Ptala jsem se kolegů z veřejného zdravotnictví na hladomor v Gaze. Říkají, že to, co se děje, nemá obdoby

14. 3. 2024

 
Říkají, že právě teď je v Gaze největší podíl lidí, kteří žijí v nedostatku potravin, na celém světě. Před 7. říjnem, kdy začala válka, akutní podvýživa v Gaze téměř neexistovala. Od té doby se mezi dětmi v severní Gaze zvýšila na 15 %, což je každé šesté dítě mladší dvou let, zatímco v Rafáhu na jihu Gazy je to 5 %. Unicef zdůraznil, že 90 % dětí mladších pěti let jí méně než dvě skupiny potravin denně, což je definováno jako "vážná potravinová chudoba", zatímco zhruba 90 % je postiženo infekční chorobou, z toho 70 % průjmem. Nedostatečná výživa a vysoký výskyt infekčních onemocnění způsobují u dětí smrtící koloběh: hladové děti častěji onemocní a mají vzhledem ke své křehkosti oslabený imunitní systém, zatímco průjem způsobuje úbytek hmotnosti a vody u již tak hubených dětí.

Opatrně se používá slovo hladomor, který může nastat během několika týdnů. To znamená rozsáhlý nedostatek potravin, který v krátké době způsobí nemoci a smrt. OSN opakovaně uvedla, že čtvrtině obyvatel již hrozí hladomor, zatímco celých 2,3 milionu obyvatel žije s nedostatkem potravin. Hladomor se obvykle vyhlašuje při splnění tří podmínek. Za prvé, když 20 % obyvatelstva trpí extrémním nedostatkem potravin. Gaza již tuto hranici překročila. Za druhé, když akutní podvýživa u dětí přesáhne 30 %, a za třetí, když na každých 10 000 umírajících připadají dvě úmrtí denně v důsledku nedostatku potravin a podvýživy. Vzhledem ke zhoršující se situaci v oblasti humanitární pomoci a omezeným dodávkám potravin, které se do země dostávají, se hladomor zdá být bez naléhavého mezinárodního zásahu nevyhnutelný.


Nejedná se o hladomor způsobený suchem, neúrodou nebo ekologickými otřesy. Nejde o hladomor, který by se odehrával proto, že bohaté země nevěnují pozornost. Dá se mu zcela předejít.  Vzniká v důsledku izolace Gazy, zejména jejího severu, od kamionů dovážejících potraviny a humanitární pomoc. Světový potravinový program OSN musel 20. února zastavit dodávky do severní části Gazy, protože podmínky pro personál nebyly bezpečné. Jsme svědky záměrné blokády nouzových dodávek potravin v regionu, který je na pokraji toho, že tisíce dětí zemřou hlady.

V předchozím článku jsem se zabývala prognózami z jiných souvisejících krizí, abych pochopila potenciální míru nadměrného počtu úmrtí v Gaze v důsledku nemocí a zdravotních příčin, kterým lze předcházet. Víme, že v konfliktech je obvykle více úmrtí způsobeno nemocemi a zdravotním stavem než samotným přímým násilím. Při pohledu na situaci na konci února jsem se zeptala blízkého kolegy v USA, který se zabývá touto oblastí, jaká by byla nejsrovnatelnější válečná situace. "Rwanda?" zeptala jsem se. Odpověděl, že v žádném předchozím konfliktu " se nepoužívalo bombardování, odstřelování a hladovění najednou s takovou intenzitou".

Znovu a znovu se vracíme k debatám o tom, zda je genocida vhodné slovo. Z hlediska veřejného zdraví odvádějí spory o to, jaký termín použít, pozornost od každodenní naléhavosti situace v Gaze. Krize na obzoru je jiné slovo, hladomor, který nastane, pokud nebude dohodnuto příměří, aby do Gazy mohly vjíždět humanitární kamiony s potravinami. To bude vyžadovat také zrušení úplné blokády pásma Gazy: izraelský ministr obrany Yoav Gallant před několika měsíci prohlásil: "Uvalujeme na Gazu úplné obklíčení ... žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádný plyn - vše je uzavřeno". Tento přístup "kolektivního trestu" jasně porušuje mezinárodní právo.