Izraelská armáda uvedla, že při útoku na Násirovu nemocnici zasáhla velitele Hamasu a další bojovníky, aniž by však předložila důkazy. Její dosavadní bilance nevzbuzuje důvěru v přesnost jejího tvrzení. Řada expertů OSN a aktivistů v oblasti zdravotnictví varovala před záměrným útočením na zdravotnická zařízení a zdravotnický personál. Izraelští vojáci také popsali šokující počet obětí mezi civilisty, který je tolerován jako „vedlejší škody“ při útocích i na bojovníky nízké hodnosti po brutálních útocích Hamásu ze 7. října 2023.

Kvůli válce umírá mnohem více Palestinců. Vzhledem k tomu, že více než čtyři pětiny budov v Gaze jsou zničené, bouře a chlad se stávají smrtícími – minulý víkend zabily nejméně čtyři děti a jednu ženu. OSN uvádí, že 940 000 lidí se nachází v provizorních úkrytech v oblastech ohrožených povodněmi. Do stanů se valí splašky. V zoufalství rodiny riskují návrat do zničených domovů – přičemž někteří umírají při zřícení budov.

Skutečnou potřebou je obnova, ale chybí i to nejzákladnější: OSN uvádí, že Izrael blokuje 150 000 stanů připravených k použití spolu s dalším naléhavě potřebným zbožím, včetně hygienického vybavení a výživného arašídového másla. Jako okupační mocnost má Izrael podle mezinárodního práva povinnost uspokojovat potřeby obyvatel Gazy. Umožnit dovoz pomoci, kterou zoufale potřebují, by mělo být absolutním minimem, které se od něj očekává.

Dokonce i Trumpova Rada pro mír, která je nakloněna Netanjahuovi, vyzvala Izrael, aby povolil vstup veškeré humanitární pomoci, a uvedla, že jeho reakce je nedostatečná – sama však neprojevuje žádnou ochotu skutečně využít svůj vliv. Izrael tvrdí, že vpustil kamiony a stany, ale že s obnovou nelze začít, dokud se Hamás „plně neodzbrojí“.

Gadi Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu, má šest týdnů na sestavení vlády po volbách z minulého měsíce, v nichž Benjamin Netanjahu ztratil svůj mandát. K podstatnému zlepšení situace je nepravděpodobné, i kdyby se to panu Eisenkotovi podařilo; osud civilistů v Gaze byl větší tématem v amerických volbách do Kongresu než v izraelských volbách.

Ale zatímco Izrael postupně začíná vstřebávat mimořádný posun v mezinárodním veřejném mínění, který podtrhly americké volby do Kongresu – přičemž asi tři z deseti Američanů nyní jaou přesvědčeni, že se dopustil genocidy –, ostatní vlády mají novou příležitost vyvíjet tlak na změnu. Musí použít nejen slova, ale i činy. Netanjahu naznačil, že by se Izrael mohl stát izolovanou „super-Spartou“. Přesto je však – z hlediska bezpečnosti, obchodu i diplomacie – závislý na USA a Evropě.

Zdroj v angličtině ZDE