Evropská komise chce drasticky navýšit výrobu munice

3. 3. 2023

Evropská komise chce zvýšit výrobu munice v Evropě. Úřad Ursuly von der Leyenové chce členským státům předložit plán, který by měl nejen zajistit zásobování Ukrajiny v obranném boji proti ruské invazi, ale také doplnění zásob v zemích EU.

Podle diskusního dokumentu, který Komise ve čtvrtek předloží velvyslancům členských států a který má SPIEGEL k dispozici, obsahuje plán tři pilíře.

První pilíř zajišťuje okamžité zvýšení dodávek munice, zejména dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, na Ukrajinu. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell brzy navrhne dodatečný podpůrný balík v hodnotě jedné miliardy eur na dodávky munice, zejména granátů ráže 155 milimetrů.

Druhý pilíř počítá se společným nákupem munice ráže 155 milimetrů Evropskou obrannou agenturou (EDA) s cílem zaplnit mezery ve skladech zemí EU a zajistit dlouhodobé dodávky Ukrajině.

Třetí pilíř má zajistit dlouhodobé zvýšení evropských kapacit výroby munice s cílem zohlednit změněnou bezpečnostní situaci.

Mimořádná pomoc prvního pilíře má probíhat podle již zavedeného schématu: Státy EU zásobují Ukrajinu a dostávají peníze z evropského mírového nástroje (EPF). Její finanční strop byl již třikrát zvýšen o 500 milionů eur a v prosinci bylo rozhodnuto o zvýšení na dvě miliardy eur. Jakmile se uskuteční, měla by přijít další miliarda eur, kterou má Borrell navrhnout.

Doba míru skončila

Druhý pilíř plánu obsahuje jasné poselství: Doba míru v Evropě, která byla považována za bezpečnou, skončila. Situace se zásadně změnila v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a státy EU by to měly vzít v úvahu – a dlouhodobě získávat větší množství munice.

Toho má být dosaženo pomocí projektu FDFA. Členské země a Ukrajina by měly uvést své nahromaděné potřeby do rovnováhy, aby "provedly masivní objednávku a daly průmyslu jasný signál poptávky," uvádí dokument. Pouze pokud si bude průmysl jistý, že taková poptávka existuje, je podle Komise rovněž připraven dlouhodobě zvýšit své výrobní kapacity.

Zadávání veřejných zakázek by mohlo například následovat příkladu agentury pro zadávání veřejných zakázek Occar, která se již zabývala společnými zbrojními projekty, jako je vojenský dopravní letoun A400M. Státy by tam mohly registrovat své potřeby, agentura by pak vyjednávala smlouvy. Alternativně by "vedoucí národ" mohl převzít tuto roli a nakupovat munici pro ostatní zúčastněné země, uvádí list. Za část, která bude dodána Ukrajině, bude poskytnuta kompenzace z evropského mírového nástroje.

Komise rovněž doufá, že výsledkem společné objednávky budou výrazně nižší ceny než dříve. 25 z 27 států EU a Norsko již vyjádřily zájem o účast v projektu, který bude probíhat po dobu sedmi let.

Ve třetím pilíři je třeba řešit základní problém: "rychle se zmenšující" zásoby munice států EU a jejich nedostatečné kapacity pro výrobu zásob – které mají být nyní "rychle navýšeny". Komise však nenechává nikoho na pochybách, že se více považuje za prostředníka a organizátora, například tím, že identifikuje mezery ve výrobních kapacitách a pomáhá při zadávání veřejných zakázek. Úřad Ursuly von der Leyenové vidí skutečnou odpovědnost průmyslu a vlád států EU.

Očekává se, že jejich ministři obrany budou o návrzích diskutovat na neformálním setkání ve Stockholmu počátkem příštího týdne. Rozhodnutí by mohla být přijata již na příštím summitu hlav států a předsedů vlád na konci března.

Rusové vypálí desetkrát více granátů než Ukrajinci

Takové plány nejsou zcela nové. Již loni v listopadu Borrell a komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton navrhli společný nákup munice založený na modelu nákupu vakcín proti koronaviru. Dopis ministrům obrany EU však zůstal z velké části bez následků.

Teprve když estonská premiérka Kaja Kallasová tuto myšlenku na summitu počátkem února znovu nadnesla, věci nabraly na obrátkách. Tentokrát se Komise neobává podobných problémů jako při nákupu vakcín – protože na rozdíl od vakcín proti Covidu není 155 milimetrová munice produktem, který musí být teprve vyvinut. Jedná se tedy především o signalizaci bezpečné poptávky pro průmysl.

Kromě toho jsou nyní dodávky munice pro Ukrajince ještě nejistější než loni na podzim. To Komise nejen několikrát zdůrazňuje ve svém plánu nákupu, ale uvádí to i v důvěrném diskusním dokumentu estonského ministerstva obrany, který má SPIEGEL k dispozici.

Podle zprávy Rusko vypálí 20 000 až 60 000 dělostřeleckých granátů denně, asi desetkrát více než Ukrajina. Evropský obranný průmysl však může vyrábět pouze 20 000 až 25 000 granátů měsíčně.

Toto číslo by se však mohlo zvýšit sedminásobně, odhadují Estonci na základě údajů ze zbrojního průmyslu. Již v letošním roce je možná výroba jednoho milionu 155 milimetrových granátů, náklady by se pohybovaly kolem čtyř miliard eur.

Komise nechce potvrdit, zda je to reálné. Estonci naopak ve svých dokumentech volají po větší rychlosti. Je zapotřebí "mimořádného úsilí" a "rychlých rozhodnutí" k posílení nákupu munice již letos – "to je to, co vyžaduje vážnost situace na Ukrajině".

Celý článek v němčině: ZDE