Channel 4 News: Zrazují Spojené státy Evropu?
12. 11. 2026
čas čtení
25 minut
Moderátor: Ty řeči o nejbližším spojenci, to jsou jen fráze, které se opakují, víte, téměř až do zblbnutí. Faktem je, že Američané stahují pomoc svým spojencům. Proč by to samé neudělali i nám?
Moderátor z Kyjeva, Channel 4 News, čtvrtek 12. listopadu 2026, 19 hodin: Zatímco američtí vyslanci vzdávají Putinovi úctu, ruské rakety a drony přinášejí smrt a zkázu po celé Ukrajině, včetně hlavního města Kyjeva.
Špatnou zprávou je, že se opět potýkáme s problémy se systémem Star Shield.
Špatnou zprávou je, že se opět potýkáme s problémy se systémem Star Shield.
Zelenskyj: Pokud někdo v Americe přijímá rozhodnutí, která v podstatě zacházejí s ukrajinským územím, jako by nebylo ukrajinské, pak nám to napovídá, kam se věci ubírají.
Moderátor: Dobrý večer z Kyjeva, který byl opět zasažen ruskými útoky a kde vojenští velitelé tvrdí, že jejich schopnost bránit se a úderem odpovídat byla opět omezena restrikcemi amerického satelitního systému Star Shield, založeného na projektu Starlink Elona Muska.
Nebylo vysvětleno, kdo za tím stojí – zda to byl sám Musk, nebo americká vláda –, ale výsledkem je, že se podařilo proniknout více ruských dronů a raket.
Vyslanci Donalda Trumpa odjeli na schůzku s prezidentem Putinem do Moskvy, kde ruský vůdce neprojevil žádné známky změny svého postoje k čemukoli.
Nyní vyslanci míří do Dublinu, kde se setkají s prezidentem Zelenským a evropskými lídry.
Plní však tito Američané příkazy Rusů, nebo jednají jako čestní zprostředkovatelé míru?
Vysíláme z jednoho z bytových domů, který byl v noci zasažen tady v Kyjevě, zatímco lidé spali ve svých postelích.
Steve Witkoff a Jared Kushner strávili dnes ráno několik hodin s Vladimirem Putinem.
Zde v Kyjevě však počítali škody po další noci ruských útoků. Oba američtí vyslanci jsou na cestě do Dublinu, kde se scházejí evropští lídři a prezident Zelenskyj, aby se dozvěděli, zda budou zapojeni do jednání, nebo zda je Američané chystají zradit.
Nejprve naše zahraniční redaktorka Lindsay Hilsum podává reportáž z místa jednoho z útoků.
Reportérka: Už se navzájem docela dobře znají. Koneckonců jde o desátou návštěvu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě. Ruský vůdce navrhl opatření k budování důvěry.
Měl však vzkaz i pro Evropany, kteří připravují bezpečnostní síly pro Ukrajinu pro případ, že by došlo k příměří.
Putin: "Od samého začátku tvrdíme, že přítomnost jakýchkoli zahraničních vojsk na Ukrajině je pro nás naprosto nepřijatelná, protože se domníváme, že by to představovalo hrozbu pro bezpečnost Ruské federace. To by pro nás byl legitimní cíl. Válka by se tedy okamžitě obnovila."
Toto byl dnes ráno vzkaz Ruska pro Kyjev. Dron, který uprostřed noci zasáhl několik bytových domů a zabil jednu ženu.
Právě ta náhodnost toho všeho je tak šokující. Vaříte si jídlo nebo spíte a najednou přiletí raketa nebo dron.
Nebo možná nejste.
Na takový život si lidé v Kyjevě zvykli. To je štěstí nebo smůla této války.
Ljudmila Kovriga, v kožichu a s vybledlým šarmem, je v šoku.
"Naši budovu ostřelovali. Byla zasažena. Je válka. Co byste čekali?"
A je váš byt zničený? Můžete se do něj vrátit, nebo máte kam jít?
"Pravděpodobně ne. Ještě jsem se tam nevrátila. Když jsem vyběhla ven, byla ještě tma. Byla noc. Musím se jít podívat. Nevím."
Její byt je v šestém patře. Tři, čtyři, pět, šest.
A vypadá to v pořádku, ale skla v oknech jejích sousedů jsou rozbitá.
Lidé jdou nahoru, aby zhodnotili škody.
Je nám to moc líto.
To je v pořádku.
Všichni jsou naživu.
Všichni jsou naživu.
Tohle je tvůj byt.
Moji rodiče.
