Viděl jsem řadu skeptických komentářů a neméně dobrých, nevyžádaných rad týkajících se sobotní demonstrace na Letné. Nechci se vyjadřovat adresně k jednotlivým pokusům, které občas zavání rezignací a občas vzorcem z linkedinového postu „jak vytvořit úspěšný business plán“. Jako veterán pražských chvilkařských demonstrací i řady setkání občanské společnosti v regionech bych chtěl sdělit toto: 1) Děkuji všem, kdo se za principy demokracie už skoro deset let houževnatě staví a drží, ať už zrovna organizují stotisícová setkání na Letné, nebo jsou naopak populárními komentátory politického dění ze stejného břehu vyzýváni k tomu, aby už konečně přestali otravovat (ano, i to se stávalo, vzpomeňte na kritiku ódéesáka Blažka). A teď nemyslím line up celebrit na pódiu letenské demonstrace, teď myslím Dagmar z Jeseníku, Naďu z Přerova, Helenu z Třeboně, kluky z Hranic, Věru s manželem ze Zábřehu a všechny další, které jsem měl tu čest v Milionu chvilek pro demokracii (MCh) poznat. Pevně doufám, že se jim populární komentátor omluví, zaslouží si to. Bez nich by byl MCh jen prázdnou vzpomínkou na momentum během první Babišovy vlády. Zjevně nejsou a svůj smysl potvrzují více než kdy před tím. 2) Dopad prvního momenta MCh a demonstrací proti Babišovi a Zemanovi byl zcela hmatatelný a vedl k politické změně. Zejména díky demonstracím a výzvě k politické spolupráci demokratických stran došlo k vytvoření předvolebních koalic a porážce Babiše v roce 2021 (co se dělo poté je mimo dosah MCh). Je vysoce pravděpodobné, že i současná situace a ochota občanské společnosti dávat najevo tak důrazně nesouhlas se stávající populistickou garniturou povede ke změnám. Těžko je předvídat zcela konkrétně, ale z toho, co kolem sebe vnímám, jde ruku v ruce s demonstracemi dynamika, která by mohla poslat Babiše do nezaslouženého důchodu, Macinku zpět do náruče Václava Klause a Okamuru na další cestu s plyšáky. 3) Formulace požadavků demonstrace občanského odporu je konkrétní a vztahuje se zcela jasně k ochraně demokracie: nezávislost veřejnoprávních médií, obranyschopnost a závazky k partnerům, podpora kultury, ne politicky motivovaným čistkám, ne útokům na občanskou společnost, ne kremelským kolaborantům a normalizaci kolaborace se zločineckým Ruskem. Artikulace těchto požadavků nemůže být v české demokracii srozumitelnější a důraznější než prostřednictvím plné Letné. Pokud máte pocit, že to nefunguje, tak se pletete. Soustředěný tlak občanské společnosti přispěl k tomu, že Babiš stáhl ocásek a ustoupil od původně společné snahy zavézt ruskou verzi FARA (registrace nevládních organizací spolupracujících se zahraničím). Je možné, že to zkusí jinak, nicméně důležité je, že se tlak vyplácí. 4) Samozřejmě, že to samo o sobě nestačí. Mohl bych nyní, když se tolik lidí děsí dopadů dezinformací, steroidů populismu, se škodolibým zadostiučiněním pokyvovat hlavou se slovy „já to říkal“ a přidat se ke skupině dloubavých skeptiků. Připadal bych si jako mentální důchodce. Ano, rostoucí úspěch populismu způsobuje konsekventní přychylování se nejen digitálního businessu k politické moci, kterou populismus deformuje směrem od demokracie k novému typu kontroly moci nad lidmi (technofašismus). S tím si neporadí nejen samotná demonstrace na Letné, ale ani jakákoliv česká politická reprezentace. Ne sama o sobě, pouze jako součást širšího a vlivnějšího evropského občanského hnutí. 5) Na přednáškách a debatách o životě v digitální džungli upozorňuju na ničím nenahraditelnou sílu sebenaplňujícího se proroctví. To není vzývání naivity, to je poukaz na psychosociální mohutnost víry ve smysl určitého jednání, v tomto případě zachování a posilování demokracie, třeba i navzdory podmínkám, nebo spíš právě proto. Masové demonstrace jsou vyjádřením této víry s rekurzivním, sebe-posilujícím účinkem. Pokud má demokracie v Česku a Evropě přetrvat, nutně potřebujeme statisícové demonstrace v Budapešti, Praze a všude tam, kde je nástupem radikálního populismu ohrožena. Veďme samozřejmě diskuse o krizi, kterou demokracie prochází, ale v prvé řadě mějme na paměti, že takovou diskusi můžeme vést pouze tehdy, pokud demokracie přetrvá. Na rezignaci a skepsi nemáme morální nárok. Kvůli našim dětem a vnoučatům máme povinnost o demokracii bojovat.

Vytisknout