Průzkum ukázal, že mladí Evropané ztrácejí víru v demokracii

4. 7. 2025

 
Většina evropské generace Z – 57 % – dává přednost demokracii před jakoukoli jinou formou vlády. Míra podpory se však výrazně lišila, v Polsku dosáhla pouze 48 % a ve Španělsku a Francii pouze 51–52 %, nejvyšší byla v Německu (71 %).

Více než jeden z pěti – 21 % – by za určitých, blíže nespecifikovaných okolností upřednostnil autoritářskou vládu. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v Itálii (24 %) a nejnižší v Německu (15 %). Ve Francii, Španělsku a Polsku činil tento podíl 23 %.

Téměř jeden z deseti respondentů v těchto zemích uvedl, že mu nezáleží na tom, zda je jejich vláda demokratická, zatímco dalších 14 % nevědělo nebo neodpovědělo.

Thorsten Faas, politolog z Berlínské svobodné univerzity, který se na studii podílel, uvedl: „Mezi lidmi, kteří se považují za politicky pravicové a cítí se ekonomicky znevýhodněni, klesá podpora demokracie na pouhou třetinu.Demokracie je pod tlakem, a to jak zevnitř, tak zvenčí.“

Studie byla provedena v dubnu a květnu. Více než 6 700 lidí ve věku od 16 do 26 let v Británii, Německu, Francii, Španělsku, Itálii, Řecku a Polsku odpovědělo na devátý ročník průzkumu institutu YouGov pro nadaci Tui, která financuje projekty zaměřené na mládež v Evropě.

Čtyřicet osm procent se obává, že demokratický systém v jejich zemi je ohrožen, včetně 61 % v Německu, kde ekonomika – největší v Evropě – upadá a krajní pravice zaznamenala významný nástup, částečně díky větší podpoře mladých voličů.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, vzestup Číny a rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu podle respondentů posunuly moc pryč od Evropy, přičemž pouze 42 % respondentů zařadilo EU mezi tři nejvýznamnější globální hráče.

Navzdory brexitu – nebo možná právě kvůli němu – byl tento podíl nejvyšší mezi Brity (50 %). Z respondentů ve Velké Británii si 73 % přálo návrat do EU, zatímco téměř polovina mladých Evropanů (47 %) usilovala o užší vazby mezi EU a Británií.

USA považovalo za součást mocenského tria 83 % respondentů, následovaly Čína (75 %) a Rusko (57 %).

Rostoucí polarizace také žene mladé Evropany spolu se staršími generacemi k ideologickým okrajům, přičemž se v tomto procesu objevila výrazná genderová propast.

Téměř jeden z pěti – 19 % – se označil za politicky pravicového, což je nárůst oproti 14 % v roce 2021, zatímco 33 % se označilo za centristy, 32 % za levicové a 16 % se neoznačilo žádným politickým směrem.

Ženy v Německu, Francii a Itálii se v porovnání s před čtyřmi lety častěji označily za progresivní, zatímco mladí muži v Polsku a Řecku se ve stejném období stali konzervativnějšími.

Podpora přísnějších omezení migrace od roku 2021 celkově vzrostla z 26 % na 38 %.

Většina mladých Evropanů vyjádřila naději v potenciál EU a dvě třetiny z nich jednoznačně podpořily setrvání své země v unii, pokud by v ní stále byla. EU však 39 % respondentů nepovažuje za zvlášť demokratickou a pouze 6 % uvedlo, že jejich vlastní národní vlády fungují dobře a není třeba provádět významné změny.

Více než polovina (53 %) respondentů se domnívá, že EU se příliš soustředí na detaily a nepodstatné záležitosti. Chtěli by, aby se blok zabýval vysokými životními náklady, posílil obranu proti vnějším hrozbám a vytvořil lepší podmínky pro firmy, aby mohly zlepšit ekonomiku.

Elke Hlawatschek, ředitelka nadace Tui Foundation, uvedla: „Evropský projekt, který nám po desetiletí přinesl mír, svobodu pohybu a hospodářský pokrok, je vnímán jako těžkopádný.“

Řekové vidí nejnaléhavější potřebu zásadní reformy svého politického systému a jsou nejvíce skeptičtí vůči EU, kterou Faas popsal jako zakořeněnou v přetrvávajícím traumatu dluhové krize eurozóny, která přivedla ekonomiku jejich země na pokraj propasti.