„Vatikánská smlouva je pro nás oběti nepřijatelná,“ říká Jan Rozek, bývalý církevní soudce brněnské diecéze, zakladatel iniciativy Pro čistou církev na pomoc obětem zneužívání a jeden ze signatářů dopisu. „Umožní církvi skrývat zneužívání za zpovědní tajemství a prakticky znemožní dosažení spravedlnosti. Žádáme proto sněmovnu, aby projednávání této smlouvy okamžitě zastavila.“

„Tady se bohužel systém, ve kterém jsou určitě tisíce obětí, může ještě víc zakonzervovat,“ řekl psycholog a právník Ladislav Koubek v rozhovoru pro pořad Reportéři ČT. Koubek, který sám přežil sexuální zneužívání v církvi, se nyní aktivně zasazuje o změnu tohoto systému. Česká televize odvysílá na téma zneužívání v církvi obsáhlou reportáž v pořadu Reportéři ČT v pondělí 10. února.

„Dojde-li k ratifikaci Vatikánské smlouvy, podstatně se zhorší už tak nepříznivá situace, ve které se nacházejí oběti zneužívání v církvi. Pokud smlouva vejde v platnost, bude zpovědní tajemství postaveno nad zákony našeho státu, zejména nad trestní zákon. Kněží a tzv. pastorační pracovníci nebudou, kryti zpovědním tajemstvím, povinni, oznamovat ani překazit trestné činy. Ještě k ratifikaci nedošlo, ale už tu máme začátek – loni Česká biskupská konference požádala vládu, aby kněží byli vyňati z povinnosti překazit trestný čin sexuálního nátlaku a sexuálního útoku. Proč asi?“ uvádí Petra Panská, další ze signatářů dopisu.

Oběti kritizují zejména fakt, že církev dlouhodobě neřeší případy zneužívání transparentně a systematicky. „V církvi je organizovaný systém krytí zločinu,“ tvrdí Jan Rozek a dodává: “Biskupové se  dlouhodobě snažili sexuální zneužívání krýt, tutlat nebo pachatele přesouvat a platit obětem za mlčenlivost. Dodnes se tak bohužel někteří čeští biskupové chovají.“

Premiér Fiala veřejně vyzval církev k řešení zneužívání. Nuncius odmítá setkání s obětmi.

Oběti vítají slova premiéra Petra Fialy, který minulou středu po jednání vlády označil zneužívání v církvi za „obrovský problém“ a osobně přijal zástupce obětí Ladislava Koubka. „Co se týká zneužívání v církvi. To je obrovský problém…. Je to problém, se kterým se musí i česká katolická církev jasně a razantně vyrovnat s veškerým ohledem a s nasloucháním těm, kteří takovouto tragickou zkušenost mají a byli obětí takového zneužívání,“ uvedl premiér Fiala na tiskové konferenci vlády.

Oběti zároveň vyjadřují zklamání z postoje apoštolského nuncia v ČR Jude Thaddeuse Okola, který opakovaně odmítl jejich žádosti o setkání. „Je paradoxní, že pan nuncius, který dříve působil v Irsku jako odborník pověřený papežem vyšetřovat rozsáhlé sexuální zneužívání v klášterech, a často se setkával s oběťmi a slyšel jejich příběhy, se v naší zemi odmítl s oběťmi setkat, a to opakovaně,“ dodává Rozek.

Oběti požadují odstoupení arcibiskupa Graubnera a zřízení nezávislé komise.

Oběti považují za nutné, aby církev nejprve systémově řešila zneužívání a nezávislá komise důkladně prošetřila její postupy, než dojde k jakémukoliv uzavření Vatikánské smlouvy. „Považujeme za spravedlivé a zcela nezbytné, aby před tím, než uzavřete jakoukoli smlouvu s Vatikánem (kterou pak už nebude možné ze strany českého státu jednostranně revidovat), byla práva obětí naplněna a aby byly vyslyšeny naše požadavky,“ uvádějí oběti v otevřeném dopise adresovaném prezidentu Petru Pavlovi, členům vlády, poslancům a senátorům.

Oběti zároveň vyzvaly k odstoupení pražského arcibiskupa Jana Graubnera, který podle nich vědomě kryl zneužívání ministrantů farářem Františkem Mertou. „Maďarská prezidentka Katalin Novák odstoupila, protože dala milost člověku, který kryl sexuální násilí na dětech. Pražský arcibiskup Jan Graubner má z doby svého působení v Olomouci na svědomí něco mnohem horšího: pachatele sexuálního násilí na dětech, kněze Františka Mertu, aktivně vysílal na další a další místa své diecéze. O zneužívání z jeho strany věděl a neudělal nic. Má tak osobní zodpovědnost za desítky ministrantů, které Merta zneužil a zničil mnohým z nich život,“ stojí v petici, kterou dosud podepsalo téměř 500 lidí.

