Nepřítel v zákulisí

29. 1. 2026 / Jan Sláma

čas čtení 6 minut
Nikdy bych netušil, že se jím stane. Už od mládí jsem totiž miloval elektrotechniku, či spíše radiotechniku. O tom, co po letech přijde jsme ani ve snu netušili. Tenkrát jsme součástky letovali čím se dalo. Já používal drát z kola, který jsem ohříval nad plynovým hořákem. Když jsem se po čase zmohl na pistolovou páječku, byl jsem už král. I telefon a to jen ten klasický, měl málo kdo. Jak běžel čas, ledacos se zdokonalilo. Najednou měl telefon každý a za krátkou dobu už i telefon mobilní.

Začínaly počítače. Pamatuji první, z JZD Slušovice. Jmenoval se IQ151. Neuměl toho mnoho. Byla to spíš hračka. Netušili jsme, že drápky ukazuje něco, co jsme si nedovedli představit. Začala doba internetu. Náhle se vynořila možnost nechat si „vytáhnout“ z celého světa informace požadovaného druhu. Sice jen někde (ÚVTIZ Ústav pro vědecko technické informace v zemědělství), ale zakrátko i jinde.

Ty mobilní telefony se staly Smart, čili chytrými. Lidé jimi byli fascinováni. A jsou stále. Zahleděni na jejich obrazovky nejsou jen v čekárnách u doktora, ve vlaku, v tramvaji, ale prostě všude. Dokonce už i při chůzi a to kdekoli. Jen malé procento lidí se z tohoto mumraje vyděluje.

Je zde cítit něčí obludný záměr přinutit lidi být neustále napojeni na kontaktní krabičku slibující nesmírné rozkoše. Neboť možnost spojit se kdykoli s kýmkoli a sdílet s celebritami jejich pohled a názor a připojit se k nim, stát se s nimi jedním tělem a duchem je pro většinu fascinující a opojné.

Ne však všichni obyvatelé v mém dohledu. Jsou takoví, že nemají ani chytrý telefon ale jen obyčejný, tlačítkový, nemají ani internet, snaží se přežít zimu topením v kamnech a s nedůvěrou se dívají na tepelná čerpadla.

Pokročilá společnost sice nechává takové zaostalé domorodce žít, ale od jisté doby jim ten život alespoň prodražuje. Tak před lety, pokud občanovi zbyly nějaké peníze, odnesl je do spořitelny nebo nějaké jiné banky. Když je pak po čase potřeboval, došel si je zase vybrat. Tyto služby ale banky začaly zdražovat a nutit občánky do všelijakého elektronického bankovnictví. Hlavně také do bezhotovostních plateb. No proč ne. Ale takové vedení peněz na účtech se postupně stalo tak složité a komplikované, že už se v tom nevyznají ani ti bankéři.

Dám malý příklad. Na začátku měsíce jsem se chtěl podívat na příjmy a výdaje během minulého měsíce. Ve snaze připojit se k svému elektronickému bankovnictví jsem poctivě vykonal všechny požadované kroky: zadat uživatelské jméno, zadat heslo, čekat až na mobil přijde kód, zadat kód a užívat si pohled na naspořený majeteček.

Místo toho se objeví informace, že se stala chyba. Zadáváte tedy vše znovu a opět chyba. Atd. Voláte do banky. Tam si s vámi nejprve popovídá stroj. Výsledek nula. Pak po delší době se dostanete k živému člověku. Je to slečna a ta vám řekne, že se musíte dostavit do banky osobně. Není s ní žádná diskuse. Je nekompromisní. Navíc vám ještě zablokují kartu k bankomatu.

Majitel účtu je teď zcela bez prostředků. Nakonec zvedne své staré tělo a vydá se do oné instituce. Trvalo to 1,5 hodiny, než se zkušenému bankéřovi podařilo účet zprovoznit. Nejhrůznější je vědomí, že vás banka může, kdykoli si zamane, odstřihnout od vašich peněz. A běda, kdybyste přišli o svůj telefon, bez toho se nelze do elektronického bankovnictví dostat, tím méně s ním manipulovat.

Teď už víme, že ten mobil je vlastně součástí vašeho JÁ, že bez něj neexistujete. To je důvod, proč se do něj lidé tak zbožně dívají. Je to asi nějaký druh náboženství.

Toto náboženství je podporováno vládami a proto občan, který přijde do obchodu koupit si třeba rohlíky je otázán „máte aplikaci?“ Nemáte-li a to senior se starým, tlačítkovým mobilem nemá, zaplatí vyšší cenu.

Korunu tomu všemu dalo rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí a to, že těm nejchudším to jest starobním důchodcům už není třeba sdělovat na jaký že to důchod vlastně mají nárok. Něco se jim v měsíci přihodí a z toho žijte. Kolik? To už poznáte. Ale kolik to mělo být správně, to už se nemáte proč dozvídat. Možná, že se tím otevře zajímavý prostor pro něčí přivýdělek. Prý se ušetří za známky při rozesílání výměrů. To je ovšem pravda, protože se poštovné zvýšilo už o 1000%. Také způsob jak starou část obyvatelstva oddělit od vzájemných komunikací.

Prý existuje způsob jak se k důchodovému výměru dostat a sice, že se důchodce osobně dostaví na příslušný úřad práce a sociální péče. Možná by se název mohl rozšířit o starost, aby se důchodce více pohyboval.

Druhý způsob je přes jakousi identitu občana. K té ale zase potřebujete ten chytrý mobil.

Člověk bez mobilu nemá právo na existenci. Stačilo by vypnout mobilní sítě a lidstvo by v krátké době vyhynulo. Ale pozor. Ti kverulanti by přežili!

P.S. Škoda, že stále nemáme Ministerstvo pro životní prostředí. Životní prostředí se pro staré lidi komplikuje činností tvůrců počítačové inteligence tak, že by bez ní bylo určitě příjemnější.

1
Vytisknout
1055

Diskuse

Obsah vydání | 29. 1. 2026