Dokumentace č. 1 OPRAVA VEDENÍ 1947/1948 ŘÍČANY - STRANČICE - BENEŠOV

9. 5. 2023 / Oldřich Maděra

čas čtení 24 minut

Shrnutí:

1) Jedná se o opravu vedení 110 kV 1947/1948 Říčany-Strančice-Benešov.
2) Vedení spadlo v pátek, dne 5.8.2022, ve 20:30, vodiče spadly na dálnici D1 z Prahy do Brna. (Obrázek 1)
3) Spadly stožáry č. 55-59. Zůstaly stát stožáry č. 54, 60 a 61. Ze stožáru č. 61 byly strženy vodiče.
4) Stožáry 55, 56 a 57 stojí na vulkanitu, 58 na kvartéru, 59 a 60 na metamorfitu. (Obrázek 4)
5) Je zřejmé, že převažující větry v místě havárie vedení jsou západní, v úhlech mezi 240° a 330°.
6) Vedení spadlo po směru převažujících západních větrů, t.j. směrem od Prahy na východ, na Brno.
7) Vedení spadlo při rychlosti větru jen 56,8 km/h – viz příloha 1.
 8) Vedení mělo být nadimenzováno na rychlost větru 128-130 km/h.
 9) Maximum směru převažujících větrů je v místě vedení pod úhlem 300°. (Obrázek 10)
 10) V okamžiku pádu vedení vál vítr ze směru pod úhlem 306°. (Viz příloha 1)
 11) Vedení se dlouhodobě naklánělo po směru převažujících větrů a tímto směrem také spadlo.
 12) Vedení spadlo za přívalového deště 14,3 l/m2. (Viz příloha 1)
 13) Dlouhobě podmáčený stožár č. 58 bez hlubinného základu stál pravděpodobně v jezírku vody.