Více o tématu Vatikánské smlouvy:

• Česká televize: Část senátorů chce smlouvu s Vatikánem poslat Ústavnímu soudu
• Novinky: Zastavte Vatikánskou smlouvu. Oběti sexuálního zneužívání poslaly otevřený dopis politikům
• Seznam Zprávy: Advokát: Církev se odvolává na zpovědní tajemství i tam, kde to nedává smysl.
• iDnes: Smlouva s Vatikánem zamete sexuální kauzy farářů pod koberec, míní advokát.
• ČTK: Smlouvu ČR s Vatikánem má podle senátního výboru přezkoumat Ústavní soud
• Novinky: Smlouva s Vatikánem pomůže jen sexuálním násilníkům, upozorňují oběti farářů

 

Vatikánská smlouva ohrožuje spravedlnost pro oběti zneužívání v církvi

Otevřený dopis obětí sexuálního zneužívání v katolické církvi představitelům státu

Vážený pane prezidente,

vážený pane premiére,

vážení členové vlády,

vážené poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři,

obracíme se na Vás jako přeživší sexuálního zneužívání v katolické církvi ve věci takzvané Vatikánské smlouvy. Tato smlouva, kterou uzavřela vláda České republiky, obsahuje mj. ustanovení, dle kterého pastorační pracovníci mají mít „právo obdobné zpovědnímu tajemství“. Pastoračním pracovníkem přitom může být kdokoliv, koho tak představitelé církve označí.

Vzhledem k bolestné zkušenosti, kterou jsme si prošli, a vzhledem ke zkušenostem s tutláním a popíráním případů zneužívání v katolické církvi Vás naléhavě žádáme: zastavte projednávání takovéto smlouvy!

Již v samotné preambuli Ústavy České republiky se píše, že jsme jako občané „odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů.“ Bohužel v katolické církvi je lidská důstojnost a svoboda obětí zneužívání dodnes pošlapávána.

Věřte, že někteří z nás sbírali mnoho let odvahu, než dokázali o své traumatické zkušenosti promluvit. Známe řadu dalších obětí zneužívání v církvi, které se nám svěřily, ale které o svých bolestných zážitcích nechtějí vypovídat před policií nebo dokonce veřejně.

Celosvětově se podle statistik zneužívání dopouští cca 4-7 % katolických kněží.¹ V České republice církev dosud tají archivy biskupství a řádů, ale číslo bude pravděpodobně totožné. Jen dominikánský řád v ČR, který má pouhých cca 40 členů a jehož vlivným členem je kardinál Dominik Duka, udává, že mezi sebou našel 6(!) pachatelů.

Prohlašujeme na základě své zkušenosti, že katolická církev v ČR dosud nepřistupuje k problematice sexuálního zneužívání transparentně. Sami jsme v prostředí církve byli svědky bagatelizace, lhostejnosti, někdy i vyhrožování, když jsme chtěli svoji situaci řešit. Světlých výjimek je mezi zodpovědnými představiteli jen menšina.

Když letos v únoru odstoupila maďarská prezidentka Katalin Novák, protože dala milost člověku kryjícímu násilí na dětech, vyzvali jsme představitele katolické církve v ČR formou otevřené petice k následujícímu:

1. Aby biskupové, kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení, ač o něm měli informace, přijali osobní zodpovědnost a rezignovali. Týká se to zejména arcibiskupa pražského Jana Graubnera.

2.       Aby církev v naší zemi umožnila bez dalšího otálení nezávislé instituci (např. mezinárodní organizaci zabývající se ochranou lidských práv) odkrýt archivy biskupství, řádových a mnišských společenství, pro korektní zmapování případů.

O těchto svých požadavcích jsme informovali Českou biskupskou konferenci prostřednictvím jejího sekretariátu i apoštolského nuncia v ČR pana Jude Thaddeus Okola. Ze strany České biskupské konference jsme žádnou reakci neobdrželi. Ze strany pana nuncia jsme dostali pár milých slov, kterými nás odkázal na Českou biskupskou konferenci. Nevíme, jak reagoval na žádost o zprostředkování těchto informací papeži Františkovi.

V katolické církvi se nám tedy dostalo jen málo pochopení. Opakovaně vyzýváme představitele katolické církve ČR v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem, aby se k problematice zneužívání postavili čelem. Samotného arcibiskupa Graubnera, který prokazatelně věděl o zneužívání ministrantů knězem, ale situaci řešil jen jeho překládáním z farnosti do farnosti, kde pak tento kněz zneužíval další a další mladistvé, jsme vyzvali k přijetí odpovědnosti a k odstoupení. Bohužel bez jakékoli jeho reakce či sebereflexe.

Vážený pane prezidente a vážení politici,

jste naši volení zástupci a jste povinni ctít ústavu a zákony ČR. Při vyjednávání smlouvy jste ustoupili Vatikánu, tak jako žádná jiná země. Již ve stávajícím systému se církev může účinně skrývat za zpovědní tajemství. Uzavřením smlouvy pomůžete ochráncům pedofilů v katolické církvi, aby využívali a zneužívali zpovědní a pastorační tajemství jako praktickou překážku pro vyšetřování sexuálního zneužívání dětí v církvi. Je to veřejně vyslovená omerta mezi státem a církví. Ani dnes si policie nedovolí vyšetřovat na biskupstvích a krčí rameny, když jim kněží říkají, že nemohou vypovídat kvůli zpovědnímu tajemství. Nyní tímto tajemstvím chtějí chránit „pracovníky církve“, tedy kohokoliv, na koho církev ukáže. Zamlčování zneužívání poškozuje nejen oběti, ale celou společnost.

Zkušenosti ze Slovenska mluví jasně, církevní představitelé se vymlouvají na vatikánské smlouvy a odmítají spolupracovat s policií.

Prakticky je v České republice na rozdíl od zemí na západ od nás nemožné

1. aby se spravedlnosti domohly oběti starších případů zneužívání v katolické církvi,

2. dosáhnout objektivního a nezávislého vyšetřování, které by odhalilo skutečný rozsah problému zneužívání v katolické církvi. Církev v ČR totiž vytrvale odmítá zmapovat rozsah celé problematiky a odborníky pustit do svých archivů,

3. dosáhnout spravedlivého odškodnění obětí, jejichž život byl nenávratně poznamenán a jejichž životní příležitosti byly mnohdy právě díky zneužívání výrazně poškozeny.

Církev v České republice dlouho bojovala za církevní restituce. Argumentovala, že bezpráví musí být odčiněno. Volení představitelé restituce církvi přiznali včetně poměrně velkorysých majetkových náhrad. Proč nyní netrváte na tom, aby podobně spravedlivě a velkoryse církev přistoupila vůči obětem?

Považujeme za spravedlivé a zcela nezbytné, aby před tím, než uzavřete jakoukoli smlouvu s Vatikánem (kterou pak už nebude možné ze strany českého státu jednostranně revidovat), byla práva obětí naplněna a aby byly vyslyšeny naše požadavky.

Zároveň trváme na tom, že jakékoli rozšiřování zpovědního tajemství na další osoby, které si církev libovolně určí, z církve udělá privilegovanou organizaci, která bude moci účinně zneužívání skrývat. To je v příkrém rozporu s oprávněnými zájmy obětí, ale také v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle něj jsou lidé „svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“

Uzavřením této smlouvy nejenže pošlapáváte právo obětí na spravedlnost, ale také riskujete, že Česká republika bude vnímána jako stát, který toleruje zneužívání dětí a brání nezávislému vyšetřování. To může mít negativní dopady na naši mezinárodní reputaci a přilákat další pachatele zneužívání.

Děkujeme Vám za zvážení našeho názoru. Přejeme Vám i sobě, aby při hlasování o dané smlouvě převážila moudrost, smysl pro spravedlnost a zdravý rozum nad posilováním ochrany těch, kteří tak ubližují obětem i celé společnosti.

V případě Vašeho zájmu jsme ochotni se s Vámi setkat a na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR sdílet svoje zkušenosti.

19.11.2024

S pozdravem

Tomáš Flégr – Praha, Adam Hnida – Karviná, Jiřina Kočí – Praha, Ladislav Koubek – Praha, Petra Panská – Praha, Jan Rozek – Velké Němčice, Irena Žáková - Tišnov

Přeživší zneužívání v katolické církvi

 

Smlouva se Svatým Stolcem: Rizika pro suverenitu ČR a nejasná práva pro další církve

Sněmovna se chystá hlasovat, jestli bude souhlasit s ratifikací smlouvy se Svatým stolcem, která vyvolává obavy mezi právními experty. Zatímco vláda tvrdí, že smlouva nic nového nepřinese a je potřeba kvůli stabilizaci vztahů se Svatým stolcem, kritici upozorňují na možná rizika smlouvy, například ohrožení české suverenity nebo rozšiřování privilegií, a to nejen římskokatolické církve, ale i všech ostatních církví. Včetně možnosti církví nehlásit policii některé trestné činy. 

Zpovědní tajemství a neohlášené zločiny

Podle doc. JUDr. Jany Tlapák Navrátilové, Ph.D., expertky na trestní právo z Univerzity Karlovy, může schválení smlouvy znamenat, že kněží budou mít absolutní mlčenlivost – i v případě závažných trestných činů. „Existuje riziko, že čl. 4 odst. 1 bude vykládán tak, že zakládá ochranu zpovědního tajemství v širším rozsahu než aktuální zákonná úprava, tj. i v rozsahu širším, než jsou nyní stanoveny výjimky pro duchovní obsažené v trestním zákoníku.“.

