Ukrajina spolupracuje s USA na hledání „kompromisů, které nás posílí, nikoli oslabí“, říká Zelenskyj
24. 11. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trval na tom, že „je třeba respektovat základní princip, který udržel Evropu v míru déle než kdykoli jindy v její historii“, protože hranice by neměly být měněny silou.
Ve svém videopříspěvku na úvodním zasedání parlamentního summitu Krymské platformy ve Švédsku varoval, že pokud tento princip „nefunguje v Evropě, kde pak bude fungovat?“
V souvislosti s ženevskými rozhovory, které se konaly o víkendu, uvedl, že Ukrajina „úzce spolupracuje s USA, evropskými partnery a mnoha dalšími subjekty na definování kroků, které mohou ukončit válku Ruska proti nám ... a přinést skutečnou bezpečnost“.
Uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin chce „právní uznání toho, co ukradl, aby porušil zásadu územní celistvosti a suverenity“.
Ocenil jednání s USA a uvedl, že se shodli na „velmi citlivých“ bodech týkajících se propuštění ukrajinských válečných zajatců a ukrajinských dětí unesených Ruskem, ale poznamenal, že „k dosažení skutečného míru je třeba více“.
„Všichni pokračujeme ve spolupráci s partnery, zejména se Spojenými státy, a hledáme kompromisy, které nás posílí, nikoli oslabí, a budeme i nadále vysvětlovat, jak nebezpečné je předstírat, že agresi lze jednoduše přehlédnout a jít dál.“
Vyzval vedoucí představitele, aby „nebyli pasivními pozorovateli dějin“ a „nezůstávali mlčet“, ale bránili klíčové principy poválečného míru v Evropě: „že hranice nelze měnit silou, že váleční zločinci nesmějí uniknout spravedlnosti a že agresor musí plně zaplatit za válku, kterou začal.“
Polské úřady vyšetřující nedávný sabotážní útok na ruskou železnici zatkly ukrajinského muže, který podle prokuratury pomáhal dvěma hlavním podezřelým při přípravě útoku.
Muž, identifikovaný podle polských zákonů na ochranu soukromí pouze jako Volodymyr B., byl zadržen minulý čtvrtek a o víkendu obviněn, uvedla dnes ráno prokuratura ve svém prohlášení.
Prokurátoři konstatují, že v září odvezl jednoho ze dvou podezřelých do oblasti železniční trati směřující na Ukrajinu a pomohl mu prozkoumat místo před útokem.
K incidentu došlo na začátku tohoto měsíce, kdy došlo k výbuchu na úseku železniční trati používané pro dodávky na Ukrajinu a k dalšímu pokusu o vykolejení vlaků jedoucích po této trase.
Polské úřady již dříve identifikovaly dva ukrajinské muže, kteří údajně pracují pro ruské zpravodajské služby, jako hlavní podezřelé v obou případech sabotáže železnice. Ti údajně přijeli do Polska z Běloruska a krátce po umístění výbušnin na železniční trať odjeli, a tak zůstávají mimo dosah polských státních zástupců.
Polští představitelé tehdy útok odsoudili jako „státní terorismus“ ze strany Ruska, které podle nich úmyslně najalo ukrajinské muže, aby provedli útoky s cílem vyvolat protukrajinské nálady v zemi, kde žije početná ukrajinská komunita.
Ukrajinský dron sestřelen na cestě do Moskvy, říká starosta
Ruské protivzdušné obrany v pondělí sestřelily ukrajinský dron na cestě do Moskvy, uvedl starosta města podle agentury Reuters, což donutilo tři letiště obsluhující hlavní město dočasně omezit všechny přilétající a odlétající lety.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin v prohlášení uvedl, že na místě sestřeleného dronu pracují záchranné služby.
Na třech letištích hlavního města byla zavedena letová omezení, která byla však brzy zrušena.
Costa z EU hovořil se Zelenským před jednáním lídrů EU o Ukrajině
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby „získal jeho hodnocení situace“ před dnešním neformálním zasedáním lídrů EU o Ukrajině, které se koná v rámci summitu EU-Afrika.
„Jednotný a koordinovaný postoj EU je klíčový pro zajištění dobrého výsledku mírových jednání – pro Ukrajinu i pro Evropu,“ dodal.
Kreml zatím neplánuje setkání Ruska a USA v tomto týdnu
Zatím nejsou plánována žádná setkání ruských a amerických delegací v tomto týdnu a Moskva je nyní informována o pokroku dosaženém v Ženevě.
Mluvčí Kremlu také odmítl komentovat údajné změny požadované evropskými lídry s tím, že by bylo nesprávné vést tato jednání prostřednictvím médií, informovala agentura Reuters.
Ukrajina musí být u stolu mírových jednání, aby se zabránilo nové mnichovské dohodě, říká český prezident Pavel
O víkendu český prezident Petr Pavel trval na tom, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýchkoli mírových jednání s Ruskem, a uvedl, že vyloučení této země z jednání by vyvolalo paralely s mnichovskou dohodou z roku 1938, když řekl: „Je to jejich území, jejich země, jejich lidé, jejich životy.“
V rozhovoru pro polskou televizní stanici TVN24+ před ženevskými rozhovory Pavel varoval, že jakékoli rozhodnutí bez podstatného zapojení Ukrajiny by mohlo vyvolat paralely s Mnichovem, „a my Češi velmi dobře víme, jaké to je“.
Český prezident, bývalý generál NATO, který působil ve vojenském výboru aliance, však také připustil, že ačkoli plně chápe, že „samotná představa ztráty byť jen centimetru území je pro Ukrajince nesmírně bolestivá“, při současném vývoji na bojišti „je realisticky velmi pravděpodobné, že dojde k určité ztrátě území [ve prospěch Ruska]“.
Trval však na tom, že žádné takové území by nikdy nemělo být uznáno jako „legálně ruské území“.
Na základě svých zkušeností v oblasti bezpečnosti Pavel také uvedl, že kolektivní Západ by se měl snažit vyřešit některé širší otázky s Ruskem, obnovit smlouvy o kontrole zbraní a regulovat vojenská cvičení.
Zdůraznil však:
„Za dobu svého působení v NATO – a v NATO jsem strávil mnoho let – jsem nikdy neslyšel o žádném plánu, který by navrhoval útok na Rusko.
Když byli Rusové ještě v NATO, zeptal jsem se jich na několika zasedáních Rady NATO-Rusko, zda vážně myslí, že je v NATO někdo, kdo by chtěl napadnout Rusko.
Jednáme pouze v zájmu obrany území. Nemáme žádný zájem ovládat rozsáhlé ruské území s tolika problémy. Své problémy si budou muset vyřešit sami. … Jde o ochranu před zemí, která se již několikrát ukázala jako agresivní.“
Pavel také varoval členy NATO před projevováním vnitřních rozporů a řekl, že pokud Rusko někdy „dojde k závěru, že jsme dostatečně slabí nebo nerozhodní, aby mohli jednat, využijí této příležitosti“.
„Zatím se nám dařilo účinně odrazovat [jakoukoli] ruskou agresi proti spojencům NATO.