 
 14) U stožárů č. 55-58 se jednalo o původní základy plošné, nearmované, dělené, složené ze dvou dílů.
 15) U stožáru č. 59 pak byl původní základ složen ze čtyřech dílů, které byly prostorově odděleny.
16) Byl při opravě prováděn geologický průzkum a měření rezistivity půdy v místě každého stožáru?
17) Výběrem z několika stovek fotografií dokládáme, že tyto práce provedeny nebyly.
18) U nově postavených základů č. 55-59 nebyla provedena armatura základu. (Obrázky 12-16)
19) Všechny nové základy byly zhotoveny z nearmovaného, prostého, betonu. (Obrázky 12-16)
20) Nebylo provedeno hlubinné založení základů, takže je lze klasifikovat jako monolitické plošné základy.
21) U čtyř nových základů nebylo provedeno žádné uzemnění základu, u stožáru č.59 nedostatečné.
22) Jedná se o zřejmé porušení EU norem, zejména následujících:
 23) Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí.
 24) ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV.
 25) Byly zjištěny čtyři závažné možné příčiny pádu celého vedení. (Závěr, strana 20)
 26) První je odhadnuté naklonění stožáru č. 55 odhadem o 1,14 m ve výšce 25 m (strana 10 dole).
 27) Druhá je odlomení jihovýchodního rohu základu stožáru č. 56 u stojiny (strana 13 dole).
 28) Třetí je dlouhodobé podmáčení nearmovaného plošného základu stožáru č. 58 (strana 17 dole).
 29) Čtvrtá jsou extrémně dlouhá rozpětí (305-310 m) mezi stožáry 54-60 (viz obrázek 9, str. 7)
 30) V místě přechodu dálnice je rozpětí 313,45 m.
31) Ani jedna z těchto čtyř příčin nebyla opravou spolehlivě odstraněna.
 32) Obecné ohrožení č. 1 – stožáry se vlivem nahnutí zbortí a vodiče spadnou na dálnici D1.
 33) Ani jeden z opravených základů nemá ocelovou výztuž (armaturu) požadovanou Eurokódem 7.
 34) Spodní díl základů č.57 a 58 byl vybudován technologií tzv. “hlínobeton” podrobně vysvětlenou v příloze 3.
 35) Obecné ohrožení č. 2 – stožáry se vlivem prasknutí nearmovaného základu mohou opět zbortit a vodiče vedení spadnou opět na dálnici D1.
 36) Ani jeden z opravených rohových a výztužných stožárů nemá hlubinné založení.
 37) Trvale podmáčený nosný stožár č. 58 nemá hlubinné založení.
 38) Obecné ohrožení č. 3 – stožáry se vlivem nepoužití povinného většího plošného základu nebo u výztužných hlubinného základu mohou opět zbortit a vodiče vedení spadnou na dálnici D1.
 39) Stožáry č. 54 a 55 lze vyhodnotit jako místa s častým výskytem lidí (obrázek 33)
 40) Sousední stožáry č. 56, 57, 57 a 58 musí být uzemněny na hodnotu uzemnění nižší než 1,0 Ω.
 41) Uzemnění stožárů č. 58 a 59 bylo pouze simulováno a je provedeno nedostatečně.
 42) Uzemnění stožárů č. 55-57 nebyla provedena vůbec.
 43) Obecné ohrožení č. 4 – zabití lidí dotykovým a krokovým napětím u stožárů č. 54 a 55.
 44) ČEZ nezavedl Eurokódy do své denní praxe ani po dvaceti letech od vstupu ČR do EU (2004).
 45) Ve své vlastní podnikové normě PNE 33 3300 má v ostavci 8.1.1 uveden odkaz na Eurokódy.
 46) Přesto však dlouhodobě nevyžaduje na svých dodavatelích, aby je dodržovali.
 47) Stejně tak dloudobě neplní základní normu pro výstavbu vedení vvn – ČSN EN 50341-2-19.
 48) V PNE 33 3300 je požadavek na zajištění bezpečnosti s ohledem na kroková a dotyková napětí
 49) Tento požadavek nebyl splněn.
50) Zhotovitelem opravy vedení vvn 1947/1948 je OMEXOM GA Energo, s.r.o.
51) Vedení vvn 1947/1948 bylo opraveno jedním z největších dodavatelů ČEZ Distribuce, a.s.
52) To, jakým způsobem bylo opraveno, dokládá, jak hlubokou krizí jsou zasaženi dodavatelé ČEZ.
53) To, že vedení je po provedené drahé opravě v horším stavu, než před ní, je alarmujícím zjištěním.
 54) Takto jsou neplněny základní požadavky kmenových norem v tomto úzkém oboru činností ČEZ.
55) Vše bylo viditelně podřízeno dosažení nejnižší možné ceny a platné normy šly stranou.
56) Jak pak budou ignorovány a neplněny kmenové normy třeba při výstavbě jaderných bloků?
57) Příloha 1 – Rozbor meteorologických dat
58) Příloha 2 – Armování základů po Eurokódů
59) Příloha 3 – Prasklé nearmované základy
60) Příloha 4 – Hlubinné základy – povinné použití
61) Příloha 5 – Spadlé vedení je uvnitř intravilánu obce Strančice – musí být uzemněno
62) Příloha 6 – Imitace uzemnění u stožárů 58 a 59
63) Příloha 7 – Evidence zvířat zabitých krokovým napětím

Vedení 1947/1948 bylo poškozeno “silným” větrem o rychlosti max. 56,8 km/h, když by mělo být dimenzováno na rychlost větru minimálně 128 km/h. Vedení spadlo dne 5.8.2022 v asi 20:30. Jedná se o dvojité vedení, kde jedna strana má číslo 1947 a druhá pak číslo 1948. Vedení č. 1947 vede z rozvodny Strančice do rozvodny Benešov a vedení č. 1948 vede z rozvodny Říčany do rozvodny Benešov. Vodiče vedení spadly na dálnici D1 z Prahy do Brna. 

Obrázek 1 - Vodiče vedení 1947/1948 leží přes dálnici D1 z Prahy do Brna

Schéma sítě vedení 110 kV ve tředních Čechách je zřejmé z následujícího obrázku.

Obrázek 2 - Výřez z mapy přenosové a distribuční soustavy ČEPS / ČEZ s vedením 1947/1948

O havárii informovaly všechny deníky, včetně internetových. Vyšlo to například v internetových denících iDnes, v Novinkách a v Blesku:

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-draty-vysokeho-napeti-d1-omezeny-provoz.A220805_205058_praha-zpravy_pitt

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-bouri-spadly-na-d1-draty-vysokeho-napeti-dalnice-byla-uzavrena-40405018

https://pocasi.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/719393/cesko-zasahly-bourky-na-dalnici-d1-strhaly-elektricke-draty-po-nocni-blokade-je-prujezdna-sledujte-radar-blesku

Naštěstí žádné z aut nebylo zasaženo elektrickým výbojem, ani nebylo silně mechanicky poškozeno vodiči ležícími přes dálnici, i když podrobnosti Police ČR ani ČEZ nikdy nezveřejnily.

