Rusko podvody přivádí africké studenty do války na Ukrajině

13. 2. 2026

Rozšířená spolupráce také vytváří nová místa pro ruské úředníky a operativce, kteří již nemohou být nasazeni na úkoly zaměřené proti Západu.

Pod rouškou spolupráce ve vzdělávání verbuje ruské ministerstvo obrany studenty z afrických zemí k bojům na Ukrajině.

Ruské zahraničněpolitické úsilí v Africe neustalo; již probíhají přípravy na summit Rusko-Afrika v roce 2026, jenž bude třetím takovým setkáním, které Moskva uspořádá.

Kreml své aktivity na kontinentu diverzifikoval. Vedle tradiční vojenské spolupráce se klade stále větší důraz na tzv. měkké domény; zde se zaměřuje zejména na vzdělávání a kulturu. Ruské státní agentury podepsaly smlouvy s několika africkými státy (včetně Čadu, Eritreje, Džibutska a Guineje), zahájily řadu programů na podporu ruských univerzit, zvýšily počet zahraničních studentů a dokonce začaly exportovat ruské programy vysokoškolského vzdělávání.

Rozšíření spolupráce s africkými zeměmi nejen slouží ruským ambicím v oblasti měkké síly, ale také pomáhá řešit domácí problém: kam umístit veřejné činitele, jako jsou diplomaté, zpravodajští důstojníci, kulturní pracovníci a vlivní agenti, kteří již nemohou být nasazeni na Západě. Ruská federální agentura Rossotrudničestvo, klíčový hráč ve vlivových operacích státu, je stále aktivnější v Africe a otevřela kanceláře v zemích, jako je Guinea a Burkina Faso, mimo jiné. Nadace Ruský svět, která propaguje ruský jazyk v zahraničí, se navíc rozšířila otevřením nových center v Burundi a Ugandě.

Napříč všemi těmito formáty se Rusko snaží přesvědčit Afričany o svých vlastních narativech a šířit protizápadní argumenty: že západní vliv a spolupráce v Africe jsou neokoloniální, nespravedlivé a blahosklonné; a že Rusko je naopak zastáncem skutečně multipolárního světového řádu a obráncem suverenity, který nabízí spolupráci na základě rovnocenného partnerství.

Prohlubující se spolupráce ukazuje, že Rusko vnímá angažovanost v Africe jako dlouhodobý strategický úkol. Vzdělávací a kulturní propaganda jsou účinnými nástroji pro formování postojů příští generace proruským směrem. Ačkoli toto úsilí čelí řadě překážek – jazykovým bariérám, omezené znalosti ruské kultury mezi Afričany, nesourodým vzdělávacím systémům a omezeným zdrojům – Rusko by stále mohlo uspět v posunu veřejného mínění v některých afrických státech ve svůj prospěch.

Afričané na Ukrajině

Afričtí studenti projevují značný zájem o ruské vysokoškolské vzdělávání. V roce 2025 bylo podle ruských úřadů na ruských univerzitách zapsáno nejméně 35 000 studentů z afrických zemí. Dříve srdečné vztahy však byly zastíněny formálními protestními nótami a demaršemi několika afrických ambasád, které naléhaly na ruské ministerstvo zahraničních věcí, aby zaručilo práva jejich občanů v Rusku.

Důvod spočívá v praxi ruského ministerstva obrany, kdy posílá africké studenty umírat na frontu na Ukrajině. Například studenti studující v Bělgorodu byli nalákáni na okupované ukrajinské území pod záminkou „pracovní příležitosti“.

Po podepsání smlouvy, o které se domnívali, že je pracovní smlouvou, byli posláni na vojenský výcvik a poté přímo na frontovou linii. Navzdory protestu velvyslanectví, které požadovalo návrat studentů do Ruska, nikdo nepřežil. Pouze jejich ostatky byly předány k repatriaci.

Podle afrických diplomatů v některých případech došlo k zničení ostatků občanů vyslaných bojovat na Ukrajinu, místo aby byly vráceny. Některé rodiny neobdržely žádnou kompenzaci a ambasády nebyly o úmrtích informovány. Stovky občanů ze Zambie, Tanzanie, Guineje, Kamerunu, Eritreje, Nigérie a dalších států byly vyslány do války na Ukrajinu.

Africké ambasády v Moskvě opakovaně zdůrazňují potřebu zvyšovat povědomí o hrozbách mezi studenty přijíždějícími do Ruska. V první řadě jim doporučují, aby se zaměřili na studium, spíše než na honbu za krátkodobým příjmem.

Problém je však v tom, že stipendia udělovaná studentům z afrických států jsou nedostatečná, což je nutí hledat si zaměstnání, aby pokryli životní náklady. Ruské úřady zneužívají této zranitelnosti k zadržování afrických občanů pracujících v Rusku a odmítají jim prodloužit povolení k pobytu. Těmto studentům je nabídnuta volba mezi deportací a vojenskou službou. Stovky afrických občanů, kteří se odmítli účastnit války, byly následně ze země vyhoštěny.

Vzhledem k naléhavé potřebě nasadit pracovní sílu na frontu na Ukrajině se ruské úřady uchýlily i k jiným metodám, jak navýšit početní stav armády. Úředníci například provedli razie v místech, jako jsou tělocvičny a tržnice, aby našli „muže s cizím vzhledem“, kteří již mají ruské občanství, a naverbovali je do boje na Ukrajině. Do těchto razií byli zapleteni i zahraniční studenti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE