Většina Evropanů podporuje zvýšení výdajů na obranu, vytvoření jaderného štítu a pomoc Ukrajině bez USA

25. 6. 2025

čas čtení 5 minut
Politika Donalda Trumpa radikálně mění politickou situaci a veřejné mínění nejen v samotných Spojených státech, ale i v Evropě. "Trumpova revoluce", jak ji nazvali experti z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), nutí Evropany, aby se více spoléhali na vlastní síly, a to i v obraně, aby se naladili na vojenskou podporu Ukrajiny, čímž se tradiční strany mění v obránce evropské suverenity a krajně pravicoví nacionalisté naopak v předvoj nadnárodního revolučního projektu.

Během šesti měsíců se Spojené státy změnily ze zastánce liberální demokracie v zastánce neliberalismu a ekonomického protekcionismu, čímž podkopaly postuláty, které byly po desetiletí základem evropské bezpečnosti, jako jsou americké záruky ochrany, NATO jako aliance liberálních demokracií, podpora volného obchodu a tabu vůči agresivnímu nacionalismu. To vyvolalo transformaci evropské politické identity, což lze vidět na výsledcích průzkumu, který si ECFR nechala provést ve 12 zemích kontinentu.

Jednou z nejdůležitějších změn je "přechod od evropského mírového projektu k vojenskému projektu," říkají odborníci. Začalo to válkou, kterou rozpoutal Vladimir Putin na Ukrajině, a Trump tento proces výrazně urychlil. Nyní se od 32 % Evropanů v Dánsku až po 77 % v Polsku "v každodenním životě" obává eskalace ukrajinského konfliktu do rozsáhlé války v Evropě, od 34 % a 86 % použití jaderných zbraní, od 32 % do 82 % vypuknutí 3. světové války. Z tohoto důvodu v 11 z 12 zemí počet těch, kteří podporují zvýšení výdajů na obranu, převyšuje počet těch, kteří jsou proti němu (s výjimkou Itálie), a v osmi z 12 zemí je relativní většina pro obnovení povinné vojenské služby (a ve Francii, Německu a Polsku absolutní většina, přes 50 %).

Průzkum byl proveden v květnu 2025 mezi 16 440 obyvateli 12 evropských zemí – Velké Británie, Německa, Dánska, Maďarska, Španělska, Itálie, Polska, Portugalska, Rumunska, Francie, Švýcarska a Estonska.

Pro lepší ochranu před vnějšími hrozbami podpořili obyvatelé 10 zemí vytvoření evropských jaderných odstrašujících sil nezávislých na Spojených státech, přičemž v devíti z nich se pro něj vyslovilo 50 % nebo více respondentů. Proti tomu se vyslovila pouze Itálie a Maďarsko. Kromě toho je mnoho z těchto osmi zemí dokonce připraveno rozvíjet národní jaderné programy. Poláci jsou v obou případech nejaktivnější – národně i celoevropsky – s 60 % a 68 % podpory.

Polský premiér Donald Tusk se veřejně vyslovil pro posílení národní obrany jadernými zbraněmi, jako je rozšíření jaderného štítu Francie a Velké Británie do dalších evropských zemí (52 % Francouzů je připraveno takový krok podpořit, zatímco Britové jsou s 43 % proti). Zakladatel raketového a kosmického průmyslu Ukrajiny Volodymyr Gorbulin nabídl evropským spojencům, aby pomohli vytvořit vlastní jaderné zbraně k odstrašení Ruska.

Ale zatímco situace v Evropě se stala hrozivější, přizpůsobení se nové realitě bude nějakou dobu trvat a respondenti průzkumu ECFR jsou si této nepříjemné skutečnosti vědomi. Evropané se neshodnou na tom, zda EU může skutečně získat nezávislost na Spojených státech v bezpečnostních a obranných otázkách, překonat vnitřní rozpory a vystupovat jako globální hráč.

Spojené státy mohou stáhnout část svých vojsk z Evropy a oznámení o tom bude následovat po summitu vedoucích představitelů NATO, který je naplánován na 24. až 25. června v Haagu.

Tři hlavní znaky naznačují, že Evropané chtějí získat čas:

  • ostražitost vůči vojenské službě, kterou možná budou muset sami podstoupit,
  • touha podpořit Ukrajinu tak, aby je skutečně chránila,
  • naděje, že po Trumpovi se Spojené státy vrátí k obraně Starého světa.

Podpora Ukrajiny vypadá téměř absolutně. Byly v této souvislosti položeny tři otázky: měla by Evropa následovat příklad Spojených států, pokud by podnikla jedno z následujících kroků:

  • donutí Ukrajinu, aby se vzdala okupovaných území Rusku: všech 12 evropských zemí takový krok nepodporuje;
  • zrušit ekonomické sankce vůči Rusku: také úplné odmítnutí (dokonce i v Maďarsku, které má nejvíce proruské a protrumpovské názory, 40 % bylo proti, zatímco 38 % bylo pro);
  • zastaví veškerou vojenskou podporu Ukrajině: Maďaři tento krok stále podporovali, ale byli jediní v Evropě.

Výzkumníci ECFR komentují tyto výsledky následovně:

"Příznivá interpretace je, že jsou pro nezávislou politiku zaměřenou na podporu Ukrajiny a nechtějí slepě následovat Trumpova příkladu. Ale další (a kompatibilní s prvním) výkladem těchto údajů je, že Evropané chtějí, aby Ukrajinci pokračovali v boji za ně."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
640

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2025