Tvoji rodiče.
A tak to uklidí a jdou dál, protože co jiného se dá dělat?
Reportérka: Někdy se válka dostane i do Ruska, ale jiným způsobem. Dnes výbuch zničil auto v Petrohradu a zabil muže, kterého ruské úřady popisují pouze jako vojenského důstojníka. Rusko z podobných atentátů obvinilo ukrajinské tajné služby. Ukrajina se k tomu nevyjádřila.
Prezident Putin hovořil s americkými vyslanci o válce a míru více než tři hodiny. Jednou z nejobtížnějších otázek zůstává role Evropy.
Kushner: Evropané si přejí, aby tato válka skutečně skončila a aby po ní nastal dlouhý mír; porozumění dlouhodobé bezpečnosti mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou je téma, o kterém jsme s nimi začali diskutovat.
Putin se je snažil přesvědčit, že kořenem problému je Evropa, nikoli ruská agrese.
Pokud ti dva Američané, kteří dnes večer letí do Dublinu, nepoznají, že jde o trik, jak rozdělit Západ, jistě jim to řeknou evropští lídři, kteří na ně čekají.
Moderátor: A teď je tu Lindsay se mnou. Dělá si Putin z Trumpových vyslanců vyloženě legraci?
Prezident Putin v podstatě říká: Dobře, Evropané mohou zasednout k jednacímu stolu ohledně Ukrajiny. Ale pouze pokud souhlasí s tím, že NATO nesmí provádět cvičení v zemích NATO, které hraničí s Ruskem – tedy v pobaltských státech, ve Finsku a v Polsku.
Snaží se tím říci, že cenou, kterou musí Evropa zaplatit za to, že se zapojí do řešení ukrajinské otázky, je zhroucení celé bezpečnostní struktury, která byla pečlivě budována od konce studené války.
Děkuji, Lindsay.
Moderátor: Na summitu Evropského politického společenství v Dublinu objal Andy Burnham Volodymyra Zelenského, když společně vstupovali na schůzku evropských lídrů. Řekl jim, že tito lídři stojí při vyjednáváních přímo za ním. Náš hlavní politický korespondent Paul McNamara je dnes večer v Dublinu.
Reportér: Klíčová osoba je přímo za ním, ale ne po jeho boku u mírového stolu. A panuje zde skutečné napětí – nejde sice přímo o vzájemné obviňování, ale není to od toho daleko – ohledně toho, proč se Evropa nedokázala sjednotit kolem jedné osoby a vyvinout veškerý svůj společný tlak, aby při těchto mírových jednáních zněl evropský hlas po boku prezidenta Zelenského. Ať tak či onak, je to Ukrajina, která v těchto jednáních dominuje, a ne – jak si někteří ještě nedávno mysleli – možná vztahy Velké Británie s Evropou.
Andy Burnham skutečně vstoupil na jedno z těchto setkání s rukou kolem ramen prezidenta Zelenského, ale ve skutečnosti sem dorazil pozdě. Den zahájil na klimatickém summitu COP v Turecku.
Také odjíždí dříve, takže mu unikne osobní debriefing o tom, co se odehrálo na dnešním večerním setkání prezidenta Zelenského s americkým vyslancem Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem, které se koná za pár hodin nedaleko Dublinu na letišti – setkání, od něhož si Ukrajina i všichni zde přítomní slibují, že je o něco přiblíží k mírové dohodě.
Rodinná fotografie, na kterou jeden marnotratný syn z okraje Evropy nedorazil včas, zatímco druhý z opačného konce stál v popředí.
Objetí, poplácání po zádech – to není jen vřelost mezi světovými lídry, ale diplomatický signál určený jak Rusku, tak Spojeným státům. To jsou tváře, které Ukrajina chce mít po svém boku při mírových jednáních.
Zelenskyj: A je velmi dobré, že Evropané jsou nyní součástí těchto rozhovorů. Zatím ne přímo a zatím ne v době, kdy jsou u stolu Rusové, ale Evropané jsou již zapojeni. A musíme zajistit, aby se Evropa stala stálou součástí těchto jednání.
Jak velký problém představuje to, že Evropa nemá místo u jednacího stolu, aby dosáhla míru na Ukrajině?
"No, je to problém a není to vina ostatních. Je to i naše vina, protože, jak víte, nedokázali jsme se shodnout na tom, kdo bude jednat naším jménem."
Udělala tedy Evropa chybu tím, že si nezajistila místo u toho jednacího stolu dříve?
Vidíte, co se děje v Abú Dhabí. Místo Evropy stále není zaručeno.