Tento výklad by mohl vést k situaci, kdy duchovní, kteří se dozvědí o plánovaném nebo pokračujícím trestném činu, nebudou povinni tyto informace předat orgánům činným v trestním řízení.

Dalším rizikem je i možné rozšíření okruhu osob, které nemusí o trestných činech vypovídat. 

„Toto ustanovení (čl. 4 odst. 1 Smlouvy) tak do budoucna umožňuje přijmout právní úpravu (a ČR se k tomu zavazuje), která rozšíří okruh osob, u nichž má být státem uznaná povinnost mlčenlivosti i o pastorační pracovníky, kteří nejsou duchovními.“, dodává doc Tlapáková. 

Smlouva jako nadřazený právní rámec – Má Vatikán mluvit do českého práva?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D., odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, považuje smlouvu za velmi problematickou upozorňuje, že smlouva bude mít aplikační přednost před českými zákony a zároveň nevhodně omezuje jejich budoucí podobu. „Jakákoliv budoucí úprava vztahů mezi státem a církvemi bude muset respektovat tuto smlouvu, čímž vážně omezíme možnost změn v českém právním řádu.“. To ostatně potvrdila i vláda na jednom z kulatých stolů, když přiznala, že hlavním důvodem sjednání smlouvy je omezení možnosti státu upravit i v budoucnu vztah s církvemi, jak uzná stát za vhodné. Na otázku “není jediným efektem [uzavření smlouvy] to, že Česká republika ztratí možnost to, co teďka má ve svém právní řádu měnit svým parlamentem [...]?” odpověděl hlavní vládní vyjednavač JUDr. Martin Smolek “ano, ale to je přeci zcela přiznaně, pokud ta smlouva chce garantovat právo věřícím, a v jejich prospěch se sjednává, tak je naprosto správné, že ta smlouva fixuje ten minimální standard, pod který Česká republika nebude moct jít [...]”.

Dále může být podle Ondřeje Preusse problematické, že závazky vyplývající ze smlouvy jsou spíše jednostranné, kdy Česká republika na sebe bere povinnosti, zatímco Svatý stolec zůstává ve výhodnějším postavení a může tak mít vliv na různé důležité právní otázky.

“...může to být chápáno jako právní signál k širšímu a silnějšímu vnímání ochrany náboženské svobody (v takovém duchu, jak ji dlouhodobě interpretuje Svatý stolec). To se může konkrétně promítat do požadavků církevních škol, teologických fakult a jiných institucí. Zejména se to může projevovat v citlivých celospolečenských právních otázkách, zejména antidiskriminačního práva, zpovědního tajemství, potratů apod.

Pro někoho to tedy může být nový účinný právní nástroj, který má přednost před zákonem a stane se tak předmětem příslušné právní argumentace. Svatý stolec navíc bude mít možnost legitimně se vyjadřovat ke všem těmto otázkám diplomatickými prostředky. ”.

S tím souhlasí i Vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA.: “Pokud jde o práva a povinnosti, je třeba říci, že smlouva je dosti jednostranná, tj. povinnosti z ní většinově vyplývají České republice. Vymezení obsahu a rozsahu těchto povinností není přitom vždy obsaženo ve smlouvě, ani není ponecháno ČR, tj. někdy jej může jednostranně určit druhá strana.”.

Precedent pro jiné náboženské skupiny? Právo šaría a tajemství v pravoslaví

Jedním z nejdiskutovanějších dopadů smlouvy je její možný efekt pro ostatní církve. JUDr. Preuss upozorňuje: „Zatímco nyní má zákonodárce plnou kontrolu nad tím, jaká práva přizná církvím se zvláštním oprávněním, po uzavření konkordátu může těžko odpírat práva garantovaná římskokatolické církvi ostatním církvím. Důsledkem konkordátu tak může být také (ústavní) požadavek, aby stát jako rovnocenné uznával církevní sňatky podle práva Šaría. Stejně tak se to bude týkat šíře garantovaného zpovědního tajemství pravoslavných církví, což může být někým vnímáno i jako bezpečností riziko.“. 

Tento argument znovu otevírá debatu o roli sekularismu v českém právním řádu. Pokud stát garantuje výsadní postavení jedné církve, povede to i podle ministerstva zahraničních věcí k ústavním nárokům ostatních náboženských komunit na rovné zacházení.

Je třeba pečlivé analýzy

Právní experti se shodují, že smlouva přináší zásadní právní důsledky a její ratifikace by měla být pečlivě zvážena a doporučují přezkoumání smlouvy Ústavním soudem. 

Klíčovou otázkou zůstává: Bude Česká republika i nadále sekulárním státem, nebo se otevře cesta k posílení náboženských vlivů na české právní prostředí?