Nesledujte české televize!

6. 10. 2025

čas čtení 3 minuty
Píše Zdeněk Hel:

Martin Jaroš velmi dobře popisuje to, co často cítíme my, kdo žijeme v zahraničí, při návratu do Čech – jakési „české bahno“, zbytečnou negativitu, podrážděnost, specifický druh slovanské chandry, existenciálního smutku bez zjevného důvodu, stesku po něčem co nikdy nebylo. Pocit křivdy, pocit, že nic nemá cenu, že každé nadšení bude zesměšněno, pocit, který člověku bere sílu, energii i víru.
A přesto je v tom i kus něhy a poezie, melancholického tónu, který se skrývá v českých písních, básních a pověstech.

Možná právě tato směs světla a tmy, víry a beznaděje, činí českou zkušenost tak jedinečnou. Je důležité ji umět pojmenovat, aby nás nepohltila.

Martin Jaroš:

 “Když jsem napsal, že Češi v zahraničí volí jinak, tak se samozřejmě strhla vášnivá diskuse. Přidám ještě jedno osobní pozorování. Je to fakt jen individuální postřeh, žádná věda. Ale zajímalo by mě, jestli ostatní krajánci mají stejnou zkušenost.

 
Podle mě my krajánci docela dost sledujeme česká média. Když jsme venku, tak především čteme různé weby a tak. Psaná média jsou docela v pohodě, protože se tam řeší větší věci, je to trošku profiltrované, je tam odstup, každý se tam vyjadřuje inteligentněji.

Šok nastane, když přijedeme domů a setkáme se s českými televizemi. Aspoň moje zkušenost je taková. A myslím tím prakticky všechny kanály. Zpravodajství, ale nakonec i seriály a další show, všechny ty příšerné "střípky ze života". 

Po dvou třech dnech sledování českých televizí na mě padá deka. Cítím se zmlácený, unavený, negativní, bez naděje na budoucnost. Všechno je špatné, všichni jsou blbí, vše se obrací k horšímu. 

Je to zvláštní a špatně se mi to vysvětluje - když sleduju anglické či americké televize, tak tam jsou samozřejmě taky špatné zprávy, obvykle i větší. Ale člověk tam má aspoň pocit, že se nějak účastní vytváření historie a že zde na velkém kolbišti bojují zásadní myšlenky. V českých médiích je to spíš taková ta bába pod kořenem. Hobití verze špatných zpráv.

Redaktoři asi sami cítí, že vytvářejí stěnu nářků, takže to prokládají "odlehčujícími" klipy s moudry z koupališť či sjezdovek. Ty jsou natočené na úrovni horších youtuberů a obvykle vám skokově sníží IQ o 10 bodů. 

Seriály celkově utrápený dojem jen podpoří. Vypadají jako utahaná levná šmíra, ke které musel někdo "herce" donutit. Celé je to takové papundeklové a deprimující. Nejlepšími okamžiky na českých televizích jsou vlastně záběry z přírodních dokumentů, kde smečka lvů někde v Serengeti strhává gazelu - to aspoň vypadá profesionálně a připomíná to, že venku existuje reálný svět.

Sorry, jen můj názor. Ale podle mě mají české televize neúměrně velký podíl na blbé náladě obyvatelstva. Je to určitá manýra českého vytváření obsahu, kterou v 90. letech rozjela TV Nova a kterou všichni do omrzení opakují. 

Troufnul bych si tipnout, že lidi, kteří lineární televizi nemají a nesledují, uvažují a volí hodně jinak. Všem, kteří si přejí mít spokojenější den, bych doporučil nesledovat české televize. 

A osobně bych šetřil i s rádii - většina má z mého pohledu neuvěřitelně retro hudbu a k tomu nesnesitelně nasládlý a kýčovitý projev moderátorů. 

Celá země je v TV a rádiích tak nějak "pro pamětníky" a rochní se v tom. Vypněte to, kdo můžete, to je moje rada.”

0
Vytisknout
243

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2025