Obrázek 3 – Pozice zborcených stožárů na satelitní a geologické mapě u Všechrom

Stožáry č. 55-59 se zbortily a stožáry č. 54, 60 a 61 zůstaly stát. Ze stožáru č. 61 byly strženy vodiče. Následující obrázek 4 pak uvádí detaily podloží z předběžného geotechnického průzkumu z Geofondu ČR, který byl námi proveden podobně, jako na všech našich předchozích projektech. Stožáry 55, 56 a 57 stojí na na vulkanitu (761), 58 na na kvartéru (14), 60 na metamorfitu (566) a stožár 59 pak na hranici mezi kvartérem (14) a metamorfitem (566).

Obrázek 4 – Hlavní typy hornin, na kterých leží základy stožárů vedení 

Obrázek 5 – Zborcený stožár č. 56
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 6 – Zborcený stožár č. 57
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 7 – Zborcený Stožár č. 58
Stožár se zbortil směrem na východ, na Brno.
Obrázek 8 – Stožár č. 59 s odlomeným horním dříkem 
Stožáru se odlomila horní část dříku a spadla vedle základu.



Obrázek 9 – Neporušený stožár č. 60 se strženým vodiči a izolátory, rozpětí stožárů v poruše

Dloudodobě tvrdíme, že stožáry, které nemají hlubinné založení, se naklánění ve směru převažujících větrů. Proto jsme se zajímali o to, jaký je převažující směr větrů v oblasti na východ od Prahy,
které je vlastně předhůřím Českomoravské vrchoviny z její západní strany.

Typická větrná růžice pro tuto oblast je uvedena na serveru TZB Info (růžice d) zde:

https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/9800-vetrne-podminky-v-ceske-republice-ve-vysce-10-m-nad-povrchem-ii
Z větrné růžice je zřejmé, že převažující větry v místě havárie vedení jsou západní, v úhlech mezi 240° a 300°. Jsou zde i protivětry z jihovýchodu, pod úhlem cca 120° až 150°, ale ty jsou převážně
souběžné s vedením a jsou do tedy do značné míry kompenzovány silami způsobenými hmotností vodičů. Pokud by se stožár chtěl nahnout v jejich směru, tak se automaticky zvýší tah vodičů z protisměru. U bočních sil tomu tak není

Obrázek 10 – Větrná růžice (d) pro Českomoravskou vrchovinu a její západní předhůří

To, že vedení spadlo směrem na východ, tedy po směru převažujících větrů, lze jednoduše dokázat na následujícím obrázku. Vedení spadlo ve směru dálniční tabule ukazující směr na Brno (na východ od Prahy).

Obrázek 11 – Kam vedení spadlo? Na východ, směrem na Brno, tedy po směru převažujících větrů.

Naši zástupci navštěvovali stavbu opravy vedení po celou dobu od havárie vedení do jeho úplné opravy. Poměrně velmi rychle po havárii byly pokroucené konstrukce stožárů odřezány těsně nad jejich základy a uloženy volně v jejich okolí. Konstrukce pak byly v horizontu několika měsíců rozřezány a odvezeny mimo stavbu. Proto jsme pro první okamžik po havárii použili fotografie z tisku, z deníků iDnes a Aktuálně.

Po celou dobu opravy jsme zjišťovali, zda byla zhotovitelem prováděna měření rezistivity půdy u každého stožáru a zda byl proveden geologický průzkum u každého stožáru.

Výběrem z několika set fotografií pořízených v blízkosti základů jednotlivých stožárů dokládáme, že tato zjišťovací měření / průzkumné práce nebyly provedeny.

Výběrem z fotografií dokládáme také stav jednotlivých základů stožárů před jejich rozbitím, vykopáním a odvezením mimo stavbu a dále pak průběh celé opravy až po vztyčení stožárů a natažení lan.

Z uvedené evidence je zcela zřejmé, že se jednalo u stožárů č. 55, 56, 57 a 58 o základy ploché, nearmované, dělené, složené ze dvou polovin, u stožáru 59 pak ze čtyřech dílů, které byly prostorově odděleny.

U několika z nich je zřetelně vidět náklon obou částí základu východním směrem. Dále je zřejmé, že po provedení výkopu žádný ze základů nebyl armován, byl tedy zhotoven z prostého betonu a u žádného z nich nebyly použity hlubinné prvky založení, jako piloty, mikropiloty, zemní rošty nebo něco podobného.