Je to jablko sváru, které trápí účastníky tohoto zasedání Evropské politické rady v Dublinu.
Nyní však čekají na americkou mírovou delegaci, která přilétá z Ruska, aby informovala prezidenta Zelenského o svém pokroku.
Jak důležité je, že se tato jednání s Jaredem Kushnerem budou konat právě zde v Dublinu, prakticky s podporou evropských lídrů v pozadí?
Irský politik: No, my se těchto jednání neúčastníme. Myslím si však, že je významné, že se konají souběžně se zasedáním Evropské politické rady, protože jak říkáte,Ukrajina má bezpochyby plnou podporu Evropské unie. A to je velmi, velmi významné.
Dává mu to při vstupu do těchto jednání dodatečnou sílu?
Myslím, že to Ukrajině v posledních letech dodalo neuvěřitelnou sílu.
A naše poselství zní: potřebujeme mír. Potřebujeme mír podle podmínek Ukrajiny.
Před týdnem nebyla v centru pozornosti východní hranice Evropy, ale západní hranice a budoucí vztahy s Velkou Británií. Tyto rozhovory byly odsunuty na okraj, ale stále jsou relevantní, možná dokonce více než před deseti lety.
Změnila ta bezpečnostní a obranná infrastruktura, kterou Velká Británie přináší, téměř vyjednávací kalkul?
Žijeme nyní ve zcela jiném světě než v roce 2016.
No, rozhodně nemluvím jako irský ministr, ale když uvažuji o tom, co by mohly říci ostatní členské státy, řekl bych, že Spojené království vnímají z hlediska bezpečnosti a obrany jako velmi, velmi důležité. A myslím si, že tomu tak je.
A změní to něco do budoucna, pokud jde o jednání?
Pravděpodobně ano, ale řekl bych toto: EU je, jak se domnívám, orgán a organizace, která uplatňuje určité standardy a pravidla, která všichni dodržujeme. A domnívám se, že jedna věc, na které si členské státy budou velmi jasně stát, je to, že žádné zkratky být nemohou.
Reportér: Vztahy v pohybu, to je zde společné téma. V okamžiku, kdy přistáli lídři, přišla také zpráva, že Ukrajina čelí významnému narušení fungování satelitní technologie „Star Shield“ Elona Muska.
Dánská premiérka: Jsem tím hluboce znepokojena a všichni, včetně Američanů, vědí, že Ukrajina a Evropa prostě nejsou bez těchto satelitů schopny chránit své občany a Evropu.
Budou to lídři EU s Američany projednávat?
Dánská premiérka: Samozřejmě. Je to přece součást obrany Evropy. Je to součást našeho odstrašování vůči Rusku. A v jistém smyslu je válka, dokonce i moderní válka, docela jednoduchá. Pokud nemáte protivzdušnou obranu, pokud nemáte satelity, pak nemůžete vyhrát a tuto válku musíte vyhrát společně s USA.
Moderátor z Kyjeva: Nyní se ke mně připojuje ukrajinský opoziční poslanec Alexej Gončarenko.
Dnes jste se poněkud kriticky vyjádřil k tónu, jakým prezident hovořil s Donaldem Trumpem. Proč?
Gončarenko: Protože si myslím, že ty včerejší vtipy v dánském parlamentu nás k míru nevedou. Spojené státy jsou pro nás velmi důležitým partnerem. A respektujeme volbu amerického lidu. Zvolili si prezidenta Trumpa. Dnes zvolili demokratický Kongres. To je skvělé. Ale mají republikánského prezidenta. To je jejich volba. Musíme spolupracovat s oběma stranami a nedělat si z nich legraci.
Moderátor: Nemáte pocit, že s USA čím dál více přibližují Rusku? Omezují systém Star Shield. Kvůli tomu umírají lidé. A opakují, jak víte, ruské argumenty.
Gončarenko: Ale pokud si myslíme, že to změníme tím, že se jim budeme posmívat, tak tomu nevěřím. Myslím, že bychom měli mít velký respekt k našemu hlavnímu spojenci, jímž jsou Spojené státy americké, a bez nichž nemůžeme dosáhnout toho, co potřebujeme – míru.
Moderátor:Chci říct, také jste říkal, že si myslíte, že nastal okamžik, kdy by mohlo dojít k průlomu v otázce míru. Proč máte pocit, že právě teď je čas na urovnání?
