Haaretz: Datle jsou „luxus“ – a další způsoby, jakými Izrael brání dodávkám pomoci hladovějícím obyvatelům Gazy

18. 8. 2025

čas čtení 15 minut
Foto: Potraviny, které právě spadly z kamionů na cestu, protože izraelská armáda nedovolila, aby byly řádně zajištěny

Od omezení průjezdu nákladních vozidel po znemožnění řádného zajištění nákladu – Izrael zavedl řadu byrokratických a fyzických překážek, které brání každé fázi dodávek potravin a zdravotnického materiálu do Gazy


I z vesmíru je jasně vidět, že izraelský plán na dodávku potravin do pásma Gazy selhal. Dlouhé bílé stopy rozsypané mouky se táhnou na sever od hraničního přechodu Kerem Shalom mezi Izraelem a Gazou; kontrast bílé mouky s hnědým pískem Gazy je markantní. Jen pár kilometrů odtud lidé hladoví, zatímco tuny mouky leží rozsypané podél silnic. Nedaleko spadly z nákladních vozů také žluté pytle s rýží.

 
Mouka a rýže pocházejí z darů shromážděných OSN a mezinárodními humanitárními organizacemi, které potraviny obvykle nakupují na Západním břehu, v Jordánsku nebo v zahraničí a přepravují je přes Izrael do Gazy. Podle humanitárních zdrojů izraelská armáda nedovolí, aby byly dodávky řádně zajištěny předtím, než nákladní vozy opustí Kerem Shalom a vjedou do oblastí, kde žijí hladovějící obyvatelé Gazy.

Zdroje v Gaze uvádějí, že vojáci IDF spěchají na humanitární pracovníky, aby rychle naložili náklad, a pak jsou nákladní vozy často zdržovány na několik hodin a nuceny jet po nebezpečných trasách. Protože potraviny nejsou bezpečně upevněny, lze je snadno ukrást a většina pomoci směřující do Gazy je po cestě vypleněna. Část potravin se také vysype kvůli špatnému stavu silnic.

OSN a humanitární organizace již měsíce žádají IDF, aby povolila vstup potravin přes jiné přechody, aby měly čas zajistit a ochránit zásilky a použít bezpečnější trasy, které zajistí, že se pomoc dostane k těm, kteří ji potřebují. Jejich žádosti byly opakovaně zamítnuty.

To je jen jedna z mnoha překážek, které Izrael klade do cesty zásobování obyvatel Gazy potravinami a zastavení hladomoru. Na první pohled je záhadný rozpor mezi opakovanými tvrzeními Izraele o zvyšování dodávek potravin do Gazy a každodenními zprávami o úmrtích způsobených hladem a těžkou podvýživou, zejména mezi dětmi.


Překážky kladené Izraelem

Ministr pro záležitosti diaspory Amichai Chikli zablokoval desítky organizací, které se pokoušely doručit pomoc.
• Policie neposkytla potřebný doprovod nákladním vozidlům překračujícím jordánskou hranici.
• IDF zdržuje nákladní vozy na hraničním přechodu Kerem Shalom a omezuje dobu nakládky, což má dopad na schopnost řidičů zajistit náklad.
• Hraniční přechod Kerem Shalom je v pátek a v sobotu uzavřen.
• Humanitární pracovníci a mezinárodní dobrovolníci nesmějí vstoupit do Gazy přes Kerem Shalom ve stejnou dobu jako nákladní vozy.
• IDF zřídila v Gaze kontrolní stanoviště, která brání pohybu nákladních vozů.
• Sociální pořádek v Gaze se rychle zhoršuje, protože mnoho policistů se stalo terčem IDF.
• Činnost UNRWA je narušována.
• Přetrvávají omezení vstupu některých zdravotnických potřeb a potravin.

Důvodem je, že humanitární organizace a agentury OSN – včetně Světového potravinového programu, UNICEF, Světové zdravotnické organizace a desítek dalších – nebyly schopny obnovit síť distribuce potravin, která fungovala v Gaze před začátkem současné krize 2. března 2025. V té době Izrael na 78 dní zcela uzavřel hraniční přechody, což vedlo k zhroucení této sítě.

