„Příliš málo, příliš pozdě“: kritická analýza odsoudila reakci Velké Británie na covid

20. 11. 2025

 
Závěry druhé části slyšení vyšetřování ohledně covidu o tom, jak vláda zvládala pandemii, podrobně popsané na více než 750 stranách ve dvou svazcích, vykreslují důslednýí obraz zpoždění, nečinnosti a zjevné neschopnosti poučit se.

Popis začátku pandemie na počátku roku 2020 je obzvláště brutální a únor označuje za „ztracený měsíc“. Zpochybňuje, proč Johnson v tom měsíci nepředsedal ani jedné schůzi nouzového výboru Cobra, a poukazuje také na to, že reakce na covid se v podstatě zastavila během pololetních prázdnin.

Zpráva uznává, že rozhodnutí o zavedení lockdownu bylo bezprecedentní a nesmírně obtížné, ale uvádí, že přijetí jiných opatření k omezení šíření viru dříve mohlo znamenat, že by se lockdownu dalo zabránit, nebo ho alespoň zkrátit.

Kdyby byl lockdown zaveden 16. března, tedy o týden dříve, než se tak stalo, mohlo by to podle modelů snížit počet úmrtí v Anglii během první vlny viru téměř o polovinu, což by znamenalo záchranu 23 000 životů, uvádějí autoři zprávy.

Skupina příébujzných zemřelých obětí  Covid-19 Bereaved Families for Justice UK uvedla, že zpráva ukazuje, že Johnson opakovaně odkládal, ignoroval rady a „upřednostňoval svou politickou reputaci před veřejnou bezpečností“.

Skupina uvedla: „I když je potěšující vidět, že Boris Johnson je černé na bílém obviněn z katastrofálního nezvládnutí pandemie, je zdrcující pomyslet na životy, které mohly být zachráněny pod vedením jiného premiéra.“

Snad nejostřejší kritika směřuje na Johnsona a jeho tým, zejména na jeho poradce Dominica Cummingse, který je popisován jako ústřední postava „kultury strachu“ uvnitř úřadu premiéra. Zpráva se také zaměřuje na tři decentralizované vlády (skotskou, velšskou a severoirskou)  a další subjekty, které hrály v tomto procesu klíčovou roli, jako například vědečtí poradci.

„Vyšetřování zjistilo, že reakce čtyř vlád opakovaně představovala případ ‚příliš málo, příliš pozdě‘,“ uvádí se v ní. „Neschopnost docenit rozsah hrozby nebo naléhavost reakce, kterou vyžadovala, znamenala, že v době, kdy se poprvé uvažovalo o možnosti povinného lockdownu, bylo již příliš pozdě a lockdown se stal nevyhnutelným.“

Mnohé ze stejných chyb – příliš pomalá reakce a podcenění rychlosti a dopadu šíření covidu – se pak opakovaly později v roce 2020, kdy byla omezení zrušena a poté opožděně znovu zavedena tváří v tvář infekčním novým kmenům, dodává zpráva a označuje to za „neomluvitelné“.

První díl zprávy podává chronologii krize od začátku roku 2020 až po konečné zrušení omezení a poukazuje na souvislý obraz nečinnosti navzdory stále rostoucím důkazům o novém viru, který se šířil po celém světě a mohl se přenášet mezi lidmi.

Události, jako byla raná krize covidu v Itálii, „měly podnítit urgentní plánování ve všech čtyřech britských zemích“, uvádí zpráva a dodává: „Místo toho vlády nebraly pandemii dostatečně vážně, až bylo příliš pozdě. Únor 2020 byl ztraceným měsícem.“

Ačkoli nic nenařizuje, aby Cobře vždy předsedal premiérem, bylo „překvapivé“, že Johnson tak neučinil před březnem, říkají autoři s jistým podhodnocením.

"Johnson měl dříve pochopit, že se jednalo o nouzovou situaci, která vyžadovala vedení premiéra, aby reakci dodal naléhavost,“ uzavírá vyšetřování, kterému předsedala bývalá soudkyně a nezávislá členka horní sněmovny Heather Hallett.

To bylo částečně vysvětleno tím, že premiér „jednal v souladu se svou optimistickou povahou“ a přijal ujištění, že je učiněno vše nezbytné. Mnohá z těchto ujištění pocházela od ministra zdravotnictví Matta Hancocka, který je ve zprávě popsán jako člověk s pověstí „slibujícího příliš mnoho a plnícího příliš málo“.

Během únorových prázdnin strávil Johnson celý týden na vládním venkovském sídle Chevening, uvádí zpráva a dodává: „Nezdá se, že by byl vůbec nebo v nějaké významné míře informován o covidu-19 a nedostával žádné denní aktualizace.“

Ve druhém březnovém týdnu byla podle zprávy situace „téměř katastrofální“, bez řádného plánu, bez testování a tedy bez pochopení toho, jak daleko se virus rozšířil.

I po zavedení lockdownu 23. března se podle zprávy chyby opakovaly, včetně toho, co zpráva nazývá „neuváženým“ zrušením omezení toho léta, k němuž částečně přispěl ministr financí Rishi Sunak.

Když Spojené království zasáhla druhá vlna, byl nový lockdown opět odložen a všechny čtyři vlády Spojeného království prohlásily, že omezení by se mohla během Vánoc uvolnit, čímž lidem daly „falešnou naději“, jak uvádí zpráva.

Liberální demokraté vyzvali Kemi Badenoch, aby se jménem konzervativců omluvila za „hanebné selhání“ v souvislosti s covidem. Ed Davey, předseda strany, řekl: „Britský lid konzervativcům nikdy neodpustí, že nechali zemi bez vedení a zranitelnou a že se bavili, zatímco naše komunity byly izolované a truchlily.“

Keir Starmer v písemném parlamentním prohlášení poukázal na selhání a také na to, že Spojené království nebylo řádně připraveno.