vracím se do soukromého života. Příkaz, v jehož důsledku jsem byl jmenován mimořádným vyšetřovatele, nám dal pravomoc vyšetřovat činy, které by mohly vyšetřování bránit. To vyšetřování jsme provedli a úřad prozatímního ministra spravedlnosti jsme průběžně informovali o průběhu naší práce. A jak bylo vysvětleno ve zprávě po tomto vyšetřování, kdybychom bývali přesvědčeni, že pan prezident zjevně žádný trestný čin nespáchal, bývali bychom to řekli. Neučinili jsme však rozhodnutí, zda pan prezident trestný čin spáchal. Úvod k druhému svazku naší zprávy toto rozhodnutí vysvětluje. Vysvětluje, že podle dlouhodobé politické strategie ministerstva, prezident nemůže být obžalován z federálního trestného činu, pokud zastává úřad. To je protiústavní. I kdyby bylo obvinění zapečetěno a skryto před zraky veřejnosti, i to je zakázáno. Úřad mimořádného vyšetřovatele je součástí ministerstva spravedlnosti a podle předpisů musel dodržovat politickou strategii ministerstva spravedlnosti. Obvinit pana prezidenta z trestného činu proto nebylo alternativou, o níž bychom bývali mohli uvažovat."



Zpráva mimořádného vyšetřovatele, která má 448 stran, nezjistila kriminální spiknutí mezi Trumpovou předvolební kampaní a Ruskem. Identifikovala však 10 incidentů, kdy se Trump pokusil bránit průběhu spravedlnosti, například propuštěním ředitele FBI. Zpráva však Trumpa neobvinila z trestného činu.

Muellerovo středeční prohlášení je v rozporu s Trumpovým tvrzením, že Muellerova zpráva ho "naprosto očistila" i s odvážným argumentem ministra spravedlnosti Williama Barra, že Muellerovo rozhodnutí nebylo založeno na politické strategii ministerstva spravedlnosti.

Mnozí interpretovali Muellerovo veřejné vystoupení jako jasný poukaz na to, že zatímco jeho ruce byly svázány politickou strategií ministerstva spravedlnosti, ruce Kongresu svázány nejsou. Několik demokratických kandidátů na prezidenta požaduje, aby byl Trump impeachmentem zbaven moci i funkce.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Groteska kolem pana Staňka

29. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Ministr kultury Staněk podal demisi, kterou podat nechtěl. Přinutilo ho k ní vedení jeho vlastní strany. Prezident Zeman takovou demisi nemusel přijmout. A asi ani nepotřeboval, aby za ním přišel orodovat šéf komunistů, jehož strana ovšem není ve vládě, aby tu demisi panu Staňkovi rozmluvil. Jistě nebylo zapotřebí dlouhého přemlouvání.

Chcete znát Babišův osud? Sledujte Lidový dům

29. 5. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Květnové volby vymazaly z Evropského parlamentu to, co ještě zbylo z ČSSD. I těm nejzaslepenějším příznivcům koalice s Babišem je nyní jasné, že pokud nic nepodniknou, příští parlamentní volby v ČR mohou znamenat i domácí pád mezi mimoparlamentní politické subjekty.

V Izraeli se budou konat nové volby

30. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

Izraelský parlament hlasoval pro své rozpuštění poté, co se Benjaminu Netanyahuovi nepodařilo utvořit vládu. Znamená to, že se budou konat nové všeobecné volby. Poslední volby se konaly v Izraeli před měsícem. Nové volby se budou konat 17. září.

Rozhovory o utvoření koalice se rozložily poté, co bývalý ultrapravicový ministr obrany Avigdor Lieberman, někdejší Netanjahuův spojenec, ale nyní soupeř, odmítl premiéra podpořit.

