Neplaťte bankám, radí ODS

2. 4. 2013 / Michal Rubáš

čas čtení 4 minuty

Jeden neoblíbený poslanec německé dolní komory už několik let při různých příležitostech vypráví s úspěchem stále stejnou anekdotu, která, pokud vím, zatím nepřekročila státní hranici, přestože její pointa je v přímé souvislosti s řešením i české národní zadluženosti:

Centrální banka poskytne jedné německé soukromé bance, říkejme jí pro zjednodušení Deutsche Bank, miliardu eur s jednoprocentním úrokem. Ta peníze okamžitě přepošle Portugalsku, Irsku nebo Řecku za úrok ve výši 5, 10, resp. 13 %. Za několik čtvrtletí vydělá stamilióny, aniž by reálně vytvořila jakoukoli hodnotu. Centrální banka státu "vygeneruje" peníze, které odevzdá soukromému investorovi, který tomuto státu s vysokou (ne)přidanou hodnotou půjčí na vysoký úrok.

Z této anekdoty plyne dle mého soudu následující poučení a inspirace do budoucna:

Celý mechanismus státního financování kapitalistů by mohl být zmodernizován tak, a) že by stát odevzdával peníze sám sobě a b) rovněž kapitalistům by natiskl přímo ty peníze, o které by touto modernizací přišli, takže by v roli akcionářů bank mohli ušetřit na mzdách bankovního personálu a provozních nákladech na kanceláře a pobočky. Proces státního zásobování spekulantů penězi by se tak nanejvýš zjednodušil a zefektivnil, což je zejména v době krize nanejvýš potřebné. Finanční trhy by takové řešení, zahrnující propouštění zaměstnanců, určitě odměnily vyšším ratingem.

Nevýhodou takové racionalizace finančních toků je ovšem to, že by se stala příliš zjevnou pravá povaha finančníků. Lidé by se jim nakonec posmívali, že to jsou paraziti. A to není v Česku politicky průchodné. Musíme dát na tomto místě skutečně za pravdu liberálům, když často deklarují, jak zhoubný je primát politiky před ekonomickou racionalitou.

Druhé řešení, které se na základě uvedené anekdoty nabízí, bude mít asi větší naději na úspěch. Setrvává v rámci politické korektnosti a není v očividném rozporu s představou užitečnosti spekulantů: předseda české vlády by evropskou bankovní a politickou elitu přesvědčil, že zadlužené Česko není ve skutečnosti republikou vyznačující se suverenitou lidu a demokratickým zřízením, nýbrž že je naopak regulérním soukromým bankovním ústavem, kde rozhodují pouze peníze a soukromé konexe. Evropská centrální banka by v takovém případě do Prahy okamžitě nasypala miliardy eur na jednoprocentní úrok. Potřeba deficitního financování našeho rozpočtu by se brzy stala minulostí. Problémem je ale to, že premiér Nečas nikdy nelže, protože je slušným člověkem.

Kdyby nás však navenek zastupoval Miroslav Kalousek, morální dilema by se okamžitě rozplynulo. Sám se totiž už před dvěma lety vyjádřil, že v Praze vládne vekslácká spodina, a to díky ODS. Z toho lze zpětně dovodit, že Nečas může zůstat ve funkci, aniž by musel v Bruselu lhát, takže Kalouska nakonec k ničemu nepotřebujeme.

Avšak i toto řešení našich dluhů má jedno slabé místo, ministra Kubu. Před několika týdny prohlásil v televizi v souvislosti s otázkou oprávněnosti jednoho absurdního bankovního poplatku, že ekonomika potřebuje, aby lidé nenosili peníze do banky, ale utráceli je v ekonomice. Velmi nebezpečné sdělení z úst prvního místopředsedy. Všimněme si zvláště nevyřčených premis jeho argumentace: Kuba neříká lidem, aby se bránili proti zjevné zlodějině, již banky praktikují pod titulem poplatek za vedení hypotečního účtu, nýbrž označuje obecně nošení peněz do bank za něco, co je v rozporu s řádným fungováním ekonomiky. Přistoupil tak bez skrupulí na marxistický předpoklad, že kapitalistické banky ekonomiku poškozují shrabováním likvidity, a odklonil se od oficiální doktríny liberálních ekonomů, že banky v ekonomice naopak plní funkci podobnou úloze krevního oběhu v organismu. Podle Kuby jsou banky bariérou pro ekonomický rozvoj! Divím se, že jej rozhodující finančníci v jeho vysoké pozici ještě tolerují.

S Kubovou výzvou "neplaťte bankám" by se totiž z české demokracie nikdy pořádná banka nestala.

0
Vytisknout
12628

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2013