Ukrajina: Mírový návrh USA a Ruska je absurdní a nepřijatelný

20. 11. 2025

 
„V současné době neexistují žádné známky toho, že by Kreml byl připraven k vážným jednáním. Putin se snaží hrát o čas a vyhnout se sankcím ze strany USA,“ uvedl Oleksandr Merežko, předseda parlamentního výboru pro zahraniční politiku Ukrajiny. Dmitrijeva označil za „nikoho“.

První náměstek ukrajinského ministra zahraničí Sergij Kyslyca označil tuto iniciativu za nereálnou. Naznačil, že se jedná o klasickou informační operaci sovětského typu, jejímž cílem je ovlivnit veřejné mínění a vyvolat paniku.

Podle médií se tento rozsáhlý 28bodový návrh velmi podobá požadavkům, které Moskva vznesla krátce po své rozsáhlé invazi na začátku roku 2022. Byl údajně vypracován ruskými a americkými úředníky s podporou Donalda Trumpa. Kyjev nebyl konzultován. Jeden evropský diplomat uvedl, že se o plánu dozvěděli až z televizních zpráv.

Předpokládá, že Ukrajina postoupí Rusku severní část Donbasu, kterou kontroluje, a sníží velikost své armády na polovinu. Ukrajina by také byla nucena vzdát se svých zbraní dlouhého doletu, které používá k útokům na vojenské cíle v Rusku.
 
Na ukrajinském území by nebyly povoleny žádné zahraniční jednotky, což vylučuje mírové síly vedené Velkou Británií a Francií po uzavření dohody. Podle Axiosu by však USA poskytly blíže nespecifikované bezpečnostní záruky.

Ruština a ruská pravoslavná církev by získaly formální status v souladu s dlouhodobými požadavky Kremlu.

Ukrajinští představitelé uvedli, že tento dokument znamená kapitulaci Ukrajiny a faktický konec její suverenity. Přichází téměř čtyři roky poté, co se ruské jednotky pokusily, ale neuspěly, obsadit Kyjev, a v době, kdy snahy Trumpovy administrativy o ukončení konfliktu zůstávají v patové situaci.

Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal s ministrem armády USA Danem Driscollem, kterého Trump minulý týden jmenoval „zvláštním zástupcem“. Driscoll je na vyšetřovací misi v Kyjevě, kde má za úkol prozkoumat válku a ukrajinskou výrobu dronů. Není jasné, zda se jednání týkala i návrhu plánu USA.

Keith Kellogg, Trumpův zvláštní zástupce pro Ukrajinu, údajně oznámil svou rezignaci s tím, že po roce ve funkci odejde v lednu. Kellogg je považován za člověka, který je obecně nakloněn Ukrajině, a proto byl vynechán z přímých jednání mezi USA a Ruskem.
 
Obnovený tlak Bílého domu na Ukrajinu, aby učinila významné ústupky v zájmu „míru“, přichází v obtížné době pro Zelenského, který je zapleten do největšího politického skandálu od svého nástupu do úřadu v roce 2019.

Jeho bývalý obchodní partner Timur Mindič a nejméně dva ministři jsou obviněni z účasti na rozsáhlém úplatkářském schématu. Několik poslanců ze Zelenského vlastní strany Služebník lidu vyzvalo prezidenta, aby propustil Andrije Jermaka, svého mocného šéfa kanceláře.

Jeden západní diplomat uvedl, že Rusové se snaží využít vnitřní krize na Ukrajině. „Zdá se, že Dmitrijev tento plán vymyslel v době, kdy je Zelenskyj oslaben. Rusové jsou dobří v tom, jak věci využívat,“ řekl. „Vypadá to jako každý jiný ruský plán. Nemyslím si, že to na Ukrajině projde.“

Diplomat uvedl, že požadavky Kremlu týkající se ruského jazyka jsou „návnadou“, kterou by později mohl využít. Návrh neposkytoval takové bezpečnostní záruky, jaké by Ukrajina potřebovala od USA a svých evropských spojenců, aby jakákoli dohoda mohla být dodržena, dodal.

Evropští lídři na setkání v Bruselu uvedli, že nebyli předem informováni o nejnovější iniciativě Bílého domu. Trumpova administrativa již Kyjevu neposkytuje přímou vojenskou pomoc, což podle jednoho zdroje snížilo její schopnost vnutit Ukrajině mírové urovnání příznivé pro Moskvu.

„Oceňujeme mírové úsilí, ale  hlavním podporovatelem Ukrajiny je Evropa a v sázce je samozřejmě bezpečnost Evropy. Očekáváme tedy, že s námi bude konzultována,“ uvedl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. 

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že Evropa vítá jakékoli snahy o dosažení trvalého a spravedlivého urovnání války, ale zdůraznila: „Aby jakýkoli plán fungoval, je třeba, aby se k němu připojili Ukrajinci a Evropané.“

Kallasová uvedla, že návrh Dmitrijeva a Witkoffa nepředpokládá žádné ústupky ze strany Ruska. „Musíme pochopit, že v této válce je jeden agresor a jedna oběť. Kdyby Rusko opravdu chtělo mír, mohlo již před nějakou dobou souhlasit s bezpodmínečným příměřím.“

Britská vláda uvedla, že podporuje Trumpovo přání „ukončit tuto barbarskou válku“. Zdůraznila však, že „pouze ukrajinský lid může rozhodovat o své budoucnosti“, a uvedla, že Rusko by mohlo zítra ukončit boje stažením vojsk a ukončením své „nelegální invaze“.

Zástupce šéfa personálu Bílého domu Stephen Miller se k mírovému plánu odmítl vyjádřit. „Souhlasím, že se jedná o otázku, kterou prezident nadále klade do popředí našich cílů zahraniční politiky, jimiž je dosažení urovnání války mezi Ukrajinou a Ruskem, abychom mohli mít v Evropě mír a ukončit zabíjení a masakrování tolika nevinných lidí,“ uvedl.
 
Úsilí USA o zprostředkování míru narazilo na překážky od srpna, kdy se Trump setkal s Putinem na Aljašce. Americký prezident následně uvalil sankce na ruský ropný průmysl, zřejmě ve snaze přimět Putina k jednání.

Trump minulý měsíc oznámil, že pozastavuje svůj plán na setkání s ruským prezidentem v Budapešti, protože nechce, aby to byla „ztráta času“. Ve středu se Zelenskyj a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan setkali v Ankaře a prohlásili, že jsou odhodláni najít mírové řešení.