Netanjahu potřeboval podporu od Liebermanovy ultranacionalistické strany Yisrael Beiteinu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Íránský prezident se nebrání dialogu s USA

30. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu během zasedání vlády oznámil, že „cesta není uzavřena“, pokud Bílý dům bude chtít s Íránem vyjednávat a pokud se bude chtít vrátit k jaderné dohodě mezi Teheránem a světovými mocnostmi (JCPOA). Ačkoli Rúhání explicitně Spojené státy nezmínil, uvedl, že je otevřený dialogu, jestliže (oni) zruší kruté sankce a vrátí se k jednacímu stolu, který opustili.

Íránský prezident tato slova pronesl v době, kdy napětí mezi teheránským režimem a Spojenými státy nepolevuje. Poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton Írán obvinil z útoků na ropné tankery ve výsostných vodách Spojených arabských emirátů, k nimž došlo tento měsíc. Bolton však svá obvinění nepodepřel žádnými důkazy.

Blízkovýchodní expert Juan Cole se domnívá, že jediným východiskem z krize je návrat Spojených států k JCPOA, kterou mnozí pozorovatelé považovali za záruku stability na Blízkém východě. 

Více informací v angličtině ZDE a ZDE a ZDE

Brazilská vláda zintenzivnila destrukci amazonského deštného pralesa

30. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

Brazilské environmentální skupiny varují, že deforestace amazonského deštného pralesa se za posledních devět měsíců zvýšila o 20 procent. Experti soudí, že těžba dřeva a činnost s ní spojená je primární příčinou rozsáhlého odlesňování.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro a jeho ministr životního prostředí usilovně pracují na tom, aby byla Amazonie otevřena velkému agrobyznysu, potažmo intenzivnější těžbě dřeva a nerostů, zatímco dochází k pošlapávání práv domorodých etnik.

Osm bývalých brazilských ministrů životního prostředí zkraje tohoto měsíce varovalo, že Bolsonarova vláda zcela systematicky ničí tradiční environmentální agendu brazilských vlád. Jeden z nich se nechal slyšet, že Bolsonaro je "likvidátorem budoucnosti“.

Zdroj v angličtině ZDE

Aktivistovi hrozí až 20 let vězení za pomoc migrantům

30. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Arizonský humanitární aktivista a dobrovolník Scott Warren stanul ve středu před soudem kvůli tomu, že dvěma migrantům bez dokumentů poskytl pitnou vodu, jídlo, čisté šaty a lůžko. Kdyby byl muž usvědčen, mohl by za mřížemi strávit až dvacet let.

Warren, který pracuje pro organizaci No More Deaths, se měl podle obžaloby dopustit těžkého zločinu, když údajně „ukrýval“ nezdokumentované migranty. No More Deaths a další humanitární skupiny už roky pomáhají přežít lidem, kteří se pokoušejí překročit nehostinnou americko-mexickou hranici.

Warren byl zatčen jen několik hodin poté, co No More Deaths zveřejnila zprávu, která popisuje, jak agenti americké pohraniční stráže záměrně zničili zásoby více než tří tisíců galonů vody (zhruba 14 tisíc litrů) určené pro migranty. Organizace také publikovala video, jež zachycuje pohraniční agenty, jak vyhazují vodu do pouště.

Policie vtrhla do Warrenova domu, kde nalezla dvě osoby bez dokladů. Amnesty International a další lidskoprávní skupiny nyní volají po tom, aby byla žaloba proti aktivistovi stažena.

Bližší informace v angličtině ZDE

Kdo potřebuje ultrapravici…

30. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta

Strany - a to dokonce i levicové strany - v Evropě vytvářejí konsenzus, že je okolo Evropy nutné postavit pevnost, aby se sem nemohli dostat migranti. Takže si musíte položit otázku: Kdo potřebuje ultrapravici, když za ni dělají práci liberálové? ptá se na Twitteru člen hnutí DiEM25 David Adler.



Magid Magid: "Imigranti dělají Británii velkou!"

