V Evropě narůstá neklid kvůli ruskému vměšování v Katalánsku

10. 11. 2017

Rumunský europoslanec Victor Bostinaru tvrdí, že má důkazy o ruském vměšování ve prospěch odtržení Katalánska.

"Katalánsko je dalším případem zhoubného vměšování. Údaje zpravodajské komunity potvrzují, že přinejmenším někteří hackeři za určitými online kampaněmi byli z Ruska," říká Bostinaru, místopředseda společné parlamentní skupiny socialistů a demokratů.

"Nesmíme být naivní: Za těmito slovy a hesly ve prospěch nezávislosti jsou skryté motivy," varuje poslanec.

Historik Bostinaru hájí postup španělské vlády vůči secesionistům v Katalánsku. "Stát má plné právo použít všech zdrojů, které má, aby zaručil územní integritu země," říká poslanec.

Terčem ruské destabilizační kampaně podle něj nejsou jen malé evropské země. "Je jasné, že Evropská unie nebyla dostatečně připravena čelit této nové hrozbě: Je třeba udělat mnohem víc," dodává.

Jeho parlamentní skupina připravila strategii posílení evropské obrany, jehož pilířem se má stát kybernetická bezpečnost.

Europoslanci a experti z 20 zemí podepsali Pražskou deklaraci, která vyzývá šéfku evropské zahraniční politiky Federiku Mogheriniovou, aby podnikla ráznější opatření v kauzách, jako je katalánská. lví podíl osob, které dokument podepsaly, pochází z Východní Evropy a má větší povědomí o ruských pokusech destabilizovat. Ale tato skupina také zahrnuje americké akademiky a analytiky.

"Zatímco Spojené státy vyšetřují zřetelně nepřátelskou penetraci své nejzazší demokratické svatyně - vměšování do volebního procesu - žádné takové vyšetřování nebylo zahájeno nikde v Evropě," říká se v dokumentu. Autoři poukazují na případy ruského vměšování do nizozemského referenda o asociační dohodě s Ukrajinou, britského referenda o brexitu, francouzských voleb a nedávných voleb v Německu, stejně jako do katalánského referenda.

Signatáři žádají bezodkladná opatření, včetně ztrojnásobení agentury East Stratcom Task Force založené v roce 2015 kvůli ruským dezinformacím, která nyní disponuje jen omezenými prostředky. Vyzývají také k větší spolupráci mezi evropskými státy a NATO.

Evropští ministři zahraničí ve středu hovořili o potřebě posílit zmíněnou agenturu. Všechny členské státy údajně souhlasí. Nicméně chybí vůle podpořit přidělení větších prostředků.

Celý článek ve španělštině: ZDE