Stožár č. 55


Stožár č.55 - pokračování


 

Obrázek 12 – Stožár č.55. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava

Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ výztužného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého, betonu. Nebylo provedeno hlubinné založení základu, takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný základ z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Nebylo provedeno žádné uzemnění. Přitom základ byl původně uzemněn dvěma FeZn pásky.

Z výkopu je zřejmé, že vrstva kvartérního překryvu podložního vulkanitu je v tomto místě poměrně vysoká. Nebylo dosaženo tvrdého vulkanického podloží. Stožár by měl být založen na hlubinném základu a nebyl. Základ měl být armován a nebyl. Stožár měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).

Po zvětšení fotografie původního základu stožáru pořízené z jihu, je zřejmé, že levá část základu je povytažena ze země oproti pravé části základu. Základ se nakláněl na východ, po směru převažujících větrů.

Dá se odhadnout, že stožár byl rozkročen na cca 4,4 m a výškový rozdíl obou základů je cca 100 mm. Pokud si vezmeme, že stožár se nakláněl kolem osy dvou částí základu, tak spodní poloměr rotace byl asi 2,2 m a horní byl asi 25 m. Pak v horní části byl stožár vykloněn z osy asi o 0,1x25/2,2 = 1,14 m!

Je obvyklé, že stožáry tohoto typu měly rozměr dříku ve výšce pod spodní konzolou asi 1x1 m. Střed osy tohoto čtverce je tedy 0,5 m od jeho hrany v každém směru. Pokud se tedy stožár naklonil v této výšce odhadem o 1,14 m, tak osa výslednice hmotnostních sil vodičů, izolátorů a celé vrchní části stožáru byla již 0,64 m mimo ocelovou konstrukci. Je možné, že se ocelová konstrukce zlomila, protože na toto vyosení sil není dimenzována. Je to první ze čtyř závažných zjištění možných příčin pádu celého vedení.

Tato příčina možného pádu vedení nebyla opravou odstraněna. Naopak, stožár je ještě štíhlejší, než byl před opravou a má plošný, sedavý, základ, který bude v hlinité půdě s příměsemi téměř určitě sedat. Původní rozkročení stojin bylo 4,4 m, nyní je jen 1,5 m. Stožár se bude naklánět a za několik let se jeho ocelová konstrukce velmi pravděpodobně zbortí podobně, jako se zbortila v roce 2022.

Stožár č.56

  
Stožár č.56 - pokračování


Obrázek 13 – Stožár č.56. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava

Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ výztužného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého, betonu. Nebylo provedeno hlubinné založení základu, takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný základ z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Nebylo provedeno žádné uzemnění. Základ byl původně uzemněn dvěma FeZn pásky.

Z výkopu je zřejmé, že vrstva kvartérního překryvu podložního vulkanitu je v tomto místě opět poměrně vysoká. Nebylo dosaženo tvrdého vulkanického podloží. Stožár měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).

Jihovýchodní roh původního základu, nejvíce dlouhodobě namáhaný bod základu, se u stojiny odlomil, protože základ nebyl armován. Je to potvrzení našeho dlouhodobého tvrzení, že nearmované základy se lámou. Je to druhá ze čtyř závažných zjištění možných příčin pádu celého vedení.

Tato příčina možného pádu vedení nebyla opravou odstraněna. Naopak, stožár je ještě štíhlejší, než byl před opravou a má plošný, sedavý základ. Tím, že základ není armován ocelí, tak nic nebrání tomu, aby se základ opět rozlomil podobně, jako se rozlomil v roce 2022. Stožár je sice mnohem robustnější, ale tím i těžší a zároveň s menším rozkročením. Tím vyvolává daleko větší ohybové síly na základ, než ten předchozí.

Stožár č.57

  
Stožár č.57 - pokračování
 

Obrázek 14 – Stožár č.57. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava

Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ nosného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého, betonu. Nebylo provedeno hlubinné založení základu, takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný základ z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Nebylo provedeno žádné uzemnění. Přitom základ byl původně uzemněn dvěma FeZn pásky. Nebyl proveden podkladní beton ani bednění spodního dílu základu. Beton spodního dílu byl nalit přímo do výkopu bez bednění. Velmi pravděpodobně došlo alespoň k částečnému smíchání výkopové hlíny s betonem a tím k jeho těžko definovatelnému oslabení s možným vznikem budoucích puklin v místech oslabení.

