Koho napadají viry (a proč?)?
31. 8. 2020 / Miloš Dokulil
(Jako
kdyby šlo nakonec jen a pouze o roušky!)
Realita („skutečnost“) je vždycky složitější než mechanicky o ní „vyklikaná“ informace („click-click“). Běžně zřejmě nebere průměrně vzdělaný občan v úvahu, že rozmanité viry napadají nejen třeba „v poslední době“ netopýry (tj. zrovna nedávno před přímým napadením lidí koncem roku 2019), a teprve následně – jakoby „vlastně letos“, že? – lidi, ale že lidstvo mělo své nemalé zkušenosti s viry již dříve; a že dokonce docházelo a dochází k působení virů taky mimo organismy majícími buňky s dobře vyvinutými jádry („eukaryonta“; ze starořeckého „eu“ = „dobrý“, a „karyon“ = „jádro“). Taková „dobře vyvinutá jádra“ (v nichž by byla uložena a separátně chráněna genetická informace) nemají třeba zrovna jednobuněčné baktérie a jejich historicky předchůdci a pak paralelně současníci, tzv. archaea (tyto dvě skupiny jsou „prokaryonta“).
Takže – ještě „přibrzděme“ – máme tu navíc viry, spolu s jejich „viriony“; což jsou částice virů (nukleová kyselina v bílkovinném obalu) schopné infikovat další organismy a na jejich úkor se nakonec konečně množit. Čili „virus“ je následně jedinečný a naprosto nezbytný proces, který nastává teprve „infikováním“. Bez této hostitelské fáze je tento útvar neschopný jak metabolismu, tak případné reprodukce; a má potom jen omezenou „životnost“ (přičemž fakticky v této „mezifázi“ nežije!). Virus je sice jednodušší než baktérie, ale bez případného svého parazitování na jejím biologicky cenném obsahu by nemohl přežít! (Je tu tedy opravdu otázka, zda „viry“ v období před tím, než nějaký vhodný živý organismus nakazí, vůbec „žijí“!)
(A teď další nezbytný faktor k vědomé registraci:) Na této Zeměkouli nedokážeme spočítat, kolika vůbec druhy virů a pak jednotlivými viry naše planeta vůbec disponuje (i když jejich „životnost“ bývá poměrně krátká, pokud zrovna neparazitují). Už jen když si vybavíme, že v mořích je pouze problematicky odhadnutelné celkové množství planktonu, který rovněž může být a bývá infikován virózami… jsme okamžitě u konce s únosnou představivostí nad tím, o jaká úhrnná množství těchto zvláštních „organismů“ – pod názvem „viry“ – vůbec se může jednat. (Neexistuje závažnější „predátor“ na Zemi, než jsou „viry“.)
Uvádí se (a nelekněme se a „klikněme si“!), že již v „kapce“ mořské vody (v „mililitru“) by bylo možné najít zhruba deset milionů virů, milion bakterií, a asi tisíc útvarů na úrovni menších forem života (jako jsou „algae“). Už v litru takové vody by potom mělo být „asi“ 100 miliard virionů. Nuže, a chcete-li, v jednom kg vysušené půdy by jich mohlo být dokonce ještě 10 x víc!
((Netroufám si teď zneužívat trpělivosti případného čtenáře těchto řádků. Rád bych ale navázal některými dalšími aspekty této problematiky. Včetně té, kde již viry lidem před časem předložily svou „navštívenku“. A nejen takto.))
Diskuse