Trumpovo vítězství v Jižní Karolíně aneb v čem je Donald Trump podobný Miloši Zemanovi

22. 2. 2016 / Daniel Veselý

Získal více než třetinu voličských hlasů a jeho republikánští soupeři - floridský senátor Marco Rubio a texaský senátor Ted Cruz – zůstali daleko za ním. Vše nasvědčuje tomu, že Trump má nominaci na úřad amerického prezidenta za Republikánskou stranu v kapse. Tento vulgární populista a agresivní xenofob politicky těží z iracionálního strachu z muslimů a z rozdmýchávání nenávisti vůči imigrantům ne nepodobným způsobem jako český prezident Miloš Zeman. A to není pouze jedno pojítko mezi oběma zdánlivě nesourodými politiky.

Donald Trump v průběhu svého bizarního tažení na Oválnou pracovnu vsadil na osvědčený recept, jak získat hlasy frustrovaných amerických voličů – na v realitě nezakotvený strach a islamofobii. Tato strategie intelektuálně „spálené země“ mu s velkou pravděpodobností přinesla klíčový úspěch v sobotních republikánských primárkách v Jižní Karolině a dost možná i vysněnou nominaci na úřad amerického prezidenta za Republikánskou stranu.

Právě Trumpova nezlomná nenávist vůči muslimům pozoruhodným způsobem rezonuje u značné části republikánských voličů nejen v Jižní Karolíně ZDE. Asi 75 procent voličů v republikánských primárkách v tomto státě vyjadřuje souhlas s Trumpovou neústavní myšlenkou zakázat muslimům cesty do Spojených států. Další průzkumy ukazují, že 62 procent Trumpových přívrženců chce, aby byla vytvořena databáze pro sledování muslimů ve Spojených státech, 40 procent z nich volá po zákazu mešit a 33 procent jeho stoupenců by praktikování islámu zakázalo úplně ZDE.

Existuje tedy poměrně solidní důkaz o tom, že mezi Trumpovými podporovateli v Jižní Karolíně je vyšší míra xenofobie a nenávisti vůči muslimům než u dalších republikánských kandidátů.

Již delší dobu pozoruji, že mezi Donaldem Trumpem, který je do očí bijící ukázkou surrealistického prezidentského volebního systému v USA, a českým prezidentem Milošem Zemanem existují jisté nepřehlédnutelné podobnosti.

I Miloš Zeman vsází na rozdmýchávání za vlasy přitaženého strachu z muslimů a islámu, a získává tak u spousty frustrovaných Čechů na popularitě. Obdobné je to s imigranty. Donald Trump si bere na paškál vlnu „mexických ilegálů“, jež se valí na Státy, o nichž lživě tvrdí, že to jsou zločinci a dealeři drog, ačkoliv v posledních letech ze Spojených států víc Mexičanů odešlo, než na jejich půdu vstoupilo ZDE, a jejich kriminalita je nízká, protože se tito lidé obávají deportace ZDE. Jinými slovy - Donald Trump si stejně jako Miloš Zeman informace ohledně „škodlivostí“ imigrantů cucá z prstu, nicméně jejich stoupenci na toto slyší, aniž by znali pravý stav věcí.

Oba politiky spojuje nepokrytá záliba ve vulgarismech a oplzlých „bonmotech“. Zhruba ve stejné době, kdy se český prezident zaskvěl výrokem o kalašnikovu, se Donald Trump chvástal, že jeho elektorát by se nezmenšil, ani kdyby někoho na veřejnosti zastřelil ZDE. Snad není ani náhoda, že jak Trump, tak Zeman mají v oblibě ruského prezidenta Vladimira Putina; není divu, když oba vykazují autoritářské tendence.

Pravda, existují mezi nimi i zřetelné odlišnosti, kupříkladu v jejich postojích vůči Číně, jejíž ekonomické síly se Trump děsí jako čert kříže, zatímco český prezident ji vnímá pozitivně.

Domnívám se, že by stálo za to podrobněji prozkoumat, proč se čeští přívrženci údajně lidového a levicového Miloše Zemana v mnohém podobají jako vejce vejci převážně konzervativnímu pravicovému elektorátu Donalda Trumpa.