Putinův útok na Ukrajinu připomíná Hitlerův zábor Československa, píše Washington Post

26. 2. 2022

 
Dne 15. března 1939 byl nemocný český prezident Emil Hácha v Hitlerově pracovně obklopen vůdcovými nohsledy.

"Hitler byl v tu chvíli nejstrašidelnější," napsal v roce 2000 historik Ian Kershaw ve své biografii nacistického vůdce. "Spustil prudkou tirádu proti Čechům." Nacisté potřebují ovládnout Československo, aby ochránili Německo. Hácha musel souhlasit, jinak by jeho země byla okamžitě napadena a Praha, její hlavní město, vybombardována.

Hácha podle Kershawa omdlel, ale byl oživen a Hitlerovu požadavku se podvolil. Německá vojska vpochodovala do Československa o několik hodin později. Hitler prohlásil, že toje nejšťastnější den jeho života.

Ruský prezident Vladimir Putin se před čtvrtečním útokem s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským neobtěžoval promluvit. Někteří pozorovatelé však vidí brutální podobnost s Hitlerovým záborem Československa těsně před druhou světovou válkou.

"To vše je skutečně diktováno našimi národními zájmy a diktováno péčí o budoucnost naší země," řekl ve čtvrtek po zahájení ruského útoku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Putin v pondělí prohlásil, že proruští obyvatelé Ukrajiny čelí "genocidě".

"Zabíjení civilistů ... týrání lidí, včetně dětí, žen a starých lidí, pokračuje v nezmenšené míře," řekl. "Konec je v nedohlednu."

"Neandrtálský a agresivní nacionalismus a neonacismus ... byly na Ukrajině povýšeny na úroveň národní politiky," řekl. "Jak dlouho se s tím ještě dá vydržet?" dodal.

V březnu 1938, v době před druhou světovou válkou, Hitler nejprve zosnoval nacistické převzetí Rakouska, které již mělo silné pronacistické sympatie.

O sedm měsíců později plánoval zábor části Československa, protože tvrdil, že se v sudetských oblastech sousedících s východním Německem špatně zachází s etnickými Němci.

"Musím také před německým národem prohlásit, že v sudetoněmeckém problému je moje trpělivost nyní u konce," řekl Hitler 26. září 1938. Československo musí "dát Němcům svobodu, nebo tuto svobodu získáme sami".


O čtyři dny později, během nechvalně známé mnichovské konference - dnes známé jako ústřední bod "appeasementu", "mnichovanství západních mocností  Velká Británie, Francie a Itálie souhlasily s předáním sudetského regionu Německu v naději, že to zabrání další agresi.

"Je to poslední územní nárok, který musím v Evropě vznést," prohlásil Hitler. Během šesti měsíců zabral zbytek Československa a 1. září 1939 zaútočil na Polsko, čímž zahájil druhou světovou válku.

Během holocaustu bylo podle amerického Muzea paměti holocaustu Němci a jejich kolaboranty zavražděno asi 263 000 českých židů. Nechvalně proslulý koncentrační, tranzitní a pracovní tábor Terezín, kde bylo zabito 33 000 lidí, se nacházel asi 60 km severně od Prahy.

V roce 2014 se Rusko zmocnilo Krymského poloostrova, přičemž Putin prohlásil: "V srdcích a myslích lidí byl Krym vždy neoddělitelnou součástí Ruska."

Před invazí na Ukrajinu tento týden nejprve rozmístil nejméně 150 000 ruských vojáků podél hranic této země.

V pondělním projevu tvrdil, že "Ukrajina vlastně nikdy neměla stabilní tradice skutečné státnosti. ... Je neoddělitelnou součástí našich vlastních dějin, kultury a duchovního prostoru".

Uznal dvě proruské separatistické oblasti na východě Ukrajiny - takzvanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku - které se od Ukrajiny oddělily v roce 2014.

Nařídil ruským jednotkám, aby do oblasti vstoupily na "mírovou misi", a poté ve čtvrtek ráno zahájil plný útok, bombarduje města, městečka a vesnice a postupujel směrem k hlavnímu městu Kyjevu, odkud se ozývají sirény leteckého poplachu.

"Argument, který použil Hitler, je velmi, velmi podobný tomu, který použil Putin," říká Dov S. Zakheim, vysoký poradce washingtonského think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia a bývalý náměstek ministra obrany. Putin podle něj tvrdí, že ukrajinská vláda "špatně zachází s těmi ubohými rusky mluvícími obyvateli východní Ukrajiny", kteří potřebují, aby se jich Putin zastal.

Takže je to stejná metoda," řekl Zakheim. "Když si (Hitler) ukousl Sudety, jeho argument byl: 'Tito lidé nechtějí být součástí Československa. Jsou to Němci.' Putin říká totéž o těchto lidech v Doněcku a Luhansku: 'Nechtějí být součástí Ukrajiny. Jsou to Rusové. Úplně stejný argument."

Čtvrtečním útokem Putin agresi "rozšiřuje," řekl Zakheim. A příklad z konce třicátých let minulého století naznačuje, kam až by toto rozšířová agrese mohlo zajít.

"Hitler chtěl ovládnout celou Evropu," řekl Zakheim. "Putin ... chce obnovit carské Rusko, ruské impérium. Ohrožuje zejména Finsko, které bylo součástí ruského impéria, pobaltské státy, které byly součástí ruského impéria, a Polsko, které bylo součástí ruského impéria."

Stephen J. Blank, vedoucí pracovník Foreign Policy Research Institute ve Filadelfii, uvedl, že Putin postupuje rychleji než Hitler.

I když jejich akce nejsou úplně stejné, "podobnosti tu stále jsou". Zdá se, že Rusové věří, že "oni jsou dobyvatelé a Ukrajinci jsou změkčilí zoufalci a fašisti," řekl Blank.

Hitlerovy cíle v letech 1938 a 39 byly jednoduché: Kershaw píše, že chtěl válku.

"Ať žije válka," řekl Hitler sudetoněmeckému vůdci Konradu Henleinovi na vrcholu sudetské krize, uvedl Kershaw.

Podrobnosti v angličtině (paywall) ZDE