Izraelští představitelé, počínaje premiérem Benjaminem Netanjahuem, spolu se zástupci americké Gazské humanitární nadace tvrdí, že nedostatečné zásobování Gazy je způsobeno nedbalostí nebo neefektivitou OSN a dalších humanitárních organizací.

Od začátku blokády však Izrael klade v každé fázi dodávek potravin a pomoci do Gazy četné byrokratické a fyzické překážky. Tato omezení jsou podpořena rozhodnutími izraelského Nejvyššího soudu nebo prosazována prostřednictvím svévolných rozkazů nízkých izraelských důstojníků v terénu. Výsledkem je, že hlad přetrvává.

Situace v nákladních vozech

První překážkou je byrokracie, která zahrnuje registraci organizací, které mohou přes Izrael převážet potraviny do Gazy. Před vypuknutím války 7. října 2023 registraci humanitárních organizací působících na palestinských územích zajišťovalo ministerstvo sociálních věcí a sociálních služeb, které vydávalo doporučující dopisy pro jejich zaměstnance k získání víz. Po začátku války ministerstvo sociálních věcí tento registrační proces jednostranně zastavilo.

Po dobu 17 měsíců nemohly humanitární organizace registrovat ani získávat víza. Na základě petice podané k Nejvyššímu soudu zavedla izraelská vláda v březnu nový, přísnější registrační postup. Odpovědnost byla převedena na úřad ministra pro záležitosti diaspory Amichai Chikliho, který se otevřeně staví proti mezinárodním humanitárním organizacím. Chikli popsal nový postup jako dramatický politický obrat zaměřený proti zahraničním subjektům, které pod rouškou humanitární činnosti usilují o oslabení Izraele, podporu bojkotu a poškození image země.

Od té doby, co Izrael před více než rokem obsadil a zničil hraniční přechod Rafah, mohou zboží do Gazy dovážet pouze po zemi přes Izrael.

Postup zahrnuje pravidla, jako je zamítnutí registrace, pokud některý z vedoucích členů organizace v období sedmi let před podáním žádosti vyzval k bojkotu Izraele. Další sporná klauzule vyžaduje, aby organizace předložily seznamy svých palestinských zaměstnanců, což některé skupiny považují za porušení zákonů o ochraně soukromí svých zemí. Postup má plně vstoupit v platnost v září, ale mnoho organizací již nyní má kvůli problémům s registrací potíže s dodávkami pomoci. Podle izraelského odborného fóra pro humanitární pomoc v Gaze bylo jen v červenci kvůli problémům s registrací odmítnuto 29 organizací.

Druhá překážka se týká dovozu potravin a pomoci do Izraele. Od té doby, co Izrael před více než rokem obsadil a zničil hraniční přechod Rafah, mohou zboží do Gazy dovážet pouze po zemi přes Izrael. Nákladní vozy musí cestovat z izraelsko-jordánské hranice, přístavu v Ašdodu nebo Západního břehu k hraničním přechodům do Gazy, což vyžaduje složitou koordinaci s izraelskými úřady a celní schválení.

Většina dodávek využívá systém „back-to-back“: jordánský nebo palestinský nákladní vůz přijede a převede náklad na izraelský nákladní vůz, který pak jede do Kerem Shalom, kde náklad vyloží. Náklad je znovu naložen na palestinský nákladní vůz a dovezen do Gazy. Tento komplikovaný proces zvyšuje náklady a způsobuje častá zpoždění.

Minulý týden COGAT zamítl žádosti o dovoz datlí a brambor izraelské produkce do Gazy. Brambory byly zamítnuty kvůli jejich dlouhé trvanlivosti, která by mohla umožnit militantům Hamásu obchodovat s nimi nebo je ukrást. Datle jsou považovány za „luxusní“ zboží.

