Stává se Haiti další frontou v mezinárodním konfliktu?

12. 11. 2026

Salvadorský prezident Nayib Bukele je známý svým tvrdým přístupem a tím, že ve své zemi uvěznil desítky tisíc podezřelých členů gangů bez řádného soudního řízení v rámci výjimečného stavu. Bukele trvá na tom, že jeho kontingent byl na místě kvůli lékařským evakuacím, a „nikoli proto, aby vedl válku“. Během několika dní na ostrov narychlo vyslal stovky dalších vojáků (nyní už je to údajně 2 500), přičemž s jejich přepravou pomáhaly americké letouny C-130.

V Radě bezpečnosti OSN americký velvyslanec Mike Waltz, který Haiti označil za selhávající stát, slíbil pohřešovaným mužům: „Přivedeme vás domů.“

Při zpětném pohledu se Haiti nachází ve volném pádu od chvíle, kdy byl v červenci 2021 zavražděn prezident Jovenel Moïse. Téměř deset let se zde nekonaly žádné celostátní volby a politická, ekonomická, humanitární a bezpečnostní krize se od zemětřesení v roce 2010, při kterém zahynulo nejméně 100 000 lidí, skutečně prudce zhoršila. Do tohoto vakua vstoupily ozbrojené skupiny, z nichž mnohé podporují politici a podnikatelské elity, a které se od té doby spojily do koalic, jako je například Viv Ansanm. Hlavním zdrojem příjmů gangů je vydírání a požadování výkupného. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali, že politici členy gangů financují.

V loňském roce OSN odhadovala, že gangy ovládají zhruba 90 % hlavního města. Více než 1,5 milionu Haiťanů bylo vysídleno a OSN zdokumentovala 1 408 vražd jen mezi dubnem a červnem letošního roku.

Došlo k multilaterální reakci. V roce 2023 Rada bezpečnosti OSN schválila policejní misi pod vedením Keni, která měla podporovat haitskou národní policii. Mise, která trpěla nedostatkem finančních prostředků i personálu, selhala a na jaře tohoto roku byla ukončena; následovala zpráva OSN, která uvedla několik případů sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany členů mise.

Její náhrada, Gang Suppression Force (GSF), schválená Radou bezpečnosti v září 2025 a řízená skupinou partnerů v čele se Spojenými státy, má mnohem tvrdší mandát. Mise může realizovat ofenzivní operace nezávisle na haitské policii. Jejím cílem je nasadit 5 500 příslušníků, z nichž asi 2 000 tvoří pozemní síly. V rezoluci podporované USA, která byla schválena minulý měsíc, Rada bezpečnosti prodloužila její mandát do března 2027. Bukeleho síly nyní početně převyšují jednotky GSF.

Salvadorský parlament nejprve schválil svůj příspěvek k zajištění lékařských evakuací koncem roku 2024 a na začátku října letošního roku prodloužil svou účast o další rok.

Mimo rámec OSN si haitská přechodná vláda najala společnost Vectus Global, kterou vede Trumpův spojenec Erik Prince, zakladatel notoricky známé žoldácké společnosti Blackwater. V roce 2025 Washington označil skupiny Viv Ansanm a Gran Grif za zahraniční teroristické organizace, čímž přetvořil kriminální a politickou krizi v protiteroristickou misi. Americká armáda již dříve uvedla, že je připravena k nasazení svých sil, bude-li o to požádána.

Všechna tato opatření mohou způsobit více krveprolití, než kolik mu zabrání.

Princeovy síly, úzce propojené s Trumpovou administrativou a považované za zástupce americké vlády, také hrozí, že USA vtáhnou do konfliktu ještě hlouběji. Princeova jednotka  operuje mimo jakoukoli jurisdikci. Organizace Human Rights Watch zjistila, že její údery do ledna 2026 zabily nejméně 1 243 lidí, včetně 17 dětí a 43 dospělých bez jakýchkoli vazeb na gangy.

Prince pro CNN uvedl, že pro členy gangů „je Haiti nejlepší místo na světě“. Tento komentář odráží názor, že se jedná o čistě vojenský problém vyžadující vojenské řešení, a to navzdory neúspěchům vojenských sil na Haiti v posledních desetiletích.

Bukele se nechal unést stejnou logikou. Jeho záchranná mise se postupně proměnila v nasazení na frontové linii a Haiti se stává ukázkou exportu jeho militaristického přístupu k prosazování práva.

Tento přístup zaznamenal určitý úspěch v Salvadoru. Jak odhalily sankce amerického ministerstva financí a investigativní reportáže, Bukele uzavřel tajné dohody s gangy, aby omezil jejich aktivity. V praxi je to nejpragmatičtější část toho, co by se dalo nazvat „Bukeleho modelem“. Problémem je, že o jednání s gangy na Haiti projevuje jen malý zájem, což se může ukázat jako závažná chyba.

Americký velvyslanec Waltz přispěl k eskalaci situace. Varoval šéfy gangů, že „jejich dny beztrestnosti jsou sečteny“. Připomněl Radě bezpečnosti, že „Haiti je jen pár set mil od Floridy“, a tvrdil, že gangy pašují zbraně až do západní Afriky, Evropy a Spojených států, aniž by předložil důkazy. Ve skutečnosti proudí zbraně převážně opačným směrem.

Žádný z těchto aktérů se nezabývá tím, odkud pochází moc gangů. Zpráva GAO zjistila, že 73 % vysledovaných střelných zbraní zajištěných ve 25 karibských zemích pocházelo ze Spojených států. OSN odhaduje, že na Haiti je v oběhu 270 000 až 500 000 nelegálních střelných zbraní. Šéf UNODC vyzval „hlavní zdrojovou zemi“, aby zpřísnila kontroly.

Samotná síla povede jen k další síle. Vůdci gangů také těží ze zahraniční intervence: Jimmy „Barbecue“ Chérizier se představil v novém světle jako protorevolucionář a zveřejňuje videa, v nichž před tisíci následovníků odsuzuje haitské elity a zahraniční vměšování.

Gangy jsou zločinecké organizace, které se živí politickou nestabilitou a ekonomickou beznadějí. Každý nevinný zabitý dronem usnadňuje nábor nových členů. Mise zaměřené především na bezpečnost, které postrádají politickou legitimitu či vyjednávání, se stále obracejí proti svým autorům. Nejužitečnější rolí Washingtonu je nyní zastavit dodávky zbraní, peněz a utrpení.

 

Celý článek v angličtině ZDE