"Petice za veřejnoprávnost"

12. 2. 2026 / Zdeněk Jehlička

čas čtení 4 minuty
Tak se nám tady po veřejnosti šíří petice za veřejnoprávnost s tím, že bez veřejnoprávnosti nebude ani ta nezávislá demokracií modelovaná veřejnost.

Nejhorší na tom je, že veřejnoprávnost vskutku potřebujeme, ale kde ji hledat? Dnešní veřejnoprávnost nám tady tvrdí, jak není odpovědná politikům, aby ve veřejnoprávní praxi dennodenně dokazovala, že je oddána jen jedné politické ideologii. A celý ten balast, na který teď nadává a před kterým teď varuje, je důsledkem též jejího vlastního přičinění a její vlastní arogance k veřejnému mínění, které nekonvenuje politickému nastavení našich veřejnoprávních, tedy veřejností placených harcovníků.

Takže tady po desetiletí naše veřejnoprávnost recykluje ohrané, vyvrácené a zbankrotované neoliberální floskule o trhu, investicích a kapitálu, ptá se pořád dokola s předstíraným zděšením ta veřejnoprávnost, kde na to vezmeme v případě výdajů na potřebné, aby po těch potřebných natahovala ruku kvůli koncesionářským poplatkům, které si kapitál - pro který tady z naivity či blbosti naše veřejnoprávnost disciplinuje obyvatelstvo - odškrtne z daní.


Naše veřejnoprávnost chvástající se odpovědností k veřejnosti a nikoliv politikům, ať už vládním, či opozičním, se však s pravidelností orloje a v kolektivní mobilizaci postaví veřejně vždy a jen za politiky jednoho stejného politického směru proti politikům druhým, ať už jsou ti jedni ve vládě, či v opozici. Nicméně poplatky si ta naše veřejnoprávnost ráda vybere i od voličů těch druhých, voličů veřejnoprávností opovrhovaných, protože naivních, protože lehce zmanipulovaných, protože jiných a ne našich, veřejnoprávních.

Hodnoty naší veřejnoprávnosti jsou i hodnotami politickými, jsou hodnotami krachujících, politických, ekonomických modelů a morálních hodnot. Naše veřejnoprávnost je tak schopna dlouhodobě popírat genocidu a tím ji normalizovat, stejně tak jako dělat reklamu na zbraně a pěstovat tak oligarchizaci společnosti. Protože špatní oligarchové, proti kterým se mobilizuje, jsou jen ti, kteří zrovna nestojí za ní, či za kterými ideologicky nestojí naše veřejnoprávnost, která chce být jinak financována z peněz veřejných, i když už by financování ze státní kasy vedlo jen k proměně afilací od jednoho oligarchy k druhému. Takže rozdíl pro značnou část pracující veřejnosti je těžko rozeznatelný. 

Kolikrát jsme varovali - když byly vyčerpány, odhozeny a ignorovány všechny opravné prostředky v podobě stížností, petic a otevřených dopisů - že naše veřejnoprávnost neplní úlohu danou jí zákonem, a tak ohrožuje svůj statut veřejnoprávnosti, až k nám naši veřejnoprávní harcovníci přišli bušit na vrata, že je veřejnoprávnost ohrožena. 

Nevšimli jsme si, že by třeba jiní noví nadějní veřejnoprávníci, kteří ji chtěli proměnit k lepšímu, varovali nějak otevřeně proti jejímu selhávání, proti její vlastní diskreditaci, proti soustavnému porušování Kodexu, zákona a různých těch desater, jak vystupovat na veřejnosti. Naopak, pozorovali jsme, jak nikoliv oni instituci, ale jak instituce veřejnoprávnosti proměňuje je a jak si je ochočuje k obrazu svému. 

Pokud mají být dnešní petice za udržení veřejnoprávnosti věrohodné, nemohou s nimi vystupovat staří zkrachovalí veřejnoprávníci (jako například Szántó), ale v zájmu udržení potřebné veřejnoprávnosti by měli nejprve vyvodit sami odpovědnost, nejlépe tím, že odejdou. Jestliže mají prsní laloky na to zpívat nám tady pořád na kůru, měli by mít i ústrojí k tomu, aby si za své vystoupení odnesli veřejný účet.


Záznam projevu Miloše Kopeckého ZDE


4
Vytisknout
1323

Diskuse

Obsah vydání | 12. 2. 2026