29. 5. 2019

čas čtení 1 minuta




Magid Magid, nar. 26. června 1989, je britsko-somálský aktivista a politik, který byl primátorem severoanglického Sheffieldu od května 2018 do května 2019. Jeho jmenování vyvolalo podstatný zájem médií, protože je to první Somálec, a nejmladší, a první radní za Stranu zelených, který se stal sheffieldským primátorem. V květnu 2019 byl Magid Magid zvolen do Evropského parlamentu jako europoslanec Strany zelených za severoanglický region Yorkshire a Humber.

Magid Magid se narodil v Somalilandu v Somálsku a přišel do Británie r. 1994 v pěti letech jako dětský uprchlík. Vyrostl v Sheffieldu a vystudoval akvatickou biologii na univerzitě v Hull, kde byl zvolen předsedou tamější studentské unie. Pracoval v oboru digitálního marketingu a v roce 2016 byl zvolen v Sheffieldu radním za Stranu zelených. V letech 2017-2018 působil jako náměstek sheffieldského primátora. Zároveň se účastnil televizní reality show Hunted.

Po svém zvolení europoslancem Magid Magid kritizoval ultrapravicové politiky, jako je Matteo Salvini a Nigel Farage a zdůraznil, že jejich rétorika je "každodenním vyhlášením války míru v Evropě".

Ve výše uvedeném videu sleduje deník Guardian Magid Magidovu předvolební kampaň pro evropské volby.

Podrobnosti v angličtině ZDE


Pět poučení z evropských voleb

29. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Jestliže evropské volby bývávaly nudnou záležitostí, v roce 2019 to neplatí, napsal Dalibor Roháč. Kromě zjevného - fragmentace evropské politiky, solidní, ale ne dominantní pozice ultrapravice a stále zelenější levice - se z víkendového hlasování vynořila pětice lekcí.

 16388

Mueller vypracoval žalobu proti Trumpovi pro trestné činy bránění průběhu spravedlnosti

29. 5. 2019

čas čtení 3 minuty



Michael Wollf, autor knihy Fire and Fury (Palba a zuřivost, 2018) o šílených poměrech v Bílém domě, vydává 4. června její pokračování pod názvem Siege: Trump under Fire (Obklíčení: Trump pod palbou), v níž tvrdí, že mimořádný vyšetřovatel Robert Mueller vypracoval trojnásobnou žalobu proti Donaldu Trumpovi za bránění průběhu spravedlnosti, ale nakonec ji odložil.

Wollf v knize konstatuje, že jeho tvrzení jsou založena na "interních dokumentech, které jsem dostal od zdrojů blízkých úřadu mimořádného vyšetřovatele". Muellerův mluvčí Peter Carr však jejich existenci popřel.

Globální oteplování vážně ohrožuje západoevropskou ultrapravici

29. 5. 2019

čas čtení 3 minuty



Po nynějších volbách do Evropského parlamentu zůstává ultrapravice zcela marginální, píše Washington Post. Je to jednak v důsledku výrazného úspěchu liberálních, proevropských stran a také v důsledku dramatického nárůstu volební podpory pro zelené. Pravděpodobná aliance mezi liberály a zelenými bude znamenat, že agenta EU  bude ještě silněji protikladná vůči plánům euroskeptiků, o nichž se většinou píše v médiích.

Zelení zaznamenali obrovské volební zisky. V Německu se stali druhou volebně nejúspěšnější stranou a zaznamenali zisky i po celé severní Evropě a částečně i v západní Evropě.

Neuvěřitelné! "Budu v Evropském parlamentě podporovat Kaczyńského a Orbána," říká Saša Vondra, nově zvolený europoslanec za ODS

28. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta



"Jsem konzervativec, a tak budu podporovat své kolegy konzervativce Kaczyńského a Orbána. Jsou to absolutně normální konzervativci a nechápu, proč jsou peskováni. Je zjevné, že soudci by chtěli vládnout Polsku sami. Pocházím z lidskoprávního prostředí a nevidím v Polsku žádné brutální porušování lidských práv."