Uvedl však, že pokud partneři NATO projeví „nedostatek odhodlání bránit se navzájem“, mohlo by to Rusku vytvořit prostor k využití: „Pokud ne k získání nového území, tak k našemu ponížení, protože to [bylo] dlouhodobě jedním z jejich cílů: destabilizovat NATO i EU, zasít neshody a nedůvěru k institucím.“
„Jak lépe demonstrovat slabost NATO než omezenou vojenskou akcí proti vzdálené zemi NATO, řekněme části Estonska, a vyvolat vnitřní debatu o tom, zda opravdu chceme jít do války s Ruskem kvůli kousku země v Estonsku? A pokud se rozhodneme neuplatnit článek 5, nestát pevně za malým spojencem a malým kouskem jeho území, bude to pro Rusko velké vítězství.“
Na otázku, zda má NATO to, co potřebuje k obraně území spojenců, nebo zda existují pochybnosti o jeho schopnosti reagovat, odpověděl:
„Neřekl bych, že jde o velké otazníky, ale upřímně řečeno, máme ještě co dohánět.“
Varoval však také, že některé otázky týkající se bezpečnosti Evropy nelze projednávat bez Evropy, protože „víme, co Rusko chce: Rusko chce rozložit NATO, ... vytlačit Američany z Evropy a přezkoumat bezpečnostní architekturu“ v Evropě.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová uvedla, že je „naprostá hanba“, že podpora EU pro Ukrajinu zůstává „menší než společný nákup ruské ropy a plynu od začátku plnohodnotné invaze“.
„To se musí nyní změnit,“ řekla.
Výrazně podpořila myšlenku „pokračovat v reparacích“, které jsou nadále blokovány kvůli obavám Belgie ohledně právní stránky takového kroku.
„Vzhledem k tomu, že brutální agresivní válka Ruska vstupuje do čtvrté zimy, vyzývám mezinárodní partnery, aby pomohli posílit Ukrajinu poskytnutím podstatné vojenské a civilní podpory,“ řekla.
Švédsko neuzná nelegální anexi ukrajinských území Ruskem, říká švédská ministryně zahraničí
Uvedla:
„Jelikož Rusko nezměnilo svůj postoj, nezměnilo jej ani Švédsko ani EU.
Naším postojem zůstává, že k dosažení spravedlivého a trvalého míru nelze hranice měnit silou. Nelze ukládat omezení ukrajinským ozbrojeným silám, která by vyvolala další ruskou agresi, a nelze ukládat žádná omezení plným suverénním právům ukrajinského lidu zvolit si vlastní cestu, včetně cesty k členství v EU.
Dohoda, která zahrnuje tyto hlavní prvky, skutečně respektuje suverenitu Ukrajiny a má podporu jejího lidu, bude mít také naši podporu. Dokud však ruská agrese pokračuje, má Švédsko jasný dvoubodový plán na posílení Ukrajiny a oslabení Ruska. Můžete se spolehnout na naši podporu.“
Výslovně uvádí, že podle názoru Švédska zůstávají Krym, Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží součástí Ukrajiny.
„Chci jasně říci, že Švédsko neuzná nelegální anexi Krymu ani žádné jiné části ukrajinského území Ruskem. Nebudeme odměňovat agresi.“
Ukrajina je připravena přistoupit k míru se třemi klíčovými červenými čarami, říká předseda ukrajinského parlamentu
Uvedl je takto:
žádné právní uznání ruské okupace ukrajinských území
žádná omezení ukrajinských obranných sil
žádné veto na právo Ukrajiny zvolit si své budoucí spojenectví.
Stefančuk dodal, že „jakýkoli skutečný mírový proces musí být založen na velmi jasném principu: nic o Ukrajině bez Ukrajiny a nic o Evropě bez Evropy“.
Zdůraznil také, že žádná dohoda nesmí porušovat ústavu země, která některé z těchto bodů, například týkající se území, také opakuje.
Zopakoval také Zelenského argumenty ohledně zmrazených ruských aktiv a uvedl, že jejich převedení k použití Ukrajinou by bylo „cenou za ztracené životy a cenou za způsobené škody“ ze strany Moskvy.
Stefančuk také uvedl, že členství Ukrajiny v EU a NATO by mělo být součástí budoucích bezpečnostních záruk, a argumentoval, že „pouze za těchto podmínek se Rusko stáhne, protože konečně pochopí, že nemůže zvítězit“.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse