Změna klimatu: Nová odrůda brambor nabízí záchranné lano pro zemědělce bojující s plísní

7. 11. 2025

Nová odrůda brambor vyšlechtěná vědci z Mezinárodního bramborového centra (CIP) za účasti domorodých komunit, odolává chorobě, která zasáhla Irsko koncem 40. let 19. století – plísni bramborové.

Plíseň je ničivá choroba brambor, která se rychle šíří a stále devastuje úrodu brambor po celém světě a způsobuje roční ztráty ve výši až 10 miliard dolarů.

V Keni jsou brambory druhou nejpoužívanější potravinářskou plodinou po kukuřici a tato choroba způsobuje ztráty výnosů v rozmezí od 30 do 70 % ročně a v některých případech až 100 %.

Nyní změna klimatu zvyšuje výskyt choroby a ohrožuje živobytí drobných zemědělců, kteří pěstují jednu z nejdůležitějších základních potravin na světě.

Podle vědců vyžaduje odrůda CIP-Asiryq méně fungicidních postřiků, vaří se o 25 % rychleji a vykazuje silný potenciál jak pro stolní, tak pro zpracovatelské trhy.

Odrůda CIP-Asiryq byla vyvinuta za použití Solanum cajamarquense, divokého příbuzného bramboru konzervovaného v genové bance CIP v Limě v Peru. Tato genová banka chrání největší sbírku rozmanitosti brambor na světě.

Dr. Stefan Schmitz, výkonný ředitel Crop Trust, uvedl, že nová rezistentní odrůda dává pěstitelům brambor možnost, která může snížit ztráty, snížit náklady a posílit potravinovou bezpečnost nejen v Peru, ale i po celém světě.

"Pozdní plíseň stojí každý rok miliardy dolarů ve ztracené produkci. Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří mají rádi brambory," dodal Dr. Schmitz.

Průlom této nové odrůdy byl uveden do pohybu během projektu Crop Wild Relatives a byl umožněn díky projektu Biodiversity for Opportunities, Livelihoods and Development (BOLD), který vede Crop Trust a financuje norská vláda.

Podle Dr. Thiaga Mendese, vědce CIP a vedoucího projektu předšlechtění brambor BOLD je plíseň brambor obrovskou zátěží pro pěstitele brambor po celém světě, takže vývoj nové rezistentní odrůdy je velkým krokem vpřed pro potravinové systémy v Andách i mimo ně.

Vysvětlil, že nové brambory byly vyvinuty v Peru identifikací divokých brambor s odolností vůči této chorobě a začleněním této odolnosti do pěstovaných odrůd.

"Tito rodiče jsou uchováni v genové bance CIP, která je může sdílet s programy šlechtění brambor v jakékoli zemi podle pravidel Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství pro použití při vývoji odrůd odolných vůči plísni," dodal.

Dr. Mendes, který nyní sídlí v Keni, používá CIP-Asiryq k šlechtění brambor odolných vůči plísni přizpůsobených východoafrické vysočině prostřednictvím desetiletého projektu BOLD, jehož cílem je posílit potravinovou a výživovou bezpečnost po celém světě a podpořit zachování a využívání rozmanitosti plodin.

Dr. Benjamin Kilian, koordinátor projektu BOLD v Crop Trust, uvedl, že rozmanitost plodin je vzácným zdrojem, který může přinést smysluplná klimatická řešení zemědělcům a potravinovým systémům po celém světě.

"Tato nová odrůda brambor příbuzná bramborům divokého původu nabízí silný důkaz o skutečném dopadu globální spolupráce," řekl.

Podle odborníků bude v roce 2025 stát pozdní plíseň zemědělce celosvětově odhadem 3 až 10 miliard dolarů ročně.

Kromě odolnosti proti plísni bramborové a tím i snížení potřeby postřiku má CIP-Asiryq silný tržní potenciál díky zpracovatelským kvalitám, které splňují průmyslové normy pro bramborové lupínky, což je dobré pro drobné zemědělce, pro podniky, které zpracovávají a prodávají bramborové výrobky, a pro spotřebitele, kteří milují mnoho způsobů přípravy brambor.

CIP-Asiryq také poskytne naději zemědělcům v jiných částech světa, kteří se mohou potýkat s bojem proti této chorobě.

Brambory živí 1,3 miliardy lidí na celém světě a poskytují 17 % světových kalorií potravinových plodin. Jsou bohaté na sacharidy, vlákninu, draslík a vitamíny C a B6. V Keni jsou klíčovým zdrojem výživy a hlavní tržní plodinou pro drobné zemědělce, kteří tvoří více než 90 % produkce.

30. konference OSN o klimatu se bude konat od pondělí 10. do 21. listopadu 2025 v brazilském Belému a sejdou se na ní světoví lídři, vědci, nevládní organizace a občanská společnost, aby diskutovali o prioritních opatřeních v boji proti změně klimatu.

Konference COP30 se zaměří na úsilí potřebné k omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C, na představení nových národních akčních plánů a na pokrok při plnění finančních závazků přijatých na konferenci COP29.

Zdroj v angličtině: ZDE