Měli jsme konat dávno - ale nekonali jsme

Sociální sítě i mobilní aplikace procházejí měnícím se vnímáním. Ze začátku bylo všeobecné nadšení: nic lepšího lidská civilizace nevymyslela! Zábava do ruky! Propojení s vašimi přáteli a příbuznými! Informace proudící bez zábran (jo, to jo). Svoboda slova nebyla nikdy větší! A ta anonymita (ano, kdysi jsme skutečně byli bez sebe radostí nad tím, že to je anonymní). Ze začátku to byla i dokonce pravda: "věk nevinnosti".

Postupně dochází k přehodnocování jdoucí s tím, jak se sociální sítě a aplikace vyvíjejí. Objevují se první varování před negativními dopady, a také první myšlenky, co s tím - vlastně docela správné. Ale doba jde velice rychle, varování se mění v poplach. Je stále více zjevné, že škodlivost převažuje nad přínosy - a stále více. Jak postupuje doba (vyvíjejí se algoritmy, vstupuje do toho AI jako další supersilný faktor) už je stále obtížnější najít přínos, zatímco ničivost dopadů je stále zjevnější. Poznáváme navíc, že děti - a také senioři, mimochodem - jsou nejohroženější skupinou, protože jejich vyvíjející se mozek není ještě schopný takové obrany, jako dospělí. (Ne že by na tom ale byli mnozí dospělí o moc lépe). Psychologové stále více poznávají, co to s námi - a s dětmi zvláště - dělá.

Nekonali jsme v době, kdy se dalo pracovat na opravdových řešeních (o kterých píšu dále). Zabránit, aby dům chytl. Ale on teď už hoří a nechceme-li tady mít zcela zdestruovanou mladou generaci, je zákaz dobrý, ba nutný.

Nebudu zde rozvádět škodlivost toho, co se na sociálních sítích a v dalších aplikacích děje. Kdo chce, ať si to najde, kdo nevěří, přesvědčovat nebudu. Hrách na zeď dnes neházím. Doporučuju k přečtení nicméně článek od Jana Romportla (odkaz v závěru a v komentářích), tam najdete vše. Věřte, nevěřte, to je na vás.

"Ale dá se to obejít! Ale to nebudou dodržovat!"

Nejčastější argumenty, které slýchávám k zákazu - uvádí je například Petr Koubský v článku, který je též v odkazech a v komentáři (je ale bohužel za paywallem) je, že se to bude obcházet, že se to nebude dodržovat.

Upřímně, je to ten nejblbější argument, co vůbec existuje. Protože úplně každý zákaz se dá obcházet a též se obchází - a přesto existuje a dává smysl. Je zakázáno vjet do ulice, kde je značka Zákaz vjezdu. A přesto se tam dá jet a občas tam někdo jede. Zákaz není kulometné hnízdo u vjezdu do ulice. Je zakázáno krást, loupit a znásilňovat, a přesto se krade, loupí a znásilňuje.

Jsou tedy zákazy k ničemu? Ne, naopak. Zákazy znamenají toto:
a) je konečně deklarováno a jasně řečeno, že TOHLE SE NESMÍ. Není-li zákaz, tak se to smí, což znamená: je to v pohodě, je to v pořádku, není žádný problém.
b) velká většina lidí zákazy dodržuje, ať už se dají obejít nebo ne. Většina lidí totiž je normálních a slušných. Docela by mě zajímalo uvažování těch, kteří říkají: "to se bude obcházet" - tedy i vy to budete obcházet, i vy jste podvodníci? Ne, to my ne, to TI DRUZÍ, my jsme poctiví.
c) zákaz dává možnost proti věci samé dále bojovat. Není-li zákaz, nejde nic. Je-li zákaz, můžete zavádět technická opatření. (Opět, dají se obcházet, zřejmě všechno v digitálním prostředí se dá obcházet, ale jsou to překážky. Každá překážka znamená, že na ní část uživatelů selže. Zákaz umožňuje například postihovat nejen toho, kdo porušil, ale i toho, kdo porušení umožnil (například platformy samotné nedostatečnou kontrolou věku). A tak dále.

My máme ve zvyku "inženýrsky" hledat dokonalé vyřešení problému. To existuje možná u dvou ozubených koleček, ale ne v reálném životě. V něm jsme rádi za něco, co funguje aspoň částečně.

A pak ten problém musíme skutečně vyřešit

Někde jsem už použil analogii, že zákaz je něco jako zaškrcení krvácející rány. Není to zrovna elegantní a je to vlastně hotfix, po kterém už je to potřeba vyřešit pořádně. A to následovně:

1. Učinit platformy zodpovědné za obsah. Jejich obrana je typická: "my jsme jenom ten technický nástroj". Ale to je jedno: platformy (tj. provozovatelé sociálních sítí) mají možnost - a pouze oni ji mají! - rozhodovat, jaký obsah tam bude a nebude. Obsah s destruktivním působením budou muset dávat pryč.

