Ve světě po smlouvě INF Evropě nezbudou žádné atraktivní možnosti
19. 7. 2019
Evropané, kteří se brzy znova ocitnou na jaderné palebné čáře, se snaží přijít na to, jak do mezinárodní agendy znova vrátit kontrolu zbrojení, napsal Bruno Lété.19. 7. 2019 / Karel Dolejší
Čína potichu obsazuje ruský Dálný východ, aniž by se přitom musela obtěžovat dodržováním ruských zákonů ZDE ZDE - Putinovo eurasianistické krédo však staví do role hlavního protivníka Evropu a USA, ačkoliv ty vůči Rusku nevznášejí žádné územní nároky ZDE.
V souladu s touto celkovou orientací se Ruská federace připravuje na války v Evropě, aniž by takový krok byl ze strany Západu jakkoliv vyprovokován ZDE.
Poté co za několik dní přestane platit Smlouva o střelách středního a kratšího doletu z roku 1987, nic nestojí v cestě Putinově snaze získat v Evropě jednostrannou vojenskou převahu, zatímco evropské státy pocítí v bezpečnostní oblasti prohlubující se závislost na USA - v jejichž čele teď stojí psychicky nestabilní, nespolehlivý a nesmírně náladový prezident, kterého si Rusko přálo a pomáhalo jej zvolit ZDE.
Za této situace občas zaznívá názor, že "Než se domlouvat s nespolehlivými Američany, raději se domluvme s Rusy". Přednášejí jej nejen "obvyklí podezřelí" na krajní levici proslulí "bojem za mír", ale stále častěji také západoevropští ultrapravičáci, kteří před mnoha lety vyslali do Ruska vlastní misijní výpravu ZDE - mnohem dříve než Američané ZDE - a nyní sklízejí plody minulého úsilí v podobě mocného spojence na východě.
Taková představa je ovšem zcela zcestná. Putinovo Rusko by Evropě "vyšlo vstříc" jen za cenu jejího podřízení diktátu z Kremlu. Kremelští spojenci jako Salvini, Le Penová nebo Orbán by pak začali dominovat evropské politice.
Jiný model dává mnohem větší smysl: Udržet Američany v Evropě tak dlouho, dokud se "starý kontinent" opět nedokáže postarat o svou bezpečnost sám.
Celkový recept je přitom v základních obrysech jednoduchý: Vládce Kremlu si musí být v každém okamžiku nade vší pochybnost jist, že ani destabilizační operace na Západě, ani masivní zbrojení mu v Evropě nepřinesou žádnou, byť i jen velmi dočasnou podstatnou výhodu ZDE.
Za takového předpokladu je pak klidně možné vrátit se jednou zase k diplomatickým jednáním.
Diskuse