28. 2. 2022
Podle Podviga, analytika působícího v Ženevě, kde vede výzkumný projekt o ruských jaderných silách, je to poprvé přinejmenším od konce studené války a pravděpodobně i za delší dobu. "V poslední době se v Kremlu nedějí racionální věci, a tak to není dobré znamení," řekl.
Mezi pozorovateli Ruska a odborníky na jaderné zbraně není sporu o tom, že Putinova záliba v ohánění se ruským arzenálem odráží jeho slabost a nejistotu. A to u vůdce jaderné velmoci není dobrá vlastnost.
Ekonomika Ruska je vyčerpaná, v dolarech je menší než ekonomika Jižní Koreje a je závislá na rozmarech trhu s ropou a plynem. Putinův režim se stále více spoléhá na represe a jeho ozbrojené síly se na Ukrajině zdaleka neukázaly jako neporazitelné. Ruský arzenál o síle 6 000 hlavic je to jediné, co z Ruska dělá velmoc.
Putinova jaderná signalizace má odradit USA a jejich spojence od další intervence na Ukrajině a od ekonomických opatření, která může Putin považovat za existenční hrozbu. Eskalace však může nabýt i vlastní dynamiky, a protože jsou hranice tak tenké - politikové mají na rozhodnutí jen několik minut, pokud se domnívají, že jejich země jsou napadeny jadernými zbraněmi - budou muset USA a jejich spojenci postupovat při své reakci velmi opatrně.
Není bezprostředně jasné, jaké budou praktické důsledky Putinova prohlášení. Mohlo by to znamenat, že se na bombardéry naloží bomby, budou rozmístěny mezikontinentální balistické rakety na mobilních odpalovacích zařízeních nebo se na moře vypustí více ponorek s jadernými zbraněmi. Nebo může jít spíše o administrativní proces.
"Jak jsem pochopil fungování systému, v době míru není možné fyzicky vydat příkaz k odpálení jaderných zbraní. Je tomu, jako by byly obvody 'odpojeny'," řekl Podvig. Putinův nynější rozkaz možná zahrnuje "propojení drátů, aby mohl projít rozkaz k odpálení jaderných zbraní, pokud bude vydán".
Úkolem spojenců NATO je nyní udržet podporu, kterou Ukrajina potřebuje pro své přežití, a zároveň dát Putinovi jasně najevo, že má východisko z krize. Ne, aby se jen šplhalo po žebříku eskalace až do bodu, kdy použití jaderných zbraní nabývá vlastní logiky.
Hrozba bezletové zóny nad částí Ukrajiny by znamenala, že NATO je ochotno sestřelovat ruská letadla, a představovala by dramatickou eskalaci. Náznaky změny režimu v Moskvě by prohlolubily Putinovu paranoiu.
Laura Kennedyová, odbornice na odzbrojení a bývalá náměstkyně amerického ministra zahraničí, uvedla, že "nemá smysl ani není nutné napodobovat Putinovy bezohledné jaderné hrozby, které by měly být všeobecně odsouzeny".
"Myslím, že je v zájmu všech, aby Západ upřesnil, že nejsilnějšísankce ... budou zrušeny, až bude obnoven status quo ante," řekl James Acton, spoluředitel programu jaderné strategie v Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír.
Dodal však, že únikové cesty fungují jen tak dlouho, dokud je Putin vidí a chce se po nich vydat. To je sporné, pokud ruský vůdce začal považovat podmanění Ukrajiny za zásadní pro své politické přežití doma.
Diskuse