   Zde je samozřejmě otázka: a co je ten destruktivní obsah, kdo to rozhodne? To je nelehké, ale ne nemožné, a dá se dojít k rozumné (odborné, nezpolitizované!) definici i postupným laděním. Opět musím opakovat: ani toto není stoprocentní řešení, protože žádné takové neexistuje, ale každé z opatření pomáhá.
   Zodpovědnost platforem samozřejmě musí být vynucena velmi tvrdými tresty. A nebojme se, platformy to zvládnou, ať budou křičet cokoli. Samozřejmě to nebudou chtít, protože právě ten nejodpornější obsah jim dělá největší zisky a budou se bránit ze všech sil.

2. Změna algoritmů, které dnes dělají stejné škody i dospělé populaci. Záměrné uzavírání do názorových bublin. Zrušení vystrkování nahoru příspěvků, které vyvolávají největší odpor. Budování názorové plurality... tak jako kdysi. Opět - platformy se budou bránit ze všech sil. A opět tvrdé tresty (pokuty) za nedodržení.
   Myslím, že zde bude muset dojít ještě k dalšímu kroku, kterým je zveřejnění použitých algoritmů, s cílem dostat je pod veřejnou kontrolu. Sociální sítě jsou droga - a my máme právo vědět, jak je namíchaná.

3. Deanonymizace. Toto je pochopitelně citlivá věc, protože anonymita je brána jako jedna z velkých výsad Internetu, součást svobody projevu. Jenomže současná bezbřehá anonymita - která je mimochodem porušováním vlastních pravidel sociálních sítí, protože Facebook ZAKAZUJE falešné a anonymní účty ve svých pravidel, nicméně v realitě je POVOLUJE po miliónech! - není žádnou svobodou slova.
   Je to totiž svoboda slova pro boty, svoboda slova pro algoritmy (ony rozhodují o tom, co kdo uvidí a co ne!), svobodu slova pro prachy a svoboda slova pro nepřátelské síly.
   Je mně líto: boti žádnou svobodu slova nemají. Algoritmy žádnou výsadu svobody slova nemají. Peníze - trollí farmy a podobně - žádnou svobodu slova nemají. A cizí mocnosti vůči vaší zemi žádnou svobodu slova též nepoužívají.

4. Není rozumné sociální sítě začít plošně zakazovat, i když u některých je to ke zvážení. Ty sítě, které jsou cíleně vytvářené jako destruktivní či jako nepřátelský mocensko-špionážní nástroj, mohou klidně dostat ban. To se týká například čínského TikToku, což je dnes jen a pouze špionážní nástroj zjevně nepřátelské mocnosti, Telegramu (totéž, jen u Ruska) a též sítě X, dříve Twitter která je nástrojem svého majitele k šíření postojového spektra, které bez dalšího označím za fašismus dnešních dnů.

5. Vzdělávání. Samozřejmě - zde má pravdu jak Petr Koubský, tak řada dalších. Vzdělávání je vždycky dobré a důležité. Dříve se tomu říkalo "mediální gramotnost", ale než se vůbec dostala do školních výukových plánů (přičemž ve většině škol si s tím neumějí moc poradit dodnes) nastává nutnost vzdělávání v jiném oboru gramotnosti, znalostní a dovednostní výbavy potřebné k tomu, aby mladý člověk věděl, s čím má v digitálním prostoru co do činění, jaká jsou tam rizika, jak je poznat a jak jim čelit. A ostatně podobné vzdělávací kurzy by měly být k dispozici o pro dospělé, včetně seniorů.

Proč nejít rovnou cestou "těch nejlepších" opatření?

Jednoduchá odpověď. Protože to potrvá dlouho a výsledek je nejistý. Máme před sebou dnes nejmocnější korporace na světě, které NAVÍC svým charakterem působení mají obrovský politický korupční potenciál: změna algoritmu tím či oním směrem může rozhodnout, že zvolen bude politik ten nebo onen. Tak ty, kamaráde náš chceš zakázat nebo regulovat? Tak to myslím nebudeš příště zvolen.

Je možné, že už je pozdě. Že je dobojováno. Digitální korporace jsou mocnější než státy a mocnější než politici v nich, a tuto moc nepustí. Možná ano, možná ne. Pokud ale nebudeme dělat nic, nebo pouze "vysvětlovat", jak ve svém článku navrhuje Koubský, tak se jimi nepochybně časem stanou. Rozloučíme se pak se svobodnou a demokratickou společností a přivítáme technoligarchismus coby další fázi vývoje lidské společnosti, možná už tu poslední.

(Poznámka: nezmínil jsem roli umělé inteligence, která je samozřejmě novým a extrémně silným, pravděpodobně i extrémně nebezpečným faktorem této hry. Článek by byl příliš dlouhý, takže o tom někdy příště)

(Odkazy:
Jan Romportl: Zvonek a krysa
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cinkne-zvonek-a-krysa-dostane-cukr-stejne-funguji-socialni-site-na-deti-299301

Petr Koubský: Cesta do pekel
https://denikn.cz/1968715/socialni-site-detem-nezakazujme-ale-vysvetlujme-je-to-tezka-cesta-ale-ta-snazsi-vede-do-pekel/