Bodláky Václava Duška
5. 7. 2018 / Václav Dušek
Doporučení vyhýbat se nepříjemným rozhodnutím platí v celém širém světě. A není místa, kde se neproducíruje Malvolio, kterého rozkošně hrával pan Křivánek v ústeckém divadle; intriky dosahují mistrovství pokřivených osob. Návnadou jsou pochybnosti. Tiše, tiše, tiše, blíží se konec – které říše? Dramata dosahující shakespearské velikosti zaplavují denně televizní kanály. Nápad prokřížit národy zasahuje doposud poklidná místa, prověřená časem i historickými chybami; sociální inženýrství ustupuje ideologickým tlakům, vytvářeným mimo jiné hlásáním konce světa za pomoci jaderných vymožeností. Děkujeme nastokrát vědátorům i jejich neúnavné činnosti, kterou ohrozili křehkou planetu. Vyvolat chaos je prověřeným účinkem, zaručujícím ovládání veřejného mínění. Navíc sejeme beztrestně jedovatá doporučení: krást a nebát se, vypínat se k nebesům, vraždit a štítit se mírem; holota uzrála, máme před žněmi. Mít styky nevadí, nemít styky, to vadí.
Máte-li vhodné zázemí, potom můžete snadno plouti peřejemi bohatých možností. Kdysi v Národním divadle uvedly hru k nekoukání – nu, autor trochu sáhl do textu, hra přezkoušena k dalšímu propadu – a někdo tu kratochvíli musel zaplatit, sáhl do státní kapsy a jelo se dál – autor neposeda už prý nepíše, tedy divadelní kusy, ale trhá na kusy politické nitěnky. Nebýt mnoha dovedů, kam bychom došli, sešli bychom z cesty; jen pozor, blíží se smrt starých pořádků, filozofie je k obtíži, velký pozor, nehas, co tě nepálí, budoucnost tě popálí. Mít názor škodí, ministerské koláčky bývají připálené; hlučná lidová zábava, i nekončící hry popletených slimáčků hledajících vhodnou ulitu – nekončící ministerská veselohra, ženy zmáhají ministerstvo obrany. Bojovnice Vlasta nakoupila nevhodné válečné hračky, kdosi jí radil, radil, doradil, Vlasta padla do osidel spravedlnosti… druhá děva Karolínka sotva dosedla do křesla válečného šotka, hned vyrukovala s nápadem, jak zbavit generála vlivu – i byla odejita během několika dnů a tehdejší ministerský předseda prý nehnul prstem, kdepak, byl přitlačen palcem údajné chtivé bufetářky. Karla zase razantně rozdávala rozumy, ťala do živého, nešetřila ani hereckého krutihlávka, který se snad stane velvyslancem a bude zastupovat naši milovanou zemi – a je dívka na ochodu. Nehas opožděně požár na vyhořelém spáleništi. A přece – v severní krajině se jednomu kruhovému objezdu říká Ťokák. Ministry z dopravy odchází, neodchází, přichází – potěš nás peklo, příteli, budeme v rukou nápaditého tvora.
Centrální mozek země selhává. Očekávejte nové pořádky.
V závětří bývá bezpečno, u nás doma pak obzvláště. V jedné chytré písni se zpívá, až bude doba jiná, vypustíme čina. Porevoluční halucinace přinesly do politického lánu neschopnosti různé divouse, podnikatele tvarůžkových dolů, amatérské mafiány, neúnavné tlučhuby, zbabělé mstitele, lživé podnikatele, bankovní lupiče, novopečené chytrolíny, filozofické nicky, politologické kejhaly, falešné doktory – a z bázlivých bytostí se zrodili udatní ochránci lidských práv; kdyby hanba dokázala fackovat, ulicemi se nám promenovali prokazatelní ničemové. Hafanů se urodilo tisíce. Klondajk seslaný nebem lákal ku zbohatnutí a vládnutí – kdo kolíkoval rychle, měl naději vstoupit do kapitalistického pole celkem zdarma. Humanističtí romantici ostrouhali – kuponová privatizace přála připraveným; majetkový zob přilákal vychytralé lovce, podporované vládními kruhy, kdo nebyl osloven a vybrán čekala jej dřina, plánovaná otročina - a když se náhodou našel nespokojený občan, zavřela se mu ústa.
Pozdní
pochyby bývají k smíchu.
Diskuse