Asi před týdnem Izrael zpřísnil požadavky a požaduje policejní doprovod pro každý konvoj opouštějící Jordánsko směrem do Gazy. Dříve se to vztahovalo pouze na konvoje přepravující potraviny a pomoc jménem států, jako jsou země Perského zálivu, nikoli humanitární organizace. Humanitární organizace tvrdí, že policie často spolupracovat nechce, což způsobuje zpoždění nebo zrušení konvojů, když se policejní doprovod nedostaví.

Třetí překážkou jsou nejasná a často se měnící omezení toho, co lze do Gazy dovážet. Minulý týden izraelský koordinátor vládních aktivit na okupovaných územích (COGAT), vojenský orgán odpovědný za koordinaci humanitární pomoci, zamítl žádosti o dovoz izraelských datlí a brambor do Gazy. Brambory byly zamítnuty kvůli jejich dlouhé trvanlivosti, která by mohla umožnit militantům Hamásu je obchodovat nebo krást. Datle byly považovány za „luxusní“ zboží.

V červenci deník Haaretz zveřejnil seznam položek zakázaných Izraelem, který zahrnuje lékařské a logistické vybavení nezbytné pro léčbu podvýživy, jako jsou klinické vybavení, generátory, baterie, solární panely, chemické testovací soupravy a chladničky na skladování krve.

Čtvrtou překážkou je omezený provoz jižního hraničního přechodu Kerem Shalom a severního hraničního přechodu Zikim mezi Izraelem a Gazou. Kerem Shalom, hlavní přechod pro většinu potravin a pomoci, slouží také jako vstupní/výstupní bod pro zahraniční humanitární pracovníky a dobrovolníky ve zdravotnictví, což brání plynulému provozu.

Řidič v Kerem Shalom uvedl, že v pondělí bylo do Gazy vpuštěno pouze pět z 50 nákladních vozidel převážejících cukr, rýži a olej. Ostatních 45 čekalo od 11:00 do 16:00, než jim bylo řečeno, aby se otočili a vrátili se. Hraniční přechod je o víkendech uzavřen a v pátek a sobotu do Gazy vjíždí jen velmi málo nákladních vozidel.

Na rozdíl od veřejného obrazu, který Izrael prezentuje, povolení dovozu potravin do Gazy nezaručuje, že se dostanou k hladovějícím obyvatelům. Potraviny se vykládají z nákladních vozidel ve velké logistické zóně poblíž hraničního přechodu, ale humanitární organizace je odtud nemohou volně odvézt. Poslední krok – přeprava potravin z této zóny k obyvatelům, z nichž většina žije v stanech několik kilometrů daleko – zůstává největší překážkou.

Humanitární organizace musí nejprve získat povolení k vjezdu nákladních vozidel. Smějí nakládat pouze schválené zboží v přísně stanoveném časovém rozmezí. Po naložení musí řidiči čekat, někdy i několik hodin, než dostanou povolení k odjezdu. IDF určuje, které trasy se mají použít, a podle humanitárních zdrojů jsou tyto trasy voleny tak, aby bylo pro lupiče snazší konvoje napadnout.

Navzdory mnoha žádostem o změnu tras musí řidiči opakovaně používat stejné silnice, takže lupiči vědí, kde čekat. IDF konvoje neeskortuje a nedávno přidala další kontrolní stanoviště, která způsobují další zpoždění.

Před dvěma týdny byl konvoj OSN zadržen na dvě a půl hodiny na dočasném kontrolním stanovišti. Shromáždily se tam desítky tisíc lidí a když byl konvoj konečně propuštěn, byl vypleněn. Minulý týden byl další konvoj zdržen o 18 hodin. Tato dlouhá zpoždění brání humanitárním organizacím v dodávkách dostatečného množství zásob pro doplnění skladů a obnovení pravidelné distribuce potravin.

Některé organizace tvrdí, že IDF již měsíce toleruje rabování, aby dokázala, že OSN a humanitární organizace nejsou schopny „dodávat“. To Izraeli umožňuje tvrdit, že humanitární selhání není způsobeno vojenskou byrokracií nebo operačními problémy, ale je výsledkem záměrné politiky zaměřené na oslabení mezinárodní humanitární sítě a podporu Gazské humanitární nadace.

