O ukrajinské „busifikaci“ neboli nucených odvodech
6. 11. 2025
Západní média většinou ignorují fakt, že Kyjiv musí kvůli nedostatku rekrutů a dezercím sbírat mladé muže přímo na ulicích. „Busifikace“ je na Ukrajině dobře známý pojem, který označuje proces, při kterém jsou mladí muži proti své vůli zadrženi, často za použití násilí, a naloženi do vozidla (minibusu), aby byli přepraveni do armádního náborového centra.
Až donedávna si ukrajinští náboráři vybírali snadné cíle. 26. října však Redaktor britského deníku The Sun Jerome Starkey napsal děsivou zprávu o své nedávné cestě na frontu na Ukrajině, během níž podle jeho tvrzení byl jeho ukrajinský kolega „násilím odveden do armády “.
Tento případ byl pozoruhodný ze dvou důvodů: za prvé proto, že o nucené mobilizaci vojáků západní mainstreamová média informují jen zřídka. A za druhé proto, že na rozdíl od většiny případů nuceného odvodu se tato událost odehrála poté, co tři ozbrojení muži údajně zabavili vozidlo západních novinářů a trvali na tom, aby jeli do náborového centra, píše Ian Proud.
Starkey tam podle svých slov „viděl nejméně tucet skleslých mužů – většinou ve věku 40 až 50 let – svírajících svazky papírů. Rekruti je volali do vedlejších místností, kde jim potvrdili zdravotní způsobilost, že mohou bojovat.“
Tento proces vyvolal kritiku po několika mediálně známých incidentech, při nichž muži zemřeli ještě předtím, než si oblékli vojenskou uniformu. Na internetu najdeme tisíce incidentů, z nichž většina byla natočena pouze v tomto roce. Najdete zde videa, ve kterých náborový důstojník pronásleduje muže a střílí na něj, nebo muže, který je na ulici udušen náborářem klečícím mu na krku. Na mnoha z nich vidíme rodinné příslušníky nebo přátele, kteří zoufale bojují, aby zabránili odvedení svých blízkých proti jejich vůli.
Kdyby se videa tohoto druhu pravidelně publikovala v médiích ve Spojených státech nebo ve Velké Británii, věřím, že by veřejnost vyjádřila vážné obavy. Západní média však zůstávají převážně mlčenlivá a já těžko chápu proč.
V listopadu 2024 ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov prohlásil, že ukončí busifikaci. Je pravda, že Ukrajina podniká kroky k modernizaci náboru do armády a k tomu, aby se vstup do armády stal atraktivnějším pro muže mladší 25 let. Existuje však jen málo důkazů, že tyto snahy mají požadovaný účinek. Po roce se busifikace zdá být ještě horší, ale západní tisk tento problém stále velmi ignoruje.
Washingtonský Institut pro studium války často informuje o ruských snahách o mobilizaci sil, ale ne o temných a zoufalých aspektech, které vedou k „busifikaci“ na Ukrajině. V New York Times o tom nenajdete žádné zprávy, protože to je v rozporu s narativem, že s podporou Západu může Ukrajina nepříznivou válečnou situaci zvrátit.
Důvodem je, že autobusová mobilizace je jen špičkou ledovce. Pokud Ukrajinci mají potíže přesvědčit mladé muže, aby se dobrovolně přihlásili do armády, pak je ještě těžší přimět je, aby zůstali a nedezertovali.
V lednu 2025 bylo oznámeno, že asi 1 700 vojáků 155. mechanizované brigády Anna z Kyjeva, vycvičených ve Francii a vybavených francouzskými samohybnými houfnicemi, dezertovalo – 50 z nich ještě ve Francii. V červnu 2024 byl ukrajinský dezertér zastřelen pohraniční stráží při pokusu o přechod do Moldavska.
V první polovině roku 2025 bylo na Ukrajině hlášeno přes 110 000 případů dezertérství. V roce 2024 zahájili ukrajinští státní zástupci přes 89 000 řízení souvisejících s dezertérstvím a neoprávněným opuštěním jednotek, což je třikrát a půl více než v roce 2023. Více než 20% příslušníků z milionové ukrajinské armády za poslední čtyři roky dezertovalo a jejich počet neustále roste.
Dezerce jsou zčásti způsobeny stále větším nedostatečným počtem pěchotních vojáků na frontě, což znamená, že vojáci málokdy mají možnost zotavit se. Samozřejmě rozsáhlá a rostoucí míra dezertérství z ukrajinské armády zřejmě jen provokuje násilnější náborové praktiky a následné protesty civilistů. 30. října v Oděse skupina demonstrantů protestujících proti nucenému zadržení jednoho muže převrhla náborový minibus.
Růst náborových akcí a dezertérství také souvisí s rostoucí podporou ukončení války mezi běžnými Ukrajinci. Podpora vyjednaného ukončení války vzrostla z 27 % v roce 2023 na 69 % v roce 2025. Podpora toho, aby Ukrajina „pokračovala v boji, dokud nevyhraje válku“ – což je zcela iluzorní návrh – klesla podle výsledků průzkumu Gallup za stejné období z 63 % na 24 %.
Prezident Zelenskyj často tvrdí, že vojenská situace Ukrajiny souvisí s nedostatkem zbraní, nikoli s nedostatkem lidí. V naději, že si zajistí podporu Západu k pokračování boje po další 2–3 roky, mlčí o tom, zda k tomu bude mít vojáky nebo politickou podporu.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse