Odvrácená tvář Václava Havla
11. 1. 2012 / Daniel Veselý
Letos jsme si připomněli nedožité 90. narozeniny Václava Havla a za několik týdnů uplyne 15 let od jeho skonu. V době, kdy Českou republiku a Evropu obecně obchází strašidlo pravicového populismu, je kritická reflexe bývalého prezidenta žádoucí. Mnozí z nás se slzou v oku vzpomínají na velkého státníka, zvláště pak v porovnání s ubohostmi, které předvádějí dnešní politikové. Byl to však Václav Havel, kdo u nás zavedl selektivní lidskoprávní optiku, která Českou republiku dovedla až k podpoře izraelské genocidy. Text vyšel na začátku roku 2012, jen pár týdnů po Havlově úmrtí.
Po sezóně bezuzdných vášní, patetických a oslavných textů psaných někdy až stalinistickým perem, a zároveň i nelíčené radosti nad úmrtím Václava Havla a tanečcích na jeho hrobě, kdy vody jaksepatří opadly, bych se rád rozepsal o závažných tématech souvisejících s českým exprezidentem. Tato témata byla ve dnech, které následovaly po jeho skonu, jen naťuknuta, nebo se o nich nepsalo vůbec.