Varováním pro dnešní svět je to, co se stalo po vynálezu knihtisku
28. 3. 2018
 "Šílené věci se daleko častěji šíří virálně, protože nás zajímají 
šílené věci, ale to z historického hlediska není překvapivé. Představa, 
že mezi námi žijí čarodějnice a je nutno je upalovat, se začala šířit 
daleko rychleji než idealistické materiály od Martina Luthera. Ukázalo 
se, že daleko víc čarodějnic se upaluje tam, kde se silně rozšířily 
tiskárny."
Historik Niall Ferguson si povšiml, že kalifornské Silicon Valley
 nemá absolutně ponětí o významu historie a o tom, jak varovně se můžeme
 poučit z historických událostí.
Ferguson právě vydává knihu The Square and the Tower,
 v níž zpochybňuje konvenční přesvědčení, že rostoucí provázanost je 
dobrou věcí pro lidstvo. "Náš zesíťovaný svět je hluboce zranitelný a 
dvoufaktorová autentizace nás nezachrání," varuje Ferguson.
Po 
většinu dvacátého století byly komunikační systémy podřízeny ústřední 
kontrole. To bylo náhodným důsledkem průmyslové revoluce, která 
vyprodukovala telegraf a pak telefon. Tyto technologie měly 
architekturu, která umožňovala tomu, kdo ovládal centrum, ovládat i 
periferii systému. To vedlo k hierarchickým mocenským strukturám.
Máme-li
 porozumět dnešku, musíme studovat, co se stalo poté, co Johannes 
Gutenberg vynalezl knihtisk. Stejně jako je tomu u internetu, začalo 
být nemožné tiskárny centrálně ovládat.