Gončarenko: Možná v to chci věřit, protože tady na Ukrajině mír zoufale, zoufale potřebujeme. Potřebujeme mír co nejdříve. A konečně, po devíti měsících – protože poslední jednání proběhla v únoru – jsme nyní konečně opět u jednacího stolu. A chci, abychom udělali vše, co je v našich silách, abychom tuto příležitost neztratili.
Moderátor: Možná Rusko není na žádný mír připraveno.
Gončarenko: To je možné. Ale v tomto nejhorším scénáři budeme tam, kde jsme dnes. Musíme však udělat vše, co je v našich silách, abychom… Možná existují způsoby, jak Rusko přesvědčit, a možná to dokážou naši spojenci v čele se Spojenými státy.
Moderátor: Opravdu máte pocit, že je to nejsilnější pozice, ve které může Ukrajina o mír usilovat? Víte, myslím tím, že Trump je po volbách do Sněmovny reprezentantů oslabován téměř ze dne na den, že ano? Myslím tím, stojí za to počkat ještě trochu déle, nebo chcete tlačit na věc hned teď?
Gončarenko: Za prvé, čekání znamená, že tu každý den umírají lidé. Za druhé, v nejsilnější pozici byla Ukrajina před čtyřmi lety, pravděpodobně na konci roku 2022. Od té doby se naše pozice, bohužel, nezlepšuje. Nevidím tedy žádný důvod čekat. Myslím, že musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom nyní dosáhli průlomu a dosáhli míru.
Moderátor: A za jakých podmínek? Co má Ukrajina říci, když Rusko odmítá diskutovat o šedých zónách, kde jsou města a obce rozděleny z hlediska toho, kdo je ovládá, a odmítá přijmout myšlenku zahraničních sil jako záruky bezpečnosti? Jaký by podle vás měl být nyní postoj Ukrajiny k jednáním?
Gončarenko: Za prvé si myslím, že bychom Putinovi neměli věřit. Když tedy něco řekne, neznamená to, že to tak opravdu myslí. Ano, chce to, ale jde o vyjednávací taktiku. Rozhodně nikdo neuzná okupovaná území jako ruská. To je nemožné a ukrajinská ústava to vůbec nedovoluje.
Moderátor: Zahrnuje to i Krym?
Gončarenko: Rozhodně, bezpochyby. Krym je stejné ukrajinské území, které je nelegálně okupováno Ruskem, a po skončení nepřátelských akcí se zdá velmi pravděpodobné, že ho Rusko bude de facto ovládat, ale de jure se rozhodně nachází v mezinárodně uznávaných hranicích Ukrajiny.
Moderátor: Myslím si tedy, že Putin se nyní snaží zvýšit sázky v jednáních, ale to neznamená, že neustoupí.
Gončarenko: Opakuji, nevím, ale měli bychom to zkusit.
Moderátor: Jistě. Ale tím se vracíme do situace, kdy Ukrajina tvrdí, že je to všechno Ukrajina, a Rusko tvrdí, že je to všechno Rusko. Jak překlenout tuto propast?
Gončarenko: Obecně si nemyslím, že je možné dosáhnout velké, krásné mírové dohody, kterou by podepsali dva prezidenti, protože máte opravdu pravdu – nikdy neuznáme, že tato území patří Rusku. A zdá se, že ani Rusové je neuznají jako ukrajinská a neopustí je. Myslím si tedy, že v historii existuje spousta příkladů – Korea či jinde, Kypr či jiná místa –, kde nedošlo k žádné velké, významné dohodě, ale kde panuje mír. Domnívám se tedy, že je možné dosáhnout míru, a možná to nebude prostřednictvím nějaké velké dohody, ale třeba na základě nějaké dohody, například mezi vojenskými představiteli, o příměří, které může trvat desítky let.
Moderátor: Chci tím říct, že prezident poukazuje na to, že se zdá, jako by se celá myšlenka bezpečnostních záruk obrátila naruby. Původně šlo o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ze strany NATO. Rusko to nyní převrátilo na bezpečnostní záruky pro Rusko v podobě stažení se od ruských hranic.
Gončarenko: Bezpečnostní zárukypro Rusko mě nezajímají, protože všichni chápeme, že – promiňte – je to blbost. Protože nikdo na Rusko neútočí. O to jde. Je to Rusko, které útočí na všechny.
Existuje tedy mnoho způsobů, jak tyto záruky Ukrajině poskytnout.
Moderátor: Dnes jsem mluvil s britským náměstkem ministra zahraničních věcí Stephenem Doughtym a hovořil jsem s ním o tomto omezení satelitního systému Star Shield a zeptal jsem se ho, zda Británie sděluje Američanům, že chce, aby byl systém obnoven?
