Jak by íránská válka mohla změnit stav ruské války proti Ukrajině

6. 3. 2026

Íránské odvetné útoky v Perském zálivu zvýšily ceny ropy, což potenciálně zvýšilo příjmy Moskvy právě ve chvíli, kdy sankce a ukrajinské údery začaly oslabovat ruské tažení. S energetickým exportem financujícím invazi Kremlu by dlouhodobá krize mohla posílit ruské válečné rozpočty.

Rychle eskalující válka v Íránu, vyvolaná americko-izraelským útokem, při kterém byl zabit nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, vedla k íránským odvetným úderům proti Izraeli a napříč celým Perským zálivem, přičemž v Libanonu byl zapojen i teheránský proxie Hizballáh.

Dopady bojů jsou cítit i na Ukrajině, čtyři roky po ruské invazi. Narušení dodávek ropy a plynu z Blízkého východu a rostoucí ceny v důsledku války v Íránu posilují schopnost Ruska profitovat ze svého energetického exportu, který je pilířem kremelského rozpočtu a klíčem k financování války na Ukrajině.

Pokud by režim v Íránu padl, Kreml by přišel o jednoho ze svých nejbližších regionálních spojenců. Moskva však má po útocích dronů na energetické základny v zálivu mnoho co získat, přičemž je pravděpodobný globální příklon k Rusku, zejména ze strany zemí jako Čína a Indie, které silně spoléhají na energii z Blízkého východu.

Tady je, co víme:

Mírová jednání

Americký prezident Donald Trump – který usiloval o vítězství jako prostředník války na Ukrajině – tlačil obě strany, aby se dohodly na dohodě o ukončení nejkrvavější války v Evropě od 2. světové války.

Zdá se však, že boje s Íránem zhatily poslední kolo jednání zaměřených na ukončení ruské invaze.

Prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden uvedl, že třetí kolo trilaterálních jednání s americkými a ruskými představiteli bylo předběžně naplánováno na čtvrtek a pátek v Abú Zabí.

Spojené arabské emiráty však patří mezi země Perského zálivu, které byly cílem íránských útoků.

Zdroj blízký ukrajinským vyjednavačům ve středu sdělil AFP, že pro další kolo jednání není stanoveno žádné konkrétní datum.

Zelenskyj uvedl, že by také podpořil alternativní místa jako Turecko nebo Švýcarsko – obě země již dříve pořádaly setkání o válce.

Je tu také otázka, jaké diplomatické zdroje mohou spojenci Ukrajiny vynaložit na zastavení ruské invaze, zatímco válka proti Íránu stále probíhá.

Několik amerických diplomatů zapojených do jednání o Ukrajině vedlo také jednání s Íránem, která minulý měsíc ztroskotala.

"Válka v Íránu nepovede k ukončení jednání o ukončení války na Ukrajině, ačkoli pro Američany bude Írán samozřejmě hlavní prioritou v blízké budoucnosti," řekl Volodymyr Fesenko, ukrajinský politický analytik.

Nicméně "rozsah a důsledky války na Ukrajině jsou příliš velké na to, aby byly zapomenuty," dodal ve svém příspěvku na sociálních sítích.

Íránské drony a protivzdušná obrana

Zelenskyj přiznal, že dlouhá válka v Íránu by mohla ovlivnit dodávky munice pro protivzdušné obranné systémy USA, které byly Ukrajině poskytnuty západními spojenci pro obranu klíčových infrastrukturních zařízení, zejména energetických lokalit.

Rusko, blízký spojenec Teheránu, používá během čtyřleté invaze íránské drony Šáhid, stejné projektily, jaké Teherán nasadil po celém zálivu.

Kyjev vyvinul řadu levných a účinných dronových interceptorů – leteckých strojů navržených k zásahu přilétajících útočných dronů ve vzduchu – které podle něj jsou nejlepší na světě.

Zelenskyj v úterý nabídl americkým spojencům na Blízkém východě výměnu některých jejich protiletadlových raket výměnou za tyto interceptory, které podle něj lépe ochrání před íránskými útoky dronů.

"Pojďme mluvit o zbraních, kterých nám chybí: rakety PAC-3 – pokud nám je dají, dáme jim stíhače," řekl.

(Zprávy ze zemí Perského zálivu naznačují, že navrhovaná výměna v praxi nejspíše nepadá v úvahu, protože napadené země již spotřebovaly většinu svých zásob raket PAC-3 a dokonce už nasadily i téměř třicet let staré PAC-2 vyrobené pro starší verze systémů Patriot - pozn. KD.)

Analytici říkají, že málo nasvědčuje tomu, že válka v Íránu by mohla ovlivnit boje na rozlehlé ukrajinské frontové linii.

Ceny ropy a ruská válečná pokladna

Ukrajina od začátku války zesílila dlouhodobé útoky na ruská ropná a plynárenská zařízení s cílem omezit příjmy z energetiky, které financují její invazi na Ukrajinu.

Západní sankce také cílily na schopnost Moskvy vyvážet ropu a plyn.

Příjmy z energetiky nedávno klesly na pětileté minimum a ekonomika je pod rostoucím tlakem.

Válka v Íránu – včetně útoků dronů na energetické základny v Zálivu – však vyděsila trhy a výrazně zvýšila ceny ropy, což znamená, že Moskvě by mohla zajistit větší příjmy na financování válečných fondů.

Příjmy z daně z ropy a plynu tvoří až 30 % ruského federálního rozpočtu.

Ceny ruského vývozu ropy vzrostly z méně než 40 dolarů za barel ještě v prosinci na přibližně 62 dolarů za barel — nejprve kvůli obavám z války a poté kvůli přerušení téměř veškeré tankerové dopravy přes Hormuzský průliv, který je kanálem asi 20 % světové spotřeby ropy.

Navíc zastavení výroby zkapalněného zemního plynu, neboli LNG hlavním dodavatelem Katarem výrazně zvýší globální konkurenci – včetně z Ruska.

"Čím déle krize v Perském zálivu potrvá, tím prospěšnější bude pro Rusko a tím více prostředků jeho rozpočet získá na financování agrese proti Ukrajině," říká Vjačeslav Lichačev, člen Expertní rady Centra pro občanské svobody, ukrajinské neziskové organizace.

Zdroj v angličtině: ZDE