Glosa
17. listopad aneb Svátek oligarchie
18. 11. 2025 / Daniel Veselý
Každým rokem jsme svědky čím dál tím horší a křečovitější podívané. Svařák svobody čili jeden kýč přebíjí další, jen abychom se nedej bože dopustili hlubšího rozboru událostí uplynulých 36 let a podrobili sebe sama trýznivé sebereflexi. Mezitím se Česká republika řítí do ještě hlubší irelevance a intenzivnějšího zápasu o mizející drobty ze stolu. A je to naprosto logické, pokud se majetek ocitá v čím dál tím méně rukou; to za situace, kdy jedno procento nejbohatších Čechů vlastní 36 procent celkového majetku země.
Slavit tedy mohou v první řadě oligarchové, nehledě na to, zda jde o „demokratické“ oligarchy (Strnad, Tykač, Kellnerová, Křetínský…), anebo o „nedemokratické“ (Babiš, který udělal tu zásadní chybu, že se na rozdíl od svých soukmenovců snaží politiku ovlivňovat napřímo). Mezi další oslavence můžeme počítat mainstreamová média s jejich aktivistickým a disciplinovaným komentariátem, simulakrum na Hradě s jeho mocnými poradci, všelijaké think-tanky – a koneckonců i zpropagandizované davy, jež si nejsou vědomy svého ujařmení. Věru netuším, jaký je důvod k oslavám, když étos 17. listopadu přebíjí jeden unylý a předvídatelný komentář za druhým, zatímco v tutéž dobu lidé v dešti a zimě musejí bojovat o střechu nad hlavou.
Nechápu ono tradiční křepčení za situace, kdy se Evropa jako celek (a obecně západní svět) ubírá po neblahé trajektorii, a to z ekonomického, (geo)politického i environmentálního hlediska, přičemž se nejedná o dočasný výkyv. Čekejme, že další oslavy „svátku oligarchie“ budou ještě křečovitější a prázdnější fraškou, než tomu bylo doposud. A o to více budou vítězové vzešlí ze zastydlého thatcherismu 90. let běsnit a volat po názorové jednotě, zatímco ultrapravice bude sílit, ostatně jako jinde v Evropě. A tomu zlolajnému Rusku se budeme podobat čím dál tím víc.
Diskuse