Z vykopané zeminy je zřejmé, že vrstva kvartérního překryvu podložního vulkanitu je v tomto místě opět poměrně vysoká. Nebylo dosaženo tvrdého vulkanického podloží. Stožár by měl být založen na hlubinném základu a nebyl. Základ měl být armován a nebyl. Stožár měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).

Spodní díl základu byl vybudován technologií “hlínobeton” podrobně vysvětlenou v příloze 3.

Stožár č.58

    
Stožár č.58 – pokračování
 

Obrázek 15 – Stožár č.58. Dělený, plošný, nearmovaný základ bez hlubinného založení a jeho oprava

Jak je z obrázku vidět, tak se jedná po opravě o základ nosného stožáru. Měření rezistivity ani geologický průzkum v místě stožáru nebyly provedeny. Nebyla provedena armatura základu, takže základ byl zhotoven z nearmovaného, prostého, betonu. Nebylo provedeno ani plošné založení 7x7 m nebo hlubinné založení základu (viz soudní znalec v příloze 5), takže ho lze klasifikovat jako monolitický plošný základ 4x4 m z prostého betonu bez armatury, bez vnějšího uzemnění. Byla provedena pouze imitace uzemnění popsaná v příloze 6. Přitom základ byl původně uzemněn dvěma FeZn pásky odcházejícími do stran. Nebyl proveden podkladní beton ani bednění spodního dílu základu. V místě základu se ve výkopu dlouhodobě drží spodní voda. Její hladina je jen asi 50-60 cm pod povrchem terénu. Místo je nedaleko jednoho z pramenů místního potoka, je to zřetelně vidět na geologické mapě na obr. 3. Základ je na nezpevněném kvartérním podloží a je trvale podmáčen. Zhotovitel zřejmě odčerpal alespoň částečně podzemní vodu a nalil pak rychle beton přímo do výkopu s patkou. Beton spodního dílu základu byl tak nalit přímo do výkopu bez bednění. Velmi pravděpodobně došlo alespoň k částečnému smíchání výkopové hlíny a spodní vody s betonem a tím k jeho těžko definovatelnému oslabení s možným vznikem budoucích puklin v místech oslabení.

Z vykopané zeminy je zřejmé, že se skutečně jedná o nezpevněné kvartérní sedimenty, v tomto případě o směs hlíny s drobnými oblázky a pískem. Stožár by měl být založen na hlubinném základu a nebyl. Základ měl být armován a nebyl. Stožár měl být uzemněn vnějším nebo hlubinným uzemněním a nebyl. Jedná se o zřejmé porušení norem: Eurokód 7, ČSN EN 1997-1 Navrhování geotechnických konstrukcí a dále ČSN EN 50341-2-19 (333300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV - Část 2-19: Národní normativní aspekty (NNA) pro Českou republiku (založené na EN 50341-1:2012).

Základ tohoto stožáru byl dělený, nebyl armován a byl dlouhodobě vystaven podmáčení spodní vodou. Hladina spodní vody byla po léta jen cca 0,5 – 1,0 m pod povrchem okolního pole a při vydatných deštích musela spodní voda vystupovat téměř na povrch. Toto lze klasifikovat jako další potenciální příčina pádu celého vedení. Je to třetí ze čtyř závažných zjištění možných příčin pádu celého vedení.

Tato příčina možného pádu vedení nebyla opravou odstraněna. Naopak, stožár je ještě štíhlejší, než byl před opravou a má plošný, sedavý základ, o půdorysu pouze 4x4 m, který za trvalého podmáčení bude téměř určitě jednostranně sedat. Stožár se bude postupně naklánět, jak je popsáno v přílohách 3 a 4 a za několik let se jeho ocelová konstrukce velmi pravděpodobně zbortí podobně, jako se zbortila v roce 2022.

Spodní díl základu byl vybudován technologií “hlínobeton” podrobně vysvětlenou v příloze 3.

Realizátor měl buď plošný základ zvětšit na půdorys 7x7 m s ohledem na spodní vodu vystupující až k povrchu nebo použít výhodnější a levnější hlubinné založení. Viz vyjádření soudního znalce, Doc.Masopusta, v příloze 4.


Pokračování příště

4
Vytisknout
3979

Diskuse

Obsah vydání | 11. 5. 2023