Stephen Doughty: Ukrajina potřebuje podporu, aby se mohla bránit proti neustálé ruské agresi a raketovým a dronovým útokům, které jste viděl na vlastní oči, , a které jsem zažil i já. A chceme zajistit, aby měla k dispozici všechny obranné prostředky nezbytné k tomu, aby to dokázala. Neznám všechny podrobnosti o tom, co se s tímto systémem děje, ale je důležité, aby dostala rozhodnou a důslednou podporu.
Moderátor: Žádá britská vláda Američany skutečně o jeho obnovení? ¨
Stephen Doughty: Samozřejmě každý den spolupracujeme se Spojenými státy v celé řadě záležitostí, včetně těch týkajících se Ukrajiny. Jak jsem řekl, chceme, aby Ukrajina získala veškerou nezbytnou obrannou podporu. Samozřejmě se to netýká jen připojení k internetu, ale také protivzdušné obrany. A přesně to děláme a dnes jsme v tom ještě zintenzivnili naše úsilí oznámením o dronách a autonomních námořních dronových systémech, o nichž jednali premiér a prezident Zelenskyj.
Moderátor: Chci tím říct, že zatímco tam Kushner a Witkoff seděli s prezidentem Putinem a vyměňovali si zdvořilosti, na Ukrajinu dopadaly drony a rakety. Je těžké si nevšimnout, že s nimi někdo manipuluje.
Bohužel jsme tento vzorec chování u Vladimíra Putina viděli už mnohokrát – nejprve dělá ústupky. Ale slova a činy pak mluví samy za sebe. A jak jste viděli, drony, rakety a neustálé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě před blížící se zimou jsou otřesné.
Rusové opakovaně tvrdí, že chtějí prosadit všechny své územní nároky a že nepřijmou přítomnost zahraničních vojsk na ukrajinském území. Vidíte nějakou změnu v ruském postoji?
Víte, Krishnane, můžete se sám přesvědčit, že realita na místě a realita, které čelí občané Ukrajiny, je otřesná.
Moderátor: Mám na mysli to, že jak to tak vidíme, zdá se, že Británie v tomto vyjednávacím procesu nemá ani status pozorovatele. Myslíte si, že se dostanete k jednacímu stolu, nebo to budou řešit Evropané a Británie se k tomu jen připojí?
Stephen Doughty: No, to samozřejmě vůbec není pravda. Víte, byli jsme zastoupeni při rozhovorech v Abú Dhabí. Samozřejmě každý den úzce spolupracujeme s našimi americkými a ukrajinskými partnery.
A samozřejmě je premiér právě teď s prezidentem Zelenským na summitu EPC v Dublinu, kde hovoří o důležité práci, kterou společně vykonáváme pro bezpečnost a obranu Ukrajiny. Jsme tedy v samém centru tohoto procesu. Budeme se i nadále angažovat všemi způsoby, jaké si Ukrajina přeje, a budeme úzce spolupracovat s evropskými partnery v různých formátech a různými způsoby, abychom našli cestu vpřed.
Moderátor: Když to všechno sečtete, je těžké nebýt velmi znepokojen tím, co nyní znamená americký bezpečnostní deštník. Víte, na Ukrajině Amerika dnes fakticky stáhla část své pomoci tím, že omezila program Star Shield, a v důsledku toho umírají lidé. Co to vypovídá celé Evropě, včetně Británie, o tom, do jaké míry se nyní může na Američany spolehnout?
Moderátor: Ty řeči o nejbližším spojenci, to jsou jen fráze, které se opakují, víte, téměř až do zblbnutí. Faktem je, že Američané stahují pomoc svým spojencům. Proč by to samé neudělali i nám?
Chceme, aby všichni ještě více přiložili ruku k dílu a podpořili Ukrajinu v její obraně a bezpečnosti proti této agresivní válce ze strany Ruska?A samozřejmě se těmito rozhovory zabýváme každý den.
Moderátor: Stephene Doughty, moc vám děkuji.
Paul McNamara je stále na místě.
Podívejte, tento summit je obrovský. V Dublinu je přítomno 50 světových lídrů. Na začátku týdne proběhla mírová jednání v Abú Dhabí. Americký mírový vyslanec poté odletěl do Ruska. Dnes večer přilétají do Dublinu. Takže v kontextu této pendlové diplomacie, rozsahu tohoto summitu a jednotné podpory Ukrajiny se premiér zeptal: zdá se, že je dnes večer mír o něco blíž?
153
Diskuse