IDF navíc zabila mnoho policistů zaměstnaných Hamásem v pásmu, což vedlo k rozpadu společenského řádu v Gaze. Humanitární organizace tak nemohou bezpečně přepravovat jídlo po celém pásmu bez krádeží.

„Lidé, kteří opravdu potřebují jídlo, ale ukradnou pár balíčků, jsou menšinou. Většinu tvoří obchodníci, kteří si plní kapsy naším jídlem a jídlem našich dětí, protože jejich denní příjem nestačí,“ řekl Hassan, obyvatel Gazy, který se podílí na komunitních kuchyních pro vysídlené osoby. „Oni nebo jejich pomocníci navštěvují distribuční centra každý den a nic je nezastaví v rabování.“

Další obyvatel, Ahmed, vysvětlil, že obchodníci profitují z prodeje potravinové pomoci za vysoké ceny. „Ovládají trhy a stanovují ceny, jak se jim zlíbí, a vydělávají tak nejméně 1 000 dolarů denně,“ řekl.

Hlavním důvodem, který Izrael uvedl pro zrušení předchozího systému distribuce potravin spravovaného OSN, bylo tvrzení, že Hamás krade značnou část pomoci. Izrael však nepředložil žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení a zpráva New York Times uvedla, že vysocí izraelští důstojníci přiznali, že pro to neexistuje žádný základ. Zatím se zdá, že sociální chaos způsobený distribučním systémem GHF nahrává Hamasu.

Hassan dodal, že „v zákulisí“ zloději spolupracují s Hamásem a prodávají mu zboží. „Celý distribuční proces je chaotický. Ti, kteří mají zbraně a střelivo od známých mafiánských rodin v Gaze, mohou získat více pomoci a prodat ji, čímž zbavují potřebné rodiny pomoci. Několik velkých rodin s kriminální minulostí, a to i před válkou, nemá žádný problém krást pomoc, prodávat ji Hamásu a vydělávat peníze. Tyto rodiny se dříve obchodem nezabývaly, ale nyní v pomoci našly zdroj příjmů, který mohou kontrolovat.“

Izrael také pracuje na rozpuštění UNRWA, největší a nejdůležitější humanitární agentury v Gaze. Důkazy o vazbách Hamásu na UNRWA jsou slabé. Izrael předložil jasné důkazy proti nejméně 10 zaměstnancům (z 13 000 před válkou). Poté, co Kneset přijal nové zákony proti UNRWA, musela agentura rychle evakuovat všechny mezinárodní zaměstnance a nyní má zakázáno komunikovat s izraelskými úřady. UNRWA nemůže žádat o vstup pomoci ani koordinovat humanitární operace.

Nedávno izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar způsobil potíže Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) kvůli jeho zprávám o humanitární krizi v Gaze. Sa'ar zrušil vízum Jonathanu Whittalovi, vedoucímu OCHA v Gaze, který hrál klíčovou roli při koordinaci pohybu pomoci. Očekává se, že brzy opustí Gazu, což dále zkomplikuje dodávky pomoci.

Ohledně poskytování policejního doprovodu na ochranu konvojů z Jordánska izraelská policie uvedla: „Tvrzení, že konvoje s humanitární pomocí byly zrušeny kvůli nedostatečnému policejnímu doprovodu, jsou nepodložená a nepravdivá. Žádný konvoj s humanitární pomocí nebyl zrušen. Policie nadále působí na podporu IDF, která nese plnou odpovědnost za průjezd konvojů na základě operačních a bezpečnostních potřeb.“

COGAT dodal: „Na rozdíl od tvrzení je doprovod humanitárních konvojů z Jordánska bezpečnostními silami rutinní a provádí se podle protokolů stanovených příslušnými orgány. Tím je zajištěn bezpečný a přímý příjezd konvojů na hraniční přechody. Navíc, na rozdíl od tvrzení, je v rámci humanitární pomoci do Gazy povolen dovoz datlí a brambor.“

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
614

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2025