Ještě jedna maličkost, pane Huangu

12. 11. 2026 / Fabiano Golgo

 

Právnička ji připíše do podkladů. Tři republikánští předsedové sněmovních výborů požádali Huanga o uzavřený brífink na osmnáctého. Dnes chtějí vědět, jestli přijde, nebo navrhne jiný termín.

Huang: Začněte tím, že prezident mou odpověď potvrdil.

U dveří se ozve škrtnutí. Muž v baloňáku se pokouší stáhnout si z rukávu samolepku s nápisem NÁVŠTĚVA. Přilepí si ji na prst. Pod oknem stojí jeho Peugeot 403, nakřivo mezi dvěma nabíjecími stojany.

Columbo: Promiňte. To poslední slovo bych si potřeboval ujasnit.

Huang: Které slovo?

Columbo: Potvrdil.

Huang: Slyšel jste ho. Řekl, že mi věří.

Columbo: Právě. Doufal jsem, že mi řeknete, jak si to ověřil.

Huang: Zeptal se mě.

Columbo přikývne. Položí si doutník na malou misku. Právnička ho posune stranou a na misku položí telefon. Rozsvítí se kontrolka.

Columbo: Takže prezident má tu informaci od vás.

Huang: Ano. Co je na tom divného?

Columbo: Nic. Jen jsem si vás s prezidentem v sešitě napsal na dva řádky. Na druhém mám zřejmě zase vás.

Huang natáhne ruku pro ovladač. Obrazovka zčerná.

Huang: Poručíku, v dopise zaměstnancům jsem se přiznal k nevěře. Omluvil jsem se. Věci, které se týkají bezpečnosti firmy, mají vyšetřit lidé, které pověřila rada.

Columbo: Manželka mi taky poradila, ať se držím čipů. Alice Huangovou, bývalou manažerku singapurské firmy Megaspeed, jmenoval New York Times. Píše, že ji americké služby spojily s předáváním informací Pekingu. Čína to popírá. A já tu mám jeden nákup, u kterého se dá něco ověřit docela rychle.

Ze zápisníku vytáhne složený list.

Columbo: Dnes Reuters našel ve veřejných záznamech nákup dvou čipů H200. Koupila je čínská technická univerzita, která je na americkém seznamu vývozních omezení. Je tam i datum. Jednadvacátého října.

Huang: Koupili je od čínského dodavatele. O tom, jak se k němu dostaly, vám jejich objednávka nic neřekne.

Columbo: Přesně. Kupující, datum a dva čipy. Původ zboží musí člověk teprve zjistit. The Information píše, že paní Huangová pomohla zařídit dodávky za nejméně sedm a půl miliardy dolarů. U té částky bych chtěl vidět doklady o něco naléhavěji.

Právnička: Máte nějaký důvod spojovat ten univerzitní nákup s paní Huangovou?

Columbo: Ten záznam jsem vám ukázal právě proto, že se obejde bez ní. Dokládá nákup. Teď mi prosím ukažte, co dokládá ten telefonát.

Právnička otočí notebook k sobě. V první větě označí slovo potvrdil. Chvíli ho nechá svítit modře.

Huang: Tohle všechno bude zajímat i prezidenta.

Columbo: Když už jsme u prezidenta, smím si ještě pustit začátek té odpovědi?

Huang mu podá ovladač. Columbo si ho prohlédne ze všech stran. Podá ho právničce.

Na záznamu se novinář ptá, zda Trump o údajných vazbách věděl už při květnové cestě do Číny. Trump odpovídá, že o nich tehdy neslyšel.

Columbo: Tady mluví o sobě. V další větě už o vás.

Huang: A?

Columbo: New York Times píše, že ho ministr Rubio na podezření upozornil už v květnu na palubě Air Force One, cestou do Číny. Bílý dům tu zprávu zpochybnil. Vy můžete říct, co jste věděl vy. Kdo může říct, co v letadle slyšel prezident?

Huang: Zeptejte se lidí, kteří s ním byli v letadle.

Columbo se podívá na právničku. Na obrazovce jejího notebooku stojí Prezident říká, že mi věří.

Columbo: Takhle bych to nechal. Omlouvám se, zdržel jsem vás.

Vezme doutník a vykročí ke dveřím. Na chodbě si všimne, že má na prstu pořád štítek NÁVŠTĚVA. Vrátí se.

Columbo: Ještě jedna maličkost, pane Huangu. Když se vás prezident ptal, co jste věděl vy, zeptal jste se ho, co věděl on?

Huang si vezme ovladač zpátky.

Huang: To budete muset zavolat do Bílého domu.

Columbo: Výborně. Jen mu tentokrát nedám vaše číslo.