Unbelievable! "I will support Orbán and Kaczyński in the European Parliament," says a newly elected Czech euro MP

28. 5. 2019

čas čtení < 1 minuta



"I am a conservative, and so I will defend my fellow conservatives Kaczyński and Orbán. They are absolutely normal conservatives and I do not understand why they are being criticised. It is obvious that in Poland judges would like to govern the country on their own. I come from the human rights environment and I certainly do not see any brutal human rights infringements in Poland," says Saša Vondra, a newly elected euro MP for the Czech conservative Civic Democratic Party on Czech TV. 

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Pondělní výpadek Britských listů

21. 5. 2019

čas čtení 4 minuty

 

Pondělní téměř celodenní výpadek Britských listů byl nepřímo způsoben finančními problémy. Vzhledem k tomu, že od čtenářů v současné době nedostáváme dostatečné množství příspěvků na provoz, nejsme schopni hradit náklady na technický provoz serveru a na spotřebu elektřiny serveru, která je v důsledku relativně velké čtenosti relativně velká. Mělo to včera nepřímé technické dopady, které se podařilo odstranit až s nejvyšším úsilím po mnoha hodinách práce.

Jsme velmi vděčni čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, avšak v současnosti je to kolem 40 000 Kč měsíčně, kdežto výdaje jsou každý měsíc kolem 80 000 a v některých měsících v důsledku nepředvídaných nákladů stoupnou na 100 000. Uznáte, že v takové situaci nemají Britské listy zrovna dlouhodobé výhledy.

Dívám se na to docela pesimisticky. Je paradoxní, že v době, kdy se Evropa, a zejména střední Evropa, propadá do temnoty a je z mnoha důvodů vážně ohrožena demokracie, drtivá většina českých občanů se nechá manipulovat nesmysly, jaké například předvolebně šíří Andrej Babiš o imigrantech a uprchlících   (odborníci systematicky poukazují, že tam, kde jsou migranti, dochází k výraznému ekonomickému rozvoji, vyplývá to zajímavě například z podrobných amerických studií daňových přiznání občanů v jednotlivých místech USA -  podívejte se například na knihu datového analytika New York Times Sethe Stephense-Dawidowitze Everybody lies, obsahuje k této věci nesmírně zajímavé údaje, ke knize se vrátíme recenzí -  ČR a střední Evropa obecně už nyní zápolí v důsledku blokace migrantů a v důsledku stárnutí s ekonomickými problémy).

Jak varuje organizace Avaaz, Dezinformace jsou proměňovány ve zbraně používané proti nám!  Je paradoxní, že přestože to lidem škodí, nechávají se ovlivňovat především dezinformacemi a hlubinnou manipulací prostřednictvím vyvolávání emocí a strachu. Je ostudné, že namísto toho, aby politikové vystoupili a řekli:"Lidi, neblbněte", se cíleně snaží ku prospěchu svých krátkodobých zájmů těchto iracionálních emocí, založených na nesmyslech, zneužívat ve svůj prospěch. Nikdo nevystoupí jak Masaryk a neřekne lidem, jak co je. (Přestože se Babiš lživě stylizuje do pózy Masaryka a tzv. "novináři" mu to tisknou.)

Tak, jak píšu, vyhlídky jsou špatné. Racionálními a věcnými informacemi většinu lidí nepřesvědčíme - mají představu, že věci jsou jinak.

Publikujeme pravidelně apel, že potřebujeme zvýšit množství finančních příspěvků od čtenářů, obávám se, že většina lidí to prostě automaticky přeskočí. Ale je to vážné.

Pokud si myslíte, že jsou v této temnící situaci Britské listy důležité, prosíme, přispívejte na provoz BL menší finanční částkou. Pomozte nám vystoupit z bubliny kmenových čtenářů a šiřte naše informace mezi svůj okruh známých. Víme, že je to těžké: lidi prostě CHTĚJÍ dnes věřit blbostem.

