Bez existence vlády a daní, které vybírá, by tu žádné bohatství nebylo
14. 7. 2026 / Boris Cvek
Problém je ovšem hned na začátku. Představte si, jak tvoříte hodnoty v džungli. Tvoříte a tvoříte a přijde někdo silnější a zničí to nebo vám to vezme. Nic jako vlastnictví v džungli není. Mnohokrát jsem viděl v přírodovědných filmech, jak hladová lvice pro sebe a své mladé uloví kořist, ale přijdou hyeny a vezmou si plod jejího úsilí. Kam se má ta lvice obrátit?
Co je a co není veřejná hodnota? Co je a co není váš majetek? To bez vlády nejde zjistit a zajistit. Thomas Bisson napsal knihu (The Crisis of the Twelfth Century), kterou se chystám číst, právě o tom, jak ve 12. století v Evropě vznikla moderní forma vlády v reakci na bezpráví způsobené z řetězu urvanou šlechtou. V moderním světě je typickým příkladem důležitosti vlády pro základní fungování společnosti systém technických jednotek, na jehož desítky let trvajícím budování, naprosto netriviálním, se na konci svého života podílel Helmholtz.
O tomhle ovšem ti, kdo mudrují o bohatství vzniklém nezávisle na vládě, vůbec nevědí, respektive využívají nevědomost posluchačů, kterým se může bez těchto znalostí zdát, že to je přece logické, že vláda jen parazituje na původní tvůrčí síle, jež se ve skutečnosti dobře obejde bez vlády. Neobejde.
Tím samozřejmě nechci říci, že cokoli vláda dělá, dobře dělá, že cokoli a jakkoli vláda daní, dobře daní. Jedině realistický, konkrétní pohled nám může říci, co danit, jak danit, co s těmi daněmi dělat, abychom byli vyspělou a prosperující zemí. Není ale těžké na mapě Evropy najít realistickou, časem ověřenou inspiraci. A nebudou to nízké daně a oligarchy zotročený slabý stát v postkomunistickém prostoru.
Diskuse