Tak třeba se to nepodaří: Možná už pětadvacet let Britských listů stačilo. Existovaly paradoxně v době, kdy bylo mnoho co kritizovat, nicméně nebyla zdaleka tak děsivá a nebezpečná jako teď. Tak možná budou v této temnící se době racionální hlasy umlčeny.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jan Čulík
šéfredaktor



 

Macron chce přeorganizovat Evropský parlament

29. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve víkendových volbách do Evropského parlamentu zakusila porážku. Nebyla to však katastrofa a bude dál prosazovat jak proevropskou agendu, tak přeskupení stran v parlamentu.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Orbán: Vyhrál boj v Maďarsku, prohrál bitvu v Evropě. Jenže o co vlastně válčí?

29. 5. 2019

čas čtení 3 minuty

Jak dokazuje konflikt s Evropskou lidovou stranou a vyjádření politiků strany Fidesz před volbami, maďarský premiér Orbán doufal, že volby do Evropského parlamentu posílí antiimigrační politické síly v celé Evropě, což nakonec povede ke změně politiky Evropské komise. Nicméně je stále nejasné, co se stane, píše Péter Cseresnyés.

Evropské volby jako nesmělý budíček

28. 5. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Výsledky voleb do Evropského parlamentu nejsou zvlášť dramatické a v globálním kontextu jsou spíše obstojné (vzestup populistického nacionalismu v Latinské Americe nebo Indii): nenaplnily se totiž fantaskní predikce o nacionalistickém vzedmutí napříč evropským kontinentem ani obavy z ruského vměšování. Přestože krajní pravice posílila, o citelné ohrožení evropské integrace se dozajista nejedná, a to i díky jejím vnitřním ideologickým rozporům. Tuto novou politickou skutečnost vyvažuje vzestup proevropských sil, zejména zelených. Mnozí Evropané (i když je to kupodivu stále nízké číslo) konečně pochopili, že vedle tradičních témat a výzev, jako jsou ekonomika nebo bezpečnost, před nimi stojí zásadní globální hrozba, před níž není úniku. 

ODS, středopravice a piráti mají téměř 50 procent, Babiš přežívá jen kvůli likvidaci levice

27. 5. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut

Tyhle evropské volby byly velmi zajímavé a podle mne dopadly pro Evropskou unii a její další integraci dobře. Lidovci a socialisté ztratili celkem 75 křesel, liberálové a zelení získali navíc 57 křesel.

Propadly se také strany tzv. euroskeptické kolem britských toryů, kam patří i naše ODS, která nyní v této frakci bude muset hledat společnou notu s lidmi pana Kaczynského, a radikální levice. Kdybychom sečetli hlasy jasně proevropských, mainstreamových stran, tedy lidovci, socialisté, liberálové a zelení, tak nám vyjde číslo 506 z celkem 751 křesel v Evropském parlamentu. Tato většina je mnohem více prointegrační, než byla minulá většina. Naopak v táboru xenofobních, populistických a euroskeptických stran bude velmi zajímavé sledovat, jak spolu tyto strany budou vycházet po volbách v reálné politice, kdy už nemají motivaci předstírat jednotu.

Pro Tomia Okamuru

26. 5. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Upozornění: etno-nacionalistická totožnost je budována na základě vnímaného rozdílu a víry v nadřazenost/čistotu/křehkost domácí skupiny lidí. K udržování této iluze jsou vnější skupiny považovány za špinící, ničivé, podřadné, méněcenné, parazitické.


Německo, 1933.

- Nacista.

- Cože prosím? Vy jste mě právě zostudil jako nacistu?

- Ale vy jste nacista.

- To je neuvěřitelná drzost! Já jsem v NSDAP a v SS, ale to neznamená, že jsem nacista! Asi si taky myslíte, že jsem nějaký extremní pravičák, že?

- Co jste asi jiného?

- Jsem možná jen znepokojený občan, který se obává nadvlády cizinců. Ale já nejsem žádný pravičák! A v žádném případě nejsem žádný nacista!

- Hele, vy tam? Vypadám snad jako nacista?

- Ne, to bych neřekl.

- Tak vidíte. Ve vašich očích je asi i on nacista, že? Nacisti, nacisti, nacisti. Nacisti všude. Když vám dojdou argumenty, tak lidi začnete obviňovat z toho, že to jsou nacisti.

- To ale nemá nic společného s obviňováním.

- Pro vás je to velmi jednoduché. Jenom proto, že někdo nesdílí vaše mainstreamové názory, není to přece automaticky nacista!

- Ale nacisté už jsou mainstream. Nacionální socialisté jsou přece už u moci!

- No ano, zapomněl jsem. Pro vás jsou všichni nacisté. Vůdce je podle vás asi taky nacista, co?

- Ano !?

- Tak to stačí. Urážet našeho Vůdce.  Půjdete se mnou.

- Ale to je --

- Ano, ano, vím, vím. "Nacistické metody."
 

Britští konzervativci opustili myšlení a skálopevně věří jen svým vlastním lžím

26. 5. 2019

čas čtení 5 minut

Dnešní pravice je hnutí zbabělců - je to organizovaná lež, která není schopna si přiznat pravdu, nemluvě o tom, že by přiznali pravdu komukoliv jinému

Therese Mayové se nepodařilo přimět Evropskou unii, aby porušila své předpisy ve prospěch Británie, PROTOŽE NA TY CIZINCE DOST HLASITĚ NEKŘIČELA! Jakmile na ně budeme dost hlasitě řvát, Evropská unie se rozloží a my budem moci nadosmrti žít ve světě Borise Johnsona, v němž se vlk nažere a koza zůstane celá, píše Nick Cohen.

"Odejdeme z EU 31. října, s dohodou i bez dohody," tvrdí Johnson. "Nebude to problém," dodává Farage. "Hlasovali jsme pro odchod, nehlasovali jsme pro nějakou dohodu." Pravice nemá nic co říct ohledně pohraničních cel, která ničí automobilový a ocelářský průmysl a zcela likviduje vývoz britských zemědělských produktů. Nemá nic co říct o britském sektoru služeb, který tvoří 80 procent britské ekonomiky a pro nějž bude odchod z jednotného evropského trhu  nesmírně tvrdý, bude pro něj pádem do ohně.

Labouristé vyloučili ze strany Blairovu pravou ruku, známého protibrexitového aktivistu

28. 5. 2019

čas čtení 1 minuta



Podobně jako Konzervativní strana nedávno vyloučila z konzervativního poslaneckého klubu Michaela Heseltina za to, že v eurovolbách hlasoval pro liberální demokraty, protože ti na rozdíl od konzervativců zaujali jasně protibrexitový postoj, Labouristická strana nyní vyloučila ze stejných důvodů významného protibrexitového aktivistu, někdejšího tiskového mluvčího labouristického premiéra Alastaira Campbella za totéž. Ten totiž také přiznal v neděli v televizi, že hlasoval pro liberální demokraty jako pro jasně protibrexitovou stranu.

Převážná většina členů a aktivistů Labouristické strany je proti brexitu. Neostalinské vedení strany kolem Jeremyho Corbyna však zaujímá vůči brexitu obojaký postoj. To vedlo k drastickému propadu volební podpory pro labouristy v právě proběhlých eurovolbách.

V důsledku tohoto volebního debaklu labouristů sílí hlasy, že se musí Labouristická strana jasně definovat jako strana protibrexitová.

Paradoxně, namísto toho vedení strany právě vyloučila Alastaira Campbella, jednoho z nejznámějších protibrexitových aktivistů.

Campbell oznámil, že se bude soudně proti tomuto rozhodnutí bránit. Poukázal na případy jiných členů Labouristické strany, kteří nebyli vyloučeni, přestože hlasovali ve volbách pro jinou stranu, a upozornil i na to, že Tony Blair v době, kdy byl premiérem, odmítl tlak na to, aby z labouristického poslaneckého klubu vyloučil extremisty, jako je Jeremy Corbyn.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Ultrapravice v eurovolbách nevyhrála, politický střed Evropy přežil

28. 5. 2019

čas čtení 3 minuty



Všeobecné předpovědi, že Evropský parlament ovládne ultrapravice, se nepotvrdily, píše Natalie Nougayrède. K politické změně dochází a pravicový populismus nezmizel. Avšak o co jde především, je to, že v evropské politice vzniká nový pluralismus, včetně zelených a výrazného posílení liberálů. Přežití Evropské unie tím není ohroženo, naopak. Ani to nepovede k ochromení evropských institucí, i když tvorba koalice bude složitější.

Světové řeky jsou plné nebezpečné koncentrace antibiotik

28. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

Největší globální studie nalezla antibiotika ve dvou třetinách zkoumaných míst v 72 zemích světa


Znečištění antibiotiky je jedním z hlavních způsobů jak vzniká u bakterií odolnost vůči lékům zachraňujícím životy, takže tyto léky přestávají být efektivní. Šíření bakterií, odolných vůči antibiotikům, je globální zdravotnická krize, v důsledku níž by mohlo do roku 2050 zahynout 10 milionů lidí, varovala minulý měsíc OSN.

Eurovolby: V ČR skoro žádná změna, na Slovensku vítězí proevropská koalice, v Británii nejvíce lidí hlasovalo pro setrvání v EU

27. 5. 2019

čas čtení 4 minuty

Kenneth Roth, Human Rights Watch: Velké politické zisky pro dvě politická seskupení, která stála pevně proti ultrapravicové rétorice nesnášenlivosti - zelení a liberálové. Nezahrávali si s "lehkou verzí" ultrapravicové rétoriky" - tato strategie přizpůsobování se ultrapravici selhala:



Výsledky eurovoleb v ČR, počet europoslanců:

ANO: 6  (+2)  (21,18%)
ODS: 4  (+2)   (14,54%)
PIRÁTI 3       (13,95%)
STAN + TOP 09: 3 (-1) (11,65%)

KSČM 1 (-3)
SPD 2 (9,14%)
KDU-ČSL 2 (7,24%)
KSČM 2  (6,94%)
ČSSD 0


 




Na Slovensku zvítězila  proevropská koalice Zuzany Čaputové Pokrokové Slovensko:




V Anglii všude mimo Londýn
se umístila jako první Farageova strana The Brexit Party, jenže celkově zaznamenaly strany požadující setrvání Británie v EU  o šest procent více hlasů:
 




Sečteme-li hlasy proevropských britských stran, jsou to:
liberální demokraté 20,5%, zelení 12,1%, skotští nacionalisté 4,6%, Change UK 3,5%,  je to celkem 40,7%. Probrexitové strany Brexit Party a UKIP mají celkem 34 %.

Zcela zkolabovala britská Konzervativní strana a velmi se propadli i britští labouristé. Farageova Brexit Party získala skoro všechny hlasy od Farageovy bývalé ultrapravicové strany UKIP a k tomu ještě kolem 10 procent voličů od konzervativců. Labouristé tvrdě ztratili ve prospěch liberálních demokratů a zelených.

V Maďarsku získal Viktor Orbán 52 procent hlasů
a "chce změnit Evropu": Jenže bude v Evropském parlamentě izolován, protože vlna podpory ultrapravice se neuskutečnila.

Ve Španělsku získali socialisté přesvědčivé vítězství.
Získali 20 křesel a 32,8 procent hlasů. Ultrapravicová strana Vox dostala 6,2 procent hlasů.

Ve Skotsku získala Skotská nacionální strana 38 procent hlasů, téměř o 10 procent více než  v posledních eurovolbách r. 2014. Labouristé se ve Skotsku zcela propadli, umístili se na pátém místě a získali 9,1 procent - je to nejhorší volební výsledek v moderní době.

Salviniho klub v Evropském parlamentu až na pátém místě, předstihl ho klub zelených:





Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Hospodaření OSBL za duben 2019

23. 5. 2019

čas čtení 2 minuty

V dubnu 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 46 611,84 Kč, výdaje však byly 88 231.50 Kč. Prosíme